Diskuze: O dvanácti obchodních řetězcích

Petr Kocur|10. 1. 2012 13:39| reakce na Martin Moravec - 9. 1. 2012 16:01

Pane Moravče, odborníci se shodnou na tom, že povinné přimíchávání biosložky do automobilového paliva vytváří tlak na poptávku a nerovnováhu na trhu. Výsledkem je globální zdražování potravin (obilovin, olejnin, okopanin/cukrovka...). Pro bohaté státy jako ČR to znamená hlouběji sáhnout do peněženky, pro chudé nechat pomřít hlady větší část obyvatelstva. O tom snad mezi rozumnými lidmi ani není třeba diskutovat, i když důvodů ke zdražování potravin je jistě víc. A jak správně podotýká pan Jeřábek, fosilních paliv se nenají nikdo, ale je jich dostatek a další zdroje se odkrývají (mj. břidlicový plyn, hydráty), poměr mezi nabídkou a poptávkou vyjadřuje cena, která může kolísat, dokonce i sotupat a v podstatě mi to tolik nevadí. Zatímco nejchudším lidem planety bych právo na potravu neubíral, právo na automobil a mobilitu jim zaručit nechci. Jistě uznáte, že je rozdíl mezi právem na život a na řidičský průkaz.

Michal Jeřábek|9. 1. 2012 19:44| reakce na Martin Moravec - 9. 1. 2012 16:01

A ty pozůstatky rostlin/fosilní paliva někdo jí? Ten rozdíl je daleko větší než jen časový....

Martin Moravec|9. 1. 2012 16:01| reakce na Petr Kocur - 9. 1. 2012 14:05

Pěstovat rostliny (potraviny) aby se spalovaly v automobilech mi nepřijde být nijak zvlášť zvrácené. Nejrozšířenějším zdrojem energie na planetě jsou aktuálně fosilní paliva, která nejsou nic jiného, než právě pozůstatky rostlin. Ty také nejprve musely vyrůst. Rozdíl je jen v časovém měřítku. Pokud je využívání tohoto typu energie zločinným chováním, pak je zločinem životní styl celého vyspělého světa, ke kterému chudé země tak vzhlíží.

Martin Střelec|9. 1. 2012 15:24

Samozřejmě že neničí planetu. Pouze způsobuje odraz infračerveného záření zpátky k zemskému povrchu. To je zcela přirozený jev, díky němuž se na Zemi udržuje rozumné rozmezí teplot.

S tím poukazem na změnu klimatu jste to trefil správně. Ono samozřejmě do doby před 10 tisíci lety to tu bylo zcela jinak, protože byly doby ledové (a mezi nimi doby meziledové, které byly mnohem teplejší, než dnešek), ale i po skončení poslední doby ledové klima dost kolísalo - naposledy bylo výraznější ochlazení na začátku novověku, tzv. malá doba ledová.

Je samozřejmě možné, že se nyní nějaké změny v atmosféře dějí, ale nikdo podle mne dosud jasně neprokázal, nakolik je jejich původ přirozený a nakolik jej způsobily emise z lidské činnosti.

Ostatně - proč o tom diskutujeme?

Petr Kocur|9. 1. 2012 14:05

Pan Střelec taky věří, že CO2 je škodlivý plyn, který ničí planetu? Geniální nesmysl! Jak známo, oxid uhličitý je přírodního původu. Vzniká např. jako produkt dýchání živočichů a rostlin. Přírodní děje vytvoří mnohonásobně víc CO2 než všechny činnosti člověka. Kdyby bouchla islandská sopka Katla, emise plynů by se zvýšily na takovou úroveň, že bychom my lidé mohli po mnoho let jen závidět a trápit se, jak my jsme neschopní. Globální oteplování je jedním z největších podvodů a největších byznysů současnosti. Když mluvíme o klimatických změnách, musíme se ptát: Proč by se klima nemělo měnit, když se mění vše ostatní ve vesmíru mění? Které klima je to správné? Proč je to dnešní méně žádoucí než to před 50, sto nebo tisíci lety? A to už vůbec nemluvím o tom, že za změny nemůže člověk, ale někdo nebo něco, co je nad ním.
Tím vůbec nechci říct, že by se lidi měli k přírodě chovat jako prasata. Ale pěstovat potraviny pro to, aby se spalovaly v automobilech, to mi přijde nejen neekologické, ale vzhledem k hladovějícím a hldy umírajícím lidem naprosto zvrácené, dokonce zločinné.

Martin Střelec|9. 1. 2012 09:04

Ohledně ekologické stopy u dovážených potravin je důležité vědět, že se "ekologičnost&q uot;dopravy právě velice liší u rostlinných a živočišných produktů: skleníkové plyny vyprodukované při výrobě 1kg rostlinné potraviny (zelenina, obilí atd.) se pohybují kolem 1 kg CO2 ekvivalentů (ale spíše v 0,1 i méně), u živočišných je to klidně nad 10kg CO2 na 1kg (např. masa). Je to logické, na kilo masa musíte prohnat krávou x desítek kilo krmiva.

Neboli, emisní zátěž vlivem dopravy se u živočišných produktů příliš neprojeví, protože už výroba sama je emisně náročná, naopak u rostlinné potravy mohou emise z dopravy několikanásobně převýšit emise z výroby.

Váš příklad s novozélandskými ovcemi tedy sedí, ale u jiných komodit to platit nemusí.

Podotýkám že toto srovnání se týká skleníkových plynů, nikoliv jiných dopadů na životní prostředí.

Tímto samozřejmě apriorně neobhajuji cla, daně atd., berte to jen jako faktické doplnění.