Diskuze: Bankrot po evropsku (I): Příběhy z války

Jan Daniel|10. 12. 2010 13:40| reakce na denis - 9. 12. 2010 19:51

Popravdě, moc o tom nevím, ale z toho co jsem slyšel, tak po neprodloužení licence pro druhou banku nastal v USA kreditní boom spojený s emisí nekrytých bankovek jednotlivými státními bankami a následně vysoká inflace.Jackson navíc vydal nařízení, že veřejná půda se má, vyjma některých výjimek, prodavát výhradně za zlato a stříbro. Takže vláda zřejmě platila nekrytými penězi ztrácejícími hodnotu a zároveň prodávala půdu za plnohodnotné peníze, což není úplně fair způsob úhrady dluhu.

Miroslav Piták|10. 12. 2010 13:34| reakce na Adam - 10. 12. 2010 11:20

Neměl jsem na mysli snižování dluhu vůči HDP, to v dnešní době nekrytých peněz není zase tak velký problém snížit zadlužení, ale snižování absolutní výše dluhu.

janula|10. 12. 2010 13:20| reakce na Vlad Ender - 10. 12. 2010 13:09

neviete mi poradit, kde by som nasla aj net pozicie jednotlivych statov??

Vlad Ender|10. 12. 2010 13:09| reakce na Adam - 10. 12. 2010 11:20

Taky bych poznamenal ze je nutno divat se na net pozici radsi nez celkovou. Pokud si dobre pamatuji tak NZ a Australie meli pred par lety kladnou pozisi (t.j. vlada mela vice aktiv nez pasiv, a teoreticky by mohli vsechny dluhy okamzite splatit).Vydavani dluhu vladou ma ale i docela dulezite "vedlejsi" ucinky - nekdy podstatne dulezitejsi nez financovani neceho - napr. poskytovani urciteho "benchmarku&quo t;pro investory, zajisteni ze vzdy existuje nejaka investice s fixnim urokem atd.Pokud si dobre pamatuji, tak USA kdyz zacali vydavat dluh dokonce meli doktrinu "vzdy mit dluh". Predpokladalo se, ze dluh bude drzen obcany a tudiz budou mit obcane vetsi zajem na tom jak stat funguje.

Adam|10. 12. 2010 11:20| reakce na Miroslav Piták - 9. 12. 2010 16:39

Dle udaju Eurostatu v pomeru dluhu k HDP:Belgie ze 130% na 84,2% (1995-2007).Bulharsko ze 105% na 14% (1996-2008)Dansko ze 73% na 27% (1995-2007)Irsko z 82% na 25% (1995-2006)Spanelsko ze 67% na 36% (1996-2007)Madarsko z 85% na 52% (1995-2001)Nizozemi ze 76% na 45% (1995-2007)Finsko z 57% na 34% (1995-2008)Svedsko ze 73% na 38% (1995-2008)

Miroslav Piták|9. 12. 2010 20:35| reakce na Jan Daniel - 9. 12. 2010 17:11

Děkuji za odkaz.

denis|9. 12. 2010 19:51| reakce na Jan Daniel - 9. 12. 2010 17:11

když se mluví o 1815 tak nepočítá se splacení i USA za andrew jacksona? nebo toho jak byla zrušena 2. cb ameriky?

denis|9. 12. 2010 18:50| reakce na Miroslav Piták - 9. 12. 2010 16:39

belgie nebo i irsko splatceli dluh ne?

Jan Daniel|9. 12. 2010 17:11| reakce na Miroslav Piták - 9. 12. 2010 16:39

Zdrojem je přednáška popularizátora dějin financí Nialla Fergussona:"Cut, print, or default. Ladies and gentlemen, history affords only one example of acountry that managed to get itself out from excessive debt-to-GDP burden withouteither inflating or defaulting. The only case that I can find is Britain after 1815. Fora long century, Britain paid down its debt through growth and through runningprimary budget surpluses. There was no default. There was no inflation. But this,unfortunately, is the only case that history offers us."http://www.peter soninstitute.org/publications/ papers/niarchos-ferguson-2010. pdf

Miroslav Piták|9. 12. 2010 16:39| reakce na Jan Daniel - 9. 12. 2010 14:23

Máte někde prosím k dispozici zdroj? Já jsem totiž v minulosti narazil na historickou analýzu, kde bylo vidět jak státy v minulosti snižovaly/nesnižovaly své zadlužení. Bohužel jsem si tu analýzu neuložil a nemůžu ji nikde na netu najít. Pouze si vzpomínám, že opravdu nastal v historii pouze jeden případ, když vláda výrazně snížila své zadlužení. Asi si špatně vzpomínám, ale myslel jsem si, že to bylo Nizozemí, které snížilo své zadlužení o 20%. Jinak defacto žádný stát v historii své zadlužení výrazněji nesnížil.

gabriel pleska|9. 12. 2010 15:36| reakce na Radim - 9. 12. 2010 10:59

Ju, natočeno podle příběhu Adolfa Burgera. Vřele doporučuju najít v archivu ČRo Rádia Česko pořad z cyklu Příběhy 20. století, starý pán tam svůj neuvěřitelný život vypráví sám -- a je to maso. Vůbec tenhle cyklus stojí za poslouchání (natahat si pár kusů z archivu do přehravače, než člověk sedne do vlaku...).http://www.rozhlas.c z/radio_cesko/pribehy/_zprava/ 329824

Adam|9. 12. 2010 14:45| reakce na Miroslav Piták - 9. 12. 2010 09:42

K petemu bodu bych jenom poznamenal, ze onen DX (dle grafu pana Pitaka) mel na pocatku obdobi (1980) priblizne stejnou hodnotu jako na konci obdobi (2000).I kdyz prijmu tezi o ferove cene zlata, tak pokles zlata za toto obdobi byl pres 30%.Znova zopakuji myslenku, ze cena zlata v dolarech nevypovida o cenach zbozi a sluzeb v dolarech a jeji prudky narust nelze povazovat za roven masivni inflaci a obracene.

Jan Daniel|9. 12. 2010 14:23

Autor opominul ještě jednu variantu splacení nadměrného státního dluhu, která byla bezdefaultní a zároveň bez dramatického zvyšování daně, ať už otevřené či inflační. Je to cesta úsporné fiskální politiky a přebytkového rozpočtu. Ač to zní neuvěřitelně, historie opravdu zná jeden takový případ: je to právě Anglie a její dluh z napoleonských válek, který byl převážně takto splacen. Bohužel tento postup je v dohledné době asi nereplikovatelný. Umožnily ho dva faktory. Prvním byl silný ekonomický růst po průmyslové revoluci. Druhý je možná ještě důležitější: Británie neměla demokracii a vláda si nemusela kupovat voliče.

Radim|9. 12. 2010 12:44| reakce na Denis - 9. 12. 2010 11:44

Vse je ve filmu :-) zajimava je cast, jak na konci rikaji, kolik penez mela Anglie v rezervach a kolik bylo zfalsovano. Zajimave pak je srovnat si anglicke rezervy s dnesnim mnozstvim penez. Tomu rikam poradne QE.

Miroslav Piták|9. 12. 2010 12:35| reakce na Miroslav Piták - 9. 12. 2010 09:42

http://picasaweb.google.com/lh/photo/g8SubkKzuafN4ttZS6yHlg?feat=directlinkZde je vývoj hodnoty dolar indexu DX(hodnota USD vůči koši měn) za období 2.1.1973 - 6.11.2009

Martin Vlnas|9. 12. 2010 11:48| reakce na Radim - 9. 12. 2010 10:59

Díky za tip. Vypadá to zajímavě.

Denis|9. 12. 2010 11:44| reakce na Radim - 9. 12. 2010 10:59

o tomhle jsem slyšel:) teda ne o filmu a určitě seženu, ale o tom projektu.proč to nevyšlo? :)

Radim|9. 12. 2010 10:59

Mozna trochu off-topic ale kdo nevidel, tak doporucuji filmhttp://www.imdb.com/title/ tt0813547/

Miroslav Piták|9. 12. 2010 09:42| reakce na Adam - 9. 12. 2010 09:03

Toto období bylo specifické1) centrální banky začaly zlato prodávat2) centrální banky začaly zlato ve velkém půjčovat bankám, kter s ním spekulovaly3) ano, na zlatu byla bublina, v roce 1980 vidím férovou cenu na úrovni cca 460-470 USD (=100% krytí oběživa zlatem), když cena zlata dosáhla 850 USD4) státní autority masivně prohlašovali, že zlato je přežitek atd.5) dolar index zaznamenal silný růst z cca 89 bodů na 148 bodů (30.10.1978-->25.2.198 5)

Adam|9. 12. 2010 09:03| reakce na denis - 8. 12. 2010 19:25

Jde o reakci na komentar tvrdici, ze zlato jsou jedine prave penize a ztrata pozice dolaru vuci zlatu znaci tezky upadek kupni sily teto meny a prakticky bankrot.V reakci na to me zajima, proc bych vubec mel pomerovat kupni silu meny vuci zlatu? Dava mi to vubec nejakou smysluplnou informaci s ohledem na chovani ceny zlata?Napriklad cena zlata klesala v obdobi, kdy ceny zbozi naopak rostly (to je ono obdobi 1980 - 2000). Proc by rostouci produktivita mela zlevnovat zlato a naopak zdrazovat jine zbozi? Jak mam nalozit s touto informaci? Mam se obavat o menu jenom proto, ze cena zlata nyni roste? Je to pro me z hlediska spotrebitele uzitecne?To obdobi neni specificke, specificky byl pocatecni narust zlata v letech 1973 - 1980 z 35 dolaru na 650 po definitivnim opusteni zlateho standardu.

bolševik007|8. 12. 2010 19:32

To nás autor připravuje na bankrot/platební neschopnost/ restrukturalizaci dluhů? Jako, že to není nic neobvyklého, že se to občas přihodí a každý slušný stát by si to měl jednou vyzkoušet? Tady probíhá akademická diskuze jako by se nás to netýkalo. Doufám, že autor v některém z dalších dílů popíše dopady na obyvatelstvo abych se mohl připravit. Na Patria.cz je právě článek s názvem"Šetři, abys měl míň (nebo taky nic)? Když vlády sahají (nejen) po penzích…8.12.2010 15:03 - http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/ - Autor: Josef Němeček, Patria Online (S využitím The Economist/buttonwood)&quo t;ve kterém je popisováno jak stát v tísni okradl spořílky (Maďarsko, Estonsko, Argentina, Polsko,Irsko, GB..). Tak mám pocit, že nemohu udělat vůbec nic. Zdraví B007

denis|8. 12. 2010 19:25| reakce na Adam - 8. 12. 2010 18:31

popravdě mám problém to pochopit, protože ono reálná kupní síla zlata zůstala skoro stejná za těch 30 let ne?přece jenom v 1980-2000 proběhla revoluce v produktivnosti a ta deflace ke zlatu je přirozená ne?je mi jasné, že to období je specifické, že zlato skončilo postavení krycí měny což na jeho hodnotu mělo asi velký vliv...ale i tak mě příjde, že mě něco uníka v tom co jste napsal

mposs|8. 12. 2010 19:18

Ta prvá a druhá varianta- to su vlastne velmi podobné metódy s rovnakými dôsledkami - STAT oberie občanov o ich majetok. STAT totiž ani nedokáže nič iné konať, iba brať ludom peniaze.Pan Mach napísal (tuším doktorskú) prácu, kde nadherne ukazal, že dane a inflácia "jedno jsou" ./////////////////////&qu ot;Vhistorii bývalo obvyklé, že státní dluh byl spojen s válkou."- Súčasné vlády dokazali rozbiť ekonomiku aj bez vojny, bez zbraní. Mierové zničenie hospodárstva.

Adam|8. 12. 2010 18:31| reakce na Denis - 8. 12. 2010 14:54

Ztrata hodnoty dolaru vuci zlatu neni to same jako ztrata hodntoy dolaru vuci jinemu zbozi.Napriklad posledni 4 roky slo zlato nasobne nahoru, ale ceny nemovitosti v te same mene poklesly.V letech 1980 - 2000 klesla cena zlata v dolarech z vice nez 650 pod 300. Mluvi nekdo neco o vice nez 50% deflaci a obdobi zhodnocovani dolaru?Pro me osobne v pozici spotrebitele je teda daleko podstatnejsi ona cena zbozi ve mene nez cena meny vyjadrena ve zlate.

Adam|8. 12. 2010 18:17| reakce na Libor Kosour - 8. 12. 2010 15:52

Kdyz vydelava nad urcitou hranici, berou za kazdou korunu nad touto hranici vice nez jednu korunu dane. Bere se tedy z tech dosud nezdanenych penez pod touto hranici.Takhle bych si to predstavoval..

Libor Kosour|8. 12. 2010 15:52| reakce na Vlad Ender - 8. 12. 2010 11:25

A jak to jako vypada v praxi? Prece nemuzou nekomu vzit vic penez nez vydela - myslim dlouhodobe, kratkohobe samozrejme muzou zabavit minule prijmy.

vh06|8. 12. 2010 15:34

Pokud poválečné období nezná státní bankrot, tak to jen dokazuje, že cesta vyšších daní a emise peněz není špatná. Poválečné období bylo velmi úspěšnou dobou, byť třeba Beatles nemuseli moc dobře chápat to zdanění. Na jednu stranu je silně postihovalo, na deuhou stranu jim pomáhalo získat koupěschopné posluchače, to bylo nad jejich schopnost chápání.Není náhodou, že první bankrot po válce nastal v zemi, která uplatňovala neoliberální ekonomii.

Denis|8. 12. 2010 14:54| reakce na Adam - 8. 12. 2010 12:55

to je snad to samé, že lidi v důsledku ztráty hodnoty vůči dolaru, ztratila i hodnotu vůči zboží?jestli mě řeknete, že to bylo vykoupeno vyššími platy. tak nečekejte další reakci:)

Denis|8. 12. 2010 14:53| reakce na Argent Goldmann - 8. 12. 2010 08:33

souhlas:)

Adam|8. 12. 2010 12:55| reakce na Argent Goldmann - 8. 12. 2010 08:33

A ja jsem si dotedka naivne myslel, ze je pro me podstatne pomerovat hodnotu meny vuci mnou nakupovanemu zbozi a sluzbam. A ono je to prece dulezitejsi vuci zlatu, ze jsem to hned nevidel..