Diskuze: Břidlicový plyn: Jak nevést veřejnou debatu

Jiri Salek|11. 11. 2012 02:21| reakce na Josef Matyáš - 10. 11. 2012 10:00

O panu Maliku vim jen z jeho nekolika komentaru a prispevku. Napriklad jako argument pro zakaz frakovani uvadi ze na uzemi CR zadny vyuzitelny bridlicovy plyn neni. Vam prijde tento argument logicky v poradku? Me by napriklad zajimalo kolik je zapotrebi k pruzkumu vrtu a kolik z nich je potreba frakovat. To se ale od svatych bojovniku nedozvime. Ti bojuji za princip a zadna fakta je nezajimaji. Jinak by se nemuseli ptat jak frakovani funguje.

Jiri Salek|11. 11. 2012 02:09| reakce na Josef Matyáš - 9. 11. 2012 20:13

Proc si myslite ze o svete, lidech a prirode vim jen z webu? Na cem se zaklada tento vas nazor? Nebo je to jen patologicka predstava?

Josef Matyáš|10. 11. 2012 10:00| reakce na Jiri Salek - 8. 11. 2012 14:52

Mohu vás pane Salek ujistit, že nejen pan Malík, ale ani nikdo z lidí kteří zvedli hlas proti frackingu v Čechách nejsme šílenci. Prosím nediagnostikujte proto člověka, o kterém vůbec nic nevíte. Napište zde radši svoje odborné a vědecky podložitelné důkazy o všem, co ve svých příspěvcích tvrdíte. Doporučuji vám též seznámit se se studiemi, kterými na rozdíl od vás můžeme naše argumenty opřít. A ty studie nevznikaly kdesi v "office" v UK, ale napsali je odborníci , o kterých by jste musel rovněž říci že jsou šílenci. Mj. mohl by jste zde kvalifikovaně popsat jak frakování funguje ? Rádi bychom to mentálně pochopili ....

Josef Matyáš|9. 11. 2012 20:13

A o tom to právě je pane Salek,vy sedíte v "office" v UK, navrhujete nějaká zařízení a o světě, lidech a příroděvíte jen z webu. To je blbě ne ?

Jiri Salek|9. 11. 2012 12:39| reakce na Ludmila Pohanková - 9. 11. 2012 11:25

Ja sedim v office v UK a navrhuju zarizeni nejen pro Nigerii. Tady nedelame rozdily jestli je to pro Evropu nebo pro Nigerii. Spise naopak, jsme si vedomi tech diverznich akci a snazime se zvysit odolnost zarizeni. Tezko tedy muzeme delat vic nez uz se dela nyni a tezko muzu ovlivnit zkorumpovanost mistnich nebo zlocinecke akce. Nejpocetnejsi minorita v nasem office jsou prave nigerijci at uz naturalizovani, nebo jen na par tydnu. Presto si myslim ze mistnim je lip s ropou nez bez ni. Kolegove si casto stezuji na korupci a udajne arogantni chovani tezaru v minulosti. Z tohoto pohledu je lepsi situace v zemich se silnou vladou jako je treba Arabie nebo Kazachstan.

Jiri Salek|9. 11. 2012 12:02| reakce na Radek Doležal - 9. 11. 2012 09:18

Opustene vrty se nachazeji v oblastech kde je rezervoar vytezeny, tudiz kde ma nizky tlak. Riziko uniku je tudiz snizene. Navic jak je vrt zacementovany, tak je zacementovany po cele delce zevnitr i z venku i s blizkym okolim rezervoaru. Vnitrkem vrtu nic uniknout nemuze. Mozna tak podel vrtu zvenku, kde se styka cement s horninou. Je ale mozne ze s opustenim starych vrtu si drive nikdo hlavu nelamal, takze je to proste jen nekolik rezivejici trubek do rezervoaru, ktere jsou nahore zavickovany. Netreba pripominat ze dnes je takovy pristup nemozny. Podlozi se samozrejme posouva a zeme je primo narvana uhlovodiky a ty prirozene unikaji at uz je tam vrt nebo ne. Ovsem shale gas je plyn uzamceny v hornine a sam od sebe unika velice tezko. Fracking sice rozsiri praskliny, ale ty se casem zanesou, plyn se odtezi, tlak se zmensi a tak je jasne ze riziko uniku se zmensuje samo od sebe. Dokonce se zmensuje i riziko samovolneho uniku ke kteremu by doslo i bez tezby. Proto nesouhlasim s tim ze ekologicke riziko je nejvetsi po ukonceni tezby. Prave naopak. Horizontalni vrt pak riziko vubec nezvysuje, protoze horizontalni cast vrtu po cele delce prochazi skrz rezervoar. Potencialne rizikova je jen ta cast ktera prochazi pres nadlozi. Nejvetsi ekologicky efekt tezby bude mit doprava materialu na povrchu.

Ludmila Pohanková|9. 11. 2012 11:25| reakce na Jiri Salek - 8. 11. 2012 15:09

Dobrý den pane Šálku. Pracovala jsem rok v Nigerii ve městě Warri, což je centrum těžařů ropy, zejména Shellu. Za tu dobu jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří tam pracovali pro Shell i s mnoha "nigerijskými zločinci", kteří žijí ve vesnicích v bažinách delty Nigeru, nemají pitnou vodu a z moře loví ryby smrdící po naftě. Moc dobře vím, jakými "normami" se tato část Afriky řídí. Ten problém tam je tak mnohovrstevný, že ho nelze odbouchnout jednou vaší větou o tom, kdo tomu je či není na vině. Klidně s Vámi o tom budu vést debatu, pokud máte zájem a zejména možnost situaci pootočit k lepšímu :-)

Radek Doležal|9. 11. 2012 09:18| reakce na Jiri Salek - 9. 11. 2012 00:01

Paradoxně největší ekologické riziko (to si firmy dobře hlídají) není při vrtání ale dlouhodobě po zakonzervování a uzavření vrtu. Je prokázáno, možná když budu mít čas tak to najdu, že 30-40let po betonáži propouští 50% klasických vrtů a s časem toto číslo narůstá a časem to je 100%. To že vrt propouští neznamená hned že to má ekologický dopad ale může mít a stává se to. Ono to je logické přece jen za tak dlouhou dobu se podloží posouvá a beton praská. Otázka je co to udělá při horizontálních vrtech kdy délka vrtu je násobně delší než u klasického vertikálního z kterých jsou tyto studie. Logika říká čím delší vrt tím větší pravděpodobnost úniku. Plus k tomu fracking tzn. rozpraskání horniny v okolí vrtu k tomu bude jistě také pomáhat ale to je otázka na geologa jaký to bude mít dopad na lokální tektoniku.

Takže toto je dle mého největší riziko dlouhodobé důsledky těžby. Jež dnes nejsou vůbec prozkoumány protože horizontální vrtání je moderní metoda.

Jiri Salek|9. 11. 2012 00:12| reakce na Radek Doležal - 8. 11. 2012 18:01

O bublinu nejde. Je jasne ze za soucasne nizke ceny plynu bude mnozstvi novych vrtu klesat, ale musime vzit v uvahu ze klesaji i naklady na samotne dalsi vrty. Infrastruktura uz je vybudovana, technologie dospela, lze vrtat sidetrack z jiz vycerpaneho vrtu atd. Navic soucasna nizka cena plynu je dana i jistou nepripravenosti na strane poptavky. Az se zakaznici prizpusobi, tak budou schopni spotrebovat vice plynu a cena pujde zase nahoru. Snizeni aktivity vrtani je v USA patrne. Aktivity se presunuji hlavne do Ciny. Cyklicky vyvoj je ale v Oil&Gas naprosto normalni. Cena ropy se ale stale drzi a proto nyni v USA frci predevsim loziska s vetsim podilem kapalnych uhlovodiku. Ty lze prodat za lepsi cenu primo v USA, nebo je lze prepravit tam kde je zajem.

Jiri Salek|9. 11. 2012 00:01| reakce na Radek Doležal - 8. 11. 2012 18:05

V momente vynalozeni nakladu jsou ty prasule fuc a jak pisete tak vyvrtanim vrtu konci hlavni dil nakladu a nastava cas vybirani zisku. Cili jen blazen by uzaviral vrt kdyz uz zbyva jen cerpat zisky. Jestly ty zisky splati splatky uveru je vec jina. Jak se to ale jednou rozjede tak je prirozene pokracovat v tezbe. Navic i nejvetsi ekologicke riziko je pri vrtani.

Radek Doležal|8. 11. 2012 20:37| reakce na Radek Doležal - 8. 11. 2012 18:01

Omlouvám se špatně jsem to formuloval. Produktivita vrtu klesne o 80% za 2 roky. Ale za ty dva roky se vytěží cca 50% jeho celkové kapacity.

Radek Doležal|8. 11. 2012 18:05| reakce na Jiri Salek - 8. 11. 2012 16:53

Re: Nikdo totiz nebude tezit pokud na tom bude tratit. To lze delat za statni penize, ale ne za soukrome.

Ale může a bude hlavně v případě kdy zastavení těžby je nákladnější než těžba. Je třeba si uvědomit že většina nákladů na těžbu už byla vynaložena vyvrtáním vrtu. Tzn. netěžením jen ztratím více peněz.

Radek Doležal|8. 11. 2012 18:01| reakce na Jiri Salek - 8. 11. 2012 16:53

Ty vrty jsou za půjčené peníze bank/investorů/fondů a těžební firmy jsou jen prostředníkem. Motivací investora je vydělat peníze jelikož vložil peníze do investice která je dnes ztrátová tak má dvě možnosti. Motivací těžaře je vrtat o 106. Vrtá protože vykazuje investorům aktivitu, zvyšuje produkci. Velká část okamžitých příjmů bylo právě ze samotného vrtání.

a) odepsat/nevytěžit celý vrt + zaplatit další náklady za konzervaci. Ty vrty nikdo rozumný nekoupí protože jsou při současných cenách ztrátové. A koupit něco s tím že to zakonzervuji a pak vyvrtám vedle nový vrt je hloupost. (konzervace vrtu dnes prakticky spočívá v jeho zabetonování). A pak vlastně kdo by je koupil jedině podobná firma která má podobné technické vybavení. Au jenže je tu problém ta firma má úplně stejný problém :). A někdo jiný na co mu bude tyčka v zemi a kontaminovaná plocha o velikosti fotbalového hřištěo kterou se musí hlavně starat protože jinak bude mít na krku federální orgány.
Toto však znamená okamžitý krach + ekologickou katastrofu protože nebude nikdo kdo by zajistit konzervaci vrtů (max. stát) viz naše DIAMO a chemická těžba uranu.

b) těžit dál s 50% ztrátou + doufat že se v budoucnu situace zlepší
Doufat jenže zde je problém vrt má životnost 10-20let jenže 80% plynu vytěží za první 2 roky tzn. za mizernou cenu 3USD/BTU. Takže je jedno za kolik vytěží zbylých 20%.

http://static.cdn- seekingalpha.com/uploads/2012/ 6/10/121744-13393602939388158- Mark-Anthony_origin.png
Viz .obr. aby se mašinerie okolo shalegas udržela v chodu je třeba vrtat a vrtat a vrtat. Protože jen tak zajistíme aby nám jeho produkce s lety exponenciálně neklesala.

Celé to je jen další bublina. Dnes už to je jen o tom udržet ekonomiku v chodu protože kolem těchto vrtů se točí obrovské peníze které vytvářejí politikům velké množství pracovních míst a díky politice FEDu levných peněz toto celé může držet delší dobu pohromadě. Ale jen do času než začnou krachovat právě těžební firmy typu Chesapeake Energy. Pak budou i banky nuceny odepsat peníze a začne lavinová reakce.

Jiri Salek|8. 11. 2012 16:53| reakce na Radek Doležal - 8. 11. 2012 15:26

Je lepsi tezit se ztratou nez tezit vubec? S tim bych si dovolil nesouhlasit. Tezi se protoze se to vyplati. Pokud nekdo zainvestoval spatne, tak by mel zkrachovat, ale to rozhodne neznamena ze se prestane tezit. Zivotnost jednoho vrtu je jak rikate zhruba dva roky. Pote se musi frakovat znovu, nebo prevrtat do jine casti rezervoaru a to stoji penize. Pokud by se to nemelo vyplatit tak to nikdo nezaplati.Protoze USA nema dostatecne vyvozni kapacity pro LNG nebo GTL, tak se akorat investuje vic do vrtu kde lze ocekavat vice NGL. Ten lze snadno prevazet a prodat tam kde zaplati nejvic. Levny plyn lze vzdycky prodat a az si na nej uzivatel zvyknou, tak se zvysi poptavka a plyn prirozene zdrazi. Pokud se ovsem tezba plynu bude drzet stale vysoko pri nizkych cenach, tak to znamena ze tezarum se stale vyplati tezit a naklady jsou nizsi nez vynosy. Nikdo totiz nebude tezit pokud na tom bude tratit. To lze delat za statni penize, ale ne za soukrome.

Radek Doležal|8. 11. 2012 15:26| reakce na Jiri Salek - 8. 11. 2012 14:59

EROI: http://en.wikipedia.org/wiki/Energy_returned_on_energy_invested

Co se týče cen zemního plynu v USA ano jsou nízko jen díky Břidličnému plynu. Ale má to svůj klasický důvod. v roce 2008 nastoupaly ceny plynu až k 12USD/Btu. Tu zavětřili banky obrovskou příležitost právě v těžbě břidličného plynu kde investiční náklady jsou okolo 7 - 8USD/BTU. Takže se masívně zainvestovalo do vrtů bohužel velká výhoda a zároveň nevýhoda této těžby je že 80-90% plynu vytěžíte v prvních 2 letech. Tzn. na trhu je obrovský převis nabídky nad poptávkou a jelikož je asi lepší těžit se ztrátou než těžit vůbec. Tak cena klesla až tam kde klesla. To že je to obrovský problém a firmy jako Chesapeake Energy, Encana atd. mají obrovské ztráty a pomalu a jistě se blíží ke krachu.

http://www.finv iz.com/quote.ashx?t=CHK
htt p://www.finviz.com/quote.ashx? t=eca&ty=c&t a=0&p=m

Hezkyje to popsáno zde:
http://seekingalpha.co m/article/656651-can-shale-gas -ever-be-profitable

Jiri Salek|8. 11. 2012 15:14

Jinak clanek p Osicky ma prekvapive hlavu i patu. Na to ze pracuje v oboru zrejme jen kratce je to fakt prekvapive. Muj nazor je ze svec se ma drzet sveho kopyta. Cesko ma velkou tradici v jadernych elektrarnach a toho by se melo drzet. Nemyslim si by mohlo dojit k rozvoji shale gas v Cesku, ale nevidim duvod proc branit pruzkumu, pokud to jsou tezari ochotni sami zainvestovat.

Jiri Salek|8. 11. 2012 15:09| reakce na Jan Osička - 7. 11. 2012 15:35

Cirou nahodou zrovna pracuju na Greenhouse Gas and Energy Efficiency assessment report pro jednu tezebni oblast v Nigerii. To delam jako vedlejsak, protoze jinak spise ty instalace navrhuju. Muzu zodpovedne rici ze je uplne jedno kde se nova instalace stavi. Snad jen americane maji benevolentnejsi pristup, ale Arabie nebo Afrika se ridi Evropskymi normami. To ze Nigerijsti zlocinci obcas navrtaji ropovod a dojde k uniku neni vina tezaru.

Jiri Salek|8. 11. 2012 14:59| reakce na Radek Doležal - 7. 11. 2012 06:26

Nikdy jsem neslysel o EROI, ale fakt je, ze cena plynu je v USA nekolikanasobne nizsi nez v Evrope take diky shale gas. Take je omyl ze nelze nalezt snadno dostupne uhlovodiky. Fosilnich palive je na Zemi stale obrovske mnozstvi a vse je jen otazka toho jak moc hledame a co jsme schopni pro tezbu udelat. To ze v CR existuji stale velike zasoby uhli je fakt. Ovsem se muze stat ze na zasobach nahodou stoji nejaka vesnicka. Pak se musime rozhodnout zda vesnici zlikvidovat, aby bylo cim topit v teplarnach, nebo budeme v Zime radsi mrznout nebo energii dovezeme ci vyrobime za nekolikanasobnou cenu.

Jiri Salek|8. 11. 2012 14:52| reakce na Jiří Malík, STOP HF - 8. 11. 2012 10:35

Jiri Malik je zrejme silenec. Trpi patologickou predstavou o znicene krajine. Pritom se nam snazi podsouvat jakesi studie tvrdici ze tady zadny shale gas neni a tudiz ho ani neni mozne tezit. Da rozum ze pokud tezari nenajdou podstatna loziska tak proste tezba probihat nebude. Z ceho by vrtari platili ty chemikalie, nakladaky a vrtaci soupravy nicici krajinu? Dale argumentuje otravenou podzemni a obcas i pitnou vodou. Urcite to neni jeho chyba ze neni schopen mentalne pochopit jak frakovani funguje. Jeho vina ale kazdopadne bude ze vyvolava panicky strach z "neznama". Ikdyby pan Malik byl placen plynovou loby, tak je docela mozne ze si toho vubec nevsimne

Jiří Malík, STOP HF|8. 11. 2012 10:35

Psal jsem o Vás na našich stránkách STOP HF, že Masarykova univerzita je součástí lobistického systému HF loby v ČR, neboť jste problém otevřeli a v projektech s Vaším jménem přímo podanou MU, politologickým ústavem, figurují pánové jako Benada (poradce Cuadrilly, mj. i HF firma Aurelian - tedy HF loby!!!) či Petržílek (ČPU, o HF neví vlastně skoro nic a na otveřený dopis KSHF, proč zveřejnil falešnou zprávu o břidličném plynu, dodnes nedopověděl) jako experti, které berete v potaz při Vašich mylných závěrech, které jsou prezentovány ve Vašich studiích. Odvětil jste mi, ať smažu, že jste součástí HF loby. Napsal jsem, že Vám odpovím, ale dopis jsem ještě nedokončil. Vy jste ale už závěry učinil. Vytrhl jste ze souvislostí dvě mírně sporné věci a na tom postavil obhajobu HF. Šikovné, ale pouze pro nezasvěcené. Pro nás jste právě tímto článkem potvrdil, kam patříte a kdo Vás patrně platí. Diskuse o tom, zda u nás zkoumat či dokonce těžit BP je měsíce vědecky uzavřena, pane. Z mnoha důvodů, z nichž není a to s Vámi v jediném souhlasím, hustota obavytelstva vůbec důležitý fakt, je i průzkum v ČR kdekoli nepřijatelný. Proč? Protože máme, a to je zcela klíčový fakt, odlišnou, pro HF metodu de facto nepoužitelnou geologickou stavbu. Proč o tom mlčíte? A protože máme tak málo břidličného plynu, že nestají za to ho zkoumat. Ani to nevíte? Nevíte, že nový návrh surovinové opolitiky MPO s BP nepočítá? Chcete tvrdit že tomu MPO nerozumí? Že vy, jakýsi politologický ústav, rozumíte více surovinové politice než stát a geologové? Masarykova univerzita, Politologický ústav, kterého jste pracovníkem, se pustil do něčeho, na co minimálně odborně nestačí. Nebo, a to je pravděpodobnější, je strukturou v síti HF loby. Není možné, abyste neměli kapacitu nastudovat desítky zahraničních studií, které HF metodu vylučují nebo je neuvádíte záměrně? Vy, ústav s mnoha zaměstnanci, toho není schopen nebo to tajíte záměrně? Vždyť pracovní kapacity máte - určitě větší než "hrstka občanů z ulice", jak nás HF loby pohrdlivě nazývá, aby dali potupnou nálepku, když už nemají argumenty. My studie uvádíme a většina z nich je dokonce již vědecky prověřena (peer review), zřejmě proto o nich mlčíte, že. Proč? Proč nesdělíte, že i Česká geologická služba ve zprávě pro ministra z letoška víceméně vylučuje použití HF metody pro průzkum ve vybraných územích v ČR? Odborná diskuze skončila, pane. Zbývá jen metodu zakázat. Nepotřebujeme zkoumat, že bychom měli vědět, po čem chodíme, jak zákeřně tvrdí ministr Chalupa, jeden z podporovatelů HF lobby ve svém návrhu neplatícího a podovodného moratoria (proces EIA se má obohatit o HF metodu, praví ministr. Správně je, proces EIA vůbec nepotřebujeme, protože metoda je zatím nebezpečná vždy ze své podstaty). On ví, že tu břidličný plyn k těžbě není. Ví to i MPO a říká to. Ví to každý průměrný geolog. Vědecká rada Koalice STOP HF to dokonce definovala jako první v ČR a představila v senátu ČR a většina kapacit její názor potvrzuje. Proč tedy zkoumat něco, co tu není, ne-li proto, aby někdo pomohl zahraničním firmám např. k zisku z vyhrané arbitráže? Nebo růstu hodnoty akcií? Proč chcete diskutovat? O čem? O jedné fotografii zničené přírody, kde se možná těží tight gas namsíto shale gas ale stejnou metodu a pole je proto hustější (ale voda v podzemí je touto metodu otrávena stejně)? A jsou ještě i hustší pole i na shale gas pane. Stovky fotografií mohu dodat. A k titulku dodáte - pustina tam byla i předtím. Snad jsme tvrdili, že to tak nebylo? Zeptám se tedy jen na jedno a o tom by se skutečně mělo v tomto státě začít diskutovat. Kdo je členem HF loby? Kolik Vám platí? Zaplatila ministrovi životního prostředí panu Chalupovi, že nedělá svou práci? A budeme se ptát všech, které rozkrýváme jako HF mafii. Mafii, která začíná prorůstat nejen do státní správy, ale i zejména jedné strany, která připravuje (možná jen svou hloupostí či nastavením dlaní pro snadno vydělené peníze několika podvody) otrávení našich pitných vod. Nedalo by se tomu říci vlastizrada, pane? A ještě k tomuto serveru. Hf lobista, novinář Palata, nás právě zde označil za možné agenty Gaspromu, aby vyzval BIS, aby nás sledovala. Měli jsme nejdříve pocit, že se musel zbláznit, ale pak nám došlo, že ho prostě někdo za ten PR tah, který pak měsíce opakovaly další a další zdroje, zaplatil. Není tedy náhodou, že tu vychází i Váš podivně pokroucený článek a server Finmag je u nás tímto zařazen k médiím, které umožňují šířit falešné informace. Neboť jsou buď přímo placeny HF loby či pouze nejsou sto rozeznat pravdu nebo se nenamáhají ji hledat. Vše je hodné trestu. Stejně tak odpověď Petra Nečase, t. č. premiéra ČR, jehož dopis jsem právě přečetl. Ale to až někdy příště.

Jan Osička|7. 11. 2012 15:35| reakce na František Marčík - 7. 11. 2012 01:14

Dobrý den,

video mělo být lépe citované, uznávám, že se nebude chtít každému to tu hodinu sledovat a hledat v tom libůstky. Jde o následující citace:

Ingraffea, 38:08: We do not intend you to accept what we have reported today as a definitive scientific study with regards to this question. It''s clearly not. We pointed out as many times as we could that we are basing this study on in some cases questionable data. What we were hoping to do by this study, is stimulute the science that should have been done before, in my opinion, the corporate business plans superceded national energy strategy.

Howarth, 38:50: I agree with that, the lot of data we used are really low quality, but I am confident that they are the best available data.

Howarth, 44:05: Let me just say that the quality of the data, the numbers are pretty lousy, they are the weird powerpoint sort of thing.

Howarthovo vypořádání s kritikou, na které odkazujete, mimo jiné říká:

"We reiterate that all methane emission estimates, including ours, are highly uncertain. As we concluded in Howarth et al. (2011), “the uncertainty in the magnitude of fugitive emissions is large. Given the importance of methane in global warming, these emissions deserve far greater study than has occurred in the past. We urge both more direct measurements and refined accounting to better quantify lost and unaccounted for gas.” The new GHG reporting requirements by EPA will provide better information, but much more is needed." (http://www.eeb.cornell.edu/ho warth/Howarthetal2012_Final.pd f,str. 10)

Takže, shrnutí případu Howarth zní:
(1) Není možné vyčíslit, jaké jsou reálné úniky skleníkových plynů, ani u uhlí, ještě méně u plynu, tím, že někdo poskládá nějaká čísla z powerpointů nebo studií zaměřených primárně na něco jiného.
(2) Howarth a Ingraffea to samozřejmě vědí, a proto svoje závěry neprodávají jako exaktní vědecké výstupy, ale jako tip na směřování dalšího výzkumu (takhle vyznívá celá prezentace, takže odpověď na Vaši otázku zní: proto video).
(3) Někde po cestě ke koncovému uživateli se tato informace ztratí, protože její zprostředkovatelé považují Howarthovu studii za studii.
(4) Celá diskuse je zaplevelená argumenty, že Howarth "prokázal" ,že nekonvenční plyn je skleníkové peklo.

Další video, tentokráte z Ruska, samozřejmě nese stopy dramaturgie Greenpeace. Z mé strany to byla nadsázka, kterou jsem uvozoval tím "dovedením argumentu ad absurdum". Nicméně, patrně nebudete rozporovat to, že standardy ochrany životního prostředí v Mexickém zálivu, Severním moři a západní Sibiři asi nebudou totožné. Západní státy se samozřejmě potýkají s jednotlivými haváriemi typu Exxon Valdez nebo Macondo. Státy typu Rusko nebo Nigérie k nim nicméně přidávají permanentní úniky, tedy ty, které každý den znamenají rozptýlení několika procent jejich produkce do přírody (chcete-li, konkrétní čísla si dohledejte, odhady se liší natolik, že není k ničemu vybírat jeden konkrétní). A o to v tomto argumentu šlo především.

Na závěr bych souhlasil s tím, že je potřeba měřit všem stejně a především disponovat kvalitními informacemi.

Jan Osička

Gabriel Pleska|7. 11. 2012 09:04| reakce na František Marčík - 7. 11. 2012 01:14

Dobrý den Howartha si projdu. S tím videem je to ale jinak. V článku se říká zhruba něco takového – trochu to zvulgarizuju a zjednodušším: Pokud se na ochranu přírody díváme globálně, nebylo by lepší ty „špinavé věci“, jako je například těžba plynu, mít pod kontrolou, v zemích, kde se na životní prostředí dbá, než abychom vozili suroviny odněkud, kde je každému jedno, jaký dopad má těžba na životní prostředí.

Radek Doležal|7. 11. 2012 06:26

Budeme si muset zvyknout na to že zde máme 250 let uhlíkovou ekonomiku. Průmyslová revoluce tedy vše co zde máme okolo sebe je darem multiplikace energie. Bohužel pro nás jsme jako lidstvo šíleně zpohodlněli. Myslíme si že tato multiplikace bude trvat věčně. Ale to je omyl snadno získatelné uhlovodíky už prakticky nelze nalézt a jejich těžba samotná také klesá. Náhradou je právě nekonvenční těžba viz. plyn z břidlic, ropné písky, zplyňování uhlí pod zemí, hlubinná těžba atd. Vše má společnou jednu věc mnohem nižší EROI (Energy return on investment ).To má za následek dražší energie. Můžeme si za to sami poslední energetická revoluce jaderná energie je 70let starý vynález. Od té doby stojíme na místě a zdokonalujeme již vynalezené ale problém tím neřešíme a tím je klesající EROI.

Např. EROI uhelného cyklu je 80 u ropy pak 35 ale ropné písky mají jen 3!!!

Tzn. dokud nezačneme přemýšlet nad věcmi opravdu dlouhodobě tak nás čekají mnohem horší otázky než jen zda těžit či ne.Např. pokud klesne EROI mezi 1-2 (biopaliva) tak zde budou spíš otázky zda se dnes vůbec najím atd. A v ten okamžik bude veškerá argumentace ekologů bezpředmětná protože půjde o holé přetíží a těžit a kácet se bude bez rozumu viz. Haiti, Madagaskar atd.

František Marčík|7. 11. 2012 01:14

Omlouvám se předem, pokud se mi nedostává dostatek rozumu a fundovanosti, ale nesvedu pochopit, proč Howarth v březnu 2011 sám sebe popírá a necelý rok na to si stojí za svým a ještě se vypořádává s kritikou.

http://www.ee b.cornell.edu/howarth/Howarthe tal2012_Final.pdf

Mezit ímpíše do Nature komentář, který vyznívá zcela jasně.

http://www.eeb.c ornell.edu/howarth/Nature%20Co mmentary.docx

Anadto spolutvoří velmi pěknou metaanalýzu všech k té době dostupných relevantních studií, která vyznívá poměrně jednodznačně.

http://ww w.eeb.cornell.edu/howarth/Howa rth%20et%20al.%20--%20National %20Climate%20Assessment.pdf
Howarthúdajně též zpochybnil, ve Vámi odkazovaném videu, studii samotnou. Zvláštní, asi neumím anglicky, nebo mi něco uniklo, ale on se svými kolegy v odkazovaném videu tuto studii představuje a obhajuje.

Studii Howartha a spol. zpochybnila, údajně, celá řada ústavů. Myslíte ty tři autory, kteří v roce 2011 napsali kritiku Howarthovy studii a Howarth a jeho kolegové si ji až dodnes nevšimli a proto šíří bludy, i když vlastně ne, protože video?

Odkazovat v článku o zemním plynu na video, které ukazuje na stav některých ropovodů v Rusku, s poukazem na to, že takové video je vypovídající o míře ochrany životního prostředí v Evropě a jinde, je přinejmenším zvláštní. Také jsme si tu mohli třeba odkázat nějaká videa z Mexického zálivu a havárie Deepwater Horizon, to by byla mnohem větší a podobně relevantní ukázka. Pokud nám záleží na životním prostředí jako takovém, měli bychom měřit všem stejně, uvažovat různá možná kritéria a především disponovat kvalitními informacemi.

Čili to jen tak, na okraj.