Diskuze: Proč to bez paušálů nejde – vysvětlení, jak funguje kapitalismus

Petr Podobský|10. 4. 2013 20:49

Skvělý článek! Zajímal by mě něj názor Kašpárka.

František Václavík|9. 4. 2013 18:07| reakce na Fery Marra - 9. 4. 2013 14:44

To je dobrý nápad. Jen bych se přimlouval, aby byl rozšířen na celé Česko a na "furt". Vsadím se, že by nezaměstnanost přestala být problém.

Fery Marra|9. 4. 2013 14:44| reakce na Petr Síla - 9. 4. 2013 13:28

Vše se nakonec točí kolem peněz. Když dáte nějaké, většinou zahraniční, firmě pobídku, která se mnohde rovná, v přepočtu na jednoho zaměstnaného, nákladům na jednoho nezaměstnaného, tak to má jediný efekt. A to, že onen člověk si chodí pro (možná stejné) peníze do nějaké firmy, místo na Úřad práce.

Nebylo by lepší to řešit opačně, od daňových úlev a upravě Zákoníku práce? Dejme tomu, že by v uvedeném Ostravském regionu, krajský úřad vyhlásil "stav pracovní nouze". Na určitou dobu, třeba 5 let, by zaměstnavatel, který vytvoří pracovní místo, neodváděl z mezd žádné daně a soc. + zdrav. pojištění a na tu dobu by byla pozastavena platnost Zákoníku práce.
Při vědomí, že jeden uchazeč o zaměstnání stát stojí cca 110 tisíc Kč za rok, by toto vyšlo levněji a nedotovalo by se vyvedení dividend mimo republiku.....

Petr Síla|9. 4. 2013 13:28| reakce na Jan Daniel - 8. 4. 2013 10:40

Na druhou stranu pokud byla na Ostravsku spousta velkých firem, které propouštěly, tak k zmírnění sociálních dopadů může být výhodné pomocí pobídky "montovně" překlenout dobu, než malé firmy zvládnou tuto masu nezaměstnaných absorbovat. Lidé budou mít práci a stát ušetří na dávkách.
Takže obecně bych pobídky neodsuzoval, pokud jsou cílené na lokalitu s vysokou nezaměstnaností (a třeba i nižší kvalifikací nezaměstnaných), tak mohou být (alespoň na uričitou dobu) nejen správným, ale i jediným možným řešením.

Jan Pozner|8. 4. 2013 15:31| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2013 14:45

Baví mě, když se někdo opírá do jiných z pozice, že jde o "učebnicová moudra" a pak nám vykládá o Phillipsově křivce:-)

Martin Brezina|8. 4. 2013 14:45| reakce na Fery Marra - 8. 4. 2013 12:51

"Podle Vaší úvahy, při nízké inflaci, by dnes neměla být nezaměstnanost skoro žádná."
Přece tvrdím naprostý opak. Snížení inflace je možné za cenu zvýšení nezaměstnanosti. Projevilo se po roce 1997-1998, ale také naopak zvýšená inflace v roce 2008 korelovala s nejnižší nezaměstnaností za posledních 10 let.
Samozřejmě, netvrdím, že je to jediný faktor. Obecná kondice ekonomiky, resp. vnější vlivy hrají taky roli.

Jakub Sviták|8. 4. 2013 13:41

Jedním z hlavních důvodů(důvodů bylo samozřejmě více, ale tento byl dosti zásadní) vysokého růstu inflace okolo roku 97 byl neschopnost udržet měnovou politiku ČNB pomocí řízeného floatingu a následný přechod k tzv. špinavému floatingu a trochu jinému pohledu na inflační výhledy. Nechci se tu nijak ohánět ekonomickými teoriemi, ale přímá úměra mezi výší inflace a výší nezaměstnanosti je diskutabilní. Obecně platí, že v době kdy se daří je v ekonomice více peněz a to odráží vyšší mírů inflace(ČR těsně před tzv. krizí)a období ekonomického půstu je zpravidla provázeno vyšší nezaměstnaností ale inflace je nízká (po nástupu tzv. krize vystoupila nezaměstnanost k 9% ale inflace spadla až k 1%). Region jako je Ostravsko 100 let spjatý s velkými fabrikami jde opravdu těžko ze dne na den změnit na ráj manufaktur, ale rozhodně to není argument pro plošné pobídky. Je to stejně extrémní záležitost jako případ inflace v 90. letech. Systém jako takový se nemůže plošně řídit podle extrémních situací (extrém je zde myšlen jako vysoká hodnota nikoliv jako něco postaveného na hlavu). Řekl bych že to jde řešit lokálně a pobídky cílit bohužel to v televizních zprávách nevypadá tak dobře a nabubřele.

Aleš Müller|8. 4. 2013 13:14

Poslední odstavec míří "do aktuálního černého". Ještě před 5 lety si řada malých podnikatelů nechala vysvětlit co je nového v zákonech a jak na ně reagovat. Nyní je vidět více a více postoj "ať jdou s tímhle do pr****". Nejde o to, že by firmy a podnikatelé nechtěli ochranu zdraví, životního prostředí. dobré sociální prostředí, a další cíle, které jsou ukryty kdesi v hloubi nových a nových zákonů, ale o to, že jich je mnoho a že jejich plnění je posuzováno byrokraticky - nějaký papír, hlášení, registrace a kdoví co ještě.
S velkou slávou vláda zrušila asi 10 blbostí, ale 20 se jich opět objevilo.
Co mám možnost sledovat, jsou firmy, které jdou do ilegality, protože nestíhají vše číst, plnit.

Aleš Müller|8. 4. 2013 13:05| reakce na Petr Hampl - 8. 4. 2013 10:15

Dovolím si také trochu oponovat, situace v ČR v uplynulých dekádách není ideálním příkladem k tvrzení "vyšší investiční pobídky => vyšší nezaměstnanost". Nezaměstnanost začala růst asi v druhé polovině 90-tých let, kdy končila Klausova "měkká transformace", tedy situace, kdy banky posílaly peníze do podniků, které zatím zaměstnávaly hodně pracovníků a až později tyto podniky bankrotovaly. Vliv transformace na nezaměstnanost byl mnohem věší než vliv investičních povídek.
Ovšem dnes je odsudek inv. pobídek naprosto oprávněný, ale na přelomu milénia byly správným krokem. Vyčerpal se "klausismus&quo t;a země směřovala ke stagnaci. Pobízet jak daňově, tak jinak, zahraniční firmy, znamenalo zvyšovat naši začleněnost do zahraniční dělby práce a kooperace. V okolí jsem mohl vidět několik případů, kdy malá česká firma se zapojila "do Evropy", právě díky příchodu několika investorů a kooperaci s těmito "pobízenými firmami",jde o příležitost, know-how, zakázky atd. Pobídky zabraly naplno až kolem r. 2000, mám pocit, že je schválila Tošovského vláda v r. 1998.
Tenkrát dobrý, dnes ne.
Dnes jsou mechanismy zvyšování nezaměstnanosti spíše přes nerovnoprávné postavení firem na trhu. Důchodci chtějí důchod, nemocnice potřebují peníze, policisté a učitelé chtějí výplatu, takže se daně někde musí vybrat a pokud ulevíme jedné části trhu, ostatní musí platit vyšší daně (nehleďme na ty co chtějí vyšší dotace ze státního rozpočtu). A vyšší daně jdou vždy po krk zaměstnanosti přes řadu procesů. Zde je autor článku na pevné zemi :- )

Fery Marra|8. 4. 2013 12:51| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2013 12:07

Těch vlivů na zvýšení inflace bylo tehdy více. Pokud byste chtěl argumentovat seriozně, tak byste musel najít čísla, o kolik klesna nezaměstnanost vlivem investičních pobídek. Ono se totiž často stávalo to, že s příchodem nového investora, jeho pobídky na jedno pracovní místo, včetně daňových prázdnin, se mnohdy kryly s náklady na jednoho nezaměstnaného. Dále noví investoři často přetáhli zaměstnance z místních firem (přeplatili je) a tím některé z nich zlikvidovali a jejich další zaměstnance poslali na pracák.

Samozřejmě že pobídky měly i plusové hodnoty, jako zlepšení pracovních podmínek, zvýšení produktivity, lepší využití pracovní doby, benefity apod. Sice jsme to platili my všichni, ale i toto je třeba připomenout.

Vazba inflace a nezaměstnanost je chybná. Podle Vaší úvahy, při nízké inflaci, by dnes neměla být nezaměstnanost skoro žádná.
Ten problém je jinde. I v tom, co píše autor.

Dan Balogh|8. 4. 2013 12:47| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2013 12:07

Pane Březino, inflace v té době byla ovlivňována zejména transformačními kroky, proto je tak rozkolísaná a je to z grafu pěkně vidět. Její vliv na nezaměstanost v pozitivním smyslu si moc neumím představit, protože ji (tu inflaci) nezpůsobovala uvolněná měnová politika. Naopak pokles výkonu ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti lze z velké části přičíst na vrub "Tošovského experimentu" s diskontní sazbou a výší povinných minimálních rezerv. Podívejte se zde http://www.cnb.cz/cs/faq/jak_se_vyvijela_diskontni_sazba_cnb.html
Umíte si představit, jaká by dnes byla v ČR nezaměstnanost, pokud by ČNB zvýšila diskontní sazbu na 13% z roku 1997? Podle mě by došlo k naprostému zhroucení 2/3 firem a propadu 3/4 domácností do insolvence. Podotýkám, že dnes je diskontní sazba 0,05%. To že tehdejší ekonomika to byla schopna absorbovat, jen podporuje hypotézu autora článku a dokresluje mizerný stav současné ekonomiky.

Petr Hampl|8. 4. 2013 12:46| reakce na Martin Brezina - 8. 4. 2013 12:07

1997 byl rok, kdy centrální banka radikálně šlápla na brzdu, podstřelila inflační cíl a zmrazila ekonomiku. Nebyl žádný důvod, aby se po rozmrazení nezaměstnanost nevrátila zase dolů. Jenže ona místo toho začala stoupat! A velmi rychle!

Martin Brezina|8. 4. 2013 12:07| reakce na Petr Hampl - 8. 4. 2013 10:15

Opakuju, nezaměstnanost začala stoupat už v roce 1997, což jednoznačně dokumentuje statistika.
Nezaměstnanost vylétla nahoru nikoliv díky pobídkám, ale jako trade-off inflace, která v letech 1993-1998 byla kolem dvouciferných čísel a poté se ji centrální banka rozhodla zkrotit. Za cenu zvýšení inflace. Když se podíváte do této tabulky, tak zjistíte, že vývoj inflace u nás negativně kopíruje vývoj nezaměstnanosti. Čím vyšší inflace, tím nižší nezaměstnanost a naopak. Jako podle učebnic. http://www.estav.cz/finance/inflace.html
Najděte mi podobnou závislost u pobídek.

Jan Daniel|8. 4. 2013 10:41| reakce na Jan Daniel - 8. 4. 2013 10:40

toto měla být reakce na příspěvek p.Breziny

Jan Daniel|8. 4. 2013 10:40

Ano, lidé mají rádi příběhy a neradi statistiku. Váš příběh z Ostravska je sice zajímavý, ale přece jen poněkud specifický a nelze z něj generalizovat. V 90.letech šlo o nutnou hlubokou restrukturalizaci průmyslu, která byla z podstaty skoková. Jen blázen by čekal, že v takové situaci malé a střední firmy budou moci nově nazaměstnané pohltit ihned či v horizontu několika let. Potíže byly navíc umocněny imobilní pracovní silou, díky nefungujícímu trhu s bydlením a mentalitě lidí. Investiční pobídky pro montovny vytvářející málo kvalifikované pracovní pozice ale problémy neřeší, pouze jej odsunou do budoucnosti. Je to řešení typicky politické – na obdodbí do příštích voleb.
Pokud ekonomika funguje standardně a je jí umožněno se průběžně adaptovat (resp.pokud tomu vláda nebrání svými „dobře míněnými“ avšak zhoubnými politikami), pak platí to, co říká pan Hampl. Existuje řada studií, dokládajících, že ve vyspělých ekonomikách posledních 30-40 let vytvářejí nová pracovní místa nikoliv velké korporace, ale malé a střední podniky.
(Nehledě na to, že malé a střední podniky jsou také motorem inovací a technologických změn. Budoucí Microsofty, Delly či Googly vznikají v garážích a nikoliv tím, že dám investiční pobídku firmě, která ji vyčerpá a následně se přesune na Ukrajinu nebo do Číny.)

Alfréd Šmrochtlavý|8. 4. 2013 10:29

ono pri nezamestnanosti treba brať do úvahy aj ten aspekt že štát strašne zťažuje samotný proces "zamestnávania& quot;- napríklad v laissez faire ekonomike by nemal byť problém ani pre veľké korporácie stále hladať nových zamestnancov (a je jedno či sú momentálne zamestnaní alebo nezamestnaní) - ak sa mi totižto podarilo nájsť nejakých nových potenciálnych zamestnancov ktorí sú ochotný pracovať za nižšiu mzdu ako zamestnanci súčasní môže byť pre mňa výhodné aspoň uvažovať nad tým resp špekulovať na to či sa im nepodarí zamestnať viac ludí za menej peňazí - jediné čím som limitovaný je práve množstvo pot. zamestnancov ktoré som schopný nájsť a samozrejme aj podmienky ake su im schopný poskytnúť ostatní zamestnávatelia
čiže podla môjho názoru je momentálna neschopnosť veľkých korporácií zamestnávať nových ludí skôr produktom súčasného politického systému než že by to bola nejaká zacyklená inherentná súčasť kapitalizmu

Vlad Ender|8. 4. 2013 10:19

Souhlas a nesouhlas.

Souhlasim tim, ze motorem vetsiny ekonomik jsou male a stredni firmy (a kde to tak neni je vetsinou problem).
Bohuzel, snad krome Nemecka (kde je Mittelstand docela dobre organizovany), jsou tyhle firmy neschopny spolupracovat co se tyce politickeho lobbyingu, takze nejefektivnejsi lobyiste (at uz primo penezi, ci otevrenymi dvermi na lukrativni pozice/"konzultacni{ amp2}quot;smlouvy po odchodu z politiky) jsou prave velke firmy a zakony se delaji pro ne.

To ale neznamena, ze jinak nez pausaly to opravdu nejde - anglosasky svet pausaly nezna a nikdy neznal, a male firmy/zivnostniky (self-employed) to opravdu nedusi (zjednoduseni zdaneni pro male firmy navic vetsinou existuje, a platit si ucetniho vyjde vetsinou pod 1% obratu). Dusi je podstatne jina regulace (napr. v UK ted musite vsechny platby zamestnancum v realnem case hlasit bernaku, coz jde jen pres specificky software - i kdyz pry nejaky je i zdarma. A bernak nezajima jestli mate 10k nebo jednoho zamestnance... jo, tak Osborne "pomaha" malym firmam...). Ale ostatne sam pisete v poslednim paragrafu ze to nejsou dane ale jine regulace co likviduje male firmy.

Petr Hampl|8. 4. 2013 10:15

Pane Březino, obávám se,že ta čísla dávají za pravdu učebnicím. V dobách Klausova premiérování nezaměstnanost oscilovala kolem čtvrtiny dnešní úrovně. Přestože to byla doba rozpadu RVHP! Tedy vnější ekonomické katastrofy dramatičtější, než jakou byl dnes byl rozpad EU.

Taky se tam potvrzuje, že po zavedení pobídek nezaměstnanost vystřelila nahoru.

Michal Weinfurtner|8. 4. 2013 08:14

Nedávno jsem viděl takovou graficky ztvárněnou statistiku, kde bylo uvedeno, že v celé EU velké firmy zaměstnávají jen 30% zaměstnanců, kdežto střední, malé a mikro firmy zaměstnávají 70% zaměstnanců.

Malé firmy, a to je podstatné ve vztahu politik(stát) firma, nehospodaří jako CEZ s obřími rezervami a obřím kapitálem. Malé firmy běží často na nule, a každý pokles zakázek jim způsobuje potíže.

Potíže nejen v tom, že se sníží příjmy a náklady na zaměstnance zůstávají. Když ten pokles trvá déle, jako v současnosti, firmy si musí brát úvěry na propouštění a dále je to zatěžuje a některé to neunesou a zkrachují. Po nich zůstanou nezaplacené faktury, které přivedou do potíží další malé firmy co jedou na doraz.

A co na to řekne socialista ? Proč podnikáte, když netvoříte zisk a kapitál. Najednou jsou z nich velcí kapitalisti.

Že dáváte 10 let práci 25 lidem se slušným platem, to je najednou nic. Ale kdyby během těch 10 let firma platila lidem polovinu mzdy a polovinu peněz dávala na tvorbu kapitálu, socialisti budou první kdo bude vyřvávat o vykořisťování a okrádání poctivě pracujících lidí a státu na daních.

Tihle lidi nic nechápou v souvislostech a nevidí dál než na špičku svého nosu.

Tragedií je, když se dostanou k moci. Jako třeba dnes Kalousek a jeho eskapády. O ČSSD, která nás pravděpodobně čeká ani nemluvím.

Martin Brezina|8. 4. 2013 07:50

Zde je vývoj nezaměstnanosti od roku 1993: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/hlavni-makroekonomicke-ukazatele-cr-3112.html#miraregnezam

Martin Brezina|8. 4. 2013 07:48

"Teprve, když takto porozumíme roli malých firem, vidíme, jak je možné, že po zavedení investičních pobídek v České republice skokově vzrostla nezaměstnanost."
To je ten problém, když se na reálné situace jde učebnicovými moudry. Po zavedení investičních pobídek v ČR skokově nezaměstnanost nevzrostla, protože ta zde kontinuálně rostla od roku 1997, přičemž Klaus a spol. vládli do ledna 1998, kdy ještě o nějakých pobídkách nebylo vidu a slechu. V polovině roku 1998, kdy nastoupila vláda Miloše Zemana, už byla nezaměstnanost dávno na vzestupné linii a vzhledem k tomu, že vládní opatření mají k nezaměstnanosti nezanedbatelný fázový posun, tak v číslech nezaměstnanosti se kroky Zemanovy vlády odrazily až tak nejdřív v průběhu roku 1999.
Ekonomiku možná udržuje při životě proud nově vznikajících firem, to je ovšem to, co se u nás na Ostravsku v 90. letech nedělo. Zatímco byli lidé z velkých firem propouštěni po tisících, nově vznikající firmy tuhle záplavu nebyly schopny pozřít, a tak zlepšení přinesly až ty neefektivní vládní investiční pobídky, které na severní Moravu nalákaly investory.
Je mi líto, ale učebnicová moudra se nekryjí s realitou.