Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Řecká předehra ještě neskončila, a ve Španělsku už začíná skutečná opera

25. 6. 2012
19 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Reakce na váš příspěvek níže:

To porovnání spoření vs. nemovitost bylo ve smyslu, že vstoupit do etapy inflace s barákem a za pár let se vynořit opět s barákem je lepší, než si po celou dobu "zhodnocovat&qu ot;peníze na účtě. A když už cash, tak raději v papírcích v sejfu, protože bankovní kolaps může přijít přes noc a pak už se může dít cokoliv.
Vůbec "nejlepší" je situace okolo penzijního spoření. K těmto prostředkům se v případě krize střadatelé nedostanou ani náhodou. Na zrušení se totiž čeká 6 měsíců a to je dost času na změnu pravidel uprostřed hry. Tím bude jednou hodně lidí ošklivě překvapeno.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ano, přesně tak.

Navíc hyperinflace rozvrací společnost a často ji následuje nějaká změna režimu, či touha po odvetě na těch, kdo ji (v očích "lidu") způsobili a i po těch, kdo na ní vydělali. A znovu opakuji: s barákem na zádech se před běsnící lůzou obtížně utíká.

A jestli je nemovitost lepší investice, než spoření.
No to je otázka. Záleží na tom ve které fázi nemovitostní bubliny ji koupíte. Ve Španělsku domy klesly o čtvrtinu a zřejmě ještě jednou tolik budou muset klesnout. Pak třeba přijde zavedení pesety a v tvrdé měně klesnou ještě více.
V CZ nemovitosti již několik let klesají a ještě chvíli možná budou, zatímco inflace je určitě vyšší, než přiznává ČSÚ.
Nemovitost je nelikvidní majetek. Peníze ze spořícího účtu vyberu rychleji a mohu nakoupit něco, o čem myslím, že potřebuji, nebo co má potenciál růst.
Peníze mohu převést do zahraničí, dům ne.
Hotovost mohu vlastnit anonymně. O domu stát ví a proto si ke mně bude chodit pro stále vyšší výpalné (v slovníků parazitů se tomu tuším říká daň z nemovitosti).
Samozřejmě že se investice do nemovitosti může i vyplatit (zejména pokud máte známé na správném úřadu či nakoupíte od státu/obce levně). Ale i argumentů proti nemovitostem je hodně.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Španělsko se potápí (http://tinyurl.com/7rxlp68).. .kdo si vsadí na Itálii?
http://blog.aktualn e.centrum.cz/blogy/ales-michl. php?itemid=16658

Nahlásit

-
0
+

Pro: R E D A K C E.
Vypoadá to, že cca od 5. levelu vnoření odpovědi na příspěvek již není možné dále reagovat - nastane chyba.Možná to je mým prohlížečem, ale zkoušel jsem dva.

Nahlásit

-
0
+

Pro: Petr Svoboda

Ano, Huntové byli udolání hlavně změnou pravidel uprostřed hry. A ano, legal tender (fiat) je ze zákona možné použít pro vyrovnání jekékoli pohledávky.

Jenže jak už jsem řekl, druhá strana (Comex, FED, JPM, vláda, dolar, ...) dnes nejsou ve stavu, jako tehdy před 40ti lety. Jejich pozice je velmi vratká, vše stojí na chatrné důvěře.
Pokud by tedy došlo k tomu, k čemu došlo během pokusu bratří Huntů a pokud by "elita" opět chtěla (resp. musela) použít nestandardní opatření, tak už jí to nemusí projít. Kdyby např v podstatě uznala, že už fyzický kov nemá a že investoři nuceně budou vypořádání ve fiat penězích, jen by to podpořilo hlad po kovu a panický úprk od papírových aktiv. Najednou by každý investor v ETF zlatém/stříbrném fondu viděl, že vlastně žádné zlato/stříbro nemá (viz už dnes případ MF Global) a jal by se to řešit. Každý držitel dolaru či bondu by také silně zapochyboval o hodnotě svých papírků a chtěl by je směnit za reálnou hodnotu.

Ostatně již dnes jsou patrné náznaky oddělování trhu s papírovým a fyzickým drahým kovem, stále méně se daří předstírat, že je trh jen jeden. Běžně dochází k výprodejí (a poklesu ceny) na "papírovém" ;trhu (Comexu) v situaci, kdy poptávka po fyzickém kovu neklesá, či dokonce roste.

Zkrátka docela pochybuji, že by dnes "elitě" a jejímu finančnímu systému prošel stejný zásah, jaký úspěšně podnikla proti bratom Huntovcom.
Doufám, že k něčemu takovému v dohledné době dojde (ale raději později, po další akumulaci), bylo by to velmi zajímavé pozorovat! A možná v přímém přenosu vidět, jak se píšou dějiny. Pro držitele papíru by to však asi nebyl příjemný zážitek.

Nahlásit

-
0
+

A ještě pro zajímavost - během německé hyperinflace byla zajímavá struktura výdajů domácností. Přesná čísla už si nepamatuji, ale přes 90% šlo na potraviny a ten zbytek na nájmy, energie a ostatní. To znamená, že za nájmy se prakticky neplatilo.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Důvod, proč nemovitosti jsou problematickou ochranou proti vysoké inflaci (nemusí jít nutně o hyperinflaci, tedy o ztrátu důvěry ve fiat) je totální závislost cen nemovitostí na dostupnosti a láci úvěrů. Protože za vysoké inflace jsou i vysoké sazby, vycházejí splátky v nesmyslné výši, kterou si nikdo nemůže dovolit. A je jedno zda jde o rezidenční nebo komerční nemovitost. Takto je naprosto devastována poptávka, což devastuje ceny. Nominálně sice mohou růst, ale reálně klesají.

Nicméně, nemovitost je jistě lepší varianta než spoření, pojištění penzijní či životní, hotovost v bance nebo v matraci, dluhopisy, ...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nejsem komoditní expert, ale Huntovi byli sundáni změnou pravidel - změna výše marginu. Pravidel, které je možné změnit, bude určitě celý arzenál.
A pokud vím, ve speciální případech je možné už dnes cash vypořádání vnutit.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Anatomie HYPERINFLACE:

Podle mne spíš nelze řict, zda hyperinflace bude či ne a pokud bude, tak kdy.

Říkat, že nebude, má asi tak stejnou váhu, jako říkat opak. Podle mne je ekonomika/společnost tak složitý mechanismus, že to prostě nelze kvalifikovaně odhadnout.

Nicméně je dobré pokusit si vyjasnit pojmy - viz i můj příspěvek níže "Co ja a co není hyperinflace".
Ataké je dobré se zamyslet, nakolik se v historii proběhlé hyperinflace navzájem podobají. Pokusit se o popis anatomie hyperinflace. V historických hyperinflacích (Jugoslávie, Zimbabwe, Německo, atd... - jsou jich desítky) se pokusit najít společné rysy v jejich projevech, společné příčiny, společné důsledky. A také najít atriuty, které jsou pro každou z nich jedinečné.
Z toho by pak mohlo býti možné odvoditi, jaké rysy té případné budoucí hyperinflace budou jisté a jaké asi budou variabilní.
Minimálně na ty jisté projevy je pak možné se připravit.

Studium proběhlých hyperinflací například může odhalit obvyklé chyby, které lidi v přípravě na ně činí.
Jeden z největších omylů (s nejfatálnějšími ekonomickými následky) spojených s hyperinflací a při tom ten mezi veřejností snad nejrozšířenější a nejpopulárnější je podle mne ten, že "nejlepsí ochranou proti hyperinflaci je investice do nemovitosti". Lid asi vychází z toho, že když je nemovitost dobrou ochranou proti inflaci, musí být hyperdobrou ochranou proti hyperinflaci. Nic ale není vzdálenějšího pravdě. Masy lidí schudlých hyperinflací si nebudou moct dovolit nájmy, 5 penzistů se bude sestěhovávat do jednoho bytu (to nás mimochodem čeká i bez hyperinflace, stačit bude demografie a pokles reálných penzí), raketový růst cen energií a údržby znepřistupní bydlení širokým vrstvám obyvatelstva, nájmy majiteli nepokryjí ani režii, lidé budou řešit jiné priority, než placení nájmu (jídlo, ...). Během hyperiflace za dob Výmaru si šlo za jeden zlaťák koupit činžovní dům v centru Berlína. Takže minimálně v tomto případě jednoznačně lepší ochranou proti hyperinflaci bylo Aurum.
A o něco později se ukázalo, že utratit jej (zdánlivě výhodně) za činžák nebylo až tak moudré, protože po (národně) socialistickém puči si s sebou na loď do USA či Palestiny činžák vzít nešlo....

"Hi storiese sice neopakuje, ale rýmuje se":-(

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

H Y P E R I N F L A C E -
Jestli hyperinflace přijde, nebo ne, to nedovedu říci. A už vůbec ne, kdy.

Ale je dobré si uvědomit, co to hyperinflace je. Resp. co to není:
Hyperinflace není vyšší inflace. Podle mne je mylná představa, že inflace plynule poroste a že když překročí určitou arbitrárně stanovenou hranici (jakou?), už jí prostě přidáme tu předponu Hyper.

Spíše něž "inflace vyšší, než XX%" bych hyperinflaci charakterizoval jako ztrátu důvěry v peníze, resp. virtualni aktiva (dluhopisy, futures, derivaty, ...).

K hyperinflaci tedy nedojde tak, že budou dlouhodobě nízké úroky, občas přijde nějaké to QE a LTRO a v důsledku toho postupně porostou ceny a platy, např. takto: http://www.shadowstats.com/alternate_data/inflation-charts

K hyperinflaci nedojde postupně, ale skokově. Naprosto bez varování. Například proto, že snahy BRICS o nahrazení USD v roli světové obchodní a rezervní měny postoupí tak daleko, že v jednom okamžiku si investoři uvědomí, že perspektiva dolaru je nejistá a chmurná a začnou se jej zbavovat. Nastane jev s pozitivní zpětnou vazbou - tento výprodej a pokles USD vyplaší ostatní investory a začnou vyprodávat také. Najednou si všichni uvědomí, že USD je jen kus papíru, navíc takového, kterého bylo vytištěno neuvěřitelné množství a budou se snažit rychle jej směnit za něco hodnotného, dokud to ještě lze.

Obdobný skokový panický výprodej může nastat napřiklad po prasknutní největší bubliny všech dob - té dluhopisové. Dnes všichni investoři považují dluhopisy USA, Německa a Japonska za bezpečné přístavy a přesouvají do nich své prostředky. Cena těchto dluhopisů roste ad absurdum, výnos klesá ad absurdum -porovnejte výnos z USBonds s reálnou inflací viz odkaz výše - reálný výnos je hluboce záporný.

Dříve či později si ale někdo uvědomí, že 100% (a rostoucí) dluh USA je nesplatitelný, že Japonsko s dluhem 220% a demografickou časovanou bombou je absolutní bublinou a že Německo není až takovým tygrem - dluh má vyšší, než Španělsko, demografie nic moc, pokud zkrachují PIIGS, Německo přijde o poskytnuté záruky plus bude muset sanovat své banky (dluh dále skokově vzroste).

V podstatě spouštěčem může být cokoli. Bankrot velké banky, bankrot nějakého státu, panika na derivátovém trhu, ... a nějaký větší investor si uvědomí, že nekryté měny a státní dluhopisy jsou jen gigantická bublina bez reálné hodnoty.
Proto ta úporná snaha nic takového už nepřipustit, ať to stojí, co to stojí - ani malou a bezvýznamnou Řeckou či Kyperskou ekonomiku nelze nechat padnout, sebepředluženější španělskou banku nelze nechat zbankrotovat, atd...

Mohou se také objevit další bratři Huntové a ukázat, že na komoditní burze se obchoduje s násobkem existujícího Au a Ag a že když např. u desetiny kontraků bude požadováno fyzické doručení kovu, ukáže se, že ho tolik prostě není. To už se stalo v 70.letech, ale tehdy státy a banky (a dolar) byly v kondici a měli dost sil bratry Huntovy porazit. Dnes by takový čin vedl pravděpodobně k masivnímu runu na komoditní trh, zavření burzy a následně paniku i na trhu dluhopisů a akcií.
Nebo se pletu? Co na to místní čtenáři se zkušeností s komoditním trhem? Jak by dnes probíhal a dopadl zápas nových bratří Huntů s Comexem, FEDem, JPM a vládou?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Evropští lídři se zaklínají, že inflace nebude víc než 2 procenta, nicméně nově vygenerované peníze proudí do bank rychlostí možná pětinásobnou. Lídři si myslí, že to tak lze udržet navždy.

Pokud budete za rybu na domorodém trhu platit dvě mušličky, je naivní předpokládat, že zdvojnásobení počtu mušliček v oběhu zázračně podpoří spotřebu ryb na dvojnásobek při zachování ceny. Výsledkem bude spíš jedna ryba za čtyři mušličky.

Přesto však lídři při sypání peněz do ekonomiky básní o podpoře spotřeby.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A proč myslíte, že hyperinflaci v řádu stovek procent nelze očekávat? Jistěže ne letos nebo příští rok, ale matematika je neúprosná a trend musí pokračovat. Až do kolapsu - teprve pak bude politicky možné přijmout skutečná řešení. Tj. méně státu - méně sociálních jistot pro banky a bankéře, méně dotací, méně úředníků, ...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Mne to připadá nepřesné.
Na začátku je tvorba nových peněz, které až poté co se dostanou do oběhu, vyvolají doprovodný jev - Inflaci. V UK s tím mají bohaté zkušenosti, Řecko svou tiskárnu nemá. Už i Karel Marx se ve svém kapitálu zmiňuje, že má Bank of Englang více liber šterlinků v rozvaze, než odpovídá množství zlata.
Pavlovi by slušelo, kdyby se podíval také domů na růst měnových bází, úvěrů, cen realit. Jenže to by si mohl rozházet někoho z ČNB.

Nahlásit

-
0
+

Tak hyperinflaci v řádu stovek procent asi nelze očekávat. Je pravda ta, že pan Kohout poměrně systematicky poukazuje na to, že jsou vhodnější aktiva, než hotovost jako taková. A ono to v podstatě říká i selský rozum - nebudu stavět jeden obrovský barák (a už vůbec ne, aniž bych jej měl pojištěný), do kterého narvu všechny úspory. Ale raději menší, k tomu kus pole... Případně druhý, který pronajmu, nebo dám mladým.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Dnešní problémy Evropy nejsou ani nečekané ani náhodné, ale částečně předvídané a vítané, částečně systematicky připravované a dobře řízené. Politikům hašení krizí penězi daň. poplatníků přináší body (zadlužování většina voličů vítají, protože se při mrhání cizími penězi dostane i na ně, navíc většina lidí ráda žije na dluh, konzumuje teď z vypůjčeného a co bude potom, je už nezajímá), věřitelům a některým investorům to přináší peníze, střední vrstvě (samostatné a sebevědomé) ztrátu vlivu a postavení. Ti, kdo nejvíc doplácejí na krizi a z ní plynoucí inflaci, se nemohou účinně bránit, protože je většina přehlasuje. Toť jedna z nevýhod demokracie.

Nahlásit

-
0
+

Dluh se splácí inflací následovně - půjčím si od Vás 5 milionů. Zítra nastane hyperinflace a rohlík bude stát milion - vy jste těch 5 milionů spořil celý život, já Vám zítra vrátím částku odpovídající čtrthodinové mzdě.
Dlužníkovi se inflace vyplácí, věřitele okrádá. O výši inflace rozhoduje (ponejvíce) stát, největším dlužníkem je rovněž stát. Jistě si domyslíte, co z toho vyplývá.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Dluh je splacen inflací díky tomu, že většina dluhopisů má pevný výnos (~úrokovou sazbu) - dejme tomu, že ten bude 5 %.
Když bude inflace 2 %, tak investor ve skutečnosti vydělá 3%.
když bude inflace 5 %, tak investor "zůstane na svém"
Když bude inflace 10 %, tak investor dostane nazpět méně (v kupní síle), než za kolik dluhopisy nakoupil.

Z pohledu státu je to přesně naopak - čím vyšší je inflace, tím lépe, protože tím menší zátěž dluh představuje. Můžeme si představit, že stát dluh splácí z nominálního HDP (které je tím větší, čím vyšší je inflace). Naopak dluh s inflací neroste. Je tedy pro stát snazší jej splácet.

Velká Británie měla období, kdy byla inflace výrazně přes 10% (chvíli dokonce i 25%) - tímto způsobem se zbavila velké části dluhu...

A co se týče těch 2 procent ... pan Zápotocký taky říkal, že měnová reforma nebude. Budete věřit politikům, kteří dnes slibují, že "inflace nebude"?

Nahlásit

-
0
+

moc pěkný článek. taky jsem euroskeptik, a to díky panu Kohoutovi především...
Ale jednu věc nechápu: co je myšleno tím, že dluh bude splacen inflací? jak to funguje? a je to vůbec možné, když všichni přední evropští lídři se zaklínají, že inflace nebude víc než 2 procenta?

Nahlásit

-
0
+

Ekonom nejsem, v důchodu mám víc času, zajímá mně jak bude, v zadlužené republice, v předlužené Evropě.
Stovky článků, stovky hodin hloubání, možná víc.A pořád nic. Jen to horší. Všeobecný rozklad, devastace hodnot, rozkrádání, zadlužování zrychluje.
K jakému výsledku jsem došel?
Řízení malé dřevěné lodičky obyčejného rybáře má úroveň. Řízení státu a velké Evropy, přes veškerou techniku a komfort, ji nemá. Řízeny jsou právě tak, jak Costa Concordia pár set metrů od břehu. Skalisko ještě většina nevidí, vyhnutí se je už vyloučeno.
Island je malá lodička, ostatní jsme velcí.
Jsem na palubě, vyhlížím nejkratší cestu ke břehu.
Ale vím, kdo to zavinil.

Nahlásit

-
0
+