Diskuze: Richard Siuda: Češi se dlouhodobého investování bojí jako čert kříže. A je to velká chyba

Pavel Janout|7. 5. 2013 15:36| reakce na Pavel Kusý - 7. 5. 2013 15:13

Souhlasím s komentářem pana Kusého. A ještě dodávám za sebe:
Zkuste se na "dlouhodobé investování" podívat optikou inflace - ale myslím tu opravdovou, do které je nutno započítat ředění peněz.
V roce 2011 byla v Česku reálná inflace 11,45% (a ne 2,9 či kolik tvrdí staťák ...) - jak to?
No vemte si třeba bankovní páku, tedy zákonem posvěcené tištění (klikání) peněz: přinesete jako střadatel do banky 100 tisíc a banka si obratem nakliká milión, který někomu půjčí. Pak k tomu přidejte 500 miliard eur, které v prosinci 2011 povolila ECB "naklikat" evropským bankám - prý pro podporu růstu :) a v lednu 2012 to ještě jednou zopakovala ...
Prostě: závratně roste objem peněz, za které si kupujete ten samý objem zboží a služeb.
No a touhle optikou (v souladu s poznámkou pana Kusého) se konzervativní investice do diamantů (už 100 let jejich hodnota neklesla) jako ochrana investice před inflací, nebo krátkodobé spekulace na FOREXu (mám známého, který se tím živí celkem skvěle už 20 let) jeví jako skvělý nápad.
Jinak k vlastnímu článku - skvělé píárko pro Conseq Investment, jen mi chybí označení "PLACENÁ INZERCE".

Pavel Kusý|7. 5. 2013 15:13

K tomu článku a vůbec k uvedenému tématu dlouhodobých úspor mám jedinou, dle mého zásadní připomínku.1918, 1938, 1945, 1948, 1952, 1989 ..
Víte co to je za letopočty?To jsou roky, kdy se v jen posledních 100 letech většina dlouhodobých úspor či investic mnoha lidí změnila v záchodový papír, a někdy ani v to ne.
Jenom nepoučitelný blázen opakuje stejnou chybu stále dokola...!

Klára Hamatová|6. 5. 2013 09:51

Proč nepřestoupit z účastnického do transforomovaného fondu? Třeba proto, že po 15 letech lze ve "starém" systému penzijka vybrat polovinu uspořených peněz. Chystám se převést je cca 10 let před důchodem do důchodové složky životního pojištění, kde mi přinese větší penzi.

S investičními fondy mám ten problém, že se nemohu zbavit pocitu, že ti, kdo mi své produkty nabízejí, chtějí, aby vydělali oni a ne já.Kdysi v devadesátých letech jsem naletěla Litoměřickým fondům. Doporučila mi je dětská lékařka (a to bylo nějaká autorita!) s tím, že to je výhodné pojištění + szajištění pro děti a tak. Prostě mi vysvětlila, že bez této investice mé děti nedožijí dospělosti. Naštěstí jsem si uvědomila včas, že zde něco nehraje, takže jsem byla jedna z posledních, kdo z nich peníze vymámil zpět. Těžko hledat jednou ztracenou důvěru....

Petr Holub|5. 5. 2013 16:25

Problém druhého pilíře osobně vidím ve dvou věcech.

1) Nelze z něho vystoupit své peníze si vybrat dříve, než dosáhnu důchodového věku. V budoucnu bude penzijní systém pod ćím dál větším tlakem a socialisté budou hledat způsoby, kde nakrást dostatek peněz, aby tyto díry v rozpočtu alespoň na čas zalátali. Nikde není zaručeno, že se nevydají cestou po vzoru Maďarska a tyto fondy neznárodní. Nejlepší pojistkou proti takovéto hrozbě by byla právě možnost včas vystoupit, ale tu nám bohužel nikdo nenabídne. Peníze naspořené ve druhém pilíři budou v budoucnu ideálním cílem pro socialistickou krádež, neboť do tohoto pilíře vstupují především bohatí, kterým se to samozřejmě vyplatí.

2) Není výhodný pro každého a není ani nijak extra výhodně nastavený. Kdyby stát nastavil podmínky v druhém pilíři obdobně, jako to udělali tuším v Polsku...čili možnost vyvést z prvního pilíře 9 procent do druhého bez povinnosti cokoliv připlácet...jsem si jistý, že by si klienti podávali dveře a ta reforma by byla mnohonásobně úspěšnější. Aktuální nastavení druhého pilíře příjde myslím většině lidí nezajímavé a raději si budou spořit jinou formou.