Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: S Dobešem v mlze

Filip Mezera | 23. 11. 2011 | Celkem 4 komentáře v diskuzi

Vložit komentář

Všechny 4 komentáře v diskuzi.

Filip Mezera | 24. 11. 2011 13:25

Co se týče DP jako nutného zla, tak takhle k tomu přistupuje většina studentů i nyní. Jde vždy o pedagogy, kteří by je měli usměrnit. To platí jak dnes, tak v roce 1994. Samozřejmě pak takový člověk může být výborný manažer, protože vztah mezi napsáním diplomové práce a manažerskými schopnostmi je řekněme velmi malý.
Na druhou výtku ohledně mé DP. Záměrně jsem volil obě práce. Ve společenskovědních oborech je text základem práce (proto má moje BP více stránek než DP), naopak v informatice je rozsah práce vedlejší. Cíl byl vytvořit program z opensource zdroje pro použití metody AHP. Diplomová práce je pak již jen popsáním východisek a možností daného programu. Pokud mám být sebekritický - mé DP toho chybí k dokonalosti hodně. Především až po měsících užívání se ukázalo, že daný program je v podstatě nepoužitelný pro lidi, kteří nemají žádnou znalost matematiky, která je v něm použita. I tohle však může být cílem. Prokázat, že vcelku dobře vypadající teorie je zneužitelná nebo nepoužitelná.

Nahlásit

0
+
-

Dan Balogh | 23. 11. 2011 10:45

V podstatě souhlasím s panem Pikhartem a k problematice ministrovy diplomky bych dodal tohle. Podle mě je trapné a nedůstojné strefovat se do ministra podle DP z roku 1994. Hodnoťme ho tvrdě a nekompromisně za to co dělá nyní. Já jsem promoval v r. 1993 a 2/3 mých spolužáků bralo DP jako nutné zlo a věnovalo jí jen minimum úsilí. To však neznamená, že dnes jsou z nich špatní manažeři nebo hloupí analytici. Je také zavádějící dnešní optikou hodnotit DP z roku 1994.

Nahlásit

0
+
-

Zdeněk Pikhart | 23. 11. 2011 10:19

Řešením problémů vysokého školství je vypustit veřejné školy konečně na trh, kdy je odstřihneme od neefektivních normativů a dotací na žáka a dáme jim volnost ve stanovení školného. Na druhou stranu se internalizuje i finanční dopad na studenta, který tak bude rozhodovat o vzdělání jako o investici. Chce-li si někdo platit za titul bez znalostí, je to jeho volba, on se v soukromém neuplatní. Sociální průchodnost se zajistí odložením školného na dobu po ukončení školy a nalezení práce.

Jen mimochodem, když narážíte na DP pana ministra. Ze zajímavosti jsem nahlédnul do vaší diplomové práce, která má pouze 47 stran i s grafy a tabulkami. To je rozsah spíše pro bakalářskou práci, s tou kritikou bych byl tedy opatrný. Když jsem studoval já, bylo povinné minimum na DP 80 normostran.

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Lerch | 24. 11. 2011 11:45 | reakce na Zdeněk Pikhart - 23. 11. 2011 10:19

Nemůžu souhlasit s tím, že by kvalita DP byla přímo úměrná délce. Spíš záleží na kvalitě obsahu. Nehledě na to, že délka práce souvisí částečně i s oborem. Je jednodušší popsat spoustu stran plácáním nesmyslů o nesmrtelnosti chrousta, než natáhnout na mnoho stran například popis fyzikálního, či chemického pokusu. Typickým příkladem krátké práce (přesně 4. strany) s obrovským praktickým dosahem je práce A. Einsteina z roku 1905, ve které vyvozuje vztah E=mc^2. Byl to jeden z mezníků moderní fyziky, ale neumím si představit, k čemu by bylo natahovat to vyvození na nějakou normodélku.
Naopak naprosto souhlasím s tím, že VŠ by měly být konečně vystaveny skutečné konkurenci a trhu. Bohužel dnes se v praxi stává, že studenti "studují" proto, aby si prodloužili mládí a na tom, jestli se něco naučí, nebo jestli školu nakonec dokončí, jim vlastně až tak nezáleží. Tento jev je opravdu řešitelný jen tím, že studium nebude zadarmo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK