Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Nobelista Eric Maskin: Škrtání krizi jen zhorší!

Přihlášení do diskuze

Hmm, no, já mám zkušenosti i s rodinou i se státem a těch rozdílů bych našel víc.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Máte pravdu, rozdíl tu je. Doma za mě nikdo dluhy nezaplatí. Pokud jde o stát, vždy se hledá oběť, na kterou se to hodí.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomu opravdu málo rozumíte. Nejedná se totiž o rodinný rozpočet. Jedná se finančnictví. Tedy vědu, jak zrealizovat letadlo tak, aby to všem připadlo úplně normální a bylo to podle zákona, vědu, která vám zajistí milionové příjmy, zatímco všichni vědí, že svět je ve finanční a ekonomické krizi a nikoho ani nenapadne, že byste s tím mohl mít něco společného.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

NO jistě, ale kde v době mediální vzít politiky se znalostma a koulema?
Vždyť taky celá post-lehmanovská hysterie spočívala v hrůze, že nás snad nezachrání!?!
Estonsko už ne. Šláplo do hovna jménem Euro.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Asi nerozumíte více než jen titulku.

Tip: ten článek není o rodinách.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Asi jsem úplný tupec, ale titulku nerozumím.
Když se v rodinném rozpočtu dostanu do finanční krize (jsem zadlužený po uši a mám problém se splácením), začnu škrtat výdaje, abych je přizpůsobil příjmům. Sice se má pocitová situace přechodně zhorší, ale budu řešit příčinu problému. Pokud si půjdu někam půjčit, abych tím mohl pohodlně platit staré dluhy a ještě si koupit něco pro radost, má pocitová situace se na tu chvíli o něco zlepší, ale pak na tom budu ještě hůř - povalím před sebou ještě větší kuličku dluhů a budu mít pocit, že jsem neschopný ufinancovat své potřeby.
Nemám Nobelovucenu, ale pro mne je lepší utáhnout si dočasně opasek a nekrmit po celý život banky a lichváře. Stát sice není rodina, může problém shodit na toho, kdo se bude nejmíň bránit, ale to na příměru nic nemění.

Nahlásit

0
+
-

Místo bláhového spoléhání na regulátory nebo na to, že nějaká úroveň pákování je bezpečná, je potřeba změnit systém tak, aby nedocházelo k runům na banku (http://www.hoover.org/news/da ily-report/150171)a/nebo aby tím nebyly ohroženy vklady, aniž by to ovšem musel sanovat stát (http://www.positivemoney.org/ 2012/06/regulate-banks-or-go-f or-the-two-account-system/).

Nahlásit

0
+
-

No já nevím.
Ohledně těch bank - Eric Maskin řekl, že banky nemají dostatečné podněty, aby regulovaly samy sebe. A není problém v tom, že státy západního světa razí politiku TBTF? Když by tato politika nebyla a byla tu možnost, že by jakákoli banka mohla zbankrotovat a padnout tak na hubu, banky by měly podstatně větší stimul k samoregulaci. Důsledkem této politiky je, že se dluhy jednotlivých bank přesouvají na národní úroveň a jsou tu i pokusy toto posunout z národní na nadnárodní úroveň - viz eurozóna a PIIGS. Bohužel (možná naštěstí) to už výše nejde. To by mě zajímalo, kdy tato bublina praskne.
Co se týče eufemistického "kvantitativního uvolňování", tak to už dvakrát dovedlo USA k fiskálnímu útesu. A dá se čekat, že to bude seriál na pokračování. Tak by mě zajímalo: "Kde udělali soudruzi z USA chybu?" Možná by mohli soudruzi z USA vyřešit nejprve problémy právě USA a pak někho poučovat. Až USA sníží své dluhy pod 50 % HDP, pak si tyto ekonomy rád poslechnu.
A nebo by šlo hledat inspiraci někde jinde. Co třeba takové Estonsko? Nebylo by lepším vzorem? Ti při řešení krize na svém území doslova krváceli. Jenže kde dnes oni a kde západní státy?

Nahlásit

0
+
-

Nemám dost síly tyhle věci číst. Nicméně...
- ekonomika je na úvěrovém financování závislá především kvůli tomu, že je to daňově výhodnější. Dá se očekávat, že v případě, že by daňové zvýhodnění bylo nižší, bylo by více financování vlastním kapitálem...a tím pádem by celý tento problém byl menší
- docela zvláštní je, že v případě Skotska na přelomu 18. a 19. století nebyly banky regulovány vůbec, přesto měly vlastní kapitál často 15% a výše - což mimochodem funguje jako slušný polštář. (akcionáři ručili neomezeně, nicméně je otázka, zda to má souvislost s výší vlastního kapitálu). Nepřipadá mi, že by samo-regulace nefungovala...když stát neposkytuje motivaci, aby nefungovala (státní garance).
- Evropa fakt zrovna moc neškrtá. Vládní výdaje klesají (nebo aspoň tak moc nerostou) akorát tak v pobaltských zemích a ty ve zprávách moc často v souvislosti s krizí nefigurují
- stát neuvěřitelným způsobem plýtvá. Nechápu, čemu pomůže ještě větší plýtvání.

Nahlásit

0
+
-

Bohužel v EU je praxí, že se hojně dotují a regulují i ty trhy, které fungují lépe bez vládních zásahů. Viz zmíněné zemědělství, do kterého teče cca polovina EU dotací.

Nahlásit

0
+
-