Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Česká realitní bublina: Kdo přifukuje?

Jakub Skala | 29. 1. 2014 | Celkem 16 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Bárta | 30. 1. 2014 06:30

Citace - Jan Krejčí / 29.01.2014 16:12

Celý trh je postaven na vzácnosti. Směňujete jednu vzácnou věc za jinou, nejčastěji pomocí vzácného prostředku směny. Pokud jsou někteří hráči schopni omezit vzácnost prostředku směny (tisknou si peníze, utrácejí cizí peníze), roste pro ně hodnota všech věcí (vč. investic) vyjádřená v tomto "nevzácném" prostředku. Vyšší poptávka rovná se vyšší objem, nebo vyšší cena (pravděpodobně zčásti obojí). Výsledkem tedy je větší množství kanceláří, pravděpodobně navíc postavených za vyšší cenu, než jakou je zbytek trhu ochoten platit. Takže pokud si to tiskaři nepřeprodají mezi sebou, nemají komu.
(Přeprodej mezi sebou je např. současný nákup bytů, které byly postaveny během realitního boomu, městem pro účely sociálního bydlení - samozřejmě za ceny z doby boomu.)
Zkuste místo věčné výmluvy na ceteris paribus někdy provést myšlenkový experiment.


S první částí příspěvku celkem souhlasím, s výjimkou toho že "tiskaři" nestaví... Ovšem s tou poslední větou jste mně dost pobavil - myšlenkový experiment používat jako důkaz nějakého tvrzení, na kterém je ten myšlenkový experiment založen, to je takové "perpetum mobile" vědecného uvažování... Myšlenkový experiment je dobrý pro rozvoj nějaké teorie nebo pro přiblížení nějakého procesu, jevu nebo teorie, ale považovat ji za důkaz? V ekonomii obávám se je jediným důkazem opravdu pokus "ceteris paribus". Ovšem vzhledem k tomu (a v podstatě právě proto), že takové nezměněné podmínky nastanou, nepovažuji osobně ekonomii za vědu...

+1
+
-

Všech 16 komentářů v diskuzi.

Martin Brezina | 29. 1. 2014 07:44

"Co ale může štvát náš všechny, je fakt, že patrně dochází k neefektivnímu využití kapitálů. Místo toho, aby se stavělo (nebo vyrábělo) to, co lidé skutečně poptávají, se vyrábí to, co „naordinovaly“ svojí politikou centrální banky."

Přiznám se, že jsem nepochopil, jakým způsobem centální banky "naordinovaly", že investoři neinvestují do toho, "co lidé skutečně poptávají", ale ausgerechnet do kancelářských nemovitostí. Ta kauzální linka mi nějak unikla.

Nahlásit

0
+
-

Jakub Skala | 29. 1. 2014 12:21 | reakce na Martin Brezina - 29. 1. 2014 07:44

Díky za reakci. Nechtěl jsem přepisovat ten první článek seriálu o hosp. cyklech, takže jsem na něj jen odkázal. Teoretické vysvětlení proč dochází k cyklům právě takto najdete tedy tam (ve značně zjednodušené podobně, ale nechci Vás odkazovat na tisícistránkovou knihu). Pokud Vás to zaujme více, pak na mises.cz najdete určitě dost materiálů k rakouské teorii hosp. cyklu.

Proč se tento hosp. cyklus projevuje zrovna v komerčních realitách? To jsem zkusil nastínit v jednom odstavci, těch důvodů bude jistě víc, ale já o nich nevím... Snad časem vyplavou na povrch. Samozřejmě ne každá nová kancelář vzniká vinou hosp. cyklu :) Ale "makro" pohled na kaceláře mi (spolu s teorií) říká, že tam něco nehraje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 29. 1. 2014 12:49 | reakce na Jakub Skala - 29. 1. 2014 12:21

V tom článku stojí, že: "...Podstatný rozdíl ale je, že pokud nové investice jsou financovány ne z úspor, ale z fiduciary media (nekrytých peněz), tak nikde v ekonomice není nikdo, kdo by uspořil, kdo by odložil svou spotřebu."
Čili, pokud tomu rozumím dobře, tak jediná zdravá forma investice jsou investice z úspor. Doufám, že něco takového je empiricky ověřeno srovnáním dvou zemí s odlišným ekonomickým modelem. Teorie "ono by to bylo, kdyby to někdo podle nás zavedl" neberu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Krejčí | 29. 1. 2014 16:12 | reakce na Martin Brezina - 29. 1. 2014 12:49

Celý trh je postaven na vzácnosti. Směňujete jednu vzácnou věc za jinou, nejčastěji pomocí vzácného prostředku směny. Pokud jsou někteří hráči schopni omezit vzácnost prostředku směny (tisknou si peníze, utrácejí cizí peníze), roste pro ně hodnota všech věcí (vč. investic) vyjádřená v tomto "nevzácném" prostředku. Vyšší poptávka rovná se vyšší objem, nebo vyšší cena (pravděpodobně zčásti obojí). Výsledkem tedy je větší množství kanceláří, pravděpodobně navíc postavených za vyšší cenu, než jakou je zbytek trhu ochoten platit. Takže pokud si to tiskaři nepřeprodají mezi sebou, nemají komu.
(Přeprodej mezi sebou je např. současný nákup bytů, které byly postaveny během realitního boomu, městem pro účely sociálního bydlení - samozřejmě za ceny z doby boomu.)
Zkuste místo věčné výmluvy na ceteris paribus někdy provést myšlenkový experiment.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Bárta | 30. 1. 2014 06:30 | reakce na Jan Krejčí - 29. 1. 2014 16:12

Citace - Jan Krejčí / 29.01.2014 16:12

Celý trh je postaven na vzácnosti. Směňujete jednu vzácnou věc za jinou, nejčastěji pomocí vzácného prostředku směny. Pokud jsou někteří hráči schopni omezit vzácnost prostředku směny (tisknou si peníze, utrácejí cizí peníze), roste pro ně hodnota všech věcí (vč. investic) vyjádřená v tomto "nevzácném" prostředku. Vyšší poptávka rovná se vyšší objem, nebo vyšší cena (pravděpodobně zčásti obojí). Výsledkem tedy je větší množství kanceláří, pravděpodobně navíc postavených za vyšší cenu, než jakou je zbytek trhu ochoten platit. Takže pokud si to tiskaři nepřeprodají mezi sebou, nemají komu.
(Přeprodej mezi sebou je např. současný nákup bytů, které byly postaveny během realitního boomu, městem pro účely sociálního bydlení - samozřejmě za ceny z doby boomu.)
Zkuste místo věčné výmluvy na ceteris paribus někdy provést myšlenkový experiment.


S první částí příspěvku celkem souhlasím, s výjimkou toho že "tiskaři" nestaví... Ovšem s tou poslední větou jste mně dost pobavil - myšlenkový experiment používat jako důkaz nějakého tvrzení, na kterém je ten myšlenkový experiment založen, to je takové "perpetum mobile" vědecného uvažování... Myšlenkový experiment je dobrý pro rozvoj nějaké teorie nebo pro přiblížení nějakého procesu, jevu nebo teorie, ale považovat ji za důkaz? V ekonomii obávám se je jediným důkazem opravdu pokus "ceteris paribus". Ovšem vzhledem k tomu (a v podstatě právě proto), že takové nezměněné podmínky nastanou, nepovažuji osobně ekonomii za vědu...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Krejčí | 30. 1. 2014 09:58 | reakce na Petr Bárta - 30. 1. 2014 06:30

1) Jsou to právě "tiskaři", tedy hráči s přístupem k "nevzácným" penězům, kteří se zbavují nevzácných věcí výměnou za vzácné. Pokud tím "nestaví" máte na mysli, že nepokládají cihly a nemíchají beton, tak souhlasím, ale jinak staví, investují, nakupují a levně půjčují. Jediné, co není jisté ani v článku jasně vysvětlené (jak píše p. Brezina), proč by měli ausgerechnet investovat do kancelářských prostor a ne do něčeho jiného. IMHO utrácejí úplně všude, protože získat něco, na co se druhý nadřel, výměnou za něco, co máte bez práce, je výhodné. Na rohlících se ale tento jev popisuje hůř než na kanclech.
2) Nezměněné podmínky nenastanou v kvantové fyzice nikdy, a přesto je fyzika vědou. Z pohledu kvantové fyziky neplatí Newtonovská fyzika, a přesto ji lze používat k popisu našeho světa a nepovažuje ji nikdo za pavědu. Pokud - klidně pomocí myšlenkového experimentu - poukážete na existenci vedlejšího vlivu, který je (nebo může být) silnější, než ten, o kterém se bavíme, rád ho zahrnu do svého uvažování. Zatím jsem slyšel opakovaně od p. Breziny, že takové vlivy jsou, ale pořád nevím jaké.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pat Bateman | 30. 1. 2014 09:49 | reakce na Petr Bárta - 30. 1. 2014 06:30

Ekonomie je věda, ale věda společenská, tudíž dokazování má zde poměrně značná omezení, ač se tuto skutečnost snaží vědátoři popřít tvorbou ekonometrických modelů...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 29. 1. 2014 17:55 | reakce na Jan Krejčí - 29. 1. 2014 16:12

"Takže pokud si to tiskaři nepřeprodají mezi sebou, nemají komu.¨"
Jste si jist, že staví ti samí, kdo tisknou?

Neboli, mně jde stále o totéž. Nepochopil jsem, jakou souvislost má činnost centrální banky ZROVNA s komerční výstavbou kanceláří. Nebo si snad myslíte, že si to bankéři prodávají sami mezi sebou?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

František Marek | 29. 1. 2014 19:40 | reakce na Martin Brezina - 29. 1. 2014 17:55

"Takže pokud si to tiskaři nepřeprodají mezi sebou, nemají komu.¨"

Jste si jist, že staví ti samí, kdo tisknou?

Ono snad ani nejde o to, kdo je staví, ale spíše, kdo je financuje a to jsou, de facto, komerční banky. Staví je samozřejmě developeři, za pomoci bankovních úvěrů, které jsou kryty budoucí stavbou. Když se záměr nepovede, tak je to pak o těch tiskařích .....

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 30. 1. 2014 07:29 | reakce na František Marek - 29. 1. 2014 19:40

Ne, pořád jsem zřejmě ne zcela jasně přenesl, co mám na mysli. Není mi zřejmé, proč různí investoři - byť nějak úzce navázaní na bankéře - investují jako stádo zrovna do kancelářských nemovitostí.

V případě US hypoték to bylo jasné: stát to částečně garantoval a podněcoval, čili, pro banky a investory to byla výzva k morálnímu hazardu.

Tohle zřejmé kauzální spojení v připadě bubliny investic do komerčních nemovitostí nevidím. Ti různí investoři by klidně mohli investovat do spousty různých, podobně nadbytečných záležitostí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

František Marek | 30. 1. 2014 19:36 | reakce na Martin Brezina - 30. 1. 2014 07:29

.....Tohle zřejmé kauzální spojení v připadě bubliny investic do komerčních nemovitostí nevidím. Ti různí investoři by klidně mohli investovat do spousty různých, podobně nadbytečných záležitostí.....

A do čeho by, podle Vás, měly investovat? Do bydlení, když jsou sta tisíce bytů neobsazených? Nebo do výrobních hal montoven, když se nájemci stěhují dál na východ či na jih? Možná do luxusních hotelů, ale i tam je to nejisté. No a u některých developerů si "tiskaři" podávají dveře. Viz ORCO a další.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 1. 2. 2014 10:55 | reakce na František Marek - 30. 1. 2014 19:36

No, vůbec by nemuseli stavět, ale investovat do nějakých jiných služeb nebo výrob. Ostatně, autor článku si stěžuje, že investoři "...místo toho, aby se stavělo (nebo vyrábělo) to, co lidé skutečně poptávají, se vyrábí to, co „naordinovaly“ svojí politikou centrální banky."

Kurnik šopa, to jsou ti investoři zřejmě sebevrazi:-). Místo toho, aby investovali do něčeho, co lidi chtějí, a co by prodali, tak si z nějakého záhadného důvodu nechávají centrální bankou "ordinovat", aby investovali do nadbytečných kapacit, které pak neprodají.
No, sebevrazi, jinak se to nedá nazvat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 3. 2. 2014 09:51 | reakce na Martin Brezina - 1. 2. 2014 10:55

A proč to tedy podle vás dělají?

Podstatou Rakouské teorie hosp. cyklu (ABCT) je, že centrální banka nízkými úrokovými sazbami (tisknutím peněz) vysílá trhu nesprávné signály, což vede k mylné (iracionální) alokaci zdrojů. Že to jsou zrovna kanceláře může mít milion důvodů (mně to zase tak divné nepřipadá), ale existence tohoto aktuálního trendu není problém. Problém je, že CB tento trend uměle zesiluje. Protože jinak, jak správně píšete, byli by to sebevrazi. Stejně tak může mít spoustu důvodů, že neinvestují do něčeho jiného. Ale právě proto, že se neinvestuje, CB snižuje sazby a tiskne peníze. Tady pak právě leží ten omyl centrálních bank, že ony se domnívají, že sníží sazby a pak se prostě začne normálně udržitelně investovat, jenže podle trhu se investovat nemá - na trhu jsou úplně jiné preference, než o jakých se snaží CB přesvědčit půlku trhu. Nízké sazby pak vytváří iluzi ziskovosti (iluzi určitých preferencí) v některých částech trhu.

Na druhou stranu, jestliže autor vidí, že je na trhu bublina, a dokazuje to neobsazeností atd., je divné, že to nevidí či ignorují investoři. Že by opravdu byli sebevrazi? (Možná to taky žádná bublina není...)

(Jedním z důvodů proč se neinvestuje do toho, co lidé poptávají, ale do nemovitostí, je i to, že při nízkých sazbách se vyplatí investovat do oblastí dále od spotřeby - tedy do statků vyššího řádu. Ale nejsem zase takový odborník na ABCT, abych to dokázal správně vyargumentovat....)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Jeřábek | 4. 2. 2014 10:50 | reakce na Michal Jeřábek - 3. 2. 2014 09:51

Upřesnění: To, že se může jednat o bublinu a že tedy investoři neuspokojují skutečnou poptávku, je zřejmé až dnes. Tím, že CB vytvořila iluzi ziskovosti, se zdály tyto investice jako racionální...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

František Marek | 3. 2. 2014 06:13 | reakce na Martin Brezina - 1. 2. 2014 10:55

........Kurnik šopa, to jsou ti investoři zřejmě sebevrazi:-). Místo toho, aby investovali do něčeho, co lidi chtějí, a co by prodali, tak si z nějakého záhadného důvodu nechávají centrální bankou "ordinovat", aby investovali do nadbytečných kapacit, které pak neprodají. No, sebevrazi, jinak se to nedá nazvat.......

Oni by třeba mnozí i investovali do pozlátek pro lidi, ale chybí jim k tomu to hlavní - peníze. Tento fakt není třeba považovat za záhadný. Ne nadarmo se říká: "kdo má peníze, má rozum" a u tohoto konstatování bych si to dovolil zakončit. Nadvláda "tiskařů" je nepopiratelná. Nehodnotím, zda je to dobře, či špatně a pro koho, pouze to konstatuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jakub Skala | 29. 1. 2014 13:22 | reakce na Martin Brezina - 29. 1. 2014 12:49

"Čili, pokud tomu rozumím dobře, tak jediná zdravá forma investice jsou investice z úspor." - Ano.

No to je ten problém ekonomie, všichni by chtěli srovnávat ceteris paribus a v reálném světě nic takového neexituje. Ale můžete si vzít např. USA na zlatém standardu a srovnat je s USA s fiduciary media. Potom z toho vyjde zlatý standard, který měl mnohem blíže k "investice pouze z úspor", lépe.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK