Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: Namaštěná penzijní kapsa

Přihlášení do diskuze

V téhle diskusi zatím stále postrádám větší koncepčnost a konkrétní, pokud možno "reálná čísla", to znamená především:
1. jak se bude dále vyvíjet věková hranice pro odchod do důchodu v závislosti na pravděpodovném vývoji (tj. růstu nebo stagnaci) střední délky života šedesátiletých,
2. jak se bude postupovat vůči statisícům "gastarbeiterů& quot;,kteří jsou již dnes součástí české ekonomiky (cca 10 % všech ekonomicky aktivních)
3. pro jakou věkovou skupinu bude nový fondový pilíř povinný, případně z jaké části?
4. jak vysoké (za daných podmínek) a z čeho se budou hradit náklady reformy...

To jsou jen čtyři "základní komponenty", další může být početnost a míra daňového zatížení ekonomicky aktivních (a formou DPH i neaktivních) obyvatel, předpokládaný vývoj imigrace - a už tu máme minimálně 10 různých scénářů, i když někdy dost podobných, jindy více rozdílných (omezením budiž předpokládané nezvyšování relativního zadlužení státu).

Prezentoval někdo někdy takto explicitně a kvantitativně všechny, resp. alespoň 3 základní varianty možných postupů, a to samozřejmě exaktními číselnými hodnotami včetně kvantifikovaných pravděpodobností (resp. intervaly spolehlivosti) rizik?Bezděkova komise vycházela z určitých hodnot základních parametrů - demografických a daňových - které by bylo dobré po téměř 10 letech konfrontovat s aktuálními přepočty (mohou ukázat, že se věci vyvíjejí spíše pesimisticky nebo naopak mohou poukázat na některé nové skutečnosti - třeba, že už se střední délka života neprodlužuje tak rychle, jako tomu bylo v 90. letech nebo že míra zdanění klesá rychleji, než se původně předpokládalo). Jinak to dopadne jako experimentální "cochcárna" ;á la privatizace bez odpovídajícího legislativního rámce (byť je představa ideálního průběhu nutných společenských změn naivní).

V nejlepším případě se ta legislativa bude utvářet tzv. za pochodu, pokud vůbec, protože - jak bylo poukázáno dříve - takovéto penzijní společnosti (fondy) by minimálně 25 - 30 let pouze shromažďovaly aktiva (abstrahuji od výplat invalidních důchodů) a inkasovaly za to tučné poplatky, přičemž by se o "řízení pasiv" začaly zajímat v lepším případě 10 let před zahájením výplat prvních starobních penzí - ono by stálo za to porovnat 15 let staré zakladatelské plány dnešních soukromých penzijních fondů s aktuální situací a jejich reálným výhledem na nejbližších 5 let, přičemž u nich je situace mnohem jednodušší, protože z 90 % fungují jako spořitelny a jen z 10 % jako životní pojišťovny).

Nahlásit

0
+
-