Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Toužíte po luxusu? Jděte po příbězích

Přihlášení do diskuze

Chuťový vjem samozřejmě má reálný základ. Jenže chca nechca si do jeho hodnocení necháváme vstoupit i faktory, které výsledek dokáží zásadně zkreslit. Není ostuda, že k tomu dochází u laiků, když témuž podlehne i profesionál. Je těžké zbavit se třeba i jen základních předsudků z pořizovací ceny (levné=špatné / drahé=dobré), nebo zkušenosti (nemám tento druh výrobku v oblibě=předem nechutná / mám tento druh výrobku v oblibě=chutná aniž bych ochutnal). Káva nebo víno jsou toho důkazem. Aby si člověk degustaci opravdu vychutnal, je nejlepší vyrazit někam, kde vás předsudky nezastihnou prostě proto, že ještě žádné vytvořené nejsou. A taková místa se hledají nejen špatně, ale hlavně pokaždé hůř a hůř.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jednou mi známej z moravy vypravoval, jak neuspěl na soutěži v Bratislavě s vínem, které nakonec vyhrálo. Jeden rok propadl s vlastním vínem a nevěřil, že je o tolik horší než vína vítězná. Napřesrok tedy nakoupil konkurenční ročník, se kterým konkurence opět soutěžila a opět zvítězila. Stočil jej do svých lahví a opět v soutěži propadl až kdesi na chvostu. Přestože totéž víno vyhrálo. Jasná manipulace.

Pak jsem ochutnal francouzké víno, v lahvi za 3000 Kč a zjistil že je odporné.

Tím jsem pozbyl posledních nadějí na to, jak rozpoznat kvalitu podle značky, ceny nebo úspěchů v soutěžích. Poslední nadějí byla zkušenost ochutnávačů. Jeden kamarád, hospodský a zkušený alkoholik se holedbal, že rozezná whiskey běžnou od dvanáctileté naprosto bezpečně. Následný pokus s obyčejnou a dvanáctiletou stejné značky dopadl naprosto přesvědčivě. Nic nepoznal.

Jako vášnivý piják kávy jsem byl skeptický ke všem těm popisům u káv, o ovocných tónech, oříšcích a pod. Říkal jsem si, že to jsou stejné kecy jako ty o víně. Jen lákadlo pro důvěřivce. Většina kávy na našem trhu ( trhu s kávou, ne supermarketech ) je jen obtížně rozeznatelná. Až jsem narazil na pražírnu Doubleshot, která se vytahovala, že nabízí výběrovou kávu přímo od vybraných farmářů. A zase nějaký marketing, říkal jsem si. Ale nakonec jsem neodolal a zkusil jsem.
A poprvé v životě jsem zjistil, že káva může chutnat i vonět po ovoci, oříšcích a především že každá je jiná a vcelku snadno rozpoznatelná.

Takže ty kecy mají reálný základ. Problém je v marketingu, který to celé zdiskreditoval. Ale když narazíte na poctivce a nikoli šejdíře co prodávají šmelc v drahém a lesklém obalu, můžete mít zážitek který reklama slibuje u každého hnoje. Chce to ale značnou dávku štěstí.

Nahlásit

0
+
-