Diskuze: Proč Metternich přinesl rozkvět a Merkelová přináší zbídačení I: Kdo tady vlastně vládne

Bohumil Šourek|6. 2. 2012 11:15

Docela mě Váš problém ztotožnění se s autorem na pozadí toho, co v textu uvádíte, zaujal. Zejména tvrzení, jak je dnes obtížné stanovit konkrétní odpovědnou osobu za jakékoli rozhodnutí a na jakékoli úrovni - to přesně odpovídá autorovým tézím. Je to otázka zmíněná otázka legitimity moci; za Metternicha bylo zcela zřejmé a nezpochybnitelné, kdo je nadán autoritou moci a kdo je za svá rozhodnutí zodpovědný. Na rozdíl od současnosti, kdy je legitimita oficiálně zpochybňována a tudíž zakrývána. A součástí této strategie je i zbavování osobní zodpovědnosti nižších tříd tzv. sociální politikou. Lidé jsou motivováni k závislosti na sociální politice a lživě přesvědčováni, že se jim pomáhá, přitom jsou ve zvyšující se míře znevolňováni. Odpovědnost ve skutečnosti nemizí rychleji než svoboda - to jsou spojené nádoby. Je třeba odlišit mimikry vydávané za svobodu od svobody skutečné. Ve společnosti, v níž polovinu příjmu odevzdáváte na daních a jiných "položkách" ;,máte jen polovinu svobody.

Stanislav Dvořák|3. 2. 2012 13:16

Na toto téma doporučuji přečíst článek: Kmenové hospodářství kvete- (rozhovor s Jiřím Přibáněm) na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=15459

Ivan Mikoláš|3. 2. 2012 11:36

Zajímavý článek, ale komentář Dana Balogha o odpovědnosti a svoboděje kratší a výstižnější. Velmi osobní námitku pak proti výkladu vlivu Vídeňského kongresu (prosperita,...), kde šlo především o zakonzervování stavu. Dlouhodobě neřešená pnutí fekdální a klerikální totality pravděpodobně výrazně přispěla k bolševickýmrevolucím v Rusku a světovým válkám v Evropě. Nižší vrstvy byly korumpovány hmotnými ústupky podobně, jako následně občané socialistického bloku v letech 48-90 u nás (komunistická totalita) , nebo na "západě" v posledních dvou třech dekádách (totalita korporací a lobbistických skupin) - smrádek, ale relativní klid a teploučko. Jenže tak to nikdy dlouho fungovat nemůže a následky jsou zlé. I dnes budou hodně nepříjemné.

Otakar Hokynář|2. 2. 2012 16:03| reakce na Radovan Dell - 1. 2. 2012 22:29

Každý predátor nemusí být žralok, jsou i malé skupiny, kde se žralok nechytá. A malé žraloky chytám a žeru :-)

Petr Kocur|2. 2. 2012 11:40

Nemohu s Vámi, pane Dvořáku, souhlasit.
Jak chcete zneužít trh? Jedině, když na něm získáte neoprávněně zvýhodněné postavení. A to vám může poskytnout jen regulátor - stát. Jinak trh, tedy zákazník, spotřebitel, rozhodne sám o lepší nabídce. Velcí, bohatí, vlivní získávají neoprávněné postavení na trhu právě tím, že jejich postavení zvýhodní regulátor. Omezí nebo znemožní konkurenci.
S tím souvisí monopolní kapitalismus, který považuji za protimluv. Pokud je volný přístup na trh, nemohou vznikat monopoly. Výjimku tvoří přirozené lokální monopoly (např. vodárny), ale i tam může být vytvořeno konkureční prostředí. Bohužel, je to stát, který vytváří monopoly. Např. v telekomunikacích je jeho vinou, že tu dlouho byl pouze jediný mobilní operátor (Eurotel) a nyní fungují pouze tři, zatímco v zahraničí jich jsou i desítky (tomu odpovídají nižší, konkurenční ceny).
Jak chcete jinak zneužít toho, že má spotřebitel, klient, co největší možnost výběru a k tomu dostatek informací?
P. Hampl hovoří o přirozeném spojenectví korporátu a byrokracie, které ničí trh a svobodu. To se dá pojmenovat jako socialismus, nikoli kapitalismus. To co se dnes za kapitalismus vydává, je něco zhola jiného. Nicméně není nutné trvat na těchto termínech.

Radovan Dell|1. 2. 2012 22:29| reakce na Otakar Hokynář - 1. 2. 2012 14:50

Přesně o tom píšu, buď jste žralok, nebo ne. Vaše otázka naznačuje, že žralok nejste. To je naptosto v pořádku, jen je potřeba si uvědomit, že žraloci se živí na slabších. Tedy přesun peněz půjde od vás k nim.

Socialismus nebo kapitalismus je podle mne v tomto celkem irelevantní. Je to jen prostředek k přesunu peněz. Má skromná teorie je ta, že náboženství (křesťané a muslimové), kapitalismus a socialismus jsou využívány k tomu, aby se elita dostala k penězům a moci.

Stanislav Dvořák|1. 2. 2012 16:15

Dovolil bych si polemizovat se závěrem pana Kocura.40 let po válce za vše mohli Němci.20 let po revoluci komunisti.Nyní evropský socialismus?Myslíte si,že kapitalismus je jen volný trh a svobodné podnikání? Nabízím jinou variantu. Jde o zneužití trhu a monopolní kapitalismus.

Otakar Hokynář|1. 2. 2012 14:57| reakce na Dan Balogh - 31. 1. 2012 13:30

Obávám se, že se pokoušíte najít jeden faktor zodpovědný za vše. Spíš bych řekl,. že je to kombinace více faktorů. dost často ale funguje při analýzách řetězců příčin a následků zkusit přehodit pozice příčin a následků. Prostě rozbít stereotyp v uvažování.

Otakar Hokynář|1. 2. 2012 14:53| reakce na Pat Bateman - 31. 1. 2012 13:06

taky ne vždy souhlasím, viceméně podobně jako někteří další. Ale od toho je následná diskuze, jkterá hodně obohacuje. Po delší době článek jako stvořený k polemice, díky,

Otakar Hokynář|1. 2. 2012 14:50| reakce na Radovan Dell - 31. 1. 2012 13:38

proč být nutně úspěšný, když je fajn být spokojený?

Otakar Hokynář|1. 2. 2012 14:48| reakce na Petr Hampl - 1. 2. 2012 11:07

Nevím, možná by jádro pudla mohlo být v tom, že společnost je příliš složitá. Řada činností vyžaduje vyhraněné specialisty, kteří bez supportu by se své specializaci nemohli věnovat na odpovídající úrovni. Bankovním produktům či pojistkám stíhám porozumět jen za cenu úsilí, které mne efektivně odvádí od "užitečnější&qu ot;práce.A bez záruky, že zvládnu vše správně pochopit a ošetřit. Kdybych měl ješgtě k tomu se aktivně podílet třeba na správě municipality, tak s prominutím, neudělám nic.Docela chápu, že se část lidí spolehne na státní servis.

Petr Kocur|1. 2. 2012 11:48

Vážený pane Hample, jdete správně k jádru věci. S Vašimi závěry se téměř bezvýhradně ztotožňuji. Problematika je složitá a pro mnohé matoucí, rozhodně však neoprašujete marx-leninismus, jak si myslí někteří diskutující.
Skutečně je to tak, že 1. bohatství se přesouvá k úzké skupině vládnoucí elity. 2. Tu představují především šéfové nadnárodních firem a byrokrati 3. Teorie zatemňování tvorby zdrojů atd. přesně sedí (zneužití ekologie ...) 4. likvidace střední třídy (nezávislého stavu) a zbídačování zaměstnanců.
To všechno ale není kapitalismus (volný trh, svobodné podnikání), ale prohlubující se socialismus. Proto také tento vývoj podporuje levice, ať už se tak nazývá (soc. dem., zelení, intelektuálové), nebo ne (ODS, Sarkozyho, Merkelové rádoby pravicové strany...).
Těším se na pokračování Vašeho článku!

Petr Hampl|1. 2. 2012 11:07

Souhrnná odpověď:

Za prvé. Protestuji proti tomu, že jsem teoretik. Živím se normálním řemeslem a pracuji výhradně pro malé podniky. Sociologii věnuji jen menší část svého času.

Za druhé. Souhlasím téměř se vším, co bylo v diskuzi uvedeno. A skoro všichni víme, že tomu tak je. Tvrdím ale, že skutečná příčina je daleko hlouběji. Že například neustálý růst státního sektoru na úkor soukromého není příčinou problému, nýbrž důsledkem jiné záležitosti, daleko zásadnější. Proto nemůže být žádná snaha o debyrokratizaci úspěšná. Struktura společnosti debyrokratizaci neumožňuje, a není v tom jen zájem zaměstnanců úřad.

Michal Weinfurtner|31. 1. 2012 23:53

Když se na to podíváme úplně zjednodušeně, jak státy přerozdělují peníze. Jako příklad klidně poslouží i rozpočet ČR.

Státní rozpočet je 1100 miliard korun. Odečteme důchody, protože to není přerozdělování v pravém slova smyslu a jiné země mají důchodový systém od rozpočtu oddělený. Důchody jsou 360 miliard ? Nebo 400 ? Teď nevím přesnou sumu.

Byde nám 700 miliard korun. Z toho cca 120 miliard jsou výdaje na sociální zabezpečení chudých. A zhruba 500 miliard vychází na různé veřejné zakázky, od kancelářských sponek až po ProMoPro nebo Gripeny. Zbytek spotřebuje stát na svůj aparát, platy a dluh.

Jaký tedy je poměr přerozdělování mezi chudé a bohaté ? Kdo získává z přerozdělování víc ? Chudí nebo bohatí ?

Tohle si představuju že asi měl autor na mysli. Ale počkám si na článek, třeba se docela pletu.

p.s. Ad Evropské dotace sedlákům - jednoho znám, hospodaří to ano. Ale většinou zaseje řepku, slunečnici a obilí, všechno na energie. Co dostává dotace z EU tak vyměnil traktory Zetor za traktory Lamborghini. To je taky přesun peněz od chudých k bohatým a navíc ta řepka omezuje produkci potravin ;)

klea|31. 1. 2012 21:22

Nemohu si pomoci - ale přijde mi to jako akademický článek (řeči) určený pro intelektuálskou obec, která nikde nepřičichla k praxi.

Jsem velmi silně toho názoru, že by na VŠ neměl učit nikdo a do politiky vstupovat nikdo, kdo se alespoň několik let neživil sám v soukromém sektoru.

Radovan Dell|31. 1. 2012 13:38

Už od dětství bojujeme o moc, ať tím, že se pereme na pískovišti nebo pomlouváme. Mocenský boj se jen přiostřuje, jakmile pochopíme sílu peněz a moci. Je to v nás a když ne, tak nás převálcují ti, v nichž tato touha je.

Socialismus/kapital usmusna tom nic nezmění. Problém je, že se ona moc a peníze přesouvají na východ. Pár dnů zpátky jsem četl článek na BBC o tom, kam byste investolali 1 000 000 000 USD. Ani jedna z investic nebyla v EU nebo USA.

Prostě nás teď budou válcovat jiné kontinenty. Ten úspěch je jinde, naše civilizace není schopna dostatečně rychle reagovat a tak prohraje s východem.

Dan Balogh|31. 1. 2012 13:30

Zvláštní článek. Zamýšlet se na toto téma je jistě potřebné, ale já mám docela problém se sautorem ztotožnit. Osobně vidím hlavní problém v soustavném omezování lidské svobody a s ní související odpovědnosti. Historicky unikátní mi přijde skutečnost, že rychleji z naší společnosti mizí odpovědnost než svoboda. Tento jev probíhá na dvou úrovních. Občanské, kde se jednotlivci, zpravidla dobrovolně, vzdávají odpovědnosti za své zdraví, zabezpečení na stáří či výchovu svých dětí a přenášejí ji na stát, na kterém jsou pak existenčně závislí. Druhou rovinou je institucionální. Dnes je opravdu obtížné stanovit konkrétní odpovědnou osobu za jakékoliv rozhodnutí ať na úrovni, města, kraje, banky či specializované organizace - veškerá zodpovědnost je roztříštěná a neosobní. To vede k tomu, že mizí zpětná vazba za jednotlivá rozhodnutí a chyby, defekty nejsou odstraňovány, ale hromadí se v systému. Naše společnost tak stále více připomíná Kafkův Zámek, kde všichni jsou v područí anonymní MOCI.

Pat Bateman|31. 1. 2012 13:06

Kvůli tomuhle článku jsem se i zaregistroval, protože mě toto téma hodně zajímá a dost se tím zaobírám a s hodně tezemi bych si dovolil silně nesouhlasit.
Například tvrzení, že si nyní nižší vrstvy váží záměstnání a že sociální systém je přestal demotivovat k práci, mě docela zvedá ze židle. Asi autor viděl jiný svět než já. Další faktory, které bych já osobně viděl jako klíčové, a které autor nezmínil, je neustále rostoucí vliv státu na stále větší objem činností v ekonomice. A tim myslím jak fiskálně, kdy roste objem přerozdělovaných (čti neefektivně směřovaných a rozkradených) pěněz, tak i regulačně. Pokud narůstá byrokracie a administrativní zátěž, s tím tedy i náklady živnostníků a MSP, nemůžete čekat jejich rychlý růst v době deprese. V kontextu těchto dvou problémů, kdy stát řídí a platí čím dál tím více činností (směřuje je těm elitám, které byly zmíněny) a současně čím dál více otravuje život obyčejným lidem, tak se růst asi bude těžko dostavovat. Když to ještě propojíme s demotivací lidí z politické kultury a rostoucí korupce velkých politických stran, máme tu řešení problému jako z partesu...
Nicméně se těším na další díl!

Jaroslav Krátký|31. 1. 2012 09:53

Rád jsem si to přečetl a těším se na další díl, i když nesouhlasím.
Místo této nádherné, bohužel už profláknuté marxisticko-leninské teorie třídního boje, by stačilo jedno: aby státy nežily na dluh a spotřebovávaly jen tolik, na co si vydělají.
Proč to neudělají? Přinejmenším ze dvou důvodů:
a) Obrat v chování státu je ještě složitější a trvá ještě déle, než byl poloměr zatáčení a brzdná dráha lodi Costa Concordia. Takže i když už to politici vědí, pár let až desetiletí to bude trvat.
b) Současná garnitura politiků a úředníků (a novinářů?) chce dosloužit v relativním klidu, bez dalšího převratu (možná už ne sametového). Současný stav je totiž jejich "dítě" a nemůžete chtít po rodičích, aby vyhnali zkažené dítě z domova (i kdyby to byl "feťák", natož když je to asi zanedbanou výchovou, tedy jejich vinou).

Michal Jeřábek|31. 1. 2012 08:50

K soc. státu (zejména první bod): Jak to souvisí se sociálním státem (popř. jeho vyčerpáním)? Když je práce málo, pak je logické, že si jí lidé váží, ale to přece s (ne-)vyčerpáním soc. státu nijak nesouvisí...

(V tomto případě je spíš potřeba se podívat na dopady na společnost: Jako odstranění dlouhodobého plánování, spoření nebo podpora sobectví - viz např. M. Ridley - Původ ctnosti.)

Aleš Müller|31. 1. 2012 08:19

Velmi zajímavý popis. Jsem rád, že někdo se ozval se stejným názorem co zastávám, že stávající přerozdělování je od chudých k bohatým. Mimochodem řekl to i v devadesátých letech jeden německý výzkumný ústav (IFF?).