Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Užitek lágrkomandanta Höße (II.)

František Marčík | 9. 1. 2011 | Celkem 3 komentáře v diskuzi

Vložit komentář

Všechny 3 komentáře v diskuzi.

Adam Čabla | 9. 1. 2011 17:43

Schvalne jsem s obsahlejsim komentarem pockal, az bude clanek kompletni, byt nespravne pojeti homo economicus jsem prece jenom komentoval.
Prijde mi, ze autor v ekonomicke teorii trochu tape. Zakladnim konceptem je, skutecne, homo economicus, jehoz definice jakozto tvora, ktery "jedna tak, aby ziskal nejvyssi mozny uzitek za danych podminek". Tento koncept, tak jak je standardne definovan, je definice v kruhu, ktera je jako takova nevyvratitelna. Stejne tak je pravdou, ze takovato definice je ve sve podstate velmi omezujici co do predvidani lidskeho jednani.
Aby ekonomove mohli v urcitych oblastech prejit k tomu zajimavemu, k predvidani, vytvari nad touto konstrukci dalsi omezujici podminky. To je krok, ktery napr. Holman ve sve ucebnici (urcene pouze pro zakladni kurzy k uchopeni toho nejzakladnejsiho poznani v oblasti ekonomie) vynechava a rozestira. Stejne tak ovsem tento krok naprosto preskocil Tomas Sedlacek ve sve knize stejne jako autor tohoto clanku.
Prave ve druhem kroku, ktery bych pripodobnil k pridavani modulu (napr. Flash Player do me Mozzily), se specifikuje motivace, uzitek a dalsi podminky. Takze napriklad pro zakladni model smeny se siroce definovany homo economicus zuzuje na cloveka jednajiciho pri smene. Cloveka, pro ktereho maximalizace uzitku znamena dosahnuti co nejvyhodnejsiho pomeru vydam/dostanu bez ohledu na ostatni dusledky jednani (extremne dulezita podminka ceteris paribus!), ktery ma dokonale informace, jehoz transakcni naklady jsou nulove atd. Toto vsechno jsou podminky, ktere kazdy model, kazda ekonomicka teorie, musi nahlas rict a musi respektovat jejich omezeni.
Jini ekonomove zase muzou zkoumat, co se deje pri oslabeni techto podminek. Napriklad si polozi otazku, jak jednaji lide bez dokonalych informaci? A vznikne teorie racionalni neznalosti. Zalezi na tom, co chceme zkoumat. Od toho volime upresnujici a omezujici podminky popripade je zeslabujeme.
Sedlackova i nyni autorova kritika vychazi, dle meho nazoru, prave z nepochopeni ruznorodosti a tvarnosti ekonomickych teorii. Zakladni teorii smeny nemuzeme pouzit na rodinne vztahy, protoze zde hraji roli uplne jine motivace, nez jake predpoklada model. Kritizovat tuto jeji neschopnost znamena zaprve trefovat se do lacineho terce a zadruhe nepochopit ucel modelu. Vydavat ale tuto neschopnost za pochybeni ekonomie jako celku, to je nesmysl. Existuji uplne jine teorie snazici se vysvetlit altruismus.
Jinak souhlasim s Denisem Mandokem, ze posledni odstavec mel byt na zacatku textu, mnohem klidneji by se potom cetl. Mozna bych upresnil, ze se jedna o kritiku snahy uchopit temi nejzakladnejsimi a nejvice omezenymi modely mnohem slozitejsi veci bez respektu k omezenim.

Nahlásit

0
+
-

Vlad Ender | 9. 1. 2011 11:37

Dovolil bych si jednu poznamku. Autor, a i dalsi lide velice casto davaji implicitni, nevyslovene, rovnitko mezi "sobeckost" ;a "kratkodobost&q uot;.

Pritomdlouhodoba sobeckost funguje uplne jinak nez kratkodoba - v kratkodobe napr. samozrejme altruismus nedava smysl, v dlouhodobe uz ano atd. atd.

Pred casem jsem se tady s nekym bavil o Veznove Dilema, a o tom jak iterace meni vysledek oproti hrani jen jedne hry. A duvodem toho je prave zohlednovani budoucnosti.

Podivate-li se do historie, tak doby, kde "budoucnost&quo t;mela celkem malou hodnotu (v podstate bez ohledu na to, jak "hodnotu" definujete), jsou o dost jine kde budoucnost byla dulezita.A zlomy mezi jednim a druhym stavem jsou uz uplne zajimave :).

Nahlásit

0
+
-

Denis Mandok | 9. 1. 2011 00:35

ten poslední odstavec měl být podle mě na začátku textu, protože to mě zvedalo ze zidle nejvice ze vseho:)

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK