Diskuze: Žije-li člověk dosti dlouho, všechno se vrací

Michal Weinfurtner|12. 2. 2013 21:49| reakce na Petr Kocur - 12. 2. 2013 09:53

Máte zkreslené představy o tom, jak průběžný důchodový systém funguje. Váš otec nepřispěl na svůj důchod ani korunou. On celý život platil důchody těm, kdo byli za jeho života v důchodu. Pokud by se důchodu dožil, dostával by peníze lidí kteří by pracovali.

V tom je výhoda a past průběžného systému zároveň.

Otakar Hokynář|12. 2. 2013 20:50| reakce na Petr Kocur - 12. 2. 2013 09:53

Pane Kocur, výdaje jsou i ztráta pracovní síly. Váš otec zemřel dost brzy, jak to píšete, zřejmě celkem náhle.
Nicméně, i ošetření akutního infarktu se může vyšplhat do statisíců -během desítek minu- stenty(zvláště potažené cytostatiky), abciximab je taky srandička v mnoha desítkách tisíc a nemluvě o intenzívní péči či dokonce ještě dražší resuscitační, tam jsou náklady obvykle mezi 10 a 40 tis/den.

Otakar Hokynář|12. 2. 2013 20:46| reakce na Dalibor Pešek - 12. 2. 2013 20:35

V našem státě stát žádné peníze v podstatě nevynaloží. zdravotní daň nijak není provázána s příjmem státního rozpočtu ze spotební daně.

Dalibor Pešek|12. 2. 2013 20:35| reakce na Petr Kocur - 12. 2. 2013 09:53

Stát nedoplácí na všechny kuřáky - příklad jste uvedl. Stát ovšem vynaloží za následky kouření víc peněz, než kolik získá z daní za cigarety.

Petr Kocur|12. 2. 2013 09:53

Můj táta byl silný kuřák a do 55 let zdravý, téměř nevyužíval zdravotní pojištění. Pak dostal cukrovku a o dva roky později zemřel na infarkt. Jako kuřák odevzdal státu mnohem víc než kolik odčerpal léčením, navíc se nedožil důchodu, na nějž celý život přispíval. Ať mi nikdo netvrdí, že stát na kuřáky doplácí! Doplácí na feťáky, kteří do systému nedávají nic, ale dostávají substituční drogy a jejich odvykání a léčení je velmi nákladné.