Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Fed slaví sto let. Vhodný dárek? Rána z milosti!

Josef Tětek | 30. 5. 2013 | Celkem 10 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Vlad Ender | 30. 5. 2013 09:33

Rika Vam neco "relativni cenova hladina"?
Ceny se sice zvysili o cca 2000%, ale primy se zvysili o cca 6.500%. Takze v realu je vsechno trikrat levnejsi.
V roce 1913 byl prumerny (rocni) vydelek $740, ted je neco kolem $50k. Prepocteno na zlato se prijem o neco malo zmensil (39oz misto 36oz) - jenze cena zlata je dnes o hodne volatilnejsi nez zacatkem 20. stoleti (pre par mesici to mohlo byt jen 28oz, ale pred par lety klidne i 50oz).

Samozrejme, pokud jste si sve dolacky strhal do truhlice, tak "hodnotu ztratily".

Jenze penize nejsou v prvni rade uschovou hodnoty (i kdyz si to bude myslet 99% lidi, tak to neznamena ze je to pravda), ale prostredek pro transakce. Opravdova "uschova hodnoty", ktera funguje bez kontextu, neexistuje, neb vse zalezi na kontextu (kdyz trefi zemi meteor, tak je veskera hodnota v tahu).

Relativne nejlepsi uschovou hodnoty je diversifikovana investice. Pro predstavu, DJI byl v 1913 na hodnote cca 80, ted je skoro 200x vyse. Zlato zvysilo hodnotu cca 100x na svem dosavadnim maximu, ted je to spise kolem 70x.

Problem je, ze lide chteji uschovu hodnoty bez rizika, a mysli si, ze by to penize meli poskytovat. Bohuzel nic takoveho neexistuje, vybrat si jen muzete kolik rizika vymenite za kolik hodnoty.

+1
+
-

Všech 10 komentářů v diskuzi.

Richard Fuld | 7. 11. 2016 17:10

Náhodou jsem narazil na tento článek a nedá mi to, abych nereagoval, byť po mnoha letech. Třeba se někdo připojí. :-)

24-násobné zdražení cukrovinek za období 100 let odpovídá 3,3% p.a. To není nijak strašný výsledek, uvědomíme-li si snahu centrálních bank cílit ceny tak, aby rostly o jednotky procent někde v rozmezí 1-3%. Takže tahle kritika FEDu se pane Tětku moc nepovedla. :-)

Nahlásit

0
+
-

Jan Kuřík | 31. 5. 2013 10:00

Ve snaze vyhnout se konspiraci jste ukázal, kdo určuje směr země a kam se fakticky přesunula moc. FED je soukromá instituce a majitelé nám nejspíše trochu degenerují jako se to stalo šlechtě. To se dá přežít.
Čeho si však poslední dobou všímám, že chybí čím dál více objektivní analýza ekonomických problémů. Bez urážky. Ono to totiž asi nejde, což neznamená, abychom se o to nepokoušeli. Každý pohled je správný, ale zároveň po zahrnutí opomenutých faktů (např zde: inflace jako nástroj snížení dluhu, protože je USA v "řízeném krachu" od první ekonomické krize) daný pohled bude pokulhávat. V ekonomice chybí teorie všeho, stejně jako ve fyzice. Ano FED jako pojistka proti krachu se značně prodražuje. Kdo to odnáší? Obyčejní lidé, jako vždy.
Přitom peněz je nejvíce v historii lidstva. Už jich je tolik, že jsou neekonomické. Prosím, už to tu někdo i zmiňoval. Současná krize není finanční. Je hodnotová!

Nahlásit

0
+
-

Klára Hamatová | 30. 5. 2013 10:29

Moje neteř v USA nemohla najít po střední škole práci. Vlastně ji nenašla dodnes, dělá dobrovolníka v sociálních službách. Nemá žádný plat, platí ze svého jízdy autem. "Zamědtnavatel& quot;má ale povinnost platit jí zdravoptní pojištění. Z hlediska zákonů USA je tedy nejspíš zaměstnaná.
Adekvátní pozicí v ČR by asi byl nezaměstnaný s registrací na úřadu práce, který vykonává veřejně prospěšné práce.
Situace obdobná, jen šuplík, do kterého zařadit, je jiný. Obecně si myslím, že "obyčejní" lidé v USA mají stále ještě život těžší než my Češi,, zejména když nemají práci. Jen tolik nefňukají.

Nahlásit

0
+
-

Vlad Ender | 30. 5. 2013 09:33

Rika Vam neco "relativni cenova hladina"?
Ceny se sice zvysili o cca 2000%, ale primy se zvysili o cca 6.500%. Takze v realu je vsechno trikrat levnejsi.
V roce 1913 byl prumerny (rocni) vydelek $740, ted je neco kolem $50k. Prepocteno na zlato se prijem o neco malo zmensil (39oz misto 36oz) - jenze cena zlata je dnes o hodne volatilnejsi nez zacatkem 20. stoleti (pre par mesici to mohlo byt jen 28oz, ale pred par lety klidne i 50oz).

Samozrejme, pokud jste si sve dolacky strhal do truhlice, tak "hodnotu ztratily".

Jenze penize nejsou v prvni rade uschovou hodnoty (i kdyz si to bude myslet 99% lidi, tak to neznamena ze je to pravda), ale prostredek pro transakce. Opravdova "uschova hodnoty", ktera funguje bez kontextu, neexistuje, neb vse zalezi na kontextu (kdyz trefi zemi meteor, tak je veskera hodnota v tahu).

Relativne nejlepsi uschovou hodnoty je diversifikovana investice. Pro predstavu, DJI byl v 1913 na hodnote cca 80, ted je skoro 200x vyse. Zlato zvysilo hodnotu cca 100x na svem dosavadnim maximu, ted je to spise kolem 70x.

Problem je, ze lide chteji uschovu hodnoty bez rizika, a mysli si, ze by to penize meli poskytovat. Bohuzel nic takoveho neexistuje, vybrat si jen muzete kolik rizika vymenite za kolik hodnoty.

Nahlásit

+1
+
-

Adam Čabla | 30. 5. 2013 10:48 | reakce na Vlad Ender - 30. 5. 2013 09:33

A ted si tu relativni cenovou hladinu zobrazte do grafickeho vyvoje za to stoleti. Schvalne, kdy se jeji rust z dlouhodobeho pohledu zastavil (tipuju tak 70. leta). Nezapominejte, ze inflace (tisteni penez) je zkratka dan, kterou plati kazdy majitel tech penez. Takova dan ma pak na daneneho negativni dopad a jeji pozitivum vidi jen bankeri a obecne ti, kteri se k natistenym penezum dostanou jako prvni. Plus obcas jeste veritele.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Aleš Müller | 30. 5. 2013 07:56

Index cen se zvýšil 24 x za sto let. Pokud na tuto reálii použijemestandardní vzoreček složeného úrokování, dostaneme roční inflaci ve výši 3,2%. Což není tak špatný výsledek, vzhledem k tomu, že oněch 100 let zahrnuje dvě světové války, studenou válku, několik ropných šoků a několik finančních krachů na Wall Street.
Nezaměstnanost ve výši 23% je závažný problém, ale nelze jednoznačně určit, že za vše může FED. Svou zásluhu má kupříkladu regulace, daňový systém, byrokracie apod.
Pokud použijeme několik známých cen základního zboží, vyjde nám za období existence české koruny (1918-2013) inflace kolem 6%, i když je zboží,které má inflaci nižší, typicky dovozové - rýže, čokoláda, kafe, ty zdražují tempem 2 až 3% ročně.

Nahlásit

0
+
-

Adam Čabla | 30. 5. 2013 10:41 | reakce na Aleš Müller - 30. 5. 2013 07:56

No kdyz se divam na ten graf, tak dve svetove valky s temi cenami moc nehnuly. Kdyz to priblizne rozdelim na obdobi 1913 - 1973, kdy ceny narostly 4x, tedy prumerne rocne o 2,3 %; a obdobi 1973 - 2013, kdy ceny narostly 6x, tedy prumerne rocne o 4,6 %. Je zde dost jasna ukazka toho, co se s dolarem (a jakoukoliv jinou menou) historicky deje. Skoda, ze nejsou udaje treba za 19. stoleti, ale pochybuji, ze bychom se v nem bavili o prumerne rocni inflaci v radu procent.
Nezapominejme navic, ze to neni inflace, ale pouze CPI, ktery inflaci poslednich cca 20 let odrazi dost slabe, navic v soucasnosti pouzivana metodika (od poloviny 90. let) zase realnou zmenu spotrebitelskych cen podhodnocuje oproti stare metodice. Realne tedy rust spotrebitelskych cen je v poslednich 15 letech prudsi, nez ukazuje graf BLS, nebo alternativne byl predtim mene prudky (zalezi, ke ktere metodologii to vztahnete).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Molik | 30. 5. 2013 10:00 | reakce na Aleš Müller - 30. 5. 2013 07:56

Váš výpočet je matematicky správný, ale byl btch opatrný v operování s průměrnou hodnotou za celé století. V grafu je viditelný celkem jasný zlom v momentě zrušení zlatého standartu (který sice posledních pár let fungoval jenom formálně, ale přesto působil jako brzda, když portřeboval Nixon pokrýt náklady války ve Vietnamu). Pokud vezmeme pro jednoduchost hodnoty 1913=100, 1973=400 a 2013=2400, pak průměrná inflace za prvních 60 let 1913-73 byla 2,3% zatímco za čtyřicet let 1973-2013 4,6% tedy dvojnásobná. Bylo by tedy vhodné tyto dvě období - fix na komoditu / pure fiat money porovnávat odděleně a nikoli zprůměrovat na matematicky správných 3,2%, které ovšem zamlžují důležitý přelom v chápání samotné definice peněz.

Druhá poznámka se týká spíš článku samotného, tedy významu údajů o ceně určitého spotřebního koše v průběhu století, respektive k masivní změně kvality tohoto koše pro lidský život. Pokud vezmete spotřebu (a cenu) statků spotřebovávaných v roce 1913 nemá to moc společného s dněškem. Můj pradědeček patrně nakupoval více petroleje, uhlí nebo koňských postrojů a zase neměl vydání za elektřinu, iPhone nebo povinné ručení. Ten spotřební koš se prostě kompletně změnil včetně těch základních potřeb jako bydlení (dům před sto lety neměl elektřinu, ústřední topení a mnohde ani splachovací záchod), jídlo (ano bylo to více bio ale pouze lokální a jednotvárné - zeptejte se svých prarodičů co považovali maso nebo uzeninu na stole za svátek) nebo doprava (koně, parní lokomotivy, pomalá auta na dřevěném rámu kdy i největší ojetina vám dnes poskytne větší bezpečnost a užitnou hodnotu) Ten spotřební koš se tak dramaticky změnil, že dnes má příslušník západní střední třídy přístup k více vymoženostem civilizace jako klimatizace, letecká doprava, moderní automobil, počítače, lékařská péče atd. o kterých se nesnilo ani Rockefellerovi, který si mohl najmout kuchaře a personál, ale na internet se stejně nepřipojil. Hnidopich může třeba arhumentovat cenou Coca-Coly, která se opravdu nezměnila, ale to je jednak naprosto minoritní položka a zrovna Coca Cola myslím za těch sto let zdražila výrazně méně než 24x.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Capouch | 30. 5. 2013 09:36 | reakce na Aleš Müller - 30. 5. 2013 07:56

První světové války se USA účastnily jen stěží 2 roky, ve druhé světové válce bojovali 4 roky výhradně na cizím území (pokud pominete těch pár bomb z japonských balonů a z palubního letounu ponorky). Ropné šoky byly do značné míry vyvolány opuštěním zlatého krytí dolaru.

3% roční inflace je institucializovaná loupež na lidech práce, odkázaných na fixní příjem a s malými úsporami v penězích. Nehledě k tomu, že stát nahromadil gigantické dluhy, které se opticky snižují přepočtem k HDP a nikoli k příjmům státního rozpočtu, které se nikomu nechce splácet a jenom si je hrne před sebou.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Šindelka | 30. 5. 2013 08:37 | reakce na Aleš Müller - 30. 5. 2013 07:56

Nabízí se ovšem otázka, zda jakkoli nízká inflace je dobře anebo špatně. Vycházím-li z axiomu lepší technologie a větší konkurence přináší nižší ceny, znamená pro mě jakákoli inflace cen indikátor, že něco je špatně. Odpovědí je mi více či méně zřetelný socialismus nazývaný licoměrně jako neoliberalismus či kapitalismus. Centrální plánování pro mě představují centrální banky (vždyť kdo více rozhoduje o tom, zda třeba pekař rozšíří pekárnu anebo zkrachuje než výše úrokových měr, zejména pokud se neočekávaně změní, akorát to na první pohled nebije tolik do očí jako závazek na odlití 110% ingotů v nové pětiletce). Druhým deformujícím faktorem je monopolizace produktivní sféry (vždyť co jiného je přehnaná hygienická a bezpečností legislativa v zájmu "ochrany spotřebitele" než likvidace malých živností, co jiného znamená too big to fail, co jiného znamenají veškeré "lidumilné" ;dotace jen vyvoleným - čti "těm co v tom umí chodit"). Tím netvrdím, že nechat bankrotovat velké firmy by bylo príma. Jsem si ale jist že součet škod a vzniklých nákladů by byl mnohonásobně nižší, než odsouvání problémů do budoucnosti. V současnosti je fajn, že neprožíváme lidové nepokoje ze ztráty celoživotních úspor či vysoké nezaměstnanosti. Jenže PIGS začíná trápit nezaměstnanost přes 25% a naše oficiální "modernizovaná& quot;statistika zkresluje realitu asi o 30-50% a trajektorie je stejně nastavená směrem k PIGS. Navíc si koledujeme o pořádný průšvih, pokud papiňák praskne pod tlakem ještě jiných nečekaných hospodářských potíží (např. ekologická či vojenská katastrofa celoplanetárního významu, generační problém, islamismus ap.) a tak zatímco s jedním problémem bychom již mohli být dávno popasovaní, budeme v budoucnu řešit synergický efekt dokonalé bouře. Nehledě na to, že odsouvaný problém náklady pouze zvyšuje, což zná každý pekař, který podniká za své.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK