Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Anketa: Jak bojovat s rostoucí nezaměstnaností?

Ondřej Tůma | 15. 2. 2013 | Celkem 28 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 28 komentářů v diskuzi.

Fery Marra | 15. 2. 2013 14:07

Každý má částečně pravdu. Například pan Kovanda a částečně i pan Okamura zmínili jednu z důležitých věcí, které ovlivňují nezaměstnanost a to je Zákoník práce. Kdo je zaměstnavatelem, tak ví velmi dobře, co ten nesmyslný zákoník znamená.Osobně bych navrhoval tento postup:

1) Zrušit Zákoník práce. V socialistickém Česku třeba formou dohody s odbory, že bude jeho účinnost, na dobu třeba 10 let, pozastavena. Zaměstnanci by si sami podávali přiznání k dani, jako OSVČ (či jako v USA)

2) Snížit daně z příjmů a dalších odvodů (sociální a zdravotní poj.) za zaměstnance tak, aby tvořily maximálně 2o% z hrubé mzdy. (nyní kolem 50%).Současně zrušit povinnost platit na vše zálohy. Vše se státem vyrovnat až po uplynutí účetního roku.

3) Sociální a zdravotní pojištění zavést jako dobrovolné. Všem umožnit volbu, zda je chtějí platit. Kdo by neplatil sociální pojištění, tak by automaticky ztratil nárok na státní penzi. Přechodně možno řešit pomocí individuálních důchodových účtů. Kdo by neplatil zdravotní pojištění, tak by si léčbu hradil sám, či pomocí komerčního pojištění.

4) Zrušit všechny zákonné normy ohledně živností včetně živnostenských úřadů a úřadů práce. Kdo chce podnikat, tak nechť je to jeho věc a jedině trh rozhodne, zda na to má ... (odbornost, zkušenost, dobrý záměr ...) Pokud by nepodnikal poctivě, pokud by podváděl, tak by mu to, sebevědomí zákazníci, spočítali.Jeho jedinou povinností by bylo, vždy jednou za rok, se řádně vypořádat se státem.

5) Zprivatizovat vše ostatní, co má ještě stát ve svém držení. Ponechat by si měl pouze obranu státu a bezpečnost (za určitých podmínek lze řešit i dodavatelsky, hlavně co se týče bezpečnosti), možná jednotnou zahraniční politiku. Komu by asi vadilo zrušení ministerstev - kultury, školství, zdravotnictví, spravedlnosti, průmyslu, dopravy, pro místní rozvoj, zemědělství? Komu by vadilo zrušení/zprivatizování většiny stovek příspěvkových a rozpočtových organizací, o kterých ani sami ministři mnohdy nemají povědomost?

Pak bychom se dostali k tomu, co napsal pan Altman, ke skutečné ceně práce na trhu. A věřím tomu, že by zde, za pár let, byla nezaměstnanost tak malá, že by bylo nutné lákat zájemce o práci v zahraničí.

Nahlásit

0
+
-

Jiří Kratochvíl | 15. 2. 2013 15:33 | reakce na Fery Marra - 15. 2. 2013 14:07

To už je trošičku přehnané. Stát má svoje pevné a nezastupitelné místo. Je potřeba, aby "vyšší moc" stanovovala pravidla a měla sílu je vynutit. Zároveň musí svým způsobem dohlížet na občany, kteří se o sebe postarat nedokážou - byť jen z důvodu vlastní hlouposti.Například jen bod 3., to by byl pořádný průšvih, krátkodobé zvýšení životní úrovně vykoupené neskutečnými problémy. Co pak třeba s půlmilionem důchodců bez důchodu ? Bohužel není možné spoléhat na vlastní zodpovědnost občanů. Je to smutné, ale je to tak...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fery Marra | 15. 2. 2013 16:29 | reakce na Jiří Kratochvíl - 15. 2. 2013 15:33

K bodu 3.
Píši o tom, jak by to mělo fungovat u těch, kteří nyní pracují, či podnikají. Dejme tomu u lidí mladší 50-ti let. U těch, kteří to již ovlivnit nemohou, tedy současní důchodci a pak ti, co mají třeba 15 let do důchodu, by bylo přechodné období. Jako je to vždy, když dochází k nějaké radikální změně. To přechodné období dokáže spočítat průměrný absolvent VŠE, natož tisícihlavá saň zvaná ministerstvo financí.

Tady jde o to si připustit, že to může fungovat jinak a že čím méně byrokracie, příkaznictví, vodění za ručičku, sociálního uplácení, tím lépe pro budoucnost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Kratochvíl | 15. 2. 2013 19:15 | reakce na Fery Marra - 15. 2. 2013 16:29

Já Vám rozumím, ale pokládám to za nemožné. Nemyslím, že by nějaká podstatná část populace byla schopná se sama připravit na důchod...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 16. 2. 2013 09:35 | reakce na Jiří Kratochvíl - 15. 2. 2013 19:15

A co se jich na to zeptat a pokud si přejí se na penzi zajistit sami, tak jim v tom laskavě nebránit (ostatně jakým právem bránit??).

A pokud píšete "dohlížet na občany, kteří se o sebe postarat nedokážou - byť jen z důvodu vlastní hlouposti", tak mne napadají hned 2 věci:

1) Kde se tu tolik lidí vzalo, když před 100 lety se o sebe byla většina lidí schopna postatrat, většina chápala, že se musí zajistit, vychovat děti, obstarat si vejminek, ...

2) Když je někdo tak hloupý a neschopný, neměl bych být zděšen, že má právo rozhodovat/hlasovat o mém životě a majetku??

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jiří Kratochvíl | 17. 2. 2013 11:43 | reakce na Jan Altman - 16. 2. 2013 09:35

Nerad bych vám kazil, ale před sto lety se většina důchodu nedožila, případně živořila. Vejminky se týkaly tradičně hlavně statkářů,kteří prodali svůj statek dětem za rentu ve formě naturálií. Většina populace nevlastnila nemovitosti, takže nemohla mít vejminek jako takový. Rozhodně se žádná velká část populace nepřipravovala kontinuálním spořením malých částek po celou dobu života. Neskutečně se zvedla životní úroveň, takže slamník a bochník chleba už ke spokojenému stáří nestačí, což tehdy nemusel být zas tak špatný výhled... A mimochodem, ten život byl před sto lety výrazně kratší - a to i když nezapočítám obě světové války.

Stáří v té době nebylo nic jednoduchého a zcela bylo závislé na dětech, se kterými rodiče sdíleli společnou domácnost. Jak by to asi bylo možné dnes, když děti často pracují na jiném místě a někdy už i v jiné zemi ?

A otázka vyvázání z prvního pilíře se dá přeformulovat takto: máš hrubou mzdu 25000, když nebudeš platit sociální, tak dostaneš místo 20000 čistého 25000, ale musíš se vzdát důchodu, který stejně asi nedostaneš - kdo by odolal takovému zvýšení ? A kdo by měl zodpovědnost a schopnosti se z těch 5000 zajistit ? Navíc nesouc všechno riziko jako běžný investor. Co pak s lidma, kteří třeba ani ne svou vinou o ty úspory přijdou nebo se prostě nezajistí ? Co když jich bude 200-300 000, milion ? Stát by nebyl schopen se o ně postarat bez obrovských záseků do rozpočtu. A pokud namítnete že by se nestaral, tak si uvědomte, jak velký počet voličů to je...

Bod dva - a nejste snad ? Já už jsem si zvykl, demokracie má prostě své chyby :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fery Marra | 17. 2. 2013 14:44 | reakce na Jiří Kratochvíl - 17. 2. 2013 11:43

Wiki píše:
Výměnek (poněkud zast. ob. výminek, vejměnek, vejminek, vejmínek, vejminěk, nářečně také vejmenek, výměna, výměnka, výminka či výměnice[2], latinsky reservatum rusticum byl venkovský zvykový právní útvar, prostřednictvím něhož se na statek nově nastupující hospodář zavazoval k tomu, že někdejšímu hospodáři, který mu statek předával do užívání a odcházel na odpočinek (tzv. na vejminek, tj. do obydlí většinou v rámci statku nebo v jeho těsném sousedství za tím účelem postaveného), bude doživotně zaručovat ubytování a určité množství nejčastěji naturálních dávek (výjimečně dávek finančních nebo služeb). Odstupujícím hospodářem býval zpravidla otec, který statek předával do užívání svému synu a sám odcházel na vejminek.
V českých zemích byl výměnek jako institut zrušen roku 1948 uzákoněním národního pojištění, jímž byl (vynuceně) nahrazen.

Tak že byla povinnost. Podobné to bylo v případě rodáků, kteří již nikde nikoho neměli, tak se o ně musela postarat obec. Bydleli v pastoušce a na stravu se střídali u lidí v obci. Za to jim většinou různě pomáhali.

Ale tady nejde o navrácení k nějakému takovému stavu, ale ten "výměnek" se používá proto, že tehdy platilo a nejen na vsi, že se děti vždy postaraly o své rodiče. Pokud děti neměli, tak šli třeba do tzv. chudobince. Od roku 1948 se toto vžité pravidlo postupně otočilo a dnes většinou rodiče pomáhají svým dětem i v době, kdy jsou samostatní, ženy na mateřské dovolené, ale výdělkem se, s jedním platem, neuživí. Později přilepšují vnoučatům. Kteří je pak, často a "za tu péči" pošlou do domova důchodců.

Tak že zpět k realitě a pojďme přemýšlet, jak by se to dalo zase otočit zpět k tomu, aby se děti staraly o své rodiče. Forem je více. Například a asi nejčastěji, formou příspěvku na živobytí, případně na asistentku. Nebo přímo, tak, jak to mnohdy již probíhá, že děti postaví větší objekt (dvougenerační), kde jim rodiče pomáhají s domácností, péčí o děti (obdoba toho výměnku).

A co se týče těch Vašich odkloněných 5.000 Kč, tak to záležitost každého jednotlivce. Někdo bude investovat do různých produktů, komodit. Jiný do nemovitostí, ale třeba i do dětí, či do podnikání. Možností je mnoho.
Pokud na toto, co nejdříve, nepřistoupíme, tak nás jiné národnosti, jiné kultury, jiná náboženství, kde je péče dětí o své rodiče více jak zákon, převálcují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Stanislav Dvořák | 15. 2. 2013 12:13

Ani jeden z oslovených neuvedl nejdůležitější podmínku nutnou,ale nikoliv postačující a tou je:
Likvidace ČERNÝCH DĚR v ekonomice, finančním a především v daňovém systému a následné snížení daňové zátěže přetíženým subjektům.

Nahlásit

0
+
-

Štěpán Zábrana | 15. 2. 2013 11:48

Spíše souzním s názory pana Hampla. Libertiáni jsou pro mne příliš radikální.
Bez rušení nadpočtných institucí a regulací se ovšem nikam nepohneme.
Sociální pomoc nezaměstnaným přesunout z centra na místní samosprávy.
Výkon našich ekonomických parlamentních politiků je doslova tragický. Lhaní nezaměstnaným jak jim politici pomůžou, pro to pokritectví nemám slov.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 15. 2. 2013 10:42

Jak říká p.Tůma: Laissez faire!

A nebo jinak: začněme na nezaměstnanost nahlížet jako na věcný a ne politický problém, jinak se k řešení nedobereme.

Co je nezaměstnanost? Neprodejnost určitého typu zboží, resp. služby.
Je to jako řešit otázku špatné prodejnosti Škody Rapid. Vypadá to, že snížení ceny pomohlo. A možná, že kdyby se na Rapid nevztahovalo tisíce regulací, které jej jen zbytečně prodražují, zvyšují hmotnost auta, atd... prodával by se asi ještě lépe.

Trh sám o sobě nezná ani nedostatek zboží, ani jeho nadbytek. Vždy existuje rovnovážná cena vyrovnávající poměr mezi nabídkou a poptávkou.

Rapidů za půlmega bude vždy neprodejný nadbytek, Mercedesů za čtvrtmega vždy bude zoufalý nedostatek.

Pokud chci inkasovat vyšší cenu, musím zvýšit užitnou hodotu a kvalitu svého výrobku/služby. Nebo ji musím nabízet na vhodnějším místě, kde je koupěschopnější poptávka.

Regulace typu cenový práh a cenový strop vyrovnání nabídky a poptávky samozřejmě brání - tedy logicky i minimání mzda a kartelové dohody poskytovatelů služby (odborů) o minimální ceněpráce. Stejně tak uplatnění většího množství zboží/služeb na trhu brání další regulace, daně a poplatky. Stejně tak škodí i absence smluvní svobody, kde vztah mezi A a B, stranou nabídky a poptávky, není jen na svobodné dohodě těchto dvou zainteresovaných smluvních stran, ale do jednání se vměšují strany, které s tímto dvoustranným vztahem nemají nic společného (odbory, komory, zákoníky).


Takže znovu: Laissez faire!

Nahlásit

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 10:45 | reakce na Jan Altman - 15. 2. 2013 10:42

Jaká minimální mzda nebo regulace smluvní svobody bránily volnému utvářeni cen na trhu práce v roce 1933, kdy tady bylo přes 700 tisíc nezaměstnaných?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 2. 2013 12:05 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 10:45

Vzhledem k tomu, že v ČR byla v té době hodně drsně protekcionistická politika, a vzhledem k tomu, že jsme malá země, tak se dá očekávat, že takové věci mají drsný dopad.

Docela zajímavý je ale případ USA - tam tehdy praktikovali minimální mzdu a min. ceny, reálné mzdy rostly a nezaměstnanost byla celkem slušně vysoká. Oproti Německu, kde praktikovali drsné snižování mezd a měli nedostatek zaměstnanců (někde jsem viděl odhad, že mezi 1930-1936 klesla reálná mzda o 20%).

Takže mi připadá, že třeba minimální mzda je jeden z velmi silných faktorů - ostatně v Řecku minimální mzda 17.000Kč taky úplně nepomáhá.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 12:09 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 2. 2013 12:05

Tak, že zrovna vy budete propagovat Německo 30. let s jeho vládními programy a stavbou dálnic:-) Ten nedostatek pracovních sil vznikl až za Hitlera a souvisel samozřejmě se státními investicemi.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 2. 2013 13:44 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 12:09

Ale já ho nepropaguji. Jenom mi to připadá jako poměrně instruktivní ukázka toho, že zatímco v USA reálná mzda v době krize (i díky státním intervencím) rostla - a to včetně nezaměstnanosti, reálná mzda v Německu drsně klesala - a to včetně nezaměstnanosti.

Pokud jde o státní investice - musím říct, že po přečtení "Vampire economy"mi připadá, že státní investice byl ten nejmenší problém. Oni zcela aktivně prováděli politiku snižování mezd, likvidovali odbory, zakazovali firmám přetahovat si pracovníky vyšší mzdou apod.

Takže mi připadá, že požadavek lessaize-faire je poměrně rozumná záležitost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 10:09

V podstatě všichni ekonomové, až na Münicha, odpovídají mantrou, na kterou - přiznám se s trochou ješitnosti:-) -jsem si vsadil ještě, než jsem článek otevřel - méně daní, méně regulací, legalizujte švarcsystém, a ať se lidé zaměstnávají sami.

Výborně, máme tady jeden z spíše vyšších podílů samozaměstaných v populaci v rámci EU25 a my se rozhodneme jako léčbu nezaměstnanosti tento podíl zvýšit.

Nuže, kde tento podíl samozaměstnaných měli v roce 2004 v EU nejvyšší? Hm, v Řecku... (a to asi 9x tolik, než ve Švédsku, 40% ku 4,8%).

Nahlásit

0
+
-

Jan Pozner | 16. 2. 2013 01:28 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 10:09

Od jisté míry splnění "méně daní, méně regulací" není třeba legalizovat švarcsystém, nebude existovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Weinfurtner | 15. 2. 2013 11:51 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 10:09

Ještě doplním. Srovnáním se Švédskem dáváte faul.

Švédsko je výjmečná země. Má necelých 10 miliónů obyvatel, velká území a značné přírodní zdroje a ze země pochází několik světově proslulých gigantů, jako je Volvo, Husquarna, AtlasCopco, ABB, Skanska, Lux, H&M, IKEA, SAAB a další. Tolik světových koncernů na tak malou zemi. Ve srovnání se Švédskem, kolik staletých značek přežilo u nás a proměnily se ve světové koncerny s výrobou po celém světě ? Kde jsou značky Baťa, Kolben, Škoda, Křižík, Poldi a další ?

A kde by mohly být, nebýt půl století totalitních útrap, které Švédsko nezažilo.

Navíc pro Švédy hraje ještě jeden faktor. Jeden výzkum poukazoval na fakt, že i v liberálnějším prostředí USA jsou mezi přistěhovalci Švédové úspěšnější než jiné národy. Oni jsou prostě pracovití a schopní.

A i přes "socialismus&qu ot;ve Švédsku je snadnější a levnější založit firmu, než v ČR. Složitější než v ČR je to snad jen v Indii.

Tam je příčina problémů naší ekonomiky a fakt že jsme jen montovnou kde nezaměstnanost kopíruje pouze nálady na pracovních trzích s otroky.

A to u nás nezaměstnanost zachraňuje neefektivní státní správa, kde panuje obrovská neproduktivní přezaměstnanost.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 12:05 | reakce na Michal Weinfurtner - 15. 2. 2013 11:51

Ale, proboha, to Švédsko tam je jenom proto, že tam těch sebezaměstnaných v EU nejméně. Kromě toho je tam dalších 24 zemí, kde je sebezaměstnaných podstatně méně, než v tom neštastném Řecku, které se svými 40% proklatě vyčnívá. My máme asi 19% a i to je evropský naprůměr. Fakt mne nenapadá čím by nám extra prospělo, kdybychom to procento nějak masívně navýšili.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fery Marra | 15. 2. 2013 13:36 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 12:05

Fakt mne nenapadá čím by nám extra prospělo, kdybychom to procento nějak masívně navýšili.....

Třeba tím, že se skutečně zvýšil počet těch, kteří se dokáží živit sami a mnohdy dají práci i druhým. Máme sice hodně OSVČ, ale kolik jich to má jako hlavní zdroj příjmů a ne jako vedlejšák?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 15:03 | reakce na Fery Marra - 15. 2. 2013 13:36

Abych vám to ještě dovysvětlil. Ono je jistě hezké, když se lidé začnou zaměstnávat sami a nejsou tím pádem nezaměstaní. Podstatné je, jak dlouho jim to sebezaměstnání vydrží, když lidé okolo nich jsou na tom stejně mizerně jako oni a nemají na jejich služby peníze.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tom Novak | 15. 2. 2013 15:32 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 15:03

Co mají pořád všichni s tím Řeckem. Příklad o procentu osob podnikajících jako OSVČ nebo pracujících ve státní sféře je úplně irelevantní. Byl jste tam někdy? Máte představu jaká je tam pracovní morálka, že většina lidí začíná fungovat až v pozdních odpoledních hodinách.. To bude asi ten zásadní rozdíl mezi Švédskem, stejně jako když se podíváte do Japonska, které je zase opačný extrém.
Lidé jsou na tom mizerně, ale proč asi? Protože jim stát hází klacky pod nohy. Vy zkoušíte tvrdit, že omezení nabídky na trhu práce neovlivní poptávku. Tak ještě tu o červené Karkulce bych prosil..

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 14:50 | reakce na Fery Marra - 15. 2. 2013 13:36

No, v tom Řecku se právě tím sebezaměstnáváním počet lidí, kteří se dokáží živit sami, nezvýšil.
Váš problém, stejně jako řady oněch ekonomů nahoře, je, že a priori víte, co a jak má správně být, protože to tak píšou v učebnici nebo v nějaké příručce libinstitutu. A tím, jak to píšou v učebnici, se podle vás má řídit realita.
Mne zajímá, jak to reálně, empiricky funguje. No a funguje vám to spíš blbě.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Fery Marra | 15. 2. 2013 16:41 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 14:50

V Řecku je především více jak polovina tzv. souběžáků, tedy lidí, kteří jsou někde zaměstnaní a pak ještě podnikají. Stejné je to i u nás. Další problém, co se týče Řecka, je skutečné podnikání načerno. Hlavně v cestovním ruchu.

Jak psali jiní, Řecko není dobrý příklad na to, že více podnikatelů vytváří více pracovních míst. A Švédsku, jako mantru, kterou často používají levicoví politici, bych radil zapomenout. Jednak byste musel implantovat tamní životní zvyklosti, morálku, potřeby .... a pak nezapomenout, že vysoké zdanění vyhnalo mnoho podnikatelů a firem do daňových rájů, což se, mimochodem, děje i u nás.

Když chcete nějaké porovnání, tak se podívejte třeba do Holandska. Silné odbory a bohaté sociální výhody jsou příčinou toho, že každoročně ubývá domácích podnikatelů. A nepomáhají ani tzv. inkubátory pro začínající podnikatele.

U všech takových ekonomik je to nakonec o penězích. Až dojdou, což je skoro pravidlem, zvedne se nezaměstnanost, tak se nejprve hledá nějaké zástupné řešení. Jako změna stanovení počtu nezaměstnaných a v Holandsku se ze přesunulo mnoho takových do pozice jako invalidní důchodci. Klesla sice nezaměstnanost, ale stát to, kupodivu, stojí pořád stejně, ne-li více.

Prostě tudy cesta nevede.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Michal Weinfurtner | 15. 2. 2013 11:36 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 10:09

A Münich neodpověděl mantrou ? Ha ha ha. Stát má řešit nezaměstnanost politikou zaměstnanosti a Evropskými fondy.
To je pane taky mantra jenom z té druhé strany.

Takové poznámky jsou hloupé, jako když slávisté křičí na sparťany, že Sparta je buzerantů parta a sparťani zase na slávisty huláká Slávie do hnoje.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 2. 2013 11:34 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 10:09

Minimální mzda v Řecku je cca 17.000Kč.
Minimální mzda ve Švédsku se stanovuje jednáním s odbory - čímž neříkám, že bude nízká, nicméně ta Řecká třeba v porovnáním s ČR je velmi vysoká.

Index "doing business" je v ČR spíše na úrovni řecka než švédska..

Možná kdyby Řecko tlačilo na snížení množství samozaměstnaných, pak by tam nezaměstnanost nebyla 27%, ale 40%?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Martin Brezina | 15. 2. 2013 12:02 | reakce na Ondřej Palkovský - 15. 2. 2013 11:34

Upřímně řečeno, na to jestli minimální mzda má nebo nemá být, nemám silný názor. Na rozdíl od těch, kdo jsou přesvědčeni, že její zrušení je jedním z léků pracovního trhu. Je empirický zjistitelné, že jsou země, kde minimální mzda není a je tam relativně vysoká nezaměstnanost a naopak, minimální mzda tam nějaká je (byť třeba sektorově nebo odborově diferencovaná a dohodovaná) a nezaměstnanost tam je relativně nízká. Prostě si myslím, že to až takový lék není.
Co by možná bylo nebo nebylo, si můžeme spekulovat do aleluja, mne fakt zajímá to, co nějak empiricky je.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ondřej Palkovský | 15. 2. 2013 13:51 | reakce na Martin Brezina - 15. 2. 2013 12:02

Jedno je souhrn "pro" a jedno "proti" článků.

http://web.arch ive.org/web/20110226230607/htt p://www.house.gov/jec/cost-gov /regs/minimum/50years.htm
h ttp://web.archive.org/web/2008 0516222155/http://www.epi.org/ content.cfm/issueguides_minwag e_minwage_select_bib

Po kudmohu soudit, tak minimální mzda se docela projevuje ve skupinách lidí, kteří jsou minimální mzdou ohroženi (nekvalifikovaní, mladí...), efekt na celkové číslo nezaměstnanosti nebývá moc velké. Většina těch studií na druhou stranu typicky studuje poměrně "malé" změny, takže se dá čekat, že ten efekt velký nebude.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Aleš Müller | 15. 2. 2013 07:42

Nejlépe odpověděl Okamura. Tůma a Mach tak trochu idealisticky, ale taky dobře Už se těším, až za socialistů vylétne nezaměstnanost na 15%, protože to co mají v hlavě je katastrofa. Jeden známý byl na sociálce na kontrole a do kanceláře přišla jiná úřednice a povídá "Dnes jsem měla jen samé odhlášky". On na to "Já přijdu za měsíc" "A proč?" "Protože nemám marži na to abych zaměstnával lidi, všichni půjdou na švarcsystém a nebaví mne tady sedětˇ, sice půlhodiny, ale k tomu půl hodiny sem a pak zpět a kus dne je pryč." A k jeho údivu obě úřednicepokývaly hlavou a řekli že tak to dělají všichni a těch papírů je hodně.

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK