Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Očima expertů: Škrty ve státní správě. Který úřad zrušit?

Ondřej Tůma | 24. 1. 2014 | Celkem 13 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 13 komentářů v diskuzi.

Michal Weinfurtner | 27. 1. 2014 10:28

Nedávno jsem na twitteru zahlédl tabulku, porovnávající počet zaměstnanců vlády a veřejného sektoru.

ČR je na pěkném třetím místě v podílu zaměstnanců vlády a veřejného sektoru. V těsném závěsu za Dánskem a Norskem.

V ČR je na výplatní pásce veřejných peněz ( rozuměj daňových poplatníků ) cca 32% zaměstnanců. V sousedním Německu je to jen 14%, na Slovensku asi 17% !

Samotná vláda zaměstnává asi 13% zaměstnanců, zbytek připadá na veřejný sektor.

Mimochodem, na webu http://www.rozpocetobce.cz/filtr-obci si můžete snadno zobrazit kolik peněz utrácí státní správa na úrovni obcí za provoz, za jednotlivé druhy výdajů.

Je to velmi zajímavé.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 24. 1. 2014 17:46

?--------?
Pan Kovanda je neskutečně optimistický, když si myslí, že to bobtnání státní správy je možné zastavit.
Podle mne není a její růst je zkrátka vlastností systému. Bude růst jako rakovina, dokud nezahubí hostitele. Pak přijde něaká forma restartu (státní bankrot, možná změna režimu).
Ale v rámci systému jsou snahy o omezení jeho růstu bojem s věrnými mlýny. Zavřete jeden úřad a 4 nové vzniknou.
Sice s p.Hamplem v mnohém nesouhlasím, ale píše inspirativně: http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-co-prijde-po-kapitalismu-dj7-/p_spolecnost.aspx?c=A140118_103549_p_spolecnost_wag


Už jsme tak zblblí tím, v čem leta žijeme, že vůbec nevnímáme absurdity toho stavu. Dovedete si představit, že bychom zde řešili, jestli Dell, Škodovka,CocaCola či Prazdroj má zrušit nějakou divizi, na HQ omezit nějakou byrokratickou agendu, atd...? Ne. Nás prostě jen zajímá, jakou hodnotu a kvalitu nám za jaké peníze nabízejí a pak ji buď dobrovolně koupíme, nebo ne. Není toto snad normální a přirozené?

Situace je podle mne v rámci systému neřešitelná (jak píše na linku výše p.Hampl a hlavně na linku níže prof.Hoppe) a upínání se na nereálné sny (minimalistický efektivní stát) je nebezpečnou drogou: http://libinst.cz/Files/KqLFy4r2/news/404/tl_7_2002.pdf

Nahlásit

0
+
-

Tom Novak | 24. 1. 2014 22:07 | reakce na Jan Altman - 24. 1. 2014 17:46

Pane Altmane, ten článek od Hoppeho je výborný a moc pěkně se čte, děkuji.

Pár poznámek bych si dovolil, neoznačoval bych např. Marxe za pravého intelektuála, IMHO jeho hlavní vlastností byla závist. Myslím si prostě, že jen záviděl představitelům nejen monarchie, ale i kapitalistům (nositelům pokroku) jejich „moc“ prostě opak morálního člověka.
Jak je možné, že vládní výdaje na ochranu, justici a všechny možné režie, byly jak uvádí článek 5 % v době monarchie a dnes narostly na cca. desetinásobek? A to navzdory současným možnostem a technologiím, které umožňují několikanásobně efektivnější uspokojování potřeb za zlomek původní ceny? No jo, ale co je původní cena, když máme tu inflaci.. Jen tak na okraj, docela by mě zajímalo jakému intelektuálovi se zrodila v hlavě ta geniální myšlenka, že stejný jev před kterým se od středověku vlády třásly hrůzou, lze tak „chytře využít“ její globální rozšíření mezi centrální banky světa se sice dá lehce dohledat, stejně jako okamžik jejího nasazení, ale kdo je autorem? Třeba by mohli v rámci lepší propagace státu, zavést světoví státníci (po vzoru Nobela :-)) na jeho počest nějakou cenu. Však oni už si někoho najdou, komu by ji dali (Al Gore by mohl vyprávět..). Ne vážně, nezávidím, jen žertuji.
Nesouhlasím s prof. Hoppem v tom, že by to co popisuje zlikvidovalo přirozenou inteligenci, v politice se pohybuje daleko víc „elit“ než „intelektuálů“ a nezmění to ani masové vzdělávání a vysoká škola pro všechny, jak správně píše. Naopak si myslím, že právě do těch státních institucí jsou vyžadovány pouze tituly a čím víc tím líp..
Také souhlasím s tím, že Friedman byl levičák jak poleno. O zaměňování politického postoje „pravá“ vs. „levá“ už tady píšu delší dobu. Podstatou manipulace s lidskou myslí je zaměňování pojmů, na to nemusí být člověk intelektuál, to ví každé malé dítě.
Nevím, možná na tom něco bude, znám spoustu chytrých lidí s doktorskými tituly, praxi ve státních firmách a následně soukromých institucích, volí jak to říct slušně, většinou nejméně levicové parlamentní strany, někteří i Svobodné, na druhé straně renomovaní právníci po několika letech v soukromé sféře zase volí komunisty..
Nesouhlasím, že by intelektuálové byli za tohle zodpověděni, protože pokud ano, jsou buď krátkozrací a nebo dobrovolně způsobují kolaps systému, o kterém je dopředu jasné, že přijde.

Souhlas obzvlášť s tímto a pro mě zároveň nejdůležitější dvě věty celého textu:
„Většina etatistických argumentů, které dennodenně slyšíme, jsou jednoduše vyvratitelné z morálního i ekonomického hlediska jako nesmysly. Není však neobvyklé narazit na intelektuály, již sami nevěří tomu, co s velkou slávou prohlašují na veřejnosti.“

Poslední výhrada, nemám pocit, ale možná se pletu, že by intelektuálům v souvislosti s tím chyběla morálka, oni prostě jen mají svou „víru“ a jak je známo to vylučuje „pochybnosti“ dál potom už pochopitelně neřeší, co je jak správné nebo nemají čas o tom začít uvažovat jinak apod. Pokud ovšem nepracují pro stát, pak Hoppeho úvahy mohou platit beze zbytku :-).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 24. 1. 2014 14:41

Který úřad zrušit? A který NE??

Tzn. defaultně (před)zrušit všechny a nechat jen ty, které projdou trojfázovým testem:

1) Nade vší oprávněnou pochybnost vědecky prokáží, že jejich činnost má smysl (všem je otázka, zda smysl jakékoli činnosti lze prokázat jinak, než že si její výsledky někdo dobrovolně kupuje)

2) Nade vší oprávněnost prokáže, že činnost musí být realizována právě a jen státním úřadem a že by ji lépe (ve vyšší kvalitě a za nižší cenu) neprovozoval konkurenční trh

3) Projde testem přání zákazníků/poplatníků: navrhoval bych něco na způsob referenda, ovšem ne jen tak nějakého nezávazného a bez dopadů pro hlasující. Tzn. každý, kdo by hlasoval pro existenci úřadu, by se zavázal, že po něakou dobu na jeho chod bude alespoň symbolicky přispívat (např. 200Kč měsíčně po dobu tří let). Protože když jde jen o to, zda někdo něco chce a zároveň předpokládá, že to nebude muset platit (resp. že to zaplatí někdo jiný), pak samozřejmě každý chce všechno.

Je to samozřejmě jen takový legrační návrh na odlehčení, protože kdybych o tomto měl uvažvat a diskutovat seriózně, musel bych se např. ptát, z čeho se odvozuje regulační pravomoc úřadu vůči lidem, kteří s tím nevyslovili dobrovolný a informovaný souhlas.

Nahlásit

0
+
-

Tom Novak | 24. 1. 2014 18:18 | reakce na Jan Altman - 24. 1. 2014 14:41

Zajímavé. Velmi zajímavé :-) Děkuji za příspěvek.

Zaujal mě konkrétně bod 2) To se bude dost těžko prokazovat, hlavně u služeb, které jsou tak dlouho poskytovány s monopolní výsadou. Byl bych pro zrušit monopol v prvé řadě a to na všechny oblasti lidské činnosti, pokud ale nemáte kvalitní právo je to na nic..
Uvedu příklad armády, jak chcete testovat její efektivitu? Pominu-li 1938 kdy jsme bez boje přišli takříkajíc o vše. Podle mě to tedy nebyl příklad poskytování kvalitní služby. Samozřejmě může někdo namítnout, kolik se tím zachránilo životů, ale kolik se ztratilo? Hrozila ztráta 20 vojáků proti 1 dítěti, které by nemuselo nastoupit do transportu? Nebo by to bylo zcela obráceně? Zase na druhou stranu osobně znám jen málo otců co by rádi neriskovali svůj vlastní život pro záchranu rodiny. Další otázky vzbuzuje policie, BIS, úřad prezidenta atd.

P.S.: Pro pořádek, nejde mi o „apokalypsu„ , jen se snažím najít způsob, jak všechny uvedené služby poskytovat efektivně (rozuměj lépe, než jaké s nimi mám zkušenosti dnes)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

František Marek | 24. 1. 2014 18:51 | reakce na Tom Novak - 24. 1. 2014 18:18

Především by bylo třeba drobet selektovat. Pokud se mají rušit nějaké úřady, tak především ty, které nikomu nepřináší dlouhodobě žádný užitek. Jedna z možností, jak to rozeznat, je privatizace. Dejme tomu že, ze začátku třeba jen fiktivní. Nabídnout těm, kteří to řídí a kteří tam pracují, aby si to, třeba zadarmo, zprivatizovali. Pokud by neměli zájem, tak to nabídnout širší veřejnosti. Nebo-li nechat trh rozhodnout, zda má ta která společnost/ústav nějakou cenu.

Začít by se mohlo u těch, které navrhují Svobodní na zrušení. Chápu, že těm, co souhlasí se státní byrokracií, se to líbit nemůže. Budou poukazovat na zdravotnictví, policii, armádu, BIS, školství ..... ale o ty "zatím" nejde. Platí staré známé, "kdo chce, hledá způsoby, kdo nikoliv, tak důvody".

Jak píše pan Altman, jednou to stejně přijde, třeba až dojnou zdroje a nikdo nám nebude chtít půjčit. Až se to letadlo pomalu a jistě zřítí, jako kdysi v Argentině, nebo v letech 1984 na Novém Zélandu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tom Novak | 24. 1. 2014 22:10 | reakce na František Marek - 24. 1. 2014 18:51

Privatizace by mohla fungovat, pod podmínkou rozdělení na menší části, ať si můžou navzájem konkurovat. Neříkám, že je odstřihnout od prostředků získávaných násilím naráz, ale postup by se měl týkat všech státních institucí, ať ví, na co se mají připravit.
Nebo najděme nějaký jiný schůdný „scénář“.
Samotnou privatizaci by ale měla předcházet zásadní a masivní deregulace ve všech oblastech uspokojování lidských potřeb, aby jsme nenarazili na obrovskou masu lidí, kteří nemají potřebnou volnost na to, aby si našli uplatnění v jiných než státních firmách a oborech.. Jako první bych navrhl zrušit jednu z největších překážek svobody „intelektuální monopol“, protože jeho argumenty neobstojí, ale to je na dlouho a navíc je to OT. Ale to je vlastně součást funkčního právního řádu, který by zase měl předcházet deregulaci atd. Takže se vlastně motáme v kruhu..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 25. 1. 2014 18:21 | reakce na Tom Novak - 24. 1. 2014 22:10

V tom pípadě já bych chtěl privatizovat celní správu!
A pak vybírat výpalné od každého, kdo by měl např. tu drzost, chtít místo francouzského auta třeba japonské, nebo nedejbože místo portugalského džusu třeba turecký. Taková pakáž si totiž zaslouží peněžitý trest a já bych ho vybíral - tedy dostal bych spravedlivou odměnu za trestání nepravostí - vedle peněz bych získal i hřejivý pocit společenské prospěšnosti.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tom Novak | 26. 1. 2014 17:39 | reakce na Jan Altman - 25. 1. 2014 18:21

Citace - Jan Altman / 25.01.2014 18:21

V tom pípadě já bych chtěl privatizovat celní správu!
... dostal bych spravedlivou odměnu za trestání nepravostí - vedle peněz bych získal i hřejivý pocit společenské prospěšnosti.

Pane Altmane s veškerou úctou k Vám, tak tohle Vám nevěřím. Povím Vám pohádku:
Kdysi dávno, žil ve skupině lidí označme ji třeba alfa, jeden člověk, říkejme mu třeba Adam, tento Adam vynikal nad ostatními schopností vyrábět pazourky. Dokázal jich za 4 hodiny vyrobit 5. V druhé skupině, která žila nedaleko avšak jen relativně „izolovaně“ od první, říkejme ji třeba beta, žila Božena, která uměla vyrábět boty z kůže bizonů, které skupina lovila pro potravu a tedy z počátku se kůže používali buď na jiné účely a nebo se nechávali ležet ladem. Tedy tato Božena dokázala za čtyři hodiny vyrobit z kůže jeden pár bot, který vydržel čtyři měsíce. Když se čas od času Adam s Boženou potkali, vyměnili si je a výměnou získala 5 pazourků, zatímco Adam jeden pár kvalitních bot. Ve skupině alfa ovšem žila i Cecilka, byla to chytrá žena a dokázala si dobře spočítat, že když sama vyrobí pouze dva pazourky za 4 hodiny moc se ji to nevyplatí a když znala Adama, raději tedy bude vyrábět boty. Jenomže nebyla sama dost šikovná a používala odlišné metody, vyrobila ze stejného množství kůže jeden pár bot za čtyři hodiny, ale ukázalo se, že jejich trvanlivost je pouze poloviční, než bot, které vyráběla Božena ze skupiny beta. V botách od Cecilky se při stejné zátěži dalo chodit pouze 2 měsíce. Bohužel viděla před sebou jen dvě možnosti, první byla prodávat svoje boty za poloviční cenu než Božena, i tak by se jí to pořád vyplatilo (za 4 hodiny práce by měla zisk 2,5 pazourku a sama by vyrobila pouze 2), ale rozhodla se pro druhou možnost. Šla za svým přítelem, silným, mocným a rychlím mužem Davidem, který měl na starosti ochranu skupiny před nahodilými loupeživými útoky jednotlivců a strážil pořádek v celé skupině alfa. Dohodla se s ním, že když uplatní svou moc a bude od všech obchodníků z cizích skupin vybírat poplatek za prodej bot skupině alfa, může si tento poplatek nechat a ona mu navíc každý rok daruje 6 párů bot. Dohodli se společně, že toto výpalné bude činit jeden pazourek na pár. Sledujme teď co se vlastně stalo. Adam nabízel dál svoje pazourky a Božena, která je poptávala dál nabízela boty. Jenomže teď její boty měly pro Adama cenu o jeden pazourek vyšší. Bylo tedy pro něj jednoduší, než aby se vláčel dalekou cestou na hranice území skupiny alfa a beta, koupit si boty od domácí Cecilky, která je sice už teď prodávala za 3 pazourky ale vydržely mu alespoň dva měsíce, než aby chodil bosý. Božena to ale nechtěla nechat tak, viděla sice tento Cecilčin tah jako křivdu, ale řekla si, když Adam kupuje boty, co vydrží jen dva měsíce, tak proč bych je já nemohla také prodávat. Vzala tedy rozum do hrsti a dokázala přizpůsobit svou výrobu novým podmínkám. Vyrobila za stejný čas (opět čtyři hodiny) ne jeden ale tři páry bot, které sice vydržely jen dva měsíce, ale mohla s nimi směle konkurovat Cecilce ve skupině alfa. Adam tedy jednou nakoupil za svoje tři pazourky boty od Cecilky a podruhé za tři pazourky od Boženy (která z nich samozřejmě stále dostávala jen dva), ale pořád na tom vydělávala víc jak dřív (za 4 hodiny práce 6 pazourků). Jeden vydělaný pazourek ji sloužil jako kompenzace nákladů na cestu, protože teď už musela chodit až do vesnice Adama, aby mu ušetřila cestu.
Stalo se ale něco, s čím ani jeden z našich protagonistů zatím fiktivního pohádkového příběhu nepočítal. Jak Božena začala vyrábět boty ve velkém. Začali mizet v kraji skupiny beta bizoni. Dříve to bylo tak, že zvíře které ulovili lovci z tlupy, bylo zužitkováno beze zbytku, ale teď když byla velká poptávka po kůžích, mrtví bizoni se váleli po zemi v celých stádech a na jejich mase zatím hodovali supi, kůže byly potřeba stůj co stůj. Až jednoho krásného dne, došli bizoni úplně. Teď najednou měla celá skupina hlad. Nejjednodušší řešení, které je napadlo, bylo sebrat se, vyzbrojit a obsadit kraj skupiny alfa, kde ještě bizoni zbyli. David, který byl vůdce ozbrojené skupiny, zvyklé bránit se jen proti náhodným útokům vesměs jednotlivců, zatím ze svého nového druhu podnikání (vybíral výpalné a pobíral rentu..) ztratil svou dřívější ostražitost a přestal strážit území tak dobře jak by měl. Vyhladovělá a zoufalá skupina beta vtrhla na území skupiny alfy a přebrala od ní všechny její dobré i špatné zvyky včetně bizonů. Osud Davidův nám dál není znám..

Na podobných principech, které lze snadno přenést do skutečného světa se vyvinula dnešní společnost. Tohle utvářelo dnešní státy a to co věci pokazilo nebyl respekt k soukromému vlastnictví. Vím že jste dost chytrý na to, aby jste si podobný obrázek dokázal představit ještě dřív než jsem ho sem začal psát, proto Vám nevěřím, že jste to s tou „privatizací celní správy“ a „společenskou prospěšnosti“ myslel vážně. Alespoň my dva moc dobře víme kde tohle skončí. A vůbec nemám na mysli jenom to, že dnes jídlo raději spalujeme než abychom ho jedli..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tom Novak | 25. 1. 2014 21:38 | reakce na Jan Altman - 25. 1. 2014 18:21

Kéž by to bylo tak jednoduché. :-) Já bych zase chtěl řídit úřad, který vybírá poplatky za to, že někdo na jednom konci planety něco vymyslí a druhý na opačném už nemůže, nebo bych pokutoval za šíření informací, a nebo vybíral poplatky od výrobců toaletního papíru za to, že na toto medium lze zapisovat, vždyť je to vlastně ochrana např. výrobců tužek, tradiční literatury apod. No zkrátka takový dokonalý predátor v moderní džungli.
Myslel jsem to samozřejmě tak, že to jediné co by mělo zůstat absolutně platné je respekt k soukromému vlastnictví a všechny další zákony, včetně morálky se už jen od toho jednoduchého principu odvíjí. Váš úřad tyto principy porušuje a nemám pocit, že by získané prostředky posílal např. na pomoc hladovějícím v Africe. Takže já navrhuji zrušit bez váhání. Jinak mimochodem, přesto že je vybíráno výpalné, jsou některá zahraniční auta s lepší výbavou i jízdními vlastnostmi levnější než škodovky. Tudíž nejen že tato činnost poškozuje zájemce o dovozové zboží, ale škodí i všem zákazníkům této konkurence co nakupují doma, protože platí zbytečně vysoké ceny.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Pozner | 24. 1. 2014 14:28

Přemýšlel jsem koho mi připomíná Samkova odpověď. A pak jsem na to přišel, sira Humphreyho...

Nahlásit

0
+
-

Martin Brezina | 24. 1. 2014 11:06

Aleš Michl: "Začal bych tak, že bych každému úřadu poslal o dvacet procent méně na provoz s tím, že se může sám dofinancovat z prodeje výsledků své práce…"

To je skvělý nápad. Myslím, že třeba taková Bezpečnostní informační služba by si z prodeje výsledků své práce mohla vydělat docela dobře.

Poslyšte, pane Michl, nejste vy jeden z poradců Andreje Babiše? To mu vážně radíte takové legrační nápady?

Nahlásit

0
+
-

František Marek | 24. 1. 2014 07:28

Jediným řešením, jak uspořit peníze ve státní správě, je jen prostřednictvím peněz. Nebo-li jim dát dejme tomu jen 50% s tím, že do jednoho roku předloží relevantní poptávky po jejich produktech, či výstupech jejich zkoumání.

Pokud na to půjde vláda formou auditů, což prosazuje hlavně ČSSD, tak zjistí, že těch peněz bude třeba více, včetně náboru dalších lidí. Když k tomu připočteme desítky, možná stovky milionů korun za jednotlivé audity, tak bude výsledek zcela opačný.

Ivo Vašíček zmínil Výzkumný ústav živočišné výroby, ale v zemědělské oblasti je takových ústavů desítky, včetně těch, kteří se zabývají životním prostředím, hnízděním ptáků a možná i nesmrtelností chroustů. Doposud jsem nepotkal jediného zemědělce, který by jejich služby poptával.

Že je v těchto, většinou "zbytečných", ústavů peněz na rozdávání svědčí poptávka po dalších zaměstnancích, tentokrát ze třetích zemí. Viz tento materiál: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/seznam-vyzkumnych-organizaci-schvalenych-pro-prijimani

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK