Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Užitek lágrkomandanta Höße I.

8. 1. 2011
9 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Kolik bylo nobelistů za ekonomii a kolik theorií jak zabránit krizi v rozvinutých kapitalistických ekonomikách. Nakonec když dojde k lámání chleba tak se každý rozhoduje podle toho od koho nebo kde očekává větší prospěch. Na to nepotřebuji mít ty šílené příklady z koncentráku kde autor objevně říká že tráva je zelená. Zdraví B007

Nahlásit

-
0
+

Text se mi zdál zajímavý a dovolím si na něj reagovat.Autor chce ukázat, že ekonomie jako obor je občas značně nehumánní a postrádá některé aspekty běžného života. Z tohoto důvodu užil teorii o užitku jako příklad této nehumánnosti.

Během tisíce let naší společnosti se vyvinuly určité zákony založené na morálce. Jeden z takových zákonu je kupříkladu vztah partnerského soužití - těžko chlap bude v objetí dvou žen naštvané partnerce vysvětlovat, že žádnou smlouvu o tom, že jí bude věrný nepodepsal. Jednou z těchto morálních zásad je respekt ke svobodě jednotlivce. Zkrátka nejsme vychovávání k tomu, abychom napadali ti, kteří se nám nezamlouvají :-)

Bohužel tyto morální zásady často můžou jít stranou, pokud se moci ujme nějaký šílenec. Proto teorie užitku převedena do Smithova pojetí hlásá, že podmínkou pro její efektivní fungování je především svoboda. Stačí se kouknout na žebříček herritage a je tam jasně vidět, jak skvěle si vedou nejsvobodnější země na světě.

Navíc cílem teorie o užitku není věci analyzovat normativně. Stejně jako matematika Vám nepoví jakou děsivou smrtí umírali lidé v koncentračních táborech. Ekonomie jako celek nám však může říct to, že politika centrální banky Německa před Hitlerem byla zhovadilost, že reparace, které Němci platili Francouzům vedou jen k špatnému alokování kapitálů a že Německo by zaznamenalo s největší pravděpodobností mnohem větších hospodářských úspěchů bez Hitlera (příklad úžasného hospodářského růstu od roku 1947-1950 v historii jeden z největších..)

Rozhodně bych tedy ekonomii neomezoval na teorii o užitku. Dovolím si tedy tvrdit ( a na tom si trvám), že ekonomie jako celek nám dokáže odpovědět na otázky týkající se fašistického Německa dokonce lépe, než značná část historiků. Už jen proto je tento článek nefér :-)

Nahlásit

-
0
+

Záleží na tom, co míníte tím Silvestrem. Pokud vám vadí archaické označení "badatelský&quo t;,mohl jsem pochopitelně napsat něco ve stylu "logicko-deduktivní vědě", ale toto označení jsem zvolil záměrně. Pokud se vám nezdá, že předpokladem ekonomie je konstrukt homo oeconomicus, pak nezbývá než opět odkázat k první kapitole Holmanovy knihy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

" Připomeňme si nejprve několik základních skutečností o ekonomii jakožto badatelské disciplíně: předpokladem ekonomie je konstrukce homo oeconomicus"
to je nějaký silvestrovský článek¨?

Nahlásit

-
0
+

Tohoto jsem si dobře vědom, i přesto zde však přetrvává rozpor ve Smithově zcela naivní představě, že pakliže bude každý "sobecky" sledovat svůj zájem a naplnění svých potřeb, a bude pro ně používat nejefektivnější možné prostředky (tedy ono "jak" či "způsob"), pak bez ohledu na obsah, kvalitu a povahu jeho zájmu, přinese to všem ten nejvyšší možný užitek. ( "Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za svůj oběd, ale je to jejich ohled na jejich vlastní zájem. Nespoléháme se na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku a nikdy jim nezdůrazňujeme naše potřeby, ale jejich výhody.") - V této pojmoslovné nedůslednosti, ve vzývání sobeckosti, kterou Holman zcela nekriticky přijímá, tkví právě onen rozpor. Navíc považuji za velmi problematické užívat pojmy, které užíváme i ve všednodenní zkušenosti (racionalita, příležitost), protože jak sám Holman přiznává, jsou vymezeny velice vágně a tudíž začasté umožňují dalekosáhlejší interpretace. A navíc poukazuji na to, že nezabývat se oním "čím" ("obsahem" )může být začasté jedním z pomyslných kamenů, jimiž je dlážděna cesta do pekel. Jako pozitivní případy bych mohl zmínit například Social Corporate Responsibility či Forest Stewardship Council, byť vůbec nepochybuji o tom, že tyto "obchodní standardy" mají své četné odpůrce.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Homo economicus" nemluví o _cílech_ člověka, ale o _metodách_.

" Homoeconomicus" hledá své vlastní užitky, ale užitek nemusí být "víc peněz na kontu" nebo "plnější žaludek" - může to klidně být "vyléčení rakoviny" nebo "sadistická radost z cizího neštěstí".

Ek onomievlastně skoro vůbec nemluví o tom, _co_ lidé dělají, ale _jak_ to dělají."Homo economicus" znamená člověka, který je především efektivní v naplňování svých cílů - tj. volí nejlepší prostředky, neplýtvá jimi (pokud to plýtvání samotné nebere jako cíl).Je to samozřejmě určité zjednodušení skutečného světa, protože lidé nejsou při naplňování svých cílů "matematicky optimální", ale lidé se od sebe navzdájem dokážou docela dobře učit lepší metody pro naplňování cílů, takže je to zjednodušení poměrně přijatelné.

To, o čem autor mluví, tedy o zjednodušení člověka na sebestředného tvora, by bylo daleko větší a problematičtější zjednodušení - ale je to zjednodušení, kterého se ekonomie nedopouští.

Nahlásit

-
0
+

Vycházel jsem z Holmanovy učebnice, viz literatura. Tato anglická definice je skvělá, protože přesně vystihuje mouchy a slabiny úvodního ekonomického textu (důraz na hranice vlastního oboru, přísný důraz na dodržování pojmosloví - v článku jsem nezmínil, že jako velmi problematické vnímám právě pojmy, s kterými pracují i jiné obory a hlavně je užívám v přirozeném jazyce - viz racionalita, užitek), s kterým jsem pracoval z toho důvodu, že je to základní učebnice na mnoha českých ekonomických školách. Důležité je však zakotvení homo oeconomicus ve Smithově apoteóze sobectví (kterou sám jinde ovšem vyvrací, viz bestseller T. Sedláčka) coby zaručeném receptu na dosažení nejvyššího možného blaha.

Stačí to takto? Případně zde mohu příslušné pasáže odcitovat, ale vydalo by to na plakáty...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Hezký den, ten odkaz ho homo oeconomicus jsem do článku vložil já během finální editace.
Františku, klidně dodej nějaký jiný odkaz, ať to je argumentačně ok! Díky moc. Martin

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Homo economicus autor definuje (pres odkaz) nasledujicim zpusobem:
"Homo economicus is a term used for an approximation or model of Homo sapiens that acts to obtain the highest possible well-being for himself given available information about opportunities and other constraints, both natural and institutional, on his ability to achieve his predetermined goal.... Note that this kind of "rationality&qu ot;does not say that the individual''s actual goals are "rational" in some larger ethical, social, or human sense, only that he tries to attain them at minimal cost. "
Nikde nevidim, ze by pro model homo economicus bylo z definice nutne "konkurenční, svobodné tržní prostředí" jak se nepodlozene snazi tvrdit autor clanku. Ba presne naopak, autorem poskytnuta definice mluvi o OMEZENICH, ve kterych se tento "clovek" pohybuje. Cely clanek je potom postaven na chybnem uchopeni pojmu. Abych tak rekl, "do velké míry mimotrefná a postavená na vlastní neznalosti."

Nahlásit

-
0
+