Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Zpátky ke strojům: Průmysl je zase „in“!

31. 3. 2011
8 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Nemám recept na všelék, ale když si můžou průmysl udržet Němci a Japonci, zvláště pak Japonsko, které má za rohem Čínu a Koreu, tak to určitě jde.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ono je hezké mluvit o průmyslové základně, ale jakým způsobem hodláte udržet průmysl v Česku, když je méně konkurenceschopný nežli služby? A doufám že nebudete vzývat investiční pobídky a daňové prázdniny, to bych vás neměl rád :))

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Možná jsem vás špatně pochopil, ale není software taky zboží? Je to produkt, jehož vývoj probíhá velmi podobně, jako vývoj třeba letadla.

Windows jsou výrobek s copyrightem a spoustou patentů, zatímco třeba email se považuje za službu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Švýcarsko a Nizozemí mají také bohatou průmyslovou základnu - přebytek na běžném účtu netvoří pouze službami.
K platební bilanci ČR - běžný účet je stále v deficitu krize nekrize, viz: http://www.investujeme.cz/clanky/co-ohrozuje-ceskou-menu/ . Maďarsko je tudíž v jiné situaci než Česká republika.
Autor

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

1) Je samozřejmě možné mít obrovský veřejný deficit a skončit na běžném účtu v přebytku (např. Japonsko), ale veřejný deficit musí být více než financován úsporami domácností a podniků, což se často neděje. Proto země s velkým schodkovým rozpočtem většinou vytváří deficity na běžném účtu a jsou závislé na zahraničním financování. První vzoreček ve článku dokazuje, že jsou to spojené nádoby
2) Nelze než souhlasit
3) Neuvědomuji si, že bych nějak srovnával růsty Číny a Západu.
Autor

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Hlupák je ten, kdo vymyslel, že budeme mít ekonomiku bez průmyslu a ještě větší hlupák tenm kdo si to myslí doteď. Pokud jsem někoho urazil, pak se stejně neomlouvám :-)

Služby a průmysl se navzájem potřebují, on ne každý chce být kadeřnice nebo číšník. Můj kamarád, který soustruží lodní hřídele a práce ho baví, by určitě ve službách dělat nechtěl a já taky ne. Ale oba služby využívat budeme. A to nemluvě o know-how, vytváření hodnot a vyšších mzdách (více peněz na útratu za služby).

Pokud jde o Čínu, tak tam zatím konkurovat nemůžeme, tam mají v továrně na boty průměrný plat 80 USD měsíčně, to znamená, že mají ještě obrovský prostor pro růst mezd.

Nahlásit

-
0
+

Také bych se pozastavil nad tím, zdali je pravdou, že vyvážet služby je náročnější než vyvážet zboží. V mnoha případech to neplatí. Kupříkladu software snáze prodáme do zahraniční, než specifické robotické stroje apod.. Příklad Švýcarska či Nizozemí, ekonomik, které jsou z velké části založené na službách a mají přebytkovou OB, myslím tohle dokazuje dostatečně. . Co se týká naší platební bilance, také byla v deficitu během krize, je to přirozené, že se zastaví investice (především ty portfoliové) . Nyní jsme však znova v přebytku. Obdobná situace jako v Maďarsku. Nepovažuji za něco, co si lze vzít z této země jako úspěšný příklad.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V tomto článku je velké množství zavádějících informací.

1) Veřejné rozpočty a platební bilance jsou dvě rozdílné věci. I při chronických deficitech a obrovském veřejném dluhu může být běžný účet vyrovnán nebo dokonce v přebytku a naopak.

2) Obecné tvrzení, že deficit běžného účtu je špatný, není správné. Pokud je deficit BU vyrovnáván na straně finančního účtu přímými investicemi, dochází k přílivu kapitálu do země, plus ještě know-how firem, které takto investují (zahraniční firma postaví továrnu v chudé zemí = příliv kapitálu + ukážu jim, jak se ty tenisky šijou a až budou dost bohatí, postaví si svojí továrnu). Stačí deficit BU financovat nedluhově.

3) Srovnávat růst Číny a západu...hm, kdyby alespoň byla čínská data 100% věrohodná a my se na ně mohli spolehnout, ale oni spíš nejsou, že?

Nahlásit

-
0
+