Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Návrh zaručit mladým v Unii práci neznamená totální nasazení

Přihlášení do diskuze

Nelogický svět je hlavním cílem euroelity a jejích historických odnoží od šamanů, přes církve, feudály až po "zastánce chudých" a "zastánce pokroku". Svět, kde všechno může být pravda, kde duchové ovládají svět kolem nás, kde se voda sama mění ve víno, kde je možné pravděpodobnosti sčítat místo průměrovat, kde 2+2 je tolik, kolik řekne Velký bratr. Svět, kde je zakázáno logicky odvozovat (část -> celek), kde všechno je relativizováno, kde hodnoty vznikají z ničeho a nasilí je spravedlivé, zatímco dobrovolnost je nespravedlivá. To je nejsladší sen mystiků od úsvitu dějin.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pravda, je to podivná argumentace.
Jenže má vlastně cenu se rozčilovat na jednou dílčí nelogičností, když je vadný celý systém?

Proč nemám právo se proti nezaměstnanosti pojistit třeba u Allianz? Proč nemám právo peníze místo do pojistky investovat do zlepšování kvalifikace? Jak může byrokrat vědět lépe než já, jaká je moje situace, potřeby a preference? A i kdyby to nějakým zázrakem věděl, kde bere právo mne k něčemu nutit?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

No je to trochu mimo...ale: ono vůbec nejde o tu pojistku. Ono totiž je možné samozřejmě přestat vyplácet podporu v nezaměstnanost (a další dávky), pokud je tomu člověku nabídnuta práce a on ji odmítne. Taky moc nechápu argumentaci ÚS, kdy v případě, že je nabídnuta "veřejně prospěšná práce" a on ji odmítne, tak jde o nějaké porušení principu pojištění, zatímco když se nejedná o "veřejně prospěšnou práci", tak nikoliv... tak nějak jsem měl pocit (a ÚS zřejmě taky), že ty dávky jsou pro ty, kteří chtějí pracovat....

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

No nevím... moje statisticky nepodložená zkušenost spíš je, že absolventi různých těchto studií, jejichž obsahem je něco výrazně jiného než "jazyky" zpravidla dělají něco, na co fakt tu VŠ nepotřebují (pokud nedělají ve státním sektoru nebo EU). Vzhledem k tomu, že dostat se na tyto školy není vůbec jednoduché, tak lze předpokládat, že i kdyby tito studenti žádnou VŠ nestudovali, tak by u nich nezaměstnanost byla výrazně nižší, protože se jedná jinak o celkem (a někdy hodně) schopné lidi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Argumentovat nízkou nezaměstnaností absolventů fakult sociálních studií je logicky pomýlené. Problémem není, když jsou nezaměstnaní ale právě naopak když jsou zaměstnaní - obvykle na nějakém uměle vytvořeném pracovním místě ve veřejném sektoru. Produktivní část ekonomiky pak nejen dotuje jejich studia ale i jejich práci.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Až budou školy soukromé a nedotované, až všichni budou za své vzdělání platit tržní cenu, až všechna pracovní místa bude tvořit výhradně soukromý sektor a nebudou existovat žádná státní místa odtržená od reálné poptávky po dané službě, .... pak teprve bude možné racionálně zhodnotit, které vzdělání se vyplatí, o které absolveny je reálný zájem, atd...

Mám pocit, že na některých školách (např. uměleckých), kde se pedagog věnuje tak dvěma posluchačům, jsou náklady opravdu enormní a tržní školné by bylo opravdu "plnotučné" ;.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jenom bych se chtěl vyjádřit k zde na Finmagu velmi oblíbenému pohrdání humanitními obory (zejména u diskutujících, či některých autorů). Čísla můuví o něčem trochu jiném:

http://www.micha lberg.cz/pohrdani-humanitnimi- obory/

Nahlásit

0
+
-

Ano, jak píšu výše: za X let bude lidí v penzijním věku stejně, jako lidí v produktivním věku. Jeden produktivní by měl živit jednoho penzistu (kolik na něj asi tak bude ochoten a schopen obětovat?).

Problém je, že vzhledem k nezaměstnanosti mladých (a po čase kompletní ztrátě perspektivy i pracovních návyků) a kvůli touze velké části mladých usadit se na teplých státních pozicích, bude spíš poměr 1:4, tedy na každého skutečně produktivního jedince budou připadat dva penzisti, jeden nezaměstnaný a jeden státní zaměstnanec.

Pro ty, kteří spoléhají na státní penzijní pilíře to není dobrá zpráva.

K čemu to povede:
1) Ta ubohá menšina skutečně produktivních bude nenávidět demokracii (ústavní většinu neproduktivních)
2) Naopak neproduktivní budou demokracii zbožňovat a POUŽÍVAT
3) Logicky tak dojde ke konfliktu, daňové neposlušnosti, snaze produtivních demokracii omezit či zrušit
4) Kdo se spoléhá jen na oficiální penzijní pilíře, nebude mít v penzi na léky a bydlení
5) Něco se bude MUSET změnit a také se změní. Ale komu bude tou dobou 50-70, ten už tak jako tak bude jen obětí změn.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

1) Povinná práce pro nezaměstnané
- zde se Ústavní soud plete. Nejde o nucené práce, protože nikdo nikoho nenutí žádat o podporu v nezaměstnanosti.
Spíš je to tak: pokud chceš, aby tě ostatní živili, prokaž, že si to zasloužíš. A také: koukej neztratit pracovní návyky!
Proti tomuto někteří dumájevové argumentují tím, že takový nezaměstnaný si přeci před tím platil sociální pojištění a v případě ztráty zaměstnání jde o pojistnou událost a plnění nemůže být ničím dalším podmiňováno. Jenže: je soc.poj opravdu pojištěním? OPRAVDU? Slyšeli jste někdo někdy termín "spravedlivá pojistka"? Kde je v tomto "pojištění" ;zahrnuta míra rizika konkrétního klienta? Kde je malus za zanedbání kvalifikace, kdeje bonus za permanentí doplňování kvalifikace? A kde je smluvní svoboda pojistit se jinde, či vůbec?
Erár by se tedy měl rozmyslet: Buď se tato oblast stane skutečně klasickým pojištěním, nebo je to daň a pak argumenty proti "nuceným pracím" padají.


2) Každý, kdo si spoří na penzi v pilíři 1až3 by měl zbystřit: nejen že za 25 let bude stejně penzistů jako produktivních (a penze tak budou moci být jen 6500Kč/měs v dnešních cenách). Bude to horší: Z těch produktivních čtvrtina až polovina (středozemní prasátka) bude nezaměstnaných. Půjde o lidi absolutně bez pracovních návyků, pobírače dávek od ukončení školní docházky. A i v tom zbytku "pracujících&qu ot;bude velkou část populace tvořit segment lidí, prahnoucích výhradně po "práci" pro stát, absolventů "evropských studií", genderismu, ekologismu, sociální ekologie, atd...
Kdokoli věří, že z 1až3. pilíře dostane cokoli, je velký naiva. Kdo se podle těchto zjevných faktů nezačne IHNED chovat, je nezodpovědný jedinec a zaslouží si nést důsledky svých rozhodnutí - tedy v 60ti skončit pod mostem, bez šance na ufinancování bydlení, lékařské péče, atd...

Nahlásit

0
+
-

Obvykle mne bruselské direktivy nechávají chladným. Polovina je dobrou cestou k příjemného sjednocení pravidel přes 27 států, druhá polovina je blbina, kterou stejně lidi odpálí. Přání "dejte mladým práci" by mohlo patřit do první poloviny užitečných změn, ale již prvotní výšlap jasně naznačuje, že to bude blbina z druhé poloviny.
Pokud by měl komisař opravdu zájem o pracovní sílu, řekl by: "Dejte všem práci, zde je ukázkový zákoník práce, který bude vyhovovat lidem i zaměstnavatelům, který pomáhá budovat pracovní místa, nikoliv je zakonzervovávat. A taky pořádně snižte daně. Tady je návod."
Problém evropských států je v rigidním pracovním právu (viz sebevraždy pracovníků ve Francii) a vysokém zdanění práce. Ale buďme v pohodě, revoluce pracovního práva a přímých daní již probíhá, skrytě, pod povrchem, navzdory zákonům.

Nahlásit

0
+
-

Vzhledem k tomu, že současná vláda od roku 2013 zakázala pracovat málo produktivním lidem, mezi které mimochodem zrovna mladí lidé patří měrou poměrně velkou (viz. změny v minimální mzdě), dá se očekávat, že se budeme k zemím, které mají se zaměstnáváním mladých lidí problémy, čím dál více přibližovat.

Nahlásit

0
+
-