Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Diskuze: Ždímání daní není šetření

Přihlášení do diskuze

No, to bylo konstatovani faktu- co je spojeno s podnikanim, to firmy nedani, o tom se moc diskutovat neda.

Na "A co když se to NEtýká přímo podnikání?" bych odpovedel citatem Miltona Friedmanna: "Business of business is business".

Neboli, firmy si maji hledet podnikani, a ne dobrocinne (ci jeste hure politicke) cinnosti - to maji nechat vlastnikum (specialne kdyz je to pro vlastniky casto vyhodnejsi, neb firmy si dary charitam odepsat z danoveho zakladu nemuzou, zatimco soukrome osoby casto ano).

Neni rozhodovani firmy za akcionare zde jeste horsi "kradezi" nez zdaneni? Dane jsou alespon dane zakonem, ale firmy darovat nikdo nenuti... (a odpoved "tak si to maji akcionari ohlidat bohuzel nefunguje. Mozna budete prekvapen, ale u velkych firem maji akcionari jen velice malou opravdovou moc, pokud nemaji velmi koncentrovane vlastnictvi)

Ad druhe - ja reagoval na Vas komentar ze "Čím větší daň napaříte korporaci, tím méně ona rozdá lidem, kteří o to méně utratí dále (a také zdaní). Čím více bude korporaci ukradeno státem na daních, tím více bude tato korporace optimalizovat své fungování, tj. vyhodí méně produktivní zaměstnance, sníží mzdy, ev. převede své produkční aktivity do země s vstřícnějším přístupem."

P rostepokud korporace chce pridat zamestnancum, tak ji to zaklad korporatni dane jen zmensi.

Kdyby jste napadl dan z prace, tak to bych s Vama souhlasil - to je pekna blbost (ale ma ji ted bohuzel skoro uplne kazdy stat, neb je to snadny zpusob jak celkem bezpecne kratko az strednedobe zvysit danovy zaklad).

Taky kdyby jste napadl dvoji zdaneni dividend (jak existuje napr. v USA), tak bych s Vama souhlasil - i kdyz relativni spotreba tech co dostavaji dividendu je mensi nez tech co dostavaji plat, ale to jsme zase u uplne jine otazky.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Hm. Váš pocit je samozřejmě Vaše subjektivní věc. Do toho si mluvit netroufám.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak "Tecka.Konec.&q uot;znamená: "O tom nemíním diskutovat." :-)
Myslel jsem, že je to z textu pochopitelné, ale zřejmě ne pro všechny, takže otázka k prvnímu odstavci: A co když se to NEtýká přímo podnikání?

A ke zbytku: Stále nereagujete na primární point: Ať je korporátní daň (daná zákonem) jakkoliv vysoká nebo nízká? Jak to souvisí s tím, kolik stát vybere?
Jak jste správně řekl - za prvé - firmy jí stejně neplatí, protože si najdou cesty, jak se jí vyhnout. A - za druhé - čím více firmy zaplatí -tím méně nechají ostatním (vlastníkům, zaměstnancům, investorům). Nebo?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tahle definice se mi libi, protoze je presne v souladu s tim co popisuji.

Teoreticky by se to odlisit dalo (sub-optimalne) napr. stanovenim velikosti rozvahy apod... - problem je, ze to vzdy bude suboptimalni a jelikoz to bude suboptimalni bude to cilem lobbyingu.

Souhlasim s Vama, ze hodne lidi v CR vidi jenom "podnikatele&qu ot;.Na druhou stranu, jsou lide mimo CR kteri zase nejsou schopni pochopit, ze podplatit politika (nebo nekolik) je rychlejsi, levnejsi a bezpecnejsi cesta k zisku nez vynalezani noveho produktu - a ze bohuzel nezanedbatelna cast "kapitanu kapitalismu" s tim nema vubec zadny problem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Dalo by se na to popsat tuny papiru (a take popsany byly), ale v podstate staci jen rict "informacni asymetrie".

I nformacnisymetrie neni neco co by automaticky existovalo, a je v praxi (nebavime-li se o komoditach)

Ale i ty jednoduche, komoditni trhy jdou zkorumpovat. Ucelem prodavajiciho neni potesit kupujiciho, ale vydelat co nejvice penez. Budete-li uvazovat jenom v jednoduchem systemu, kde jde vec jen koupit ci prodat, tak vetsina mikroekonomickych veci opravdu bude fungovat celkem hezky. Bohuzel, realita je jina (ja bych si strasne pral aby nebyla, ale proste je). System neni jen koupit-prodat, system take obsahuje moznosti jako (at jsem trochu extremni) - zabit konkurenta, hrozit zabitim kupujicimu, pokud existuje rozhodci (=zakony), tak podplaceni rozhodciho.

Jednim ze zakladnich prvku teorie her je - pokud je hra nevyhratelna v existujicim systemu, rozsirime system.Minimalne definovany komditizovany trh je pro prodavajiciho "nevyhratelna&q uot;hra, takze se samozrejme bude snazit ho rozsirit.

Trh nema zadna jina pravidla nez tak ktere nastavi hraci, kteri jsou lide. Optimalni uplny trh dle definice nema pro prodavajici firmy zadny zisk, cena=naklady. Jelikoz to zjevne neni pravda, zadny z realnych trhu nemuze byt optimalni a uplny - mame dalsi pravidla ktere tvorbu zisku dovoluji (napr. patenty a autorska prava abych zminil aspon mirne pozitivni, a lobbying resp. horsi donuncovaci metody pro ty negativni).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nemam pocit ze byjste mel pojem o tom jak danovy system funguje. Pokud podnikatelsky subjekt vyuzije sve penize na to co chce (pokud se to primo tyka jeho podnikani, takze cost of goods sold, nebo investice ktere se budou odpisovat), tak je NEDANI. Tecka. Konec.

Nemluve o tom, ze firma ktera o to stoji, si dan zoptimalizuje tak, ze si bernak ani neskratne (nerikam jestli je to dobre ci spatne, je to ale proste fakt).

Podivejte se na strukturu vybranych dani v US - korporatni dan je jen 9% z celkove dane (a vetsina z te dane jsou male a stredni firmy), vetsina jsou dane fyzickych osob a "payroll tax" (pod co by v CR spadalo socialni a zdravotni pojisteni adpod - v podstate dan z prace). Pomer korporatni dane v US k HDP dlouhobe pada, a je ted nekde kolem 1% - to je teda opravdu silena zatez ekonomiky!

A dovolim si tvrdit ze o tom jak a proc GE/Apple a par dalsich spolecnosti investuje vim o neco vice nez Vy, protoze s manazery na rozumne vysokych urovnich v danych firmach se znam osobne.

Pokud si ale nekdo mysli, ze nejvetsim problemem Tima Cooka je ze UST plati mene nez inflace, ci "preregulovane prostredi", ja ho v tom klidne necham..

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Výše korporátní daně je irelevantní ve vztahu k tomu co jsem psal.
Ať jeto 35%, 24% nebo 7,5%, tak pořád jsou to peníze, které už podnikatelský subjekt nemůže využít na to, co na chce, protože mu je stát vezme a prošustruje na konání "obecného blaha".
A důvodem, že firmy sedí na hotovosti není rozhodně jejich dlouhodobý záměr. Toje samozřejmě managementu jasné, že takové peníze nic nepřinášejí a pouze propadají na hodnotě díky více nebo méně skryté inflaci.
Zkuste odhadnout pravou příčinu? Že by předlužené státy, neziskové a a riskantní státem "zajištění" ;dluhopisy? Anebo politiky nastavený nepřehledný, stále složitější a měnící se daňový systém? A co třeba přeregulované podnikatelské prostředí? Že by to všechno vedlo managementy společností k rozhodnutí raději na tomto rozbouřeném tržním moři prostě spustit na chvíli plachty a počkat, kam se vítr obrátí...?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Já si myslím, že je to jen o tom, jak se korporace definuje. Ani Váš výklad ani výklad páně Najmana není mimo mísu.
Klasický význam je ten, že se jedná o právnickou osobu. Nelze rozlišit, zda je to menší podnik zabývající se inovacemi a který soutěží na trhu, nebo je to nadnárodní korporace se všemi nešvary, které popisuju níže. Třeba pro daňové účely nelze říct, že ten je korporací a ten už ne, jsou to vlastně všechny právnické osoby (viz. název korporátní daň - daň z příjmu právnických osob).
Často se dnes uvádí (a já to taky dělám), že se jedná o tak velkou společnost, která křiví trh svým působením na státní moc. Zkrátka je natolik silná, že si dokáže zajistit odbyt nebo zlikvidovat konkurenci pomocí aplikace násilí. (běžně regulace ztěžující vstup nového subjektu do odvětví, nebo dokáží jinak efektivně snižovat daňovou zátěž např. daňové prázdniny, nebo získat odevzdané peníze na daních zpět ve formě grantů, dotací, také je dnes vcelku běžné nařízení spotřebitelům kupovat nějaký produkt, typicky OZE, OSA, řepka v naftě a tak dále.
Co mě mrzí je, že drtivá většina lidí toto nedokáže rozlišit a vidí pouze "podnikatele&qu ot;.Myslím, že se to v lidech pěstuje záměrně.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jo, já bych ještě přídal slova končící na -ismus a slovo ekonom.Kdokoliv se může nazývat “ekonom.”

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Mohli by ste prosim uviest priklad korupcie trhu? Celkom by ma zaujimalo, ako je mozne skorumpovat trh,ktory je zalozeny na dobrovolnej zmene tovaru a penazi medzi jeho ucastnikmi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Teorie hezka, bohuzel praxe jina.

Podivejme se na fakta - rozumne velka nadnarodni korporace plati vice-mene tolik dani kolik chce (US korporatni dan je 35%, Apple posledni tri roky platilo v prumeru neco pres 24%, GE 9.5% a tak by jsme mohli jit dale) - zpusobu jak se placeni dani vyhnout je spousta.

Apple ma pritom jednu z nejvetsich "cash piles" na svete (pokud ne nejvetsi), a ani to nevraci investorum (dividenda je smesna, a kdyby zil Jobs tak zadna, pritom investovat tolik penez v podstate neni do ceho - to mam od docela vysoce postaveneho zamestnance Applu) a rozhodne ne zamestnancum.Kdyz us jsme u te cash pile, tak nadnarodni spolecnosti sedi na neco pres jednom bilionu dolaru (mimo jine jeden z duvodu proc jsou urokove sazby US treasuries tak nizke, neb kdyz mate par miliard, je bezpecnejsi je vrazit do UST nez jako depozit v bance, coz zase vede k jinym problemum ve financim systemu kolem nedostatku jistin ale to je zase uplne jina vec). Jo, mimochodem, oblibena "investice" ;je buy-back vlastnich akcii, coz je mozna pro investory neutralni proti dividendam, pro management (specialne ten s opcemi) ale optimalni.

Takze "vsechny prostredky ktere korporace vydela bud reinvestuje nebo rozdeli lidem", no, ne?

Jak popisujete se chova vetsina malych ci strednich firem (ktere si teda take drzi, pokud muzou, nejakou rezervu, ale vetsinou nemuzou moc velkou - kdyz ji uz maji tak skutecne radsi zainvestuji).

Bohuzel na danovou (a jinou) politiku statu maji pres loby (nebo i primo) docela vetsi vliv firmy velke, pro ktere je optimalni ekonomicke chovani nesoutezit na trhu ale zaplatit si politiky.

Levicak veri, ze vlada vi vse nejlepe a dela optimalni rozhodnuti. To je samozrejme blbost, neb vlada jsou jen lide se vsemi nesvary.

Pravicak veri, ze trh vi se nejlepe a dela optimalni rozhodnuti. To je sazmorejme take blbost, neb trh jsou zase jen lide ze vsemi nesvary.

Tvarit se, ze vlada je zkorumpovatelna ale trh neni je stejne naivni jako tvarit se ze trh je zkorumpovatelny ale vlada neni.

Abych se ale vratil k tem firemnim danim - klidne bych firmam co sedi na hotovosti dan naparil (at ji investuji ci vrati kdyz nevedi co s tim) - a zaroven ulevil firmam malym ci stredenim (ktere jsou vetsim motorem ekonomik nez super firmy).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zajimalo by me, podle ceho merite ono "2. nejlepsi v Evrope", nicmene podle HDP per capita v prepoctu PPP jsou bohatsi napr. Lucembursko, Norsko, Svycarsko, Holandsko, Rakousko nebo Irsko. Samozrejme neni vse jenom o jednom cisle, nesmime napr. zapominat na maskovanou nezamestnanost.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Konecne tu niekto vysvetlil, o com v skutocnosti su korporatne dane, vdaka pane.
Skoda len, ze kazdy zacinajuci skrabak od novin,ked chce urobit "prielom" v kariere, tak si vybere nejaku firmu,najlepsie nadnarodnu, zisti kolko (ne)zaplatila na daniach a zacne do nej busit ako zmyslov zbaveny. A obetny baranok, "skutocna pricina" astronomickych dlhov vlady, je na svete.
"Len keby kazdy zaplatil na daniach tolko, kolko ma zaplatit, vsetko by bolo OK" znie motto dnesnych dni.
Ze firmy a podnikatelia (nie Ti, co "podnikaju" ;s vladou) su skutocnymi tvorcami bohatstva, to nikto nenapise. Nie je to totiz momentalne popularne.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pane Dvořáku, zřejmě jste předchozí připomínku pana Čably nepochopil, takže ještě jednou polopaticky:
Chápu, že slovo KORPORACE má v dnešní době takový tajemně konspirační nádech, nicméně je třeba si uvědomit, že jde jen a pouze o společenství konkrétních lidí. Korporace nepotřebuje jíst, nemusí bydlet, nemá děti, nepotřebuje důchod. Všechny prostředky, které korporace vydělá buď reinvestuje anebo rozdělí lidem (zaměstnancům, investorům, vlastníkům). A tito lidé takový příjem musí zdanit (přímo - z přijmu a nepřímo - ve spotřební dani, DPH). A tyto daně rozhodně nejsou ve výši "korporátních&q uot;dvou procent.
Takže:
Čím větší daň napaříte korporaci, tím méně ona rozdá lidem, kteří o to méně utratí dále (a také zdaní). Čím více bude korporaci ukradeno státem na daních, tím více bude tato korporace optimalizovat své fungování, tj. vyhodí méně produktivní zaměstnance, sníží mzdy, ev. převede své produkční aktivity do země s vstřícnějším přístupem.
Zvýšit přímé zdanění firem s představou ulehčení pro "obyčejného člověka" je úplně stejně hloupá logika, jako kdyby stát zavedl nutnost platit přímé daně dětem s tvrzením, že to ulehčí daňové břímě rodičům.

Je opravdu jen málo efektivnějších způsobů, jak si podříznout větev, na které sedíte, než zvýšit zdanění korporacím a firmám. Ostatně v mnoha zemích v historii už takových pokusů bylo požehnaně. Myslím, že i tady na Finmagu se o tom psalo vícekrát...

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Neplatí náhodou velkou část z těch 60 % daní zaměstnanců za ně právě ti zaměstnavatelé, třeba korporace?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

-U Lafferovy křivky mě chytáte za slovíčko, ten růst jsem zmínil proto,že je ho tento článek plný.
-Švédsko asi ztratilo svůj lesk, ale je stále 2. nejlepší v Evropě. Jenže právě ty země, které nejvíce snížily korporátní daně měly a majív současné krizi ještě větší problémy než Švédsko. Proč asi ?

-A ještě si přisadím: „My Češi nemáme prostor na snižování korporátních daní.“

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zajimave, ja si vzdycky myslel, ze dane zamestnancu plati firmy ze stejne hromady penez jako platy a dalsi vydaje - a ono ne..
K Lafferove krivce byste si aspon mohl zjistit, co vlastne popisuje.
Svedsko je velice zajimavy pripad - kdysi jedna z deseti nejbohatsich zemi po narustu danove zateze ztratila svuj lesk. Za poslednich deset let danova kvota poklesla o 7 p.b. - proc asi?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Také si myslím to samé. Co se týče těch slovíček, je to takový novodobý newspeak. Jako třeba boj proti krizi, prorůstová opatření, solidarita, svoboda, kritické myšlení, kapitalismus, pravice a levice, trh, ekonomika a myriády dalších. Jsou typická tím, že se dnes jimi označuje něco, co to není, někdy dokonce opak. Ideální je, když to nemá žádnou formu a hlavně by se to nemělo definovat. Musí se docílit toho, aby lidé nedokázali problém pojmenovat a eventuelně ho řešit. Prostě newspeak.
Zeptejte se lidí, když takové slovo použijí, co tím myslí. Nebudou vědět, jenom u toho slova budou mít uložen negativní nebo pozitivní "náboj", podle toho jak se to hodí.

Nahlásit

0
+
-

Ano, zvrácené je ždímat daně z těch, kteří nemají žádnou možnost se daňovému teroru bránit. Je úplně jedno zdali to dělá levice či pravice.
Chyba není až tak ve výši daní jako v rozložení daňové zátěže !!!
Běžní zaměstnanci jsou dnes se státem v poměru:
stát 60% a zaměstnanec 40%, ale
stát 2% akorporace 98%
Je třeba zdanit korporace a 98% lidí si oddechne!!!

A opět pohádka o Lafferově křivce. Kdyby tak skvěle popisovala vztah daní a růstu tak je dnes Švédsko nejzaostalejší zemí Evropy a Kypr nejvyspělejší. Ale ono tomu tak není. Proč asi?

Nahlásit

0
+
-