Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Devadesát milionů oktávek. Reforma školství by z Česka udělala pohádkově bohatou zemi

29. 6. 2012
6 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Zmínka o "blatníku hyundaie" mne inspirovala k několika poznámkám:

- Z grafu (i z mé praktické zkušenosti) vyplývá, že se vzděláním to nejvážněji vzala Korejská republika, kde se vzdělání v posledních 20 letech stalo doslova kultem. Rodiče si berou hypotéky a úvěry, aby svým dětem mohli zaplatit nejlepší korejské a zahraniční školy - a děti studují, až se z nich kouří! Výuka (a následné společné samostudium) jsou denně běžně od 8 do 22 hodin, a to na středních i vysokých školách. Toto je skutečným "kouzlem", jak se ze zaostalé agrární země, rozvrácené válkou, stala za 60 let 10. nejvýkonnější ekonomika světa... Korea (jižní, pochopitelně) je dneska tak daleko, že ji nedoženeme, ani kdyby nám šla naproti...

- Poznámku o "blatníku hyundaie" vnímám jako příklad, ale musím říct, že dosti hloupý (autor promine). Přesně totiž slyším slova někdejších politických elit v letech 2005 - 2006, kdy Hyundai oznámil svůj záměr postavit svůj první a jediný výrobní závod v zemích EU v Moravskoslezském kraji v České republice. Poznámka na okraj: Jedná se skutečně o plnohodnotný výrobní závod (lisovna, svařovna, lakovna, finální montáž, výroba převodovek) a nikoliv o "montovnu" ,jak si naprosto mylně vzal do hlavy tehdejší ministr průmyslu... A proč je to příklad hloupý? Nejsou žádné pochyby o přidané hodnotě vědy a výzkumu, ale prostě nemůžete všechny obléknout do bílých plášťů a posadit je do výzkumnýuch ústavů a vývojových center. Gaussova křivka rozložení "inteligence&qu ot;v populaci je neúprosná - vedle malého procenta géniů a zhruba stejně malého procenta nevzdělatelných lidí je tady většina, která zvládne učební obor, maturitu nebo vysokou školu praktického zaměření (bez činnosti ve vědě a výzkumu). A pro všechny tyto lidi je potřeba najít práci! 96% zaměstnanců společnosti Hyundai Moor Manufacturing Czech (HMMC) jsou občané České republiky, v drtivé většině (98%) obyvatelé Moravskoslezského kraje, zejména okresů Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek, tedy okresů nejvíce postižených strukturální nezaměstnaností po útlumu hornictví a hutnictví. HMMC a přími subdodavatelé, kteří přišli do regionu s ním (a bez Hyundaie by tu nebyli) vytvořili společně 10.500 pracovních míst (jak jsem uvedl výše, 96% z nich obsazených obyvateli ČR) - a to se tady opravdu počítá! Kromě toho, práce s průměrným měsíčním příjmem 27.400,- Kč v nejmodernější automobilce v Evropě, jakou společnost HMMC je, se stala otázkou prestiže a na jedno volné místo jsou tady dnes desítky uchazečů.

- Na druhou stranu jsou ale v Moravskoslezském kraji takové výzkumné a vývojové "bomby", o jkterých většina obyvatel ČR nemá ani tušení: Věděli jste např., že v Ostravě sídlí celá divize výzkumu a vývoje špičkové finské softwarové firmy TietoEnator? Nebo že Bang+Olufsen, "Rolls-Royce domácí elektroniky", přestěhoval svůj výzkum a vývoj z Dánska do Kopřivnice...?

- No a k tomu "blatníku hyundaie": Ke každé práci, má-li být udělána dobře, je zapotřebí kompetence - ale karoserie (včetně blatníků) v závodě HMMC stříkají roboti...

Petr Vaněk
Ředitel vnějších vztahů
HMMC

Nahlásit

-
0
+

Každý má svůj pohled na to, jak dosáhnout ráje na zemi...



V jedné daleké zemi zvané Babylón se obyvatelé domluvili, že jsou sice nejvyspělejší lidskou společností široko daleko, ale že chtějí svůj blahobyt zvyšovat donekonečna. A tak se dohodli, že si postaví obrovskou nekonečnou věž.
V průběhu stavby vybudovali vodovod k zásobování stavebníků. Taktéž zpevnili a rozšířili cesty, aby se po nich rychleji dopravil stavební materiál. A byl vybrán správce cest, aby je udržoval v použitelném stavu. V blízkosti staveniště odstranili pole zemědělců, aby mohli ukládat stavebniny a ubytovat řemeslníky a stavebníky. A byl vybrán správce ubytovacích prostor, aby dohlížel na dostatek místa a použitelnost obydlí. A obchodníkům zadali poptávku dovozu plodin z jiné země, aby jim zajišťovali potraviny.
Po čase však správce vodovodu zjistil, že údržba stojí více, nežli se vybralo. A tak se sáhlo na připravené zdroje a správce vodovodu měl dostatek prostředků.
Zanedlouho se u cest objevily trhlinyv povrchu, a tak správce cest nechal po vzoru správce vodovodu vybrat dostatek prostředků k jejich opravě. Aby v budoucnu nebylo zapotřebí žádat o navýšení prostředků, nechal správce cest vybrat dvojnásobnou sumu a uložil ji pro pozdější použití.
Původní obyvatelé Babylónu byli spokojení s nastaveným společenským řádem a spokojeně umřeli s myšlenkou nikdy nekončícího růstu věže a své země.
Když správce ubytovacích prostor uviděl, že ostatní správcové dostali, oč si řekli, začal falšovat náklady a po obdržení prostředků si část nechával pro sebe. Ale nikdo mu nedovedl prokázat, že náklady byly nadhodnocené, jelikož ubytovaní stavebníci často měnili svůj pobyt a v mnoha položkách nákladů nebylo možné se vyznat. A díky ukradeným prostředkům měl u obchodníků lepší pozici, dával jim větší hodnoty nežli ostatní a měl přednost ve frontách, objednané zboží mu donášeli až do domu, nemusel tedy chodit na tržnici. A tak obchodníci po čase zvýšili ceny, protože se nechtěli otravovat s ostatními obyvateli a stavebníky, když jim stačilo směnit méně zboží za vyšší hodnotu.
A obyčejní obyvatelé a stavebníci si lámali hlavu nad tím, jak by si také mohli polepšit a vylepšit svůj život. A tak jeden kradl stavební materiál, jiný začal vyjednávat vyšší odměnu za odváděnou práci...
Obyčejní stavebníci měli starosti s vlastní obživou a správcové hleděli, jak získat stále více výhod pro sebe. Potomci původních obyvatel dumali nad tím, proč se jim stavba věže nedaří a stavba nepostupuje výše. A pojali podezření, že za nedostatky můžou obchodníci, protože nemají na tržnici dostatečně čisto. A tak jim začali na tržnici posílat kontroly dodržování hygieny. Budování věže se však přesto nepodařilo obnovit. A tak začali kontrolovat čistotu na chodnících. Posléze zavedli přísnější kontroly čistoty vody. Přes veškerá opatření věž nadále nerostla.
A tak zkoušeli zavést nové daně z obchodních transakcí a z řemeslné výroby. To však vedlo k odlivu stavebníků, kteří přestali mít zájem o stavbu, která jim nemohla zajistit prosperitu. A již rozestavěná Babylónská věž se začala bortit kvůli vlivu času, působením větrů a deště.
A nepomohlo, ani zvýšení daní, ani další zvýšení daní. Pak vybrali Babylóňané moudré muže do poradního sboru, aby rozhodli, co se má udělat pro to, aby věž povyrostla. Jeden navrhoval to, jiný zase ono. Protichůdné názory a náměty se střídaly jeden za druhým. Nic však nepomáhalo. Babylóňané se nechtěli řídit radami, které jim říkaly, že stavbu nelze provést. Generace před nimi jim ukázaly cestu, které se chtěli držet za každou cenu a nepřipustili myšlenku, že Babylónská věž nemůže být nekonečně vysoká.
Po neúspěšných radách poradního sboru začali obyvatelé každý hledat způsob, jak stavět nekonečnou věž. Každý z nich však prosazoval jen svůj jedinečný názor, bez ohledu na to, co chtěli druzí a co bylo dobré pro stavbu věže. Jeden chtěl neomezené vzdělání, jiný zase neomezenou zdravotní péči, další prosazoval neomezenou pomoc pro každého, kdo si o ni požádá. Brzy začali každý mluvit pouze o svém vidění světa, o svém pohledu na budoucnost.
A tak se stalo, že jeden druhému nerozumněl, neboť jeden poslouchal druhého a přitom se ve slovech snažil nalézt potvrzení toho, že on sám má pravdu.Při dialogu jeden mluvil svým pohledem o potřebě neomezeného vzdělání pro všechny, aby byla Babylónská věž postavena, jiný však v řeči slyšel svůj pohled o tom, že si může požádat o neomezenou pomoc, aby se mohl zapojit do stavby Babylónské věže.
A tak se stalo, že nedorozumnění ve slovech se projevovalo v nedorozumění při činech. Jeden druhému začali nadávat, každý se snažil Babylónskou věž postavit podle svého, a přitom jeden druhému bourali rozestavěné části, které jim překáželi. Netrvalo dlouho a někdo si prosadil zbourání postavených základů... A tak se celá rozestavěná Babylónská věž sesypala k zemi. A znechucení Babylóňané, jeden každý sám za sebe, se odstěhovali do různých koutů světa, které každý, podle svého správného názoru, považoval za nejlepší místo k životu.

Nahlásit

-
0
+

Pokud bychom chtěli řešit, komu "stát patří", tak bychom napřed museli říct, co stát je (a co není).
Pro úsporu místa uvádím externí studijní pramen:
http://www.mises.cz/databa se/literatura/14a_anatomiestat u.pdf

Dále:tvrdit, že nás k současnému (právě bankrotujícímu) sociálnímu státu zavedl historický vývoj a tudíž je to nutně dobré a jediné možné, to je tvrzení asi tak na stejné úrovni, jako totéž tvrdit před 25ti lety o komunismu. A vskutku, i tací tehdy byli.

Každopádě žádný libertarián nenavrhuje, že by chytří a vzdělaní měli právo vládnout těm druhým. Libertarián jen říká, že vládnout, ovládat druhé, přisvojovat si jejich majetek, dělat si nárok kontrolovat a plánovat jejich životy, na to nemá právo nikdo. Ani chytrý, ani bohatý, ale ani paretovská většina podprůměrných.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

... logika se zdá být v pořádku. Ale neúplná. Pokračujme:
- kolik je kterých a komu tento stát patří?
- jaký historický vývoj (k jaksi sociálnímu státu) dovedl Evropu k dnešnímu vůči světu blahobytnému a bezválečnému stavu?
- pokud se zavede to co vyvozujete, domnívám se, že to bude výsledek jiný než byste čekal. Že to bude hned těžká nekončící občanská válka (nevoliči + romové a pod. - versus menšina vzdělaných). Kdo bude občany třídit, a podle čeho, a kolikrát denně?
Doporučuji raděj omezit 100-miliardové rozkrádání a tuto i nepeněžní kapacitu věnovat do toho vzdělání. Osvědčený postup. T.j. směren "od" občanské války. (A pokud už tuto, tak krátkodobě k odstranění toho rozkrádání.)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No to zní hezky. Ale bohužel nemůžeme být všichni pražští, natož finští.

V ČR stabilně funguje toto: kdo je nadaný, odstěhuje se do Prahy. Kdo udělá vejšku, odstěhuje se do Prahy. A již zde zůstane a založí tam rodinu.

(samozřejmě extrémně zjednodušuji a generalizuji)

Čili zde vyslovým kaciřskou a nekorektní tezi, že pražáci jsou chytřejší, než nepražáci. Jaksi ne od přírody, ale právě tím, že chytřejší nepražáci se po staletí stěhují do Prahy (a dále zde zakládají rodiny). A genetika funguje, s tím nic neuděláme.

A bohužel to funguje i na větší úrovni - kdo vynikne v Praze, často jde do zahraničí. Ale to není nic proti tomu, co jsme zde měli po Bílé hoře, osmačtyřicátém, osmašedesátém a v mnoha dalších vlnách exodu - vždy odcházeli zejména ti, kteří měli venku lepší šanci se uchytit, tedy ti vzdělanější a chytřejší. A dále tu jsou cílené vlny likvidace inteligence, v poslední době ta nacistická a komunistická.
Výsledkem je, že průměrné IQ v ČR prostě bude nižší, než průměrné IQ v zemích, kde inteligence nezažívala exody a likvidaci. A nejvyšší IQ zřejmě bude v zemích, do kterých prchající inteligenti směřovali nejčastěji.

Pro zajímavost třeba zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality

Je to smutné, ale zřejmě je to fakt.
Tím neříkám, že nemá cenu se snažit o kvalitnější vzdělávání. To jistě ne a kvalitní školství by určitě pomohlo.

Otázka jiná je, jestli může být kvalitní něco, na co je prakticky státní monopol. Výstup pak nutně je kvalitní obdobně, jako je kvalitní výstup Českých drah, České pošty, CERMATu a (a samozřejmě bývalých AZNP, Tesly, atd...) mnoha jiných státních organizací.

A další otázka je, když tak máme pochyby o inteligenci a vzdělání (některých) spoluobčanů, jestli opravdu chceme aby měli právo rozhodovat o našich životech a majetku.
Když máme takové pochyby o jejich zodpovědnosti ("na penzi by si sám nikdo nespořil, proto musí existovat státní penzijní systém a účast musí být povinná"), jak můžeme doufat, že se budou zodpovědně rozhodvat ve volbách? Když rozhodují o svém vlastním životě (zdraví, penze, ...) tak jsou nezodpovědní, a když rozhodují o cizím, tak jsou zodpovědní? Tomu se věří jen opravdu těžko...

Nahlásit

-
0
+

A psychika nás dospělých je již tak narušena, že si takhle náš stát necháme (z)řídit. Píšu si, snad přijde čas, a bude se účtovat.

Nahlásit

-
0
+