Diskuze: Miliardáři: 85 lidí má víc než půlka světa! No a co?

Martin Jonášek|19. 4. 2014 00:04

Zajímavý článek mnohým se dá souhlasit.
Přesto hlavní důvod proč bohatne velmi malá skupina lidí, zde vysvětlen nebyl, ikdyž vysvětlení je velmi snadné. Ono to přímo souvisí s tím, jak funguje dnešní finanční systém. Spojení částečných rezerv a složeného úročení je prostě skrytý mechanismus, koncentrace bohatství a z něj odpovídající moci do rukou malé menšiny.

Více na http://www.youtube.com/watch?v=iFDe5kUUyT0 nebo také na http://goo.gl/AHMkVc

O důsledcích složeného úročení si můžete přečít ve velmi zajímavém članku projektanta Evropského měnového systému Bernarda Lietaera http://www.paradigma.sk/redakcny_system/clanok.php?id=99

Josef Tětek|2. 4. 2014 23:05| reakce na Honza Moudrý - 31. 3. 2014 19:10

Moc pěkný argumentační faul - něco si vymyslet a nařknout autora z toho, že to zatajil :-). Mimochodem výborně jste popsal typické vlastnosti jedince, který raději zvolí politický způsob zbohatnutí nad ekonomickým.

Jan Pozner|1. 4. 2014 15:49| reakce na Martin Brezina - 1. 4. 2014 13:20

Vy jste hezký příklad toho, že intoši hypotézy neposuzují podle logické konzistence, shody s ověřenými ostatními teoriemi a naměřenými daty. Za to důležitá jsou kritéria jestli je hypotéza zábavná, intelektuálně vytěžující a odvážná. Tuto soutěž přirozeně vyhrává ta nejpošahanější a nejnesmyslnější...
Tvrdá data? Jak podle vás na rozmezí sociologie, historie a ekonomie vypadají?
Klidně nás seznamte s konkurečními hypotézami lépe vysvětlujícími proč si ti nenažraní kapitalisté a ubozí chudáci nechtějí vydělávat.

Michal Weinfurtner|1. 4. 2014 13:52| reakce na Martin Brezina - 1. 4. 2014 13:20

Typické - srovnání s ostatními. A když to srovnání člověk udělá, vzorek zemí vám nebude dost nóbl. To už také známe, tuhle argumentační ekvilibristiku.

Potíž se srovnáním je ale v tom, že srovnáváte jeden z parametrů v diametrálně odlišných soustavách s odlišnými podmínkami. Když srovnáváte jeden aspekt chování nějakého celku, který je složen z různých dílů a pracuje v odlišných podmínkách a s odlišnými vstupy a výstupy, děláte docela zbytečnou činnost.

Příklad - daňová zátěž. Docela jinak se bude podepistovat stejná úroveň zdanění na ekonomice Německa, Dánska, Švédska a ČR nebo třeba Bangladéše. Proč ? No protože když Německému, Dánskému nebo Švédskému zaměstnanci seberete 50% z jejich platů tak to na ně dopadne daleko menší tíhou, než když seberete 50% českému zaměstnanci německé montážní linky nebo dětskému zaměstnanci Bangladéšské manufatury na tenisky.

Zatímco děcko v Bangladěši si vydělá sotva na stravu a 50% daň jej připraví o schopnost přežít, Německý zaměstnanec si pouze nekoupí druhou dovolenou.

To je přece ta argumentace, používaná na obhajoby progresivního zdanění. Je zajímavé, že najednou, když jde o obhajobu daňové zátěže nebo obecněji vlivu státu na ekonomiku, najednou tento argument jakoby neplatil.

Martin Brezina|1. 4. 2014 13:20| reakce na Jan Pozner - 1. 4. 2014 11:49

Nezlobte se, ale důvod, který máte na mysli, si umím sám domyslet. Argumentační nuda, podle níž je jediným viníkem stát se svými regulacemi, je už dost únavná a intelektuálně nevytěžující. Pokud nemáte nic jiného, tak já nemám zájem. Nebo ideologické cvičení aspoň doplňte tvrdými daty (tj. čím více státu, tím vyšší nezaměstnanost a naopak, a pokud možno na reprezentativním počtu zemí).

Jan Pozner|1. 4. 2014 11:49| reakce na Martin Brezina - 31. 3. 2014 22:56

Nenapadlo Vás zamýšlet se nad tím odkud se bere rozpor popsaný v prvním odstavci?
Proč je asi tento stav (aspoň dosud) udržitelný?

Martin Brezina|31. 3. 2014 22:56| reakce na Ondřej Palkovský - 31. 3. 2014 22:38

No, tak zřejmě se vyplatí, aby čím dál víc lidí sedělo doma, protože pro ně není práce a čím dál víc firem zjišťovalo, že nemají pro koho produkovat, protože zákazník bez práce nebo s příjmem na přežití nemá čím by platil.

V zásadě všechno funguje docela dobře, to máte pravdu, akorát se nám v dole hromadí nepotřební horníci.

Ale to je pro teoretika vašeho kalibru nepodstatný detail. Až vám budou zapalovat barák, tak jim vysvětlete Sayův zákon, myslím, že to ocení.

Ondřej Palkovský|31. 3. 2014 22:38| reakce na Martin Brezina - 31. 3. 2014 21:52

Zvláštní - mě tohle připadá jako teoretická veteš :)

"Jsou tady firmy, které by stavěly, vyráběly, atd., kdyby měly pro koho"

Já bych třeba za peníze "plival na osmičku". Kdybych měl pro koho....

"Jsou k dispozici kapacity pro uspokojení poptávky?"

A ten barák bych samozřejmě chtěl, a jsem ochoten za to "plivat na osmičku". Otázka, kdo mi to za to postaví....

Prostě buď berete prostředí kolem sebe jako lidi, kteří navzájem směňují - a pro to, aby někdo vydal energii je obecně nutné, aby někdo poskytl protislužbu - ale v takovém případě takhle formulované otázky postrádají smysl. Nebo to berete tak, že tu "jsou zdroje", které "něco vyrobí", ale už vás nezajímá, jestli se to "vyplatí".

Baráky se staví, firmy se zakládají a ruší, obchod probíhá - nevím. Připadá mi, že to v zásadě všechno funguje docela dobře.

Martin Brezina|31. 3. 2014 21:52| reakce na Ondřej Palkovský - 31. 3. 2014 21:31

Podívejte se, vašimi výklady se mi nechce moc prodírat. Připadá mi to jako taková probírka teoretické veteše.
Zdá se, že jste nepobral hlavní point mého příspěvku. Jsou k dispozici kapacity pro uspokojení poptávky? Jsou tady firmy, které by stavěly, vyráběly, atd., kdyby měly pro koho? Nebo to je tak, že musíme rozdělovat omezené zdroje? K jakému pólu jsme blíž?

Ondřej Palkovský|31. 3. 2014 21:31| reakce na Martin Brezina - 31. 3. 2014 08:31

Ad 1) jak bude vypadat výsledek, pokud vztah mezi schopnostmi a majetkem nebude lineární?
Ad 2) Rozestavěné domy ve Španělsku by nezůstaly, pokud by investoři přede věděli, že na to lidi "nemají peníze". rozestavěné domy jsou z tohoto hlediska "omyl". Takže předpokládejme, že by to věděli, a tím pádem by ani nezačali ty domy stavět - to je situace, kterou má smysl se zabývat.
Jenomže v téhle situaci není tak úplně lehké to svádět na to, že lidé "nemají peníze".

To tvrzení bývá často nastaveno tak, že nemá smysl investovat do výroby něčeho nového, protože lidé stejně nebudou mít peníze si to koupit.
Ale je to tak jednoduché? Co třeba Sayův zákon. Mohu si koupit jen to, co bylo vytvořeno. Investuji-li do něčeho nového, pak dojde k úpravě (poklesu) cen na trhu. Nová investice klidně může být výdělečná, jsou to třeba staré investice, které se stanou ztrátové. Takže i situace, kdy "lidé nemají peníze" evidentně neznamená - neexistují nové dobré investiční příležitosti.

A nebo třeba z druhé strany: to, že lidé nemají peníze bývá často dáváno do souvislosti s rozdělením "příjmů". Ale pokud jsou příjmy z kapitálu vysoké, pak jak je možné, že neexistují nové investiční příležitosti s vysokými příjmy z kapitálu?

Třetí věc je, že ono rozdělení "majetku" v sobě zahrnuje především akciový kapitál spousty firem oceněný v tržní ceně. A otázka je, co se změní, pokud tento majetek bude držet někdo jiný. Připadá mi, že celkem nic...kromě toho, že ten někdo jiný se o něj možná bude starat hůře.

Vojtěch Drápal|31. 3. 2014 19:39

"Co chudí lidé potřebují, je následování cesty, která vyvedla z chudoby Evropany a Američany, a z některých učinila miliardáře."

Ano v Evropě a Severní Americe narozdíl od dnešních rozvojových zemí fungoval koncept státu, jakožto garanta práva. Proto tam také mohla fungovat tržní ekonomika a my se mohli dostat tam, kde jsme dnes.

Honza Moudrý|31. 3. 2014 19:10

Autor "zapomněl" (zatajil?), že jsou nerovnoměrně rozloženy i vlastnosti jako psychopatie, bezohlednost, chamtivost, sklon ke lhaní, podvádění, manipulaci a obecné nerespektování pravidel (především těch nepsaných).

Není tajemstvím, že k tomu abyste hodně zbohatli často musíte šlapat po pravidlech i ostatních lidech. Paradoxně jsou to často ta samá pravidla, díky kterým může tržní ekonomika rozumně fungovat.

Martin Brezina|31. 3. 2014 08:31

Řada tvrzení v tomto textu je zjevně správná, především teze o nárůstu bohatství a životní úrovně pro široké vrstvy v posledních letech.
Mám k tomu ale 2 poznámky:
1) Spojovat dosažený majetek se schopnostmi lidí je dost problematické hledisko. A to vzhledem k tomu, že schopnosti jsou rozloženy v populaci gaussovsky (tj. největší četnost je okolo průměru a špiček v obou směrech je málo), zatímco majetek je rozložen zcela ne-gaussovsky - nejvíce majetku je ve špičce.
2) Majetek a příjmy mají jednu podstatnou roli v ekonomice - je potřeba je "otáčet", aby vedly k dalšímu rozvoji ekonomiky a bohatství. Je otázka, jestli nejsme v situaci, kdy sice jsou dostupné kapacity a zdroje (=nebojujeme tedy o nedostatkové kapacity a zdroje!), ale rozložení příjmů ve společnosti znemožňuje tyto kapacity a zdroje využívat, protože holt pan zákazník nemá prachy. No, a pak zůstávají rozestavěné domy ve Španělsku a onde, a lidé, kteří by sice rádi bydleli jinak, ale nemají na pořízení bytu peníze.