Diskuze: Peněženku byste neukradli, ale film ano?

Václav Petřek|19. 10. 2019 16:38

Přestaňte krást vy zloději, co to je za keci, že mají stejně dost, to jsou keci nejhrubšího zrna, chtěl bych vidět vás jak byste se tvářili, kdyby vám zaměstnavatel řekl, že vám stači minimální mzda...

Michal Jeřábek|9. 2. 2012 18:36| reakce na dezorzf - 9. 2. 2012 17:24

Netvrdím, že nemají nahrávat...

Dobrá hudba zůstane, protože za tu budou lidi ochotní zaplatit - bude zisková (staré známe obchodní pravidlo). Já osobně mám tak 5 interpretů, za které jsem ochoten platit.

To, že někdo skrachuje, je naprosto v pořádku. Zkrátka nové nahrazuje staré. Ale je pochopitelné, že se někomu ta změna nelíbí - protekcionismus zkoušela snad všechna krachující odvětví...

dezorzf|9. 2. 2012 17:46| reakce na Michal Jeřábek - 9. 2. 2012 17:07

http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/otevreny-dopis-ochrancu-autorskych-prav-premierovi

•Podle Motion Picture Association of America vzrostly tržby v pokladnách kin za čtyři roky o 25 procent z 25,5 na 31,8 miliardy dolarů.


Ide o celosvetove trzby, o rozvoj kin v prudko sa ekonomicky rozvijajucich krajinach ako je Cina a Rusko. Trzby z kin vacsiny krajin stagnuju az klesaju, navstevnost klesa prudsie nez trzby, kvoli vyssim cenam listka. Nehovoriac o tom, ze Cina sice dnes dopraju trzbam 2 miliardy (pred 5 rokmi to bolo len 200 milionov) alev skutocnosti zahranicne filmy, aj ked maju asi polovicu z tychto trzieb, dostanu len 20-25 percent z ceny listka, na rozdiel od 40-50 percent z ostatnych krajin. Tento rast kinopriemyslu vCine v provom rade pomaha cinskej vlade. Nie filmovym studiam.


•PricewaterhouseCo opersspolečně s iDATE tvrdí, že hodnota zábavního průmyslu vzrostla za posledních dvanáct let o 66 procent, ze 449 na 745 miliard dolarů.
Celosvetova hodnata zabavneho priemyslu je 2 miliardy rocne. No a co? Co to mas spolocne s krizou nahravanej hudby (v sucasnosti 15 miliardovy trh) a filmu (kina 30 miliard, dvd cca 80 miliard, tv cca 50 miliard) Zabavny priemysel je siroky pojem, je v nom mnoho odvetvi, ktore nie su ovplyvnene internetovym zjednodusenim obchadzania copyrightu.

•Od roku 1999 do roku 2009 se tržby z amerických koncertů ztrojnásobily, ze 1,5 na 4,6 miliardy dolarů.
- Trzby stupaju, ceny listkov rastu (tie velke hviezdy si za tie roky uctuju aj dva krat tolko) a navstevnost klesa. Vid statistiky soudscan nielsen. V kazdom pripade, co budem mat z narastu live muziky, ked moj oblubeny hudobnik do CR ci SR nepride, pretoze ma len jeden zivot a za ten moze obehat len urcity pocet destinacii?

•Nerostou jen tržby, ale i počet produkovaných filmů. Za poslední čtyři roky jejich počet stoupl o 22 procent z 5635 na 7193.
- Udaj, ktory bez hlbsich suvislosti je zavadzajuci. Vtomto cisle su uvedene aj tisicky starigh to dvd filmov z nigerie a podobnych klenotov. Kym pred par rokmi sa v US natocilo cca 700 filmov pre kina, dnes je to tak 400. Podobne cisla su aj v Europe. Japonsko, ako druhy najsilnejsi filmovy trh tiez hlasi klesajuci pocet natocenych filmov. Pocet filmov v najsilnejsich krajinach filmoveho biznisu klesa.
Ta ista MPPA tvrdi, ze pocet filmov natocenych v US bol studiami obmedzeny v roku 2010 o 20 percent. Studia prepustaju ludia a zatvraja malo zarobkove cinnosti, velke studia zrusili svoje dcerske spolocnosti, ktore sa zaoberali kvalitnejsim, mensim filmom.

•S celkovým vývojem koresponduje i počet zaměstnanců v zábavním průmyslu. Za posledních deset let přibylo 20 procent zaměstnanců a 43 procent nezávislých tvůrců.
Opar nic nehovoriace celkove cisla. Ked raz zabavny priemysel ako taky rastie, tak asi rastie aj pocet v nom zamestanych. Pocet ludi zamestnanych vo filmovom a hudobnom priemysle klesa a to radikalne.

dezorzf|9. 2. 2012 17:24| reakce na Michal Jeřábek - 9. 2. 2012 17:07

v USA za poslednych 10 rokoch skrachovalo 2000 nezavyslych malych obchodov. skrachovali aj velke hudobne supermarkety na druhej strane. v UK za 5 rokov skrachovalo 500 malych hudobnych obchodov. menej hudby nezmanena len menej zlej hudby, ale aj menej dobrej hudby.pred par rokmi vznikol v zahranici record store day na podporu predaja nezavyslej, amlej, dobrej hudby, pretoze sa jej holt dari tazise a tazsie (ovela tazsie nez tej zlej velkej hudbe)

ak bude zpevak spievat live a nenahravat tak z toho budemat drviva vacsina milovnikov hudby problemy. nielenze spevak nemoze koncertovat v kazdom malom mestecku na svete, ale asi muziku nepustim v prehravaci, doma, v kaviarni ..... ziadat od hudby aby bola interpretovana iba live je navrat do dob, ked copyright neexistoval.

Michal Jeřábek|9. 2. 2012 17:07| reakce na dezorzf - 9. 2. 2012 15:24

Nakupují méně a přesto zisky stále rostou: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/otevreny-dopis-ochrancu-autorskych-prav-premierovi

(To že bude méně hudby nemusí být nutně na škodu, převážná většina je stejně odpad, na který si za rok už nikdo nevzpomene. Ti špatní umělci se pak mohou věnovat ekonomicky užitečnějším činnostem. Nicméně, co se týče zrovna hudby, tak zpěvák má zpívat a ne prodávat záznam toho, "jak jednou někde zpíval". Resp. má vydělávat na koncertech. Další pak musí najít nový byznys model. A i kdyby Hollywoodští herci dostali zaplaceno o něco méně, tak by jim to taky moc neuškodilo.)

dezorzf|9. 2. 2012 15:24

´Přesto lidé stále kupují fyzické nosiče, a dokonce platí i za hudbu v digitální podobě, třebaže ta dnes už neobsahuje žádnou protipirátskou ochranu ani jiná omezení.´

ludia nadalej kupuju fyzicke nosice, ale cim dalej, tym menej. za 10 rokov od existencie napsteru ludia celosvetovo kupuju 4 nasobne menej fyzickych nosicov. a 3 roky fyzicke nosice v podstate nebudu existovat, iba ako lukrativne raritne vynilove zberatelske produkty pre par nadsencov. bude existovat len digitalny predaj hudby a vo svete, kde neexistuje ochrana digitalneho umenia to nevesti nic dobre pre hudobnikov ani pre ludi. nahranej hudby bude menej a menej.

dezorzf|9. 2. 2012 15:17

´A tak nabízejí divákům to, co počítač nezvládne – špičkový zvuk, trojrozměrný obraz a obří plátno (IMAX). Méně ambiciózní filmy zase víc spoléhají na soutěže a festivaly, které dnes rostou jako houby po dešti.´

Bohuzial, to tak nieje. nezaskodilo by autorovi prestudovat si obsirnejsie popisovane suvislosti.

Skvely zvuk, velke platno a 3D obraz studia ponukali uz 50. tych rooch, ked bojovalis TV. Neuspeli. Ludia stale menej a menej chodili do kina. Neostavalo im ine, len zacart s TV spolupracovat a neskor ked sa dalo (po roku 1995 na zaklade zmien Federal Communications Commission) si vsetky filmove studia kupili televizne stanice. (vynimka je Sony, ktore ako zahranicna firma nemoze TV stanicu v US vlastnit)

Dnes kina idu podobnym sposobom, velke platno, zvuk, D, ale nepomaha to. Ludi v kinach ubuda. Trzby z listkov z kin zostavaju na rovnakej urovni vkada tomu, ze ceny listkov v IMAXE xi za 3D produkciu su vyssie. od vzniku kin pocet ludi ustavicne klesa. na uplnom zaciatku chodilo v US do kina 10 mil. ludi aspon raz za 2 tyzdne, v 1948 (zaciatok onkurencie TV) 4 miliony,v 1980 (zaciatok domacej zabavy VHS) 2 miliony a dnes to bude menej nez miliona ustavicne to klesa.

Vdaka tomu to maju kina tazke, studia musia vynakladat eneromne peniaze na reklamu aby aspon dakoho do kina pritiahli. V roku 2003 napr. rekalma 6 velkych US stuii v US stala 3,5 miliardy dolarov. Z kin sa studiam vratilo cca 4,5 miliardy (kina si nechavaju priblizne polovicu trzieb z ceny listkov) Studia, ktore v priemre natocia 20 filmov rocne za 50. mil dolarov investovali do vyroby filmov 6 miliard. 3,5 mil. marekting, plus 6 miliard vyroba minus 4,5miliardy prijem z trzieb, - 5 miliard. stuadia v kinach prerabaju peniaze. kina sluzia len ako reklama na nasledne peniaze z DVD a TV. priejm z kin je len 20 percent prijmov studii. Az predaj na DVD(cca 50 percent prijmov studii) vrati peniaze na natocenie filmov a aky taky maly zisk a az TV a licencovanie kde sa da (cca 30 percent prijmov studii) prinasa konecny velky zisk.

internet ako v praxi free copyright zona prinasa navyky ludi, ze chcu vsetko zadarmo alebo aspon velmi lacno. to studiam berie peniaze. velke platno ani 3D produkcia im nijako markatne nepomoze, len odialuje nevyhnutne.

menej komercne ambiciozne filmy to maju este tazsie. vdaka krize vo filmovom bzine maju problem najst aj tych par drobnych na natocenie filmu. po festivaloch nechodia preto, ze chcu vyhrat cenu, ale preto ze zhanaju distributora, aby sa im vratili aspon naklady na natocenie. kedze distributori maju viac a viac problemov, aj vdaka internetu, kupuju take filmy menej a take filmy menej vznikaju.

Petr Nowak|7. 2. 2012 14:00| reakce na Ferdinand Mácha - 6. 2. 2012 13:20

Ano, tím jsem mínil to, že nesouhlasím, aby zákon vysloveně uváděl "pirátění SW je legální činnost".

Se zbytkem vašeho příspěvku souhlasím: je problém to formulovat a raději méně zákonů než více. Současné zákony bezpochyby vyhovují a umožňují např autorům SW vést spor u soudu. Nevidím důvod pro PIPA/ACTA, nebo SW patenty nebo jiné hrůzy, které ve jménu spravedlnosti a ochrany DV spáchají spoustu zlého, jak na občanech jako takových (buzerace, zneužívání prohlídek notebooků a jiných nosičů), tak na autorech SW (silné SWfirmy si zapatentují kdejakou myšlenku jako "one-click" ;,"okno s lištou nahoře" apod a budou chtít po ostatních slabších SW firmách poplatky nebo je rovnou zlikvidují).

Ferdinand Mácha|7. 2. 2012 10:27| reakce na Tomáš Rozbroj - 6. 2. 2012 21:09

Ano, já jsem taky mluvil o bezpečnosti při kutání. Možná znáte lépe nějaká přesná čísla o koncentracích, ale pro svoji potřebu si dovedu nakutat nerosty sám, nepotřebuju razit 2km štolu. A navíc: Když odejdu z místa, nebude mi vadit, že někdo další bude pokračovat a využije mnou vykopané dílo.
Nemluvím jenom o uhlí, ale taky o ostatních cenných surovinách, které si nárokuje nějaká moc, která je nevytvořila.

Do lesa přijde 50 firem, každý pokácí nějaké stromy atd... Podle mě popisujete dnešní stav a popisujete, že máte obavy, že by mohl nastat v budoucnosti. Jaký je rozdíl mezi škodami, které lze napáchat v dnešním uspořádání, a škodami, které lze napáchat v jiném uspořádání?
A sám hovoříte o škodách a mně vyčítáte, že je používám jako argument. Já vám taky můžu říct, že těch 50 lidí by spořádaně dodržovalo pravidla, až na jednotlivé excesy.

Asi si nerozumíme, co je to maskování, tak dovolte lehkou přednášku. Masky se používají na utajení identity. Člověk, kterého znáte, si vezme masku a najednou už si nebudete jistý, kdo se za maskou skrývá. Může to být váš známy a vy se s ním můžete bavit o
soukromých věcech. Ale pak masku odloží a uvidíte, že se tam schoval někdo jiný, váš nepřítel, a najednou vidíte že jste šlápl vedle a budete zklamán.
A tak je to i s daněmi. Za daně se maskují prospěšné věci, ale jsou to jenom přísliby a náznaky. Tomu já říkám maskování. Pokud to podle vás maskování není, rád se nechám poučit, kolik peněz a jakým způsobem konkrétně mi stát vyplácí podíl těžební firmy. Možná začnu mít stát raději, když uvidím, že mi taky dává něco nazpět. Zatím vidím, že mu platí nejen těžební firma, ale taky znova já sám, když platím za dovezené dřevo.

Co se týká práva. Tam je základem pojem správnost, pravda... Jak můžete někomu prodat pravdu? Je to snad něco hmotného? Proč tomu neříkat bobek?
A máte pravdu. Podle mě je špatné i to, že se mi někdo snaží prodat právo držet zbraň. A ano, je to podle mě nespravedlivé.
Pokud jste si inženýrský titul koupil za peníze, i to je nesprávné. Správná je pouze dohoda o tom, že pokud předvedete, že máte určité schopnosti a znalosti, někdo vám potvrdí (certifikuje), že je malá pravdpodobnost, že budete podvádět své zákazníky. Narozdíl od lidí, kteří si titul koupí, u kterých je vysoká pravděpodobnost, že budou své klienty podvádět.

Tomáš Rozbroj|6. 2. 2012 21:09| reakce na Ferdinand Mácha - 6. 2. 2012 20:11

Ta bezpečnost byla myšlena při tom "kutání". Nevím jak by se Vám dařilo přežít v prostředí uhelného dolu. Dokážete vypočítat potřebné množství větrů k ovětrání ražené chodby? Znáte maximální koncentrace plynů v ovzduší? Umíte zajistit ražené dílo před zavalením?
Patrně na a proto stát umožňuje těžbu jen těm kdo tyto znalosti mají.

Výborně, na základě zpráv z médií tvrdíte, že stromy se pouze těží a nevysazují... Poškozování zdravých stromů se samozřejmě děje, je to ovšem exces nikoli pravidlo.

Ten kdo vytěží má zodpovědnost... Do lesa přijede 50 lidí. Každý pokácí nějaké stromy, různý počet na různých místech v různou dobu... Aby jste v tomhle někomu dokázal škodu, musíte ho chytit za ruku...

Co maskuje? Podílíte se prostřednictvím daní a poplatků zaplacených těžební firmou státu, co na tom nechápete? Podíl na těžbě máte v podobě služeb poskytovaných státem a placených z těchto daní... Pokud by si každý bral co chce, měl by někdo nic a někdo všechno. Důvod je snad jasný z prvního odstavce.

Ano, právo se může i prodávat, nebo udělovat. Například já mám právo užívat tilul inženýr, protože jsem splnil podmínku nutnou pro udělení tohoto práva. Ten kdo ji nesplnil toto právo nemá, je to nespravedlivé? Stejné je to s právem řídit auto, držet zbraň nebo třeba těžit uhlí...

Ferdinand Mácha|6. 2. 2012 20:11| reakce na Tomáš Rozbroj - 6. 2. 2012 18:41

O mou vlastní bezpečnost pečuju sám, zatím se mi to docela daří. Nestojím o to, aby mi někdo pomáhal z povinnosti a proto, že mu to přináší zisk.

Musím přiznat, že zdroje o těžbě dřeva jsou z médií, kdy jsem viděl zprávy o úmyslném poškozování zdravých stromů kvůli těžbě. Nevím, nakolik je to pravda, třeba tyhle skupiny lidí potom vysadily stromky nové.
Teoreticky, když jste to trochu rozvedl, vymáhání případných škod je jako vymáhání škod dnes. Prostě ten, kdo vytěží má zodpovědnost... V čem vidíte na tom modelu problém? Kde vidíte chaos?

Ten systém to maskuje tak dobře, že nikdo nedokáže spočítat, nakolik se já podílím na těžbe, jestli vůbec. Nějak nevidím, čím se já podílím na těžbě? Ale zato vidím, že státu zaplatím 20% při pokusu o získání suroviny.

Kde konkrétně vidíte anarchii? Stát prodává... Stát mi prodává právo? Tomu nerozumím. Jak se může prodávat právo? Co je to právo?

Tomáš Rozbroj|6. 2. 2012 18:41| reakce na Ferdinand Mácha - 5. 2. 2012 13:25

Je spousta dobrých důvodů,proč si nemůže zakutat každý koho by to bavilo. Jedním z nich je třeba Vaše vlastní bezpečnost... To, že z lesa mizí dřevo je s prominutím žvást. Otec pracuje jako lesník pro SOUKROMOU firmu a ročně vysadí okolo desetitisíc stromků, takže to v praxi naopak funguje. Jak myslíte, že by to fungovalo, kdyby si do lesa každý šel natěžit dřevo, protože chce? Po kom by jste chtěl vymáhat případné škody vzniklé při těžbě? Myslíte, že by někdo zasadil alespoň tolik, kolik vytěžil? Ne, vznikl by neuvěřitelný chaos.

Navíc si tady docela odporujete, protože na jednu stranu chcete rovnost v přístupu ke zdrojům ( chcete mít možnost si "zakutat" pokud by Vás to bavilo) a na druhou stranu bojujete proti systému, který to umožňuje. Ten "zlý" systém Vám totiž umožňuje prostřednictvím daní a jiných poplatků se podílet na těžbě toho uhlí.
Obecně tyto zdroje (taky zvané strategické) vlastní stát a prodává pouze právo k využití zdroje za podmínek stanovených tímto státem. To co navrhujete Vy je anarchie.

Ferdinand Mácha|6. 2. 2012 13:20| reakce na Petr Nowak - 6. 2. 2012 08:22

"Ani jeden z těchto argumentů není důvodem pro legalizaci kopírování."

Stím bych mohl souhlasit, pokud stavem "legalizace&quo t;míníte zákonnou úpravu, že by v zákoně bylo přímo napsáno "povoluje se" nebo "zakazuje se" nebo jiný blábol.
Podle mě je nesmysl chtít zákonně perfektně formulovat přirozenost lidského jednání. Současné zákony vyhovují dostatečně, není třeba vytvářet další paskvil a potom jej upravovat, kutat, špekulovat o vyložení formálního zápisu zákona a dávat pocit právníkům, že jsou užiteční.

Petr Nowak|6. 2. 2012 08:22| reakce na Ferdinand Mácha - 3. 2. 2012 14:40

Odpovídám na obě předchozí reakce:

"Tenh lebudík začne být k ničemu v momentě, kdy se vydá nová verze mobilu."
&qu ot;Ajestli si zvolíte distribuční kanál, který je nevhodný a pro zákazníka/uživatele nepříjemný, nemůžete se divit, když si hledá pohodlnější."
Ani jeden z těchto argumentů není důvodem pro legalizaci kopírování. První argument bude trvat nějakých 24 hodin, než hackeři prolomí novou verzi. A druhý argument je ZCELA mimo mísu - z toho, že někdo zvolí špatný prodejní kanál chcete dovodit legálnost kopírování ???!!! No potěš koště.
Argument chápu v tom smyslu, že např jsem si koupil řadu českých filmů v levných DVD edicích, protože při ceně 49,- Kč se mi nevyplatí trávit čas stahováním a vypalováním, ale dovodit z toho legalizaci pirátění ???!!!

"Já nevěřím, že tihle lidi vám vytvoří stagnaci. Pokud lidi nechtějí platit, peníze byste od nich neviděl, ani kdyby nekradli a nepoužívali vaše aplikace."
Asi ano, ale když zákonem řekneme, že kopírování SW (pirátění), není nezákonné, tak řada lidí, která by si ten SW koupila si ho třeba už nekoupí - proč by to dělala ? Vyrojí se řada serverů, která tímto zcela oficiálně a zákonně bude nabízet pirátské kopie SW a protože se jim tam nahrne spousta lidí, budou žít bohatě z reklamy. Chápete, že tím dojde k degradaci práce vývojářů SW, co dělají takový SW ?

Jsem schopen pochopit a akceptovat důvod, že se nám ochrana DV státem nevyplatí. Z více důvodů např zamezíme následným škodám jako PIPA/ACTA (pirátění nezabrání, ale povede ke zneužívání a buzeraci občanů).
To je jasná strategie...

Ferdinand Mácha|5. 2. 2012 13:25| reakce na Tomáš Rozbroj - 4. 2. 2012 22:45

Díky, to je v pořádku.
:-)

Já ale "bojuju" proti té přednesené filosofii:
"člově k,který jako první „smíchá svou práci se zdrojem, jež mu poskytla příroda“, stává se vlastníkem tohoto zdroje"

Je dobře, že některé věci jsou přímo nastavené tak, aby nebylo možné zneužívat společné přírodní zdroje.

Ale když už jste to nakousl:
Spousta povinností a poplatků nestačí. Nevidím důvod, proč bych si já nemohl v zemi zakutat, pokud by mě to bavilo.
Dřevo v současnosti z lesů spíše mizí, takže to s tím vysazováním v praxi nefunguje.
I když teda nevím, jestli už jsme neodbočili až moc daleko od tématu...
:-)

Tomáš Rozbroj|4. 2. 2012 22:45| reakce na Ferdinand Mácha - 3. 2. 2012 14:18

Trochu Vás opravím. Vámi zmíněné uhlí je dle Horního zákona vyhrazený nerost a jako takový patří státu. Stát pak důlním společnostem prodává těžební práva. Těmto důlním společnostem pak kromě "tučných zisků" náleží i spousta povinností a poplatků vůči státu. Uhelná sloj (nikoli slůj) tedy nepatří "uhlobaronovi&q uot;.Ten má pouze právo sloj vytěžit a za toto právo platí. Dřevo musí zase někdo vysadit, aby bylo možno jej pokácet a prodat. Vodu vlastnit skutečně nelze pouze je možné ji pro vlastní potřebu čerpat, kromě minerálek, které opět patří mezi vyhrazené nerosty. Vodárenské společnosti pak neinkasují poplatky za prodej vody, ale za to, že ji dostanou až do splachovače vašeho WC.
To proti čemu chcete bojovat je dávno ošetřeno zákony (např. horní právo se na našem území datuje od 14. století z doby těžby stříbra v Jihlavě).

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 14:40| reakce na Petr Nowak - 3. 2. 2012 10:51

Ještě k tomuhle:
"příjemc itéto kopie nebudou zákonně postižitelní."
Jánevěřím, že tihle lidi vám vytvoří stagnaci. Pokud lidi nechtějí platit, peníze byste od nich neviděl, ani kdyby nekradli a nepoužívali vaše aplikace. Ti, co nemají zájem platit, nejsou ve vašem segmentu trhu. Ale mluvím tady o cílevědomém pirátění.

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 14:34| reakce na Petr Nowak - 3. 2. 2012 10:51

Tenhle budík začne být k ničemu v momentě, kdy se vydá nová verze mobilu. Ještě se vám to nestalo, že se změnou platformy uživateli přestala aplikace fungovat?
Nebo že by chtěl někdo změnit font? Jiné barvičky? Vydat přehledy o buzení, jak často, které dny, atp.
?

Myslím, že ani tady se jako autor nemusíte bát, že vám někdo sebere živobytí. A jestli si zvolíte distribuční kanál, který je nevhodný a pro zákazníka/uživatele nepříjemný, nemůžete se divit, když si hledá pohodlnější. Typický příklad MS - Proč bych měl chodit pro Office do obchodu, proboha? Proč bych měl chodit pro CD do krámu???

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 14:23| reakce na Petr Nowak - 3. 2. 2012 10:55

Já jsem odpovídal na otázku stagnace. V tomhle případě nevidím prostor pro stagnaci, právě naopak. Na tomhle druhu kopírování je založen rozvoj SW.

Ferdinand Mácha|3. 2. 2012 14:18| reakce na Jan Altman - 3. 2. 2012 12:49

Já je neschvaluju, já upozorňuju, že k násilí docházelo, kvůli mnou zmíněné bezohlednosti, a kvůli němu tu máme současný stav a rozdělení mocí.

Mně se nelíbí myšlenka, že přírodní zdoje, které nikdo nevytvořil a které jsou tu nezávisle na lidech, jako jsou uhlí, dřevo, voda atp. někomu mají spadnout do klína na věčné časy. A nesouhlasím s myšlenkou, že pokud někdo začne kutat ve sloji, měla by mu patřit celá uhelná slůj. Na věčné časy.
Případně ten, kdo si nabere vodu z lesní studánky, čímž na ní vykoná práci, má oprávnění vlastníka celé studánky.


Konkrétní nesmysl: Napsal jsem, že se mi jedná o zdroje, které se vyskytují samy o sobě. Nezávisle na snaze člověka. A vy jste začal o strojích, raketě a nějakém nově zřízeném úřadě s novými parazity.

Jan Altman|3. 2. 2012 12:49| reakce na Ferdinand Mácha - 1. 2. 2012 15:07

Já tak nějak nechápu, co píšete.
Schvalujete tedy násilí, vraždy, genocidu domorodců, invazi do Arábie kvůli ropě, samozvaný stát a jeho násilí (od vyvraždění židů až po vyvlastňování "ve veřejném zájmu"), atd... To je tedy vaše morální pozice?

Jinak věcná poznámka: vlastnictví není vynálezem ani patentem státu a existovalo i před ním a existovalo by i bez něj. O tom myslím nemůže být sporu.

PS: Které "nesmysly" jste měl na mysli?

Petr Nowak|3. 2. 2012 10:55| reakce na Ferdinand Mácha - 2. 2. 2012 18:04

Hovořím o kopírování NEprográmátory tj udělání elektronické kopie (Copy File), aby bylo jasno. Nehovořím o tom, že nějaký programátor vezme myšlenku mého SW, jeho rozhraní a "zkopíruje" ;to tím, že napíše podobný SWa ještě to vylepší. S tím problém nemám.
Takže nevím jak se Vaše odpověď váže k elektronickému zkopírování EXE souboru. Když někdo udělá kopii mého souboru a neoprávněně ho užívá v tom smyslu, že si můj SW nezakoupil a nemá smlouvu), tak jak to souvisí s Vaší odpovědí ???

Petr Nowak|3. 2. 2012 10:51| reakce na Ferdinand Mácha - 2. 2. 2012 18:10

Ano, o tom celou dobu mluvím. Zastánci zrušení DV chtějí zákonem postihovat pouze porušení smlouvy tj. když kupce SW ten software v rozporu s kupní smlouvou zkopíruje (udělá elektronickou kopii, NE že na základě myšlenek SW vyvine vlastní) a poskytne dál ať již zadarmo nebo za peníze. Lidé kteří uzavřenou smlouvu nemají - příjemci této kopie nebudou zákonně postižitelní. S tím mám trochu problém.
Jestli budou ty kopie užitečné ? No rozhodně ano: např drobný SW pro telefon např "budík" nebo "task killer" apod. nepotřebují žádnou podporu. Co byste na tom chtěl supportovat. Ten SW má jendoduché menu s 2-3 příkazy a buď funguje nebo ne. Nic speciálního co by vyžadovalo podporu. A o tomhle SW celou dobu mluvím (ne o SW dodávaném na zakázku firmám, tam samozřejmě kopie bude k ničemu bez podpory atd...).

Ferdinand Mácha|2. 2. 2012 18:10| reakce na Petr Nowak - 2. 2. 2012 15:07

Takže myslíte kopírování a následný prodej toho díla? V tomhle bych s vámi mohl souhlasit, že to by mohl být problém. Jenže kdo tohle provádí? Prodávat produkt, na který nemá obchodník podporu... To je jako prodávat kradené věci v bazaru, ne? Jistě, někdo si je koupí, ale budou mu užitečné?

Ferdinand Mácha|2. 2. 2012 18:04| reakce na Petr Nowak - 2. 2. 2012 14:58

Já myslím, že jsem pochopil a odpověděl. Zkuste si ještě jednou přečíst ten můj příspěvek a nesoustřeďte se na první 2 věty.

Vyjadřuji víru v to, že většina programátorů váš produkt zkopíruje, a přesto vám neuškodí, jelikož jejich použití je vylepšením, které vy byste nemohl provést.

Petr Nowak|2. 2. 2012 15:07| reakce na Ondřej Palkovský - 1. 2. 2012 22:33

Dokazi pochopit jeden argument proti ochrane hotoveho SW (nemluvim tedy o myslenkach, napadech, patentech apod... mluvim o hotovem slozitem komplexnim kusu SW): ackoli to vnimam tak, ze autor SW investoval penize, usili, cas atd k vytvoreni tohoto SW a tim padem by melo platit neco, co autora ochrani pred zkopirovanim tohoto dila jinymi lidmi (zkopirovanim minim udelani elektronicke kopie - praci na 30 sec cca, at to pane Macha zase nechapete jinak !), coz vnimam jako rekneme "nespravedlive& quot;,tak ze statistiky/vyzkumu atd.. se ukazuje, ze ochrana DV statem je mrhani penez/bohatstvi vsech (to netvrdim, ze to tak je, to tady uvadim jako tezi/myslenku at si to nekdo nevylozi jinak :-). Toto dokazu pochopit a akceptovat. proste si vybereme mensi zlo.

Petr Nowak|2. 2. 2012 14:58| reakce na Ferdinand Mácha - 1. 2. 2012 22:12

Vy jste asi nepochopil to, co jsem psal... tak jeste jednou: jsem proti patentovani myslenek, napadu apod... to znici SW prumysl zcela jiste. Ale kladu si otazku zda zakonem stanovit, ze kdokoli si muze zkopirovat mnou vytvorene dilo - softwarovy produkt a protoze se mnou nema smlouvu (nekoupil si to ode mne) neni to trestne a ja jej ani nemohu zazalovat.To byl smysl meho dotazu.

Petr Kadlec|2. 2. 2012 13:35| reakce na Ondřej Palkovský - 1. 2. 2012 22:33

Ale ono to obecně (nezbytně) _není_ založeno na myšlence „musíme zavést ochranu autorským právem, jinak by spousta těch děl nevznikla“! Tohle je myšlenka _amerického_ pojetí („… podporovat vědecký pokrok a užitečné znalosti a umění“), existují třeba i přirozeněprávní interpretace (autor má na své dílo přirozené právo, ne že by se společnost ochranou tohoto práva o něco utilitárně snažila).

Jan Altman|2. 2. 2012 13:10| reakce na Adam Čabla - 2. 2. 2012 12:19

OK, tedy reformulováno: zájmem každého jednotlivého byrokrata a politika je "co nejvíce státu": co nejvíce vybrných daní, co nejvíc regulací, co nejvíc dalších úředníků pod sebou, co největší moc, potřeba razítka na každý pšouk, ...

Adam Čabla|2. 2. 2012 12:19| reakce na Jan Altman - 1. 2. 2012 12:08

Trochu vas chytim za slovicko ve vasem vlastnim stylu, ale jaky stat, jaka byrokracie? Ja neznam stat ani byrokracii, ktere by neco mohly chtit. Znam ovsem nektere statni uredniky a z televize spoustu politiku.