Diskuze k článku: PIIGS: Máte dluhy? A zlato máte? Prodávat a splácet!

Tomáš Raputa | 2. 3. 2012 04:43

V článku o novém dluhu nebo půjčkách Evropské centrální banky není ani slovo. Prodej zlata a nákup obchodovatelného dluhu na trhu jako výměna položek aktiv v rozvaze centrální banky opravdu žádné nové peníze nevytváří.

Tomáš Kocourek | 25. 2. 2012 10:32

Tak, tady to má autor černé na bílém, dokonce už i na Novinkách.cz:

http://ww w.novinky.cz/ekonomika/260070- prichazi-lek-na-krizi-natiskne -se-nebyvale-mnozstvi-eur.html

Tomáš Kocourek | 21. 2. 2012 20:04

Docela mě zarazil autorův výrok: "Poznámka pro inflační strašpytle: K žádnému „tištění peněz“ nedochází!".

Kdybytomu tak nebylo, tak by dnešní ekomonika zcela zkolabovala. Ta je právě založena na tom, že všichni žijí na dluh. Problémy s dluhem se řeší zase dalším dluhem. Kde se ale tyto peníze vezmou? Prostě se vytvoří. Exponencíální nárůst světové měnové zásoby, kterého jsme v posledních 40 letech svědky, sám od sebe přece nevznikne!!

Na tohle téma je na investičním webu zajímavý článek: http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2011/12/3/clanky/unce-zlata-za-40-tisic-dolaru-hudba-budoucnosti/

Jan Altman | 14. 2. 2012 10:03

Centrální banky jsou evidentně pěkný GOLD BUG. Zřejmě vědí své. Ale samozřejmě vůči "plebsu" dále směřují propagandu, že zlato je přežitek a barbarský relikt (a když to náhodou nezabírá a lidi začnou zlato hromadit, tak jim ho znárodní a zakáží vlastnit - viz USA 1933).

Neochota prodat zlaté rezervy svědčí o tom, že národní elity nevěří, že EU a EURo tu budou navěky (berou je jen jako byrokratickou parádní hostinu, která ale nutně jednou musí skončit). Dokonce evidentně nevěří, že experiment s nekrytou měnou, započatý roku 1971, potrvá navěky.A vskutku, jeho délka v poměru k tisíciletím zlatých a stříbrných pravých peněz, je zcela zanedbatelná a v historii vždy podobné pokusy o "papírový standrad" vedly k hyperinflaci, bankrotu, dokonce k pádu celých říší a civilizací.

Národní centrální banky tedy myslí na "zadní kolečka" na dobu poeurovou, či dokonce popapírovou. Národní suverenita a prosperita je jim bližší, než chiméra evropské vzájemnosti. V tomto stanovisku je podporuje fakt, že je nikdo nemůže donutit papírové dluhy splatit (viz Řecko a nekonečné zachraňování), amorální možnost v budoucnu zbankrotovat a při tom si reálný majetek (zlato) nechat, ale také nákupy jejich dluhopisů ze strany ECB. To vše státy jako Portugalsko motivuje k tomuto nezodpovědnému, amorálnímu a "vyčůranému&quo t;chování.