Diskuze k článku: Evropa a tři démoni třetího světa

Antonín Suchan | 29. 1. 2012 15:03

Článek velmi pravdivý a poučný. Vystihuje přesně mé názory mj. na to, proč naše Západní civilizace byla koncem 19. a zač.20 století tak úspěšná. Měli bychom začít nazývat zločinem konání politiků, jako je např. p. Merkelová až po naše místní napříč politickou sférou. Léčit požár přiléváním benzínu a navíc nás sprostě okrádat, to je přece zločin...Dohnat je, zločince, konečně také k osobní zodpovědnosti!!!

Petr Kocur | 25. 1. 2012 15:50

Vynikající článek, jen závěr vyznívá v duchu "přání otcem myšlenky". Bohužel, tři démoni zachvacují zapádní svět, protože jsou krmeni demokratickou většinou a vládnoucí, bohatou elitou. Ta si přeje sociální stát a tedy neustálý růst byrokracie a centralizace vedoucí k postupnému a důslednějšímu vyvlatňování. Tento trend je jasně zřetelný v EU i USA a neustále se prohlubuje. Nevyhnutelně směřujeme k socialismu, tedy k úpadku. Nevidím jediný důvod k obrácení trendu.

Petr S | 25. 1. 2012 13:08

Prokletím autora je, že píše natolik čtivě, až mu čtenáři sežerou pitominy jako "(Čína) nehrála nikdy v historii první housle".

Ale Fergusona mám taky rád a poslední odstavec bych byl ochoten i podepsat.

Jan Daniel | 25. 1. 2012 11:09

Kdysi jsem četl zajímavé srovnání Číny a Indie - proč je Čína ekonomicky úspěšnější. Jako hlavní důvod byla uváděna jedna specifická kulturní odlišnost. Indie, ač nominálně demokratický stát je stále svazována neblahým dědictvím kastovního systému, což omezuje sociální mobilitu. Tahle tradice je zažraná a přežije i formální zrušení. Naproti tomu Čína, navzdory tomu, že je diktaturou, něčím podobným netrpí. Mimo jiné díky tomu, že během své pohnuté moderní historie měla několik údobí, kdy dokonale zničila své kulturní tradice. A tento rozchod s minulostí byl tak důkladný a radikální, že běžný člověk ze Západu, včetně lidí z bývalých komunistických zemí si jej ani nedokážou představit. V době kulturní revoluce docházelo k tomu, že se roztřískaly i altánky a lavičky v parcích, nebo k tomu, že soused přišel k vám domů a rozbil vám porcelánový servis, protože byl spjat s minulostí. Po všech těch hrůzách zůstala společnost, která je alespoň dynamičtější a méně svázána tradičními pouty.
Kromě toho, nevím jak Indie, ale Číňané mají vedle hierarchie sklony také k meritokracii, a bohatou historii povstání proti nechopným dynastiím. Přičemž dnešní komunistická vláda je chápana jen jako další z mnoha dynastií...
Potenciál Číny ale zůstane omezen tím, že Číňané nechápou ekonomiku a společnost jako my. My, přes všechny deformace současného Západu, pořád ještě myšlenkově vycházíme z toho, že je nutno stanovit pravidla, vykolíkovat hřiště a hrát.Pro Číňana to funguje jinak. Obecná pravidla nejsou tak podstatná, důležitější je "kuan si" - systém konexiálních vztahů, který se buduje zdlouhavě a složitě.

Jana Sicakova | 25. 1. 2012 11:02

Kazda risa nad urcitu velkost sa stava byrokratickou a nepruznou, tak ako kazda velka firma. Inak je totiz problem ustrazit aj zodpovednost a funkcnost. Na druhej strane dostavame sa prave do casoveho obdobia, kedy nebudu spolu sutazit jednotlive staty, ale rise alebo aspon uzemne oblasti....bojuju spolu USA,Cina,India, Rusko, Brazilia....to nie su krajiny o rozlohe Anglicka a jeho populacii, ale nasobkoch.
O vyvlastnovani by som velmi netvrdila, ze je to centralny demon, pretoze nemam pocit, ze v 18.-19. storoci by to bolo v hociktorej casti nejak rozsirene, skor naopak. Naopak myslim si, ze tu chyba volovo-moralne vlastnosti, ktore mali Europania v case kolonizacie a ktore sa urcitym sposobom siria, ale do narodov sa vtlacaju velmi pomaly (a stredna a vychodna Europa je toho dokazom)....samostatnost a podnikavost, protestantska etika a moralka, uznanie ale aj pre druhych a nielen snaha zodrat kazdeho z koze, peniaze ako symbol uspechu, ktory je ale podlozeny usilovnou pracou a nie snahou osklbat kazdeho alebo vycicat stat. Nasimi demonmi je korupcia, klientelizmus a uzavretost kazdeho sameho za seba. Snaha o kvaziobciansku spolocnost, kde je kazdy sam za seba, ale tym padom aj proti sebe a nie je nic jednotiace. To v zap. EU ani v USA nie je, oni su najprv Americania, Anglicania, Nemci a drzia spolu. Obcianska spolocnost tam je, ale prave ako spolocenstvo spolu kooperujucich dostatocne samostatnych a sebavedomych ludi, ktori sa uznavaju aj navzajom a vtedy ked vsetci vedia co chcu a je ich viac, pretlacia samozrejme aj masu, ktora ale caka, kedy jej kto nieco nadiriguje a ak ten to nedotiahne do puntiku, tak potom zisti, ze nieco prehliadol a cele to dopada zle. Naopak ak si kazdy povie z tej masi, ze trosku si utrhnem, vsak to nevidno a urobia to vsetci, potom sa cuduju, ze to co tvorili, v skutocnosti je roztrhane....ako povedzme zakon o fotovoltike.

Luděk Zdražil | 25. 1. 2012 04:26

Jediná otázka.
Na jaké časové ose se optimizmus posledního odstavce článku pana Kohouta odehrává ?

Robert Kubíček | 25. 1. 2012 00:20

Dobrý večer. Pane Kohoute, mnohokrát děkuji. Mám velmi rád Vaše články, přečetl jsem snad všechny a z velké části s nimi souhlasím. Přesto dnes musím poděkovat obzvlášť - bylo to napsáno v jiném duchu, než jsem u Vás zvyklý. Přitom jste to stále ještě Vy. Cítím z toho závan svěžího větru. A hlavně - směřuje to postupně k myšlenkám, se kterými se setkávám poslední dobou. Moc by mě zajímalo, jestli byste byl ochoten recenzovat knihu Ekonomie dobra a zla od pana Sedláčka. Vím, je trošku jinde, ale jistě jste se potkali v NERVu a strašně by mě zajímala konfrontace. :)