No ano, máte pravdu, že existuje smlouva. Ale o jasnosti pravidel tady velice pochybuju. Teoreticky jsou pravidla jasná, skládají se ze slov a vět. Ale v praxi vidíme, že si ta slova a věty vykládá každý jinak, že? A tady nastupuje politika, morálka, vkus každého z nás. Jednou se kdysi domluvila pravidla, která zakazují lichvu. V praxi se ovšem ukazuje, že lichva vlastně neexistuje, jelikož neexistuje soudce, který by ji označil. To je ta původní chyba celého dnešního stavu.
Co se týká podvodného jednání dodávky zboží či služeb, už to taky nastalo, developer zkrachoval, zálohy klientů se nikdy nevrátily... Je to špatně, ale je to původně riziko těch klientů, komu ty peníze dávají.
Mělo by se nějakým způsobem narovnat neúspěšné plnění smlouvy. V každém případě bude ztrátový věřitel, od toho vzniklo to pojmenování, že věří, že se mu dostane nějakého plnění. Měl by být ztrátový i dlužník. Ale nevidím důvod, proč by měl dlužník žít do konce svého života v otroctví, to je poněkud přehnané. Prostě se použije matematický fígl, který nestojí žádnou námahu a není na první pohled vidět. Takové administrativní navyšování dluhu se mi obzvláště nelíbí. A nejde ani o úrok, ten je alespoň jakžtakž vidět, dluh narůstá do obřích rozměrů až v případě klopýtnutí a neschopnosti splnit dohodu.
Nahlásit
-
0
+
Filip Mencl|22. 2. 2012 09:51| reakce na Jan Altman - 22. 2. 2012 09:25
Když firma A nedodá firmě B,vstoupí do insolvence,zkoumat můžete do alelujá,firma B má smůlu. A prokázat případný úmysl je v Čechách téměř nemožné. U fyzických osob,pokus pomineme osobní bankrot,jsou li v exekuci,musí zemřít,aby tato byla zastavena(pokud není ukončena vymožením).Mimochodem,netušil jsem,že je výhodné být bezdomovcem,např.kvůli zdravotní péči...
Jan Altman|22. 2. 2012 09:25| reakce na Ferdinand Mácha - 21. 2. 2012 13:14
Jaksi opomíjíte fakt, že zde pravděpodobně existuje smlouva obsahující jasnou formulaci pravidel, kterou obě strany dobrovolně podepsaly.
Naopak pod smlouvu zřizující institut osobního bankrotu se ani jedna z těch stran nepodepsala a už vůbec ne dobrovolně.
Když firma A s firmou B uzavře smlouvu o dodání určitého zboží za určitých podmínek (a smlouva bude obsahovat i saknkce v případě nesplnění tohoto závazku), budete pak také zkoumat, jestli firma A už náhodou předem nevěděla, že firma B ani nemůže či nechce to zboží dodat ? A pokud byste to i zkoumal (proč vůbec?), budete to také dokazovat? Jak?
Ferdinand Mácha|21. 2. 2012 13:22| reakce na Michal Haltuf - 21. 2. 2012 10:28
Zápisy soudů jsou jedna věc, jiná věc je to, co se ve skutečnosti odehrálo a jakým způsobem konkrétně soudy zkoumají. Osobně nemám dobré zkušenosti s kvalitou zkoumání stavů věcí v občanskoprávních sporech...
Ferdinand Mácha|21. 2. 2012 13:14| reakce na Jan Altman - 21. 2. 2012 09:58
"Když mi pan X měsíčně odevzdá 8000 ze svého příjmu, tak jediný rozíl je v tom, že těch 8000 neutratí on, ale já." A vy ty peníze opravdu použijete? Nevěřím vám. Vy je zase někomu půjčíte, v naději, že to přinese další peníze.
Jakou motivaci pracovat a žít "běžný život" má člověk s dluhem, který nemá šanci splatit? Pokud chcete po lidech, kteří si půjčí 30.000 Kč, ale dluh jim po administrativních úpravách vyšplhá na 100 násobek, aby celý zbývající život patřili svému věřiteli, řekněte naplno, že je to otroctví a že chcete zpět zavést to, co už fungovalo v Římě. Otroctví z dluhu.
Mně osobně vadí, že někdo vůbec může půjčit jinému člověku tolik, že to dlužník svými schopnostmi nedokáže splatit. Věřitel by neměl nést žádné riziko? Osobně mi nevadí "okradení" takto vyčůraného nenažraného věřitele. A sám na sebe bych to taky aplikoval. Pokud půjčím někomu, kdo mi nedává žádné záruky, je to jenom moje riziko, že mi peníze nevrátí úplně všechny podle dohody.
Mimochodem, i přes to, že se nevrátí všechny peníze podle původní dohody, věřitel RÁD půjčí dalším. Čímpak to asi bude? Že by byl RÁD znovu a znovu okrádán?
Pane Altmane, podívejte se někdy na zápisy ze soudních jednání, které se týkají osobního bankrotu (jsou vždy veřejné, v insolvenčním rejstříku na justice.cz) Soud tam mj. zkoumá motivy toho, kdo na sebe insolvenční návrh podává. Pokud se dlužník dopustí podvodného jednání (např. půjčí si, přestože v té době mohl vědět, že nemá šanci svůj dluh splatit, podá výpověď, nechá se vyhodit kvůli své nedbalosti/neschopnosti), tak mu soud insolvenci nepovolí (naopak přihlíží třeba k tomu, jestli si dlužník snaží ještě přivydělat)
Jinak institut bankrotu je v ekonomice opravdu velmi důležitý, plní očistnou funkci. Platí to i pro firmy. Chtěl byste po soudcích, aby dopláceli ze svého i v případě, když zbankrotuje firma a věřitelům vyplatí jen X% ?
Nahlásit
-
0
+
Jan Altman|21. 2. 2012 09:58
Nesouhlasím. Co je "férového" na tom, že vrátím ani ne třetinu toho, co jsem si půjčil?
A pán je ekonom? Opravdu? Jak pak může vypustit větu "Možnost zbavit se dluhů je důležitá i pro zdraví celé ekonomiky, protože lidé ponechaní v dluhové pasti rozhodně nemají prostor pro spotřebu."? Co zákon zachování hmoty? Když mi pan X měsíčně odevzdá 8000 ze svého příjmu, tak jediný rozíl je v tom, že těch 8000 neutratí on, ale já. Jak to ovlivní "zdraví ekonomiky"? Nedává to smysl ani z pohledu pomatenáho keynesiánce věřícího, že motorem růstu je spotřeba. Natož z pohledu někoho rozumného.
Takže co autor navrhuje? Ještě větší legalizované okradení věřitle? Splatit desetinu během deseti let? Jsem pro - ale pouze za podmínky, že soudce, který toto schválí, věřiteli ZBYTEK UHRADÍ ZE SVÉHO.
Dobré je také připomenout si starou poučku: Co jest podporováno, toho přibývá.
Pokud zavedeme štědré sociální podpory pro matky samoživitelky, jejich počet vzroste. Pokud bezdomovci budou mít zdarma zajištěné jídlo, ubytování, oblečení, lékařskou péči, drogové substituty, atd... jejich počet vzroste. Čím lépe se budou mít, tém méně lidí bude mít motivaci se tomuto osoudu snažit vyhnout. Pokud dále budeme zvýhodnňovat amorální okradení věřitele zvané "osobní bankrot", pokud vršení dluhů nebude nutně znamenat velké problémy, stále více lidí bude podstupovat tento morální hazard.
Pan Prouza by měl založit nadaci pro oddlužování, která by dlužníkům pomáhala se zbavit svých dluhů. A ne násilím nutit věřitele dluhy odpouštět.
Diskuze: Tomáš Prouza: Bankrot systému
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Ferdinand Mácha|22. 2. 2012 10:14| reakce na Jan Altman - 22. 2. 2012 09:25
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ferdinand Mácha|22. 2. 2012 10:12
Nahlásit
Filip Mencl|22. 2. 2012 09:51| reakce na Jan Altman - 22. 2. 2012 09:25
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|22. 2. 2012 09:25| reakce na Ferdinand Mácha - 21. 2. 2012 13:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ferdinand Mácha|21. 2. 2012 13:22| reakce na Michal Haltuf - 21. 2. 2012 10:28
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Ferdinand Mácha|21. 2. 2012 13:14| reakce na Jan Altman - 21. 2. 2012 09:58
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Michal Haltuf|21. 2. 2012 10:28
Nahlásit
Jan Altman|21. 2. 2012 09:58
Nahlásit