Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Mitterandův dědic Hollande

Přihlášení do diskuze

Kruci, přehlédl jsem měřítko na levé části grafu...
Ale opět narážím na kvalitu vládnutí, což jsem si vyzkoušel na vlastním preparátu. Zkusím rozvést do epičtější šíře: už jsem tady zmiňoval, že mě živí do značné míry klinická hodnocení léků. To je v podstatě zakázka na vysoce sofistikovanou práci - s nízkými materiálními náklady pro mne a vysokou přidanou hodnotou. Daně a jejich výše (odmysleme extrémy, ale jestli zaplatím o pár procent víc nebo míň) je v tomto marginálie. Nyní mě donutili modrobolševici k tomu, abych část drahocenného času sebe a spolupracovníků vyplýtval na zbytečné úřadování. Takže vydělám míň, zaplatím míň a ještě budu naštvaný...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Já nevím, ekonomické školy nemám, ale když se dívám na ten graf, tak tam vidím tři křivky. HDP ( ne růst ale absolutní hodnotu ), veřejný dluh ( ne k HDP ale absolutní hodnotu ) a pak poměr veřejného dluhu k HDP.

Pak tam jsou modré a narudlé pruhy, které označují jednotlivá období pod vládou levice - pravice.

Když se dívám na tu křivku veřejného dluhu, tak vidím že od 1981 do 1991 roste v podstatě konstantně a pomaleji než roste HDP.

Rokem 1991 dochází k akceleraci tempa růstu dluhu a naopak zpomaluje růst HDP až do roku 1995, kdy se tempo růstu veřejného dluhu zmírňuje zhruba na úroveň z let 1981-1991 a opět je pomalejší než růst HDP. V roce 2003 ale nastává další zlom a výrazná akcelerace růstu dluhu která trvá do konce grafu.

Když se nad tím zamyslíte, tak ty akcelerace souvisí s těmi narudlými pruhy, ale ne tak jak naznačuje Kohout, ale právě naopak.

V čem dělám chybu, při čtení toho grafu, že docházím k opačným závěrům než Kohout ?

Nahlásit

0
+
-

Připojím s k panu Rybovi a budu tvrdší. I mne- neekonoma- zarazil prudký vzestup křivky v posledních letech a pak jsem si uvědomil, že pohyb směrem dolů udělal HDP. Poněkud tood pana Kohouta zavání manipulací. Přesně v duchu první reakce pana Ryby.
A nebudu otevírat nový příspěvek, pan Antonín mi promluvil z duše. Ono je celkem podružné, jakou mají politici deklarovanou orientaci, ale jak konzistentně a promyšleně dokáží provádět ekonomickou politiku- viz tupé škrty nejlepšího, pravicového,ministra financí v galaxii a možná i v celém vesmíru.
Sám vidím ve zdravotnictví, kde se pohybuji, spoustu nesmyslů, které ubírají výkon a k tomu zadělávají na budoucí problémy: třeba zákon o zdravotních službách 372/2011. Vytváří atmosféru strachu z legislativních pastí, přidává neuvěřitelné administrativy- tedy aby se ošetřila část legislativních pastí a tohle vše blokuje neproduktivně mentální kapacitu vyšších zaměstnanců. To je příklad - v lepším případě - nekonzistentního a nepromyšleného zákona. V horším případě je to lumpárna s cílem ušetřit za platby ZZ a dostat do potíží případné potížisty.
To jsem dal jako příklad, že ekonomiku (a zdravotnictví do ní patří) možná ještě spíš ovlivňuje kvalita zákonů a managementu než jeho politická orientace.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ten graf říká na první pohled všechno. Nemáte prosím někdo totéž pro Česko od 1993 (nebo Československo dejme tomu od 1975, aby to bylo srovnatelné)?
P.S. Pochopil jsem správně, že ten graf byl k článku připojen dodatečně?

Nahlásit

0
+
-

V době Mitteranda vládl v sousedním Německu konzervativní Helmut Kohl a jeho minister financí Theo Weigel udělal dluhů jako žádný před ním, a zpackal i sjednocení Německa které mohlo být pro západ o 300 milliard DM levnější, kdyby se dluhy východních firem a státu nepřepočítávaly 1 : 1.
Na druhé straně socialistický nástupce Kohla, kancléř Schroder byl považován za úspěšného a
dělal částečně konzervativnější politiku než konzervativní kancléřka Merklová. Pokud bude Hollande postupovat podobně jako Schroder bude úspěšnější než Sarkozy, který žádné opravdové reformy nezvládnul.
Myslím že záleží víc na konkrétních osobnostech a situacích né tak moc na tom politickém křídle.

Nahlásit

0
+
-

Jak to vypadá, když si možnápravičák lže do kapsy:
to se vezmou data o růstu veřejného dluhu. Aby se zakrylo, že dluh rostl za vlády socialistů i pravice více méně stejně, tak se ten nepříjemný fakt zrelativizuje tím, že příslušné dluhy vztáhneme k příslušným růstům HDP. A když větší růst připadne na období socialistů (jako se stalo u nás), napíše se, že "socialisté vytvářeli v době extrémního růstu větší strukturální schodek". Když ale připadne vyšší růst na období pravice (Francie), nenapíše se, že pravice vytvářela větší strukturální schodek, ale napíše se že "pravice měla nižší dluh k poměru k HDP".

Že je to pak nakonec stejně všechno jedno a celkový kumulovaný dluh tady je nikoliv v poměru k tehdejším růstům, ale ke stávajícím a k předpokládaným růstům, už málokoho zajímá. Ani levičáka ani pravičáka - jak se zdá. U Kohouta tak jako tak není jasné, čím je. Už podle toho, komu všemu od Šumavy k Tatrám "poradcoval&quo t;

Nahlásit

0
+
-

pan Kohout zase trochu balamutí, veřejný dluh Francie roste stejným tempem bez ohledu na politické barvy (konec konců úplně stejně jako u nás!). Mění se jen růst HDP, na což mají, mezi námi pravičáky, ostatně vlády pramalý vliv. Usvědčuje ho graf http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/mitteranduv-dedic-hollande/Contents/0/dette.jpg

Mění se jen HDP a výsledkem je pak neproduktivní šermování kdo zvýšil poměr dluh/hdp víc a kdo méně.

Nahlásit

0
+
-