Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Souboj ekonomů: Kdo měl pravdu o intervencích ČNB?

Petr Hampl | 17. 3. 2014 | Celkem 21 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 21 komentářů v diskuzi.

Petr Novák | 23. 3. 2014 09:31

Dobrý den,
V zásadě mi chybí jedna informace, abych si nad intervencemi udělal jasný názor... Pokud proběhne technologický pokrok, který zlevní energii (viz.břidlicový plyn v USA a nadprodukce uhlí), tím pádem veškerou výrobu a následně i výstupy pro maloodběratele - proč to ČNB chce kompenzovat zvýšením cenové hladiny?
Může mi na to někdo napsat svůj názor?
PS podle mě - USA to vytáhlo z krize a díky ČNB to v ČR bude mít nulový efekt...

Nahlásit

0
+
-

Radek Tomšů | 18. 3. 2014 21:11

Jak si mám vyložit větu: " To vyvracejí údaje za leden, což byl měsíc s nejmenší inflací od vzniku České republiky – dvě desetiny procenta". Prosím, dobře si prohlédněte následující odkaz (http://www.czso.cz/csu/redakc e.nsf/i/mira_inflace).Pokud ČR nevznikla v roce 2009, tak je tu něco sakra špatně a zamrzí, že na obhajobu sporného kroku ČNB se používá lživý argument. Inflace byla v roce 2009 i v roce 2003 v mnoha měsících podstatně nižší než je letos na začátku roku. Dokonce i v samotném lednu byla už nižší (2003). Pane Hample, tohle je zásadní nepřesnost, vaše tvrzení o nejnižší inflaci od vzniku ČR není pravdivé a vyvozovat z toho, na nedostatečný zásah ČNB - to už je tedy vážně síla. Jenom jste potvrdil svůj začátek článku, málokoho zajímají fakta a rozhodují se všichni podle emocí a dojmů. Bohužel jste k tomu sklouzl i Vy.

Nahlásit

0
+
-

Pat Bateman | 25. 3. 2014 11:27 | reakce na Radek Tomšů - 18. 3. 2014 21:11

Já si myslím, že pan Tomšů uhodil hlavičku na hřebíček, jen to nenapsal úplně jasně - ČNB a pan Hampl též jen odrážejí kritiku velmi pečlivě připravenými tvrzeními, ale chybí mi tu zcela zásadní informace - k čemu tam intervence vlastně byla dobrá, co opravdu udělala pro tuto ekonomiku.
Kromě poměrně velkých ztrát bohatství občanů tu přínosy prostě nevidím žádné. Jestli měla nějaký reálný dopad na inflaci, to bych si dovolil pochybovat a těžko to někdo někdy prokáže a jestli by nižší inflace byla opravdu škodlivá...
Navíc se objevuje nemálo názorů, že skutečná inflace je výrazně vyšší, než tak udávaná, protože metodika výpočtu v sobě nezahrnuje změny v pravidlech a daňovém systému, které lidem nákupy také zdražují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pavel Nováček | 17. 3. 2014 22:03

Komunikace ČNB byla a je opravdu tragická. Petr Hampl v závěru pojmenoval hlavní problém. Nevadí mi samostatné rozhodování ČNB. Nemusí být vždy úplně správné, ba dokonce naopak, asi by mi vadila více netečnost a pasívní podřízenost, ale z hlediska Public relations to nebyla dobře zvládnutá situace.

Nahlásit

0
+
-

Michal Jeřábek | 17. 3. 2014 11:35

"Podle průzkumu Hospodářské komory ČR (HK) na 42 % oslovených firem hodnotí devizové intervence ČNB negativně a uvádí, že jejich podnikání škodí. Za dobré rozhodnutí to považuje pouze 16 % podniků, podle 34 % intervence proti koruně na jejich podnikání vliv mít nebudou."
...

"Kvůli nečekanému zásahu centrálních bankéřů do měnových relací už Juta podle jeho odhadů přišla o 52 miliónů korun. Ty přitom mohla a chtěla investovat do svého dalšího rozvoje."

http://www.e-sondy.cz/aktualne/3812-3/intervence-cnb-poskodila-temer-polovinu-firem

Nahlásit

0
+
-

Jan Krejčí | 17. 3. 2014 09:27

Hlavní argument je, že si nakradli. Neexistuje žádný omylem špatně napsaný solární zákon, žádné zemědělské pozemky omylem převedené na stavební, žádný nedokonalý systém kontroly lihu, žádné opomenutí soudce prodloužit vazbu a žádná ospravedlnitelná měnová reforma.

Rada ČNB takto rozhodla, aby si namastila kapsy na měnových obchodech. Jde o presumpci viny, protože jde - stejně jako u výše uvedených případů - o svěřený majetek. Může snad kdokoli z členů rady dokázat, že neměl z tohoto rozhodnutí prospěch?

Nahlásit

0
+
-

Martin Moravec | 17. 3. 2014 13:43 | reakce na Jan Krejčí - 17. 3. 2014 09:27

Máte pravdu v tom, že znalost příslušné informace mohla být silným pokušením. Presumpce viny je ale velmi nebezpečná věc, která ani tady není na místě. Ono se totiž často dost špatně dokazuje, že jste něco neudělal.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Krejčí | 17. 3. 2014 14:48 | reakce na Martin Moravec - 17. 3. 2014 13:43

Naprosto souhlasím - právě proto, že se to těžko dokazuje, by podobné kroky ze strany úředníka neměly být ani možné - mimo jiné proto, že způsobená škoda většinou převyšuje hodnotu veškerého majetku úředníka a jeho rodiny včetně jejich svobody či životů.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Hampl | 18. 3. 2014 16:02 | reakce na Jan Krejčí - 17. 3. 2014 14:48

Tady došlo k omylu. Centrální banka s předstihem oznámila, že se k tomu kroku chystá. Všichni, kdo četli noviny, měli stejné informace. Nebyl tu žádný prostor, aby se bankéři napakovali na základě interních informací.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Krejčí | 18. 3. 2014 20:35 | reakce na Petr Hampl - 18. 3. 2014 16:02

Vaši větu vyvrací reakce trhu. Pokud by tato informace byla v plné míře "na trhu", nemohl by zásah změnit kurz, protože tržní kurz by tuto informaci už obsahoval. Mluvíme ale o Radě samotné, příp. insiderech, kteří měli její informace předem (tipuji, že ani část Rady, která hlasovala proti, netušila, že skupina jeden z nich byl v době od minulého hlasování koupen).
Co by asi provedli regulátoři s londýnskými účastníky LIBORové manipulace, kdyby se ukázalo, že začli po domluvě (za cizí peníze) vykupovat zlato z minuty na minutu o 6% dráž než je tržní kurz?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Hampl | 18. 3. 2014 21:22 | reakce na Jan Krejčí - 18. 3. 2014 20:35

tohle přece není o reakcích trhu. Singer říkal veřejně už někdy od března, že chystá intervenci proti koruně. A pohyb se projevil, ne že ne. Jenže nebyl dost velký. To znamená, že část trhu Singerovo tvrzení vzala vážně (a zařídila se podle toho) a druhá část vsadila na to, že blufuje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 17. 3. 2014 07:41

Pane Hample, ono to není tak složité. Na úspěšné fungování v české veřejné debatě o jakémkoliv společenském problému si stačí osvojit 2 myšlenky:
a) Stát má být malý, ještě menší a nejlépe vůbec nebýt.
b) Jakákoliv regulace je zlo.
S těmito dvěma idejemi v hlavě vystačíte třeba až do pozice děkana Národohospodářské fakulty VŠE. Má to tu výhodu, že za našich životů stát zřejmě zrušen nebude, takže falzifikace těchto názorů je nemožná. Vždy se dá konstatovat, že za ten či onen problém může stát, tím že daný jev nějak ovlivňuje nebo prostě tím, že vůbec je. Pak už stačí jen načíst v příslušné literatuře, co stát v té oblasti dělá a proč je to špatně, a je vyděláno. Nač byste měl studovat technikálie intervencí centrální banky, když víte už dopředu, že jakákoliv regulace je z principu špatná? Intelektuálně je to nenáročné a zvládne to i Miroslav Ševčík. Občas se sice stane, že je majitel 2 myšlenek přistižen při neznalosti základní literatury, ale na to je dobrá nosoroží kůže a teflonové svědomí, což někdejší kandidát na šéfa ÚV KSČ v prosinci 1989 a kádrová rezerva strany na VŠE jistě s přehledem zvládá.

Nahlásit

0
+
-

Petr Toman | 18. 3. 2014 11:19 | reakce na Martin Brezina - 17. 3. 2014 07:41

S tím "náboženstvím" libertariánství (etatismu, komunismu atd.) to vidím podobně. Jak dokládá článek, věcná diskuze bohužel nemusí být vlastní ani odborníkům ("Následovaly už jen hádky, výlevy emocí a pochopitelně spory"), což je vlastně nejsmutnější. Někde jsem četl zajímavou definici, že dialog vzniká, pokud se během něj objeví myšlenky, které ani jedna strana nepředpokládala (tj. nejde o monology / argumentaci na podporu předem utvořených "jediných správných" názorů).

Každá ideologie je modelem, tedy přinejlepším zjednodušením reality. Praxe bývá "hybridní", proto je užitečné mít těch modelů více.

Jakkoliv jsou mi sympatické například myšlenky rakouské školy, nehnal bych to do extrému typu "zrušme stát" a doufal (v mýtus), že trh vyřeší vše. Místo přeregulovaného státu bychom podle mne získali divoký západ (mega)korporací, které s trhem manipulují podle svého, aniž by u nich (na rozdíl od státu) byla možná jakákoliv demokratická kontrola (a regulace). Ovšem kdyby někde vznikla Opravdová Libertiánská Republika, rád se tam zajedu podívat :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tom Novak | 18. 3. 2014 11:48 | reakce na Petr Toman - 18. 3. 2014 11:19

Ale kdepak, „stát“, „demokracie“ apod. jsou jen důsledky a neřeší příčiny. Skutečný problém je legalizování monopolu na porušování práv, překrucování reality a s tím spojené přejmenovávání známých věcí exotickými jmény, jen aby se zakryla podstata. Dokud se lidem neotevřou oči nebo jim nedojde dech a nezajistí, že budou platit stejné podmínky pro všechny, budeme tady mít, jak správně píšete: „divoký západ (mega)korporací, které s trhem manipulují podle svého“ Nebo snad věříte, že nás např. EU těmi nesmyslnými regulacemi (jako na objednávku) přestane zásobovat z ničeho nic, že FED přestane tisknout, když tiskne ECB atd.?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert Antonio | 18. 3. 2014 10:26 | reakce na Martin Brezina - 17. 3. 2014 07:41

1. Falzifikovat můžete pouze hodnotově neutrální teorii (zásah X způsobí Y). Takové teorie lze falzifikovat jak u etatistů, tak u libertariánů, protože snad s výjimkou čistého anarchokapitalismu lze pro každou regulaci a státní zásah najít historické období, kdy tato regulace neexistovala.
2. Jakmile do teorie zasadíte hodnotové soudy (zásah X způsobí Y a proto je správný), falzifikace je nemožná. Taková teorie ani není vědecká. Argumentace pak obvykle skončí na nedokazatelném hodnotovém sporu, zdali je lepší kilo jablek anebo dvě kila hrušek.
3. Přiznejte si upřímně, že to jsou etatisté, kteří se falzifikování svých teorií bojí jak čert kříže, a proto zuby nehty brání jakýmkoliv ekonomickým experimentům, kde by např. na omezeném rozsahu nebyly vymáhány některé klíčové státní regulace. Chovají se úplně stejně jako církev, která až do renesance stíhala vědecká bádání, která hrozila rozporem s církevní věroukou. Roger Bacon by mohl vyprávět.
4. Intelektuální cvičení na závěr: Proč si myslíte, že tu existuje devizový zákon, podle něhož máte povinnost v platebním styku používat české koruny? Zřejmě proto, že pro někoho je nevýhodné používat měnu ovládanou ČNB – jinak by koruny používali všichni dobrovolně a zákon by byl zbytečný. Tudíž i když se ČNB zaštiťuje tisíci podnikatelů, kterým její zásah vyhovuje, existují lidé, které tento zásah poškodil. Na základě čeho dokážete objektivně posoudit, že prospěch měnové intervence byl vyšší, nežli škoda? A mějte prosím na paměti druhý odstavec :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 18. 3. 2014 13:16 | reakce na Robert Antonio - 18. 3. 2014 10:26

1. To je sice pravda, ale libertariáni na podobnou argumentaci reagují obvykle tím, že tehdy existovala zase jiná státní regulace nebo obecně jiný vliv státu. (Příklad - nezaměstnanost dnes a nezaměstnanost v dobách, kdy neexistovala regulace trhu práce.) A vzhledem k tomu, že stát tu byl v civilizovaných dobách vždy, tak lze vždy nějaký vliv státu na něco najít.
2. Obávám se, že hodnotové soudy použivají obě strany sporu. (Příklad - nemorální daně-krádež, atd.) Vlastně si nedovedu představit diskuzi o ekonomických problémech, ve kterých by se nějak hodnotové soudy nepromítaly.
3. Nevím, co bych si měl přiznávat. Hlásat libertariánské teorie není nelegální. Tož, sežeňte dostatek voličů a konejte experimenty do aleluja. Jinak, já osobně jsem už dávno tady psal, že proti tomu vyzkoušet anarchokapitalismus v praxi vůbec nic nemám.
4. Víceméně souhlasím, je to hodnotový a politický problém. Chcete-li, aby většina neovládala svými postoji (např. k roli měny ve ekonomice státu) menšinu, musíte přesvědčit tu většinu, že pro ni bude opak nějak výhodný. Jinak asi máte smůlu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert Antonio | 18. 3. 2014 18:51 | reakce na Martin Brezina - 18. 3. 2014 13:16

1. Tak to je logické, že v jistém období mohly existovat jiné státní regulace. Podstatné je, že se obvykle vždycky můžeme shodnout na období, kdy neexistovaly v daném oboru žádné či velmi regulace. Abychom se drželi tématu, tak můžete posoudit, zdali v době klasického zlatého standardu (tj. do roku 1914) ekonomika trpěla faktem, že žádná banka ani stát nemohly měnit cenu zlata.
2. Jistě, ale pak se nesmíte ohánět falzifikovatelností. Řekněte tedy na rovinu: chci ti každoročně ukrást půlku výdělku, protože já vím lépe než ty, kdo ty peníze potřebuje nejlépe. Chci ti kvedlat s hodnotou tvých úspor, protože prospěch exportérů je pro mne důležitější nežli hodnota tvých peněz.
Nad tím se nepohoršujte, to je standardní hodnotový soud běžného etatisty, akorát osekaný od „vědecké“ omáčky.
3. Je pěkné, že vy osobně proti experimentu nic nemáte. Pořád tu je však problém, že kdybych ten anarchokapitalismus (nebo klidně pro začátek jen minarchii) začal zkoušet naživo, pak s vysokou pravděpodobností mne tatíček český stát poctí návštěvou svých ostrých hochů.
4. Měl byste odvahu říci totéž německým Židům v 30. létech? Americkým černochům v 18. století? Českým továrníkům po Vítězném únoru?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 18. 3. 2014 20:14 | reakce na Robert Antonio - 18. 3. 2014 18:51

Bohužel, vaše formulace bodu 2 svědčí o tom, že si nerozumíme v povaze problému. Když se podíváte na můj výchozí příspěvek, tak tam píšu o falzifikaci ve zcela zřetelné souvislosti s argumentací o funkčnosti nějakého uspořádání věcí. Vy celou věc zaplétáte kamsi jinam a podstata se vytratila.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Robert Antonio | 24. 3. 2014 08:45 | reakce na Martin Brezina - 18. 3. 2014 20:14

Nikoliv, za formulací si stojím. Problém v debatách s Vámi (a 90% etatistů) je v různých hodnotách, což jste přiznal i Vy sám. V takovém případě nemá smysl argumentovat falzifikací, protože hodnotový soud z principu není falzifikovatelný.
Příklad: dovedl byste v 18. století formulovat falzifikovatelnou teorii, že černoši mají stejná práva jako běloši?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 18. 3. 2014 12:57 | reakce na Robert Antonio - 18. 3. 2014 10:26

1. To je sice pravda, ale libertariáni na podobnou argumentaci reagují obvykle tím, že tehdy existovala zase jiná státní regulace nebo obecně jiný vliv státu. (Příklad - nezaměstnanost dnes a nezaměstnanost v dobách, kdy neexistovala regulace trhu práce.) A vzhledem k tomu, že stát tu byl v civilizovaných dobách vždy, tak lze vždy nějaký vliv státu na něco najít.
2. Obávám se, že hodnotové soudy použivají obě strany sporu. (Příklad - nemorální daně-krádež, atd.) Vlastně si nedovedu představit diskuzi o ekonomických problémech, ve kterých by se nějak hodnotové soudy nepromítaly.
3. Nevím, co bych si měl přiznávat. Hlásat libertariánské teorie není nelegální. Tož, sežeňte dostatek voličů a konejte experimenty do aleluja.
4. Víceméně souhlasím, je to hodnotový a politický problém. Chcete-li, aby většina neovládala svými postoji (např. k roli měny ve ekonomice státu) menšinu, musíte přesvědčit tu většinu, že pro ni bude opak nějak výhodný. Jinak asi máte smůlu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Hampl | 17. 3. 2014 10:55 | reakce na Martin Brezina - 17. 3. 2014 07:41

Jakkoliv s Vámi, pane Brezino, téměř nikdy nesouhlasím, obávám se, že tentokrát máte pravdu. Z libertariánství se může stát stejně stupidní ideologie jako z čehokoliv jiného, pokud chybí pracovitost a používání zdravého rozumu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK