Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Rok bez peněz: Kdo z vás to má, že nic nemá?

Michal Kašpárek | 1. 6. 2011 | Celkem 5 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

František Pašingr | 1. 6. 2011 03:41

Kdysi jsem viděl komedii o zamilovaném americkém prezidentovi. Jednoho dne se rozhodl koupit ženě, která se mu líbila, kytku a zjistil, že nemá ani peníze ani kartu, protože za posledních pět let, co byl ve funkci, je prostě nepotřeboval, protože všechno někdo zařídil. Nakonec mu kytku přinesl jeho zahradník.
Takže pět let nic nekoupil ani neprodal a nepotřeboval na to živořit v maringotce.
Kdybych chtěl napsat takovou knihu, tak se jednoduše dohodnu s nakladatelstvím, pro které to budu psát, že mi zařídí byt na hlavní třídě a dodají vše co budu potřebovat od potravin až po lístky do divadla a připojení na internet.
Pokud by chtěl vynechat nejen peníze, ale i naturální směnu, tak by musel žít jako Robinson Crusoe než potkal Pátka.

-2
+
-

Všech 5 komentářů v diskuzi.

Jaroslav A. Polák | 20. 5. 2012 01:30

Jako životní zkušenost a experiment to je určitě super, ale jako řešení pro společnost samozřejmě ne. V masovém měřítku s tím experimentoval naposledy asi Pol Pot a nic extra tedy ;-) Nicméně on to samozřejmě takto neprezentuje. Jde o to, jak začít v podobném smyslu fungovat v rámci skupiny.
Jsem zvědav, co se na brněnsku rozvine v támci tohoto: http://www.rozletse.cz/
A samozřejmě také s čím přijde Libor Malý.

Nahlásit

0
+
-

Michal Weinfurtner | 8. 12. 2011 18:04

Hm, tak trochu mi to připomíná Jindřichovice pod Smrkem. Kdysi jsem viděl dokumentární pořad o této zapadlé vísce ze severu země. Mají tam Větrnou elektrárnu, teplárnu na biomasu a kdoví co všechno, pěkně z dotací. A k tomu taky z dotací osvětovou budku a spostu letáků, kde přesvědčují zpitomnělé turisty, jak se jim to bohatě vyplatí a jak to jde když se chce.

Na co ale všichni zapomínají, je byť jenom přemýšlet co by se stalo, kdyby jejich v pravdě úžasného příkladu následovala většina. Představte si v každé obci spoustu větrníků a tepláren na biomasu. Kdo by tvořil hodnoty na ty dotace ?

V některých regionech kdeto s podporou biomasy přehnali mají již během několika let provozu velké potíže, protože cena biomasy roste geometrickou řadou. Zákon trhu funguje i v prostředí prošpikovaném dotacema, prostě biomasa není, musí se dovážet z daleka, stojí to víc.

Stejně tak ty větráky. Dokument přesvědčoval lidi, kolik peněz z jeho provozu obec vydělá. Ale už nezaznělo, že většinu těch peněz jim v ceně elektřiny platí celá republika.

Demagogie a polopravdy. Stejné je to s tímto nesporně zajímavým experimentem. Pokud bychom se v tomto způsobu života shlídli všichni, nejen že by pan Boyle neměl mobil a notebook a to ani ten bazarový, ale on by nejspíš neměl ani ten karavan, musel by si najít nějakou jeskyni a své zkušenosti by tak akorát mohl čmárat na stěny jeskyně ohořelým uhlíkem, pokud by vůbec dokázal rozdělat oheň ;)

Nahlásit

0
+
-

František Marčík | 1. 6. 2011 12:38

Dotaz na pana recenzenta: netušíte, zda ve VB nemají povinnosti platit zdravotní pojištění? Kniha vypadá pozoruhodně. V této souvislosti bych upozornil na dvojí, knihu prof. Bernarda Lietaera Budoucnost peněz. A stran chudoby. Hana Librová tuším že ve Vlažných a váhavých rozlišuje mezi bídou a chudobou. Bída je vynucená, rovná se hmotnému nedostatku, živoření, hladu, nezéměrnému bezdomoví, zatímco chudoba je dobrovolně přijímanou a kýženou ctností (tedy toto rozlišení platí pro hmotné statky, jak je to u duševních či duchovních - viz blahoslavení chudí duchem - netuším).

Nahlásit

0
+
-

František Pašingr | 1. 6. 2011 03:41

Kdysi jsem viděl komedii o zamilovaném americkém prezidentovi. Jednoho dne se rozhodl koupit ženě, která se mu líbila, kytku a zjistil, že nemá ani peníze ani kartu, protože za posledních pět let, co byl ve funkci, je prostě nepotřeboval, protože všechno někdo zařídil. Nakonec mu kytku přinesl jeho zahradník.
Takže pět let nic nekoupil ani neprodal a nepotřeboval na to živořit v maringotce.
Kdybych chtěl napsat takovou knihu, tak se jednoduše dohodnu s nakladatelstvím, pro které to budu psát, že mi zařídí byt na hlavní třídě a dodají vše co budu potřebovat od potravin až po lístky do divadla a připojení na internet.
Pokud by chtěl vynechat nejen peníze, ale i naturální směnu, tak by musel žít jako Robinson Crusoe než potkal Pátka.

Nahlásit

-2
+
-

Miloslav Trmač | 1. 6. 2011 02:08

Měli bychom si "více uvědomovat" ne hodnotu potravin (ta je koneckonců pro každého jedince v principu stejná - přežití), ale rostoucí lidskou produktivitu.

Potraviny se, myslím, zdají podhodnoceny jenom tomu, kdo se je snaží vypěstovat s rýčem místo traktoru, moderních hnojiv, odrůd atd.

(V době války, kdy nezbude nic lepšího než ten rýč, je samozřejmě všechno jinak...)

Nahlásit

0
+
-