Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Daň z akcií uškodí těm, kteří si spoří

Pavel Kohout | 7. 11. 2011 | Celkem 30 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 30 komentářů v diskuzi.

Libor Kosour | 7. 11. 2011 16:39

Me to pripada jako zoufaly pokus nahnat lidi do novych duchodovych fondu, po kterych by jinak nestekl ani pes. Protoze krome sporiciho uctu jinak nebude pro bezneho cloveka zadna moznost investovani, pokud nevydela tolik, aby se mu vyplatilo patlat se s danovym priznanim. Ja osobne byhc to videl spis na nakup zlatych minci a jejich zakopavani za zahrade, nic lepsiho me takhle v malem nenapada.

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Kocourek | 7. 11. 2011 17:56 | reakce na Libor Kosour - 7. 11. 2011 16:39

Já to vidím úplně stejně a také to tak dělám (tedy až na to zakopávání na zahradě ;o) ). V současné době se nic lepšího nenabízí. Nedávná korekce na ceně zlata mě v tom pouze ujistila.

Jíž před korekcí jsem odhadoval, že díky znehodnocení dolaru by se aktuální minimální cena zlata měla pohybovat kolem 1400USD/oz (cena navýšena o inflaci od roku 2000, kdy o zlato nebyl vůbec zájem, čili respektovalo tu nejnižší možnou cenu na trhu, kolem 300USD/oz). Nejnižší cena během korekce byla kolem 1600USD/oz, níže nešla. Jelikož cena zlata jde obecně proti inflaci (té reálné), tak za předpokladu, že se ekonomika bude vyvíjet stále stejným způsobem (nebo i horším), bude cena narůstat. Pokud nedojde k nějakému zlomu nebo nějaké nečekané události (což tak zatím rozhodně nevypadá). Naopak negativní zprávy budou ceně pouze nahrávat (jako třeba aktuální návrat k 1800USD/oz).

I kdyby zase cena do konce roku spadla na svou minimální hodnotu 1600UDS/oz, tak by to bylo za tento rok krásné zhodnocení 15% (a ono bude mnohem vyšší), na to můžete z dluhopisy, fondy, apod. zapomenout...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 8. 11. 2011 09:42 | reakce na Tomáš Kocourek - 7. 11. 2011 17:56

A jak je to potom s reálným výnosem? Když chcete ty mince vyměnit za peníze, dá vám někdo tu nominální cenu, o které píšete?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 14:16 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 09:42

Nominalné cenu? Vy byste ji chtěl? Já vám jí dám! Dám vám i dvojnásobek!

Nominální cena třeba uncového filharmonika je 100 EURo. Je to na něm vyražené. A v rakouské centrální bance vám těch 100 euro i dají.

Nebo ji můžete odprodat za tržní cenu. Třeba na linku níže.
http://www.investicni-zlat o.eu/prodej-zlata/zlate-mince/ wiener-philharmoniker-1-1-oz.h tml
Vidítetam nejan nákupní cenu, prodejní cenu, ale i historický vývoj ceny. Čili dnes na tomto webu koupíte za 34840, prodáte za 33509. Před rokem byla asi o 10.000 levnější, před dvěma lety o 16.000 levnější (což samozřejmě nic neříká o tom, jaká bude cena za rok či dva).

Nebo si můžete udělat výlet do Něměcka (kdo jezdí pravidelně služebně či na jiné soukromé nákupy, má výhodu), najít si mezi stovkami a snad i tisícovkami prodejců toho s dobrou cenou a na vaší trase. Příklad: http://www.westgold.de/html/prizeList.php

1Oz Krugerrand , prodejní cena 1.341 EUR = 33518 CZK

To je jen 9 Kč pod výkupní cenou výše zmíněného českého prodejce. Takže když ráno v Německu koupíte a večer v CZ prodáte, tratíte jen 9Kč, čili v řádu promile. A když prodáte třeba na Aukru, vyděláte.

A u stříbra to bude platit dvojnásob, protože na něm jsou v CZ marže nehorázné a ještě je v CZ 3x vyšší DPH. Nicméně i v CZ při troše snahy koupíte stříbrnou cihlu za "SPOT krát ČNB Střed bez DPH", jen nesmíte k prodejci, ale naopak do výkupny.

A pokud zde někteří diskutující mohou zlato kupovat jen po gramech, protože si více nemohou dovolit, měli by stříbro zvážit. Je podstatně levnější, za gram zlata koupíte více jak unci stříbra (skoro dvě), čili to stříbro pak můžete kupovat po větších kusech, čili s cenou méně procent nad spotem (menším prémiem / marží). Např. kilovou cihlu za 22 tisíc.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 8. 11. 2011 17:11 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 14:16

No, ano. Nešlo mi o nominální cenu, která je vyražená na kusech, ale virtuální, která je stanovena v nějakém indexu. Ale u obchodníků se pak může jejich výkupní cena dost lišit.

Jde o to, že až nastane měnová krize, každý bude mít kusy zlata, které se budou chtít vyměnit za peníze nebo přímo za služby. V obou případech výměny bude "kurz" asi jiný, než je ten současný. Možná jen o málo? Kdo ví... A taky chuť zlato vykoupit asi bude menší než dnes?
Přece jen pekař nezná cenu zlata, tak mu nebudu moct nabízet zlatou minci, nejprve ji budu muset vyměnit za hodnotu, kterou zná, tj. peníze. A obchodník se zlatem bude vědět, že jsem v tíživé situaci, tak mi nenabídne dobrý kurz a zase mi zlato bude k ničemu?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 21:23 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 17:11

No tak toho bych se nebál. Až nastane ztráta důvěry v nekrytou měnu, ty potištěné papírky budou dobré tak leda na pálení v kamnech a naopak zlato bude chtít každý. Až to pochopí i pekař, už si zlato tak výhodně jako dnes nepořídíte.

Až na bankovkách bude každý den přibývat jedna nula, bude zlato jediný uchovatel hodnoty a také tak bude ceněno. Ale i do doby, než tento zvrat nastane, se můžete těšit na solidní zhodnocení. Zatím žádný kolaps nenastal, ale stejně uncová mince koupená před dvěma lety za 18000Kč dnes stojí 35000Kč a že mi za ni ve výkupně dají jen 34000Kč mne opravdu netrápí.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2011 09:08 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 21:23

Zajímavý je rozpor mezi propagandou a činy.
Centrální banky po léta vedou kampaň proti zlatu, označují ho za barbarský relikt a přežitek.
Ale jakmile jde do tuhého, začínají ho nakupovat - nyní během krize prakticky všechny CB se snaží zvyšovat zlaté rezervy.
A zadlužené státy PIIGS, které mají poměrně vysoké zlaté rezervy, odmítají své dluhy řešit prodejem svého zlata, to raději zbankrotují.
O své zlato se strachují i Němci. Ne jen obyčejní lidé ale i politici, kteří donedávna byli odpůrci zlata:
http://finweb.hnonli ne.sk/c3-53572080-kP0000_d-sef -bundesbanky-tlacenie-penazi-j e-sladky-jed

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Libor Kosour | 8. 11. 2011 14:15 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 09:42

Tady nejde o vynos, ale o to, ze se to statu dost spatne krade. Inflace na zlato jaxi nefunguje a pokud nakupujete anonyme, je problem dohledat majitele. Pri nejhorsim zlato proste zakazou a musite bud prodavat na cernem trhu nebo zakopat a cekat.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Kocourek | 8. 11. 2011 11:18 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 09:42

To záleží na tom, kde nakupujete. Seriózní obchodník si většinou účtuje při prodeji 1.25-1.5% oproti burzovní ceně. To je dobré ověřit si ještě před nákupem.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Mazaný | 8. 11. 2011 10:38 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 09:42

S reálným výnosem je to u mincí špatné. Jsou určené primárně pro sběratelství nikoli investice do zlata. Máte špatnou likviditu a platíte navíc za umělecké zpracování. To ani nemluvím o tom že je to individuální jestli vám ji odkoupí.

Lidi přemýšlejte. Podívám se na stránky co prodávají mince. A příklad "Investiční zlato Wiener Philharmoniker zlatá mince 1/10 oz 999,9/1000" obsahuje 3,12g zlata za cenu 3899kč. To je cena 1249kč za gram zlata. Přičemž u 1000g slitku vychází cena na gram za 1079kč.

Výsledek, koupí zlaté mince jako investice do zlata jste jí koupili o 15% dráž než kolik stojí zlato. To je velice chytrá investice, když od začátku proděláváte 15%.

Podobně je to s menšími zlatými slitky.

Když už chcete incestovat do zlata použijte nějaký ETF zlatý fond. Likvidita jako cenné papíry a cena odpovídá ceně zlata.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 14:00 | reakce na Jan Mazaný - 8. 11. 2011 10:38

U investičních mincí neplatíte za žádné umělecké zpracování, nejsou určené pro sběratelství, likvidita je dobrá a cena není mnoho procent nad spot: http://www.westgold.de/html/prizeList.php

1341 x 24.995 / 31.1 = 1077.76 Kč/gram

Jojo, ta likvidita. Řecké dluhopisy jí také mají vybornou. Nebo akcie Dexie. A nejlepší jí má třeba forint. Good luck.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Kocourek | 8. 11. 2011 11:14 | reakce na Jan Mazaný - 8. 11. 2011 10:38

Přesně tak, mince jsou nejhorší způsob investice do zlata. Problém je i s tím, pokud člověk nechce kupovat jednorázově velké slitky, ale průběžně spořit tisícové částky měsíčně nákupem malých slitků, protože na nich jsou marže i 30% a víc. ETF mají výhodu v likviditě, jsou vhodné pro obchodování na burze za burzovní ceny, ale jako nástroj pro spoření a zajištění bych je nepoužil, protože zde není garance toho, že fond je má skutečně kryty fyzickým kovem, či ho má takové množství, aby mohl všechny papíry vyplatit. Já proto raději nakupuji zlato prostřednictvím jedné rakouské investiční banky, kde mám účet vedený v uncích zlata, což mi vychází jako nejvýhodnější způsob pro průběžné spoření (v porovnání s nákupem malých slitků).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 13:38 | reakce na Tomáš Kocourek - 8. 11. 2011 11:14

Opravdu vam cena treba Krugerrandu prijde tak vysoka?
Me 1341eur (nyni) prijde OK.
http://www.westgold.de/htm l/prizeList.php
Samozrejme, ve 100g slitku to zlato koupim levneji. A v 1kg jeste levneji. Ale tolik poravdu nevydelavam, abych si kupoval kazdy mesic cihlu....

A likvidita znamé a rozsirene investicni mince mi prijde plus minus stejna, jako u slitku.

A ETF? Proboha, proc kupujeme zlato? Protoze neverime statu, neverime financnimu systemu, neverime nekryte mene. Takze ETF nas chrani uplne stejne, jako italskey dluhopis! Zlato v ETF mate jen do doby, nez se zjisti, ze ten ETF je napákovanej 1:10 a ma tedy jen desetinu zlata realne ve fyzicke podobe. Taky ho treba muze mit jen pujcene, nebo ho ma papirove, ale realne je ulozene nekde ve Fort Knox, cili jeste realneji: neexistuje. Zlato v ETF mate jen do doby, kdy se stat rozhodne vase nehorazne spekulantske zisky (budouci nominalni rust zlata diky vysoke statem generovane inflaci) zdanit treba 50ti%. Az se inflace rozjede na 100% pa, cena zlata se kazdorocne zdvojnasobi, ale stat vam pulku z toho sebere jako dan ze "zisku" - oskliveho spekulativniho zisku dosazeneho na ukor poctiveho pracujiciho lidu (s volebnim pravem).
Nebo dokud se stat nerozhodne, ze se zlato znarodnuje, jako se jiz stalo v USA.
Co asi stat udela, az mu uroky vzrostou na 8%? Nebo az zjisti, ze nema na penze? Pro co asi ti postizeni penzisti budou hlasovat? Pro zivot pod mostem, nebo pro znarodneni zlata ci vysoke zdaneni nominalnich vynosu z ETF?

A neverte tomu, ze prostredky z ETF vcas (nez to rupne) vyberete a nakoupite treba fyzicke zlato. Menove reformy, kolapsy bank, znarodneni, statni bankroty, odchody z eurozony, atd... se NEVYHLASUJI DOPREDU, prichazeji necekane a skokove.

Jinak pokud dojde opravdu na nejhorsi (rozpad eurozony, statni bankroty, hyperinflace, ...), budou se nam hodit prave i daleko drobnejsi kusy zlata, nez 1Oz. V dobe vymarske hyperinflace za 3 Oz zlata slo koupit blok cinzovnuch domu v Berline! Takze jit si s 1Oz minci pro chleba asi nebude uplne ono, leda ze by vam nechali rovnou celou samosku vcetne baraku a personalu do otroctvi. Nastesti obcas v Nemecku nekteri prodejci maj specialni akci, ze treba prodavaji sadu 10ti 1/10 Oz minci za cenu ne moc prevysujici cenu jedne 1Oz mince. Ja se ted mimo jina asi zamerim prave na vyhledavani vyhodnych nakupu techto mensich minci. Dalsi moznost jsou mince typu Vreneli ci britsky Sovereign - ty jsou docela zname a tedy likvidni a take nebyvaji predrazene - tedy v Nemecku. V CR je predrazene vse.

No a samozrejme nezapominat na "zlato chudych", tedy stribro. Ale to uz v CZ nema cenu kupovat tuplovane.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Novotný Jaroslav | 8. 11. 2011 21:40 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 13:38

Zajimalo by mne, jestli existuje nejaky web ci diskuzni server, kde diskutuji lide, kteri se skutecne pripravuji na tyto podle mne stale vice pravdepodobne cerne scenare jako jsou pad eura, bankroty statu a financnich instituci a silne inflace. Nezajimaji mne teoreticke diskuze ale skutecne realne kroky, ktere kdo prijmul nebo se chysta udelat... v duchu prispevku pana Altmana.

K tem investicnim mincim. V soucasnosti se za velmi rozumnou cenu daji nakoupit investicni mince CNB atd na aukru. Rozumnou cenu myslim cenu okolo 1050 kc/gram. Otazkou je jaka bude ale jejich likvidita v pripade nektereho z nastinenych cernych scenare. A samotnou kapitolou je, jak budou akceptovany daleko za hranicemi EU v pripade hodne cerneho scenare.

A jaky je Vas nazor na nakup stribrnych minci treba z prvni republiky. Casto se daji nakoupit za plus minus cenu obsazeneho stribra. Sam jsem neodolal a nejake nakoupil. Protoze, jak uz napsal pan Altman, jit si koupit chleba treba i s 1/10oz minci nebude uplne to prave. Neumim si v tuto chvili predstavit, jaky bude vyvoj ceny stribra ... respektive napadaji mne ruzne alternativy s mnoha neznamymi parametry, a tezko rict, ktere mince budou akceptovany pri smene.

Nicmene si myslim ze at uz v pripade zlatych nebo stribrnych minci ci slitku, se to v nejhorsim pripade proste hodi na vahu, urci pripadne ryzost a hotovo. Vyhodou je samozrejme pokud jde o certifikovany kov, ale i tady je jiste riziko padelani, zvlast pokud bude cena techto kovu stoupat do zavratnych vysin a smena bude omezena na cerny trh.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 8. 11. 2011 17:31 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 13:38

A jak často se takový činžovní blok prodával? A z jakého důvodu, nebyl ten majitel Žid, který bojoval o holý život?
Nějak si to nedovedu představit, že najednou budou mít běžní řemeslníci chuť měnit svoje služby za zlato?

Nedává mi to smysl, asi něco přehlížím.
:-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 21:17 | reakce na Ferdinand Mácha - 8. 11. 2011 17:31

Prodával se tak často, jak to jen šlo. Prostě proto, že domy nikdo nechtěl a všichni chtěli zlato. A hlavně nikdo nechtěl marky.

A tehdy (za výmarské hyperinflace) židům o holý život nešlo, jak plyne z dějepisu, tehdy měl Hitler k převzetí moci ještě relativně daleko.

A ano, asi něco přehlížíte. Například pravdu o tom, že nemovitost je pro období hyperinflace (navzdory vžitým představám) velmi špatnou investicí. A to v období, které nás čeká, toto bude násobeno dalšími faktory, jako negativní demografický vývoj a nadbytek nemovitostí daný jejich nedávným bublinózním přírůstkem.

A také jaksi přehlížíte to, že v období hyperinflace měl řemeslník nepředstavitelně vysokou motivaci chtít svou práci směňovat za zlato. Směnit ji za oficiální měnu naopak byla neskutečná hloupost, protože než jste s ní došel na nákup, měla už jen zlomek kupní síly. Běžně tehdy výplata byla 2x za den a když jste s ní šel do obchodu moc pomalu, nic už jste za ni nekoupil. Tak PROTO ta motivace chtít za své služby zlato, právě toto přehlížíte.

A jak to vzniklo? No monetizací dluhu, kvantitaticním uvolňováním, nákupem státních dluhopisů ze strany centrální banky. To proto tak Němci vyšilují, když ECB nakupuje (za čerstvě natištěné "peníze") dluhopisy Itálie a Řecka - starší si totiž důsledky stále pamatují.

My mladší pak máme sklon "něco přehlížet". Dějinné cykly jsou relativně dlouhé a my máme pocit, že když v něčem žijeme 20-30 let, tak že to tak bude napořád. Vnímáme to jako jediné možné uspořádání. To, že ve třicátých letech byla v Německu hyperinflace je na nás moc dávno (a Jugoslávie, Zimbabwe, Argentina jsou zase moc daleko). Definitivní konec zlatého standardu v roce 1971 je pro naši generaci také moc dávno a celý život žijeme ve světě bez něj. Ale z hlediska dějn to je jen krátký čtyřicetiletý neúspěšný experiment (po tisíciletích zlata a stříbra jako jediné měny), který se právě chýlí ke konci. Moc dávno jsou na nás i jiné věci - československá měnová reforma z padesátých let, znárodnění zlata v USA ve třicátých letech, atd... Ale z hlediska historie to dávno není a svět není o moc odlišnější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ferdinand Mácha | 9. 11. 2011 14:15 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 21:17

Díky za vyčerpávající komentář.

Mně je jasné, že zlato je trvalá jakási-hodnota. Dejme tomu, že někteří lidi vědí, kolik zlata má jakou hodnotu. Já jsem se však, podobně jako většina lidí, kteří řeší svou obživu, o komoditní kurzy nezajímal, takže nevím, kolik zlata lze vyměnit za kolik housek, cihel, trubek, kohoutků, zateplovcí vaty...
Když za mnou někdo přijde s tím, že bude chtít moje služby a zaplatí mi za to X gramy zlata... Jakou to pro mě má cenu? Já chci koupit chleba, brambory, maso. Poskytovatelé těchto služeb budou mít cenu určenou nejspíše v penězích?
A i když budou ochotní vyměnit své zboží za zlato, pak nejspíše budou chtít využít tísně a kurz směny zboží za zlato bude kdovíjaký? Kurz zlata může být i takový, že za 1kg chleba se bude vyžadovat 1g zlata, což by potom bylo rovno hyperinflaci a hodnotě peněz.

Poenta mých úvah je:
Existuje hodnota, která je tak široce uznávaná jako peníze? Hodnota, která je tak známá a pohodlná, že by kdy mohla plně nahradit peníze?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Kocourek | 9. 11. 2011 22:56 | reakce na Ferdinand Mácha - 9. 11. 2011 14:15

Přečtěte si knížku "Svoboda jménem zlato" od Hanse Bockera, tam najdete odpovědi na vaše otázky...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 10. 11. 2011 12:23 | reakce na Tomáš Kocourek - 9. 11. 2011 22:56

Já raději toto:
http://www.libinst.cz /etexts/rothbard_penize.pdf

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Kocourek | 11. 11. 2011 08:35 | reakce na Jan Altman - 10. 11. 2011 12:23

Ano, tu také mohu doporučit, velmi dobrá kniha:)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2011 18:20 | reakce na Ferdinand Mácha - 9. 11. 2011 14:15

Co jsou to peníze?
Například to, co splňuje požadovanou funkci peněz: uchovatel hodnoty a prostředek směny.

Zlato bylo penězi tisíce let.
Papírky jsou penězi nyní. Ale roli "uchovatel hodnoty" již plnit přestaly a roli "prostředek směny" ztratí v momentě hyperinflace.

Zlato se prostě znovu stane penězi. A každý truhlář, pekař a zedník bude dobře vědět, jakou má kupní sílu jeden gram zlata.

Jediný důvod, proč se o zlato zajímat dříve, než k této změně dojde, je snaha ochránit svůj současný majetek, nebo dokonce na té změně vydělat.

Až ke změně dojde, bude nějaké množství zlata mít každý (třeba 7 miligramů na svém bankovním účtě). Ale jedna uce dost možná už bude velký majetek (jak jsem řekl - blok činžáku v Berlíně za 3 Oz).
Po té změně bude těžké se prací dopracovat k nějakému většímu kusu zlata. Z tohoto pohledu je dnes zlato podhodnocené a tak ho lze kupovat dalo by se říci za směšnou cenu. Různí lidé vám o tom řeknou své různé názory: že vzhledm k inflaci by dnešní cena měla být 4000 USD. Že pokud by USA měly dát do souladu svu měnovou zásobu (či státní dluh, atd...) se svou zásobou zlata, unce by stála např. 50000 USD. Atd...
Nikdo neví, jaká je "reálná" hodnota. Nakonec až k té změně dojde, nikoho už cena zlata v dolarech zajímat nebude, protože dolar bude mrtvý a opuštěný a pokud někde najdete pohozený trakař plný milionových bankovek, nikdo vám za něj nedá ani rohlík.

Je dobré zkusit se na to dívat opačně: Zlato JSOU PENÍZE. Ty jediné pravé. A my žijeme v jistoricky krátké experimentální době, která se to snažila (dočasně) popřít a potlačit.

Nebo se zkuste zeptat prababičky či nějakého historika, co (třeba kolik krav, koní, trakařů plných chleba, ...) šlo např. v roce 1905 koupit za 100 korun:
http://www.goldsamml er.eu/cms-oesterreich-galerie/ 100kronen-1915.php

Jámyslím, že to tehdy každý v pohodě věděl a nikdo neměl problém to pochopit.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 9. 11. 2011 09:05 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 21:17

http://finweb.hnonline.sk/c3-53572080-kP0000_d-sef-bundesbanky-tlacenie-penazi-je-sladky-jed

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tomáš Kocourek | 8. 11. 2011 15:09 | reakce na Jan Altman - 8. 11. 2011 13:38

Předpokládám, že příspěvek patřil panu Mazanému:)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 8. 11. 2011 21:24 | reakce na Tomáš Kocourek - 8. 11. 2011 15:09

Jojo :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Mazaný | 7. 11. 2011 11:02

Pane Kocourku, váš příspěvek je hodně mimo realitu.

Cenné papíry (akcie) se v dnešní době hýbou o deset a více procent týdně. Za 6 měsíců můžete přijít nebo vydělat 50% vložené hodnoty a víc. Věřte mi že pokles o 50% je velké znehodnocení.

Pokud bude výnos roven roční inflaci, neutrpíte ztrátu 15% jak píšete. Při hypotetické inflaci 2% příjdete díky zdanění o 15% ze 2% což je 0,3%.

Nepleťte prosím ostatním hlavu.

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Kocourek | 7. 11. 2011 14:30 | reakce na Jan Mazaný - 7. 11. 2011 11:02

Souhlasím s Vámi, měl jsem doplnit 15% ztrátu na zhodnocení.

Pan Altman popsal přesně, co jsem měl na mysli. Pokud cenné papíry používáme konzervativním způsobem jako prostředek k uchování hodnoty peněz, budeme mít zhodnocení rovnající se inflaci, budeme na tom nakonec ztrátoví.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Altman | 7. 11. 2011 12:13 | reakce na Jan Mazaný - 7. 11. 2011 11:02

1) Když na akciích vydělám, přijde stát a chce podíl na mém zisku. Co tedy aby mi přispíval na případné utrpené ztráty, aby to bylo fair?

2) Pokud budu držet defenzivní akcie v širokém portfoliu, budu (teoreticky) mít stabilní nízký výnos. Který mi stát zdaní, jako by se jednalo o zisk. Ale vzhledem k tomu, že tu máme inflaci (oficiální nízkou, neoficiální ne až tak nízkou), to žádný zisk není. Takže reálně to funguje tak, že stát prostřednictvím svého monopolu na emisi nekrytých peněz, vytváří inflaci. Když se proti ní zajišťuji (akcie, termínovaný vklad, dluhopisy), stát toto krytí inflace drze označí za zisk a zdaní. Takhle bych chtěl "podnikat" také. Ale kdybych to dělal já, budu označen za zločince (tisknu nekryté=falešné peníze, kradu lidem část jejich příjmu, ...). Ale nějaké jednání buď objektivně zločinné je (protože prostě splňuje nějaké rysy a někoho poškozuje), nebo není - bez ohledu na osobu pachatele.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Vlad Ender | 7. 11. 2011 10:17

No, u te svedske dane by stalo zato zminit ze selhala hlavna kvuli tomu jak byla strukturovana. Stejna dan (stamp duty) funguje v UK uz docela dlouhou dobu, a celkem bez problemu (a LSE byla donedavna uspesnejsi co se tyce IPO nez kdekoli jinde na svete) - a investori ji rozhodne nepovazuji za nejvetsi problem UK burzy.

Nejvetsi problem pro investory v UK je AIM (coz je trh pro mensi spolecnosti, takovej malej bracha LSE) a- svete div se - jeho slaba regulace, ktera znamena, ze je pro investory tezke poradne firmu monitorovat. Lidi co znam rikaji ze na AIMu investujou jen tri typy lidi - naivni, insideri, a gambleri.

Nahlásit

0
+
-

Jan Altman | 7. 11. 2011 09:20

Každá daň někomu a něčemu škodí.

Kritizovat jen ty nově navrhované a zaváděné a poddansky se smiřovat s těmi existujícícími, to není zrovna moc moudré a konzistentní.

Nahlásit

0
+
-

Tomáš Kocourek | 7. 11. 2011 08:13

S tímto naprosto souhlasím. Dosud jsem danění kapitálových zisků z cenných papírů při jejich držení doby kratší 6 měsíců chápal tak, že je to proto, že se to dá považovat za výdělečnou činnost. V tomto krátkém období vesměs ani nehrozí nějaké velké znehodnocení inflací.

Při držení a prodeji v době delší 6 měsíců se ale spíše než o výdělečnou činnost jedná o spoření a úschovu peněz. Při držení v intervalu roků se ale na úsporách velmi podepíše inflace. Pokud bychom měli roční výnos takový, který by dokázal pokrýt reálnou inflaci, tak při zdanění utrpíme rázem 15% ztrátu!! Jelikož je ale reálná inflace vyšší, než udávaná dle ČSÚ, tak ani neobstojíme s tvrzením, že jsme neměli žádný reálný zisk kvůli inflaci, protože finanční úřad prostě jen odečte dvě čísla před a po, možná zkoriguje o udávanou inflaci, která je mnohem nižší.

Teď mě napadá, že to je možná i jeden z dalších důvodů, proč se jako inflace bere CPI, vykazuje prostě nižší hodnoty a umožňuje takto vice "oholit" výnosy lidí.

Nahlásit

0
+
-