Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Babylon: Evropský trh práce doplácí na jazykovou různorodost

Tomáš Raputa | 27. 3. 2012 | Celkem 14 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 14 komentářů v diskuzi.

Tomas Froelich | 28. 3. 2012 22:49

To je vsechno ale jen takove hezke povidani. Tady nejde jen o jazyk. Realita je takova, ze jazyk je sice duezity, ale sam o sobe nestaci. Zalezi zejmena na oboru. Jako priklad uvedu Nemecko, kde uz pres jednu dekadu pracuji. Pokud jste technicky zamereny - strojarina, stavarina, IT atp, tak v podstate nemate vetsi problem sehnat praci i s mizernyma znalostma jazyka. Podobne to plati i pro uklizecky a pomocne zdravotni sestry a pecovatelky. Lekar uz musi jazyk umet. Pokud jste ovsem obecne humanitne vzdelany, tak proste mate smulu. Ucitele, pravnici, ucetni, danovi poradci, urednici a jim podobni v nemecku a jiste i v jinych zemich eurozony jednoduse pracovat nemohou. Museli by si doplnit patricne vdelani = 2 a vice let celodenniho studia. To neni moje fabulace, to je tady tvrda realita. Dochazi to i do takovych extremu, ze ucitelka ve skolce ci skole napriklad z Berlina nemuze bez rekvalifikace ucit v jine spolkove zemi - napriklad v Koline nebo Mnichove, cili problem uz mezi nemci, jen v ramci nemecka. Takze portugalsky chemik - urcite ano, lekarnik - mozna, ale ucitel chemie? 100% ne

Nahlásit

0
+
-

Petr Kocur | 27. 3. 2012 16:05

Pane Ibrahime Kováči, máte pravdu v tom, že HDP nic neříká o spokojenosti populace, resp. jednoho každého z nás. Lidé v 19. století v českých zemích, pokud se neválčilo a nehrozila neúroda, se dosyta nejedli a byli spokojeni. K tomu jim dopomáhal Bůh. Jenže dnes většina lidí posuzuje svoji životní úroveň podle toho, co si naloží do spotřebního koše, a od toho odvozuje svoji spokojenost, resp. nespokojenost.
Pokud se nyní něčeho nedostává, pak je to utrpení. Kdyby Čechy prošly válkou, chleba byl vzácností a cesta autobusem do práce těžko dosažitelný luxus, lidé by se spokojili s málem (např. že jim zrovna nepadají bomby na hlavu) a v těch okamžicích by mohli pociťovat i okamžiky štěstí.
Tím vůbec nechci říct, že Češi si zaslouží válku a bídu. Jen by si měli uvědomit, že jim v podstatě ke štěstí nic nechybí, pokud to štěstí nebudou spatřovat v hypertrofovaném HDP. Takto jim zbývá jen nostlagicky vzpomínat na časy, kdy bylo dobře (za krále Holce, za tatíčka Masaryka a soudruha Husáka, kdy stálo vejce korunu) a upínat se k budoucím nadějím.

Nahlásit

0
+
-

Ibrahim Kováč | 27. 3. 2012 10:37

Otázka je, prečo zrovna rast HDP by mal byť tým bohom, ktorému sa budeme klaňať a pre ktorého urobíme všetko, trebárs aj obetujeme ľudí. Dnes sme si z HDP urobili úplne klasický fetiš - kašleme na to, čo ľudia chcú, ako sa cítia - hlavne že HDP rastie!

V USA to kľudne môže byť tak, že rozšírenie angličtiny je dôsledok ochoty ľudí cestovať za prácou, nie príčinou. Článok z korelácie automaticky vyvodil kauzalitu, čo je jedna zo základných chýb tzv. "štúdií". Európania (tí čo ostali v Európe a neodišli za prácou kdesi inde) si možno viac cenia toho, že môžu byť doma, so svojou rodinou a sú ochotní obetovať možný vyšší zárobok. Myslieť si, že vyšší zárobok je automaticky lepšia voľba bez ohľadu na čokoľvek iné je zásadná chyba.

Nahlásit

0
+
-

Vlad Ender | 27. 3. 2012 10:17

A proc si myslite, ze "strukturovanostquot;jazyka je nejaka vyhoda ci nevyhoda z praktickeho hlediska? Pohled do realu mi rika, ze anglictina dnes suverenne vede (cca 1.8 milionu lidi jako druhy jazyk + neco pres 300m jako prvni). Pokud by jsme se divali na strukturu, tak bych spise ocekaval slovanske jazyky, ktere maji k te latine (gramaticky, bavime se o strukture) podstatne blize nez ty zapadoevropske.

Osobne bych naopak rekl, ze nedostatek struktury je pro anglictinu plus, neb ji cini uzasne otevrenym jazykem - a tim velice flexibilnim a prizpusobivym nastrojem. Nema zadny Ustav pro jazky cesky ci Academie francaise - ktere jsou ostatne obvykle desetileti za skutecnym vyvojem jazyka, a vetsina normalnich lidi je ignoruje.

Odpor k anglictine je spise byrokraticky a nekdy akademicky - zase, v realu anglictina vitezi. Viz znechucenost Chiraca kdyz v frankofonnim meste - Bruselu - francouzsky businessman oslovoval shromazdeni EU anglicky.

Nahlásit

0
+
-

Pavel Verner | 27. 3. 2012 10:55 | reakce na Vlad Ender - 27. 3. 2012 10:17

Necháváte se unést svými předsudky. Samozřejmě i mladí Francouzi se učí anglicky a někteří z nich umí perfektně - stejně jako někteří Češi. Problém nastává, když čísla vztahujeme na celou populaci. V takovém případě se pak to statistik dostávají generace rodičů a prarodičů a ty opravdu měly jiné starosti, než se učit anglicky. A to i ve Francii - nic nenaznačovalo takovou predominanci tohoto jazyka dejme tomu v 70. a 80. letech, kdy tito lidé studovali.

Dále si myslím, že by se lidé neměli soustředit pouze na angličtinu. Lidem z našeho pohraničí by stejně tak pomohla němčina či polština, stejně jako Italové, Španělé a Francouzi mají společně velmi blízké jazyky a mohou tak vyměňovat pracovníky mezi sebou. Problém je, že všechny tři země jsou na tom tak podobně špatně. Italové a Francouzi se ovšem mohou naučit německy (za rok-dva své nezaměstnanosti by základy zvládli) a zkusit své štěstí tam. Španělé a Portugalci pak zkouší štěstí v Latinské Americe, čehož ještě Evropa jednou bude hořce litovat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vlad Ender | 27. 3. 2012 11:29 | reakce na Pavel Verner - 27. 3. 2012 10:55

Predsudky urcite mam, neb ziji v anglofonnim svete uz nejakej ten rok. Nicmene nechapu proc si z toho odvadite to co pisete? Muj prispevek mel byt komentar ke komentari pana Mullera, bohuzel ale vyskocil o neco vice..

Rozhodne nepisi ze by mladi Francouzi ci Cesi neumeli anglicky (i kdyz mi prijde ze v Cechach ted spise frci nemcina, coz je relativne pochopitelne vzhledem k orientaci ekonomiky. Jak idalni to je dlouhodobe, je jina vec).

Mimochodem, i v 70. a nemluve o 80. letech byla anglictina podstatne vetsim jazykem nez libovolny jiny Evropsky jazyk. Kdyz nic jineho, tak kvuli US, a proniknout na US trh je jeste porad lukrativni a vyzaduje anglictinu. A napr. takova Indie ma vice anglicky mluvicich lidi nez v podstate cela Evropa dohromady (vcetne UK).

Samozrejme, ze anglictina mela historicke vyhody - britske imperium koneckoncu pokryvalo petinu obyvatelstva planety a ctvrtinu souse (a podstatne vice pokud pocitate jen to co je obyvatelne). Jenze, na rozdil od napr. te latiny, co take pokryvala podstatene velkou cast sveta, je to jazyk lehci a otevrenejsi (prave tim jakej je to zbastlenec), proto ji adoptuje i docela dost lidi mimo byvale britske imperium.

Jak dlouho anglictina prezije, je jina otazka, nicmene dovolil bych si tvrdit ze jeste nejake to desetileti tady bude.

A ohledne toho presouvani pracovni sily - Londyn je ted pate nejvetsi francouzske mesto na svete (odhadem cca 400k francouzskych obcanu), vetsi nez Nice ci Strasbourg, tesne za Toulouse, a jen dvakrat mensi nez Marseille.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pavel Verner | 27. 3. 2012 23:03 | reakce na Vlad Ender - 27. 3. 2012 11:29

No mně jde primárně o to, že v 70.-80. letech se státy jako Francie, Itálie, SRN orientovaly primárně na obchod mezi sebou a angličtinu tolik nepotřebovaly. Naopak vidím značný rozmach angličtiny zejména s rozvojem internetu jako nového média a prostředku komunikace. To celé bylo pouze podpůrným argumentem toho, že zatímco Skandinávie, jejíž jazyky jsou angličtině velmi blízké, začala s orientací na tento jazyk se značným předstihem, státy, jež mají nyní největší problémy s mobilitou pracovní síly z objektivních důvodů takový krok neudělaly. Vaše narážka na Chiracovo znechucení pak pouze dokreslovala vaši zaujatost vůči ostatním jazykům než je angličtina.

Já samozřejmě význam angličtiny nezpochybňuji. Ale autor tohoto článku zdůrazňuje, jak je důležité mluvit zrovna anglicky (nebo jedním jazykem napříč kontinentem). Domnívám se ale, že naopak jazyková pestrost Evropy umožňuje jejím obyvatelům se specializovat. Ne každému bude angličtina potřebná (a ne každý je schopen se anglicky naučit), pokud jeho země obchoduje zejména s Německem, Rakouskem a Švýcarskem. Naopak to chce, aby tyto národy (Němci, Francouzi...) přijali podobnou toleranci k cizincům studujícím jejich jazyk, jako to udělali anglofonní obyvatelé. Zatímco ve Francii se vyžaduje absolutní znalost jazyka, abyste dostal solidní místo na úrovni, v Anglii tomu tak (bohužel?) není. Důležité je, že se domluvíte.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Radek Doležal | 27. 3. 2012 07:47

No je tu ještě Esperanto. Sice jsem to nikdy nezkoušel ale prý je strašně jednoduché a snadno naučitelné. A hlavně politicky neutrální.

Na druhé straně pochybuji že velké národy by tu nadvládu Angličtiny kdy přijaly. Frantíci určitě ne.

Já myslím že to vyřeší až automatické překladače ala Startrek :D

Nahlásit

0
+
-

Libor Kosour | 27. 3. 2012 16:53 | reakce na Radek Doležal - 27. 3. 2012 07:47

Esperanto pry hlavne nema vyjimky. Jen se podivejte, co jich v Cestine a jinych jazycich je. Treba obycejna mnozna cisla podstatnych jmen. Kdyby si svet stale nehral na cca 200 vetsinou ministatecku, mohl uz vsude byt 1 jazyk, technicky na to mame. Dovedete si predstavit ty uspory za preklady, navody k pouziti, atd?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 27. 3. 2012 23:31 | reakce na Libor Kosour - 27. 3. 2012 16:53

Newspeak je praktičtější. Proč mít dvě slova opačného významu? Dobrý a špatný? Stačí dobrý a nedobrý. A nepravidelné stupňování, to je pro zlost. Dobrý a lepší? Dobrý a veledobrý! To by se teprv ušetřilo!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 28. 3. 2012 15:54 | reakce na Gabriel Pleska - 27. 3. 2012 23:31

Newspeak opravdu nekde existuje, nebo je to z nejake scifi knizky? Jsem pro kazde smysluplne zjednoduseni, jazyk ma slouzit cloveku a ne naopak.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Gabriel Pleska | 28. 3. 2012 16:50 | reakce na Libor Kosour - 28. 3. 2012 15:54

George Orwell: 1984, doporučuju :)
Jazykové inženýrství je jeden z poddruhů inženýrství sociálního; není o co stát.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 28. 3. 2012 19:29 | reakce na Gabriel Pleska - 28. 3. 2012 16:50

Uz si vzpominam, oni podle nejakeho klice zuzovali slovni zasobu.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Aleš Müller | 27. 3. 2012 07:24

Jediným problémem tétomyšlenky je však nestrukturovanost angličtiny. je to směsice vlivů, od keltštiny, saské jazyky, normandština - výsledek je zmatek ve struktuře jazyka. Němčina na tom není o mnoho lépe, francouzština je zase příšerná na výslovnost a asi by bylo lepší používat zpátky latinu :- ) Ta má sice také některé obludnosti, ale je z evropských jazyků zřejmě nejlépe strukturovaná.

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK