Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Diskuze: Terry Anderson: Potraviny zdražují američtí bankéři

Přihlášení do diskuze

Asi jsem to spatne napsal - nejde o to, ze se neco takoveho stat nemuze, ale jde o to, jestli za to nekdo ponese nasledky - pokud ne, tak je to moralni hazard "jaxvina". Bhopal je krasna ukazka toho, ze za podobne veci se odpovednost prakticky nenese, obzvlaste ne osobni. Co potom zabrani managmentu jine firmy zanedbavat bezpecnost, kdyz mu za to prakticky nic nehrozi?
Jenom bych se pozastavil nad spojenim "neni mozne". Ja kdyz se projdu po ulici nebo nejakym rusnejsim mistem v prirode, vidim obcas nektere tovarnicky, nektere zemedelce nebo nektere vesnice v zime, tak bych "neni mozne" zmenil na "je mene pravdepodobne".

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Domnívám se, že váš předpoklad o nestavění JE v rizikovém místě při vlastnictví soukormé firmy je zcela mylný. Skutečnost a příklad například Bhópalské katastrofy ukazuje, že bezpečnostní přístup může být mizerný i v soukromém sektoru a v principu vždy záleží na konkrétních lidech. Koneckonců zodpovědnost soukromé firmy v případě Bhopálu není asi tou pravou ukázkou, jak by to mělo fungovat. Nutno samozřejmě podotknout, že svou negativní roli zde sehrál i indický veřejný sektor.
Pan Anderson vychází v řadě případů z poněkud sebestředného hlediska, ze kterého se vytrácí lidský přístup a který se snaží aplikovat na všechny ostatní, což je špatně. Kupříkladu: Já auto z půjčovny myju :-)
Ještě k těm vládním intervencím a regulacím. Díky zákonům a regulacím není možné například vysypávat beztrestně odpad kamkoli, cokoli vypouštět do vody či ovzduší. I tyto věci patří mezi intervence a regulace, které soukromý sektor není schopen sám zajistit, kvůli přílišné složitosti vazeb při případném znečištění. Druhá věc je, že jsme stejně jako USA, vyvezli řadu špinavých technologií a primární výroby do Asie, odkud si výrobky dnes kupujeme. Pokud se v budoucnu tato výroba vrátí k nám, životní prostředí se logicky opět zhorší, přesto, že dnes existují šetrnější technologie než před 50 lety. Nemluvme o regulacích a intervencích jen v tom negativním tónu, přesto, že si to řada z nich jistě zaslouží.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Co zabrání soukromé společnosti riskovat natolik, že případné škody budou vyšší než celkový majetek společnosti?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ale o to prece nejde, jestli by soukroma spolecnost zabranila zemetreseni nebo tsunami, jde o kalkulaci rizika - jestli je odpovednost za skodu castecne nebo zcela prebrana nekym jinym nez provozovatelem, tak dochazi systematicky k podceneni odhadnuteho rizika provozovatelem. Je to stejny princip (moralniho hazardu) jako pri uplatnovani systemu too-big-to-fail napr. u bank. Andersen prece nikde neargumentuje, jak mu vkladate do ust, ze by soukroma spolecnost zabranila tsunami, ale ze by v prve rade nepostavila JE na rizikovem miste jako je pobrezi v seismicky aktivni oblasti. (Otazka: "Soukromník by možná dal asi větší pozor, kde ji staví."; Odpoved: "Přesně tak!")
Nevim, jestli ma pravdu v tomhle konkretnim pripade (to se dost tezko zjisti), ale ze vladni intervence a regulace zvysuji rizikove chovani ucastniku na trhu je si myslim zcela zrejme.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Spousta "kapitalistů&qu ot;,"pravičáků" ;,a "konzervativců& quot;by dostala kopřivku, kdyby si přečetla např. Murraye Rothbarda, který krásně popisuje, jak funguje čistě tržní ochrana přírody. To obnáší např:
- neexistence vyvlastnění. Pokud chci postavit továrnu, silnici nebo přehradu, musím vykoupit všechny potřebné pozemky za tržní cenu. Pokud se někdo šprajcne, mám smůlu. NIMBY je legitimní součástí tržního mechanismu ochrany přírody.
- široké možnosti žalob. Zatímco dnes mohou Zlá Ekologická Sdružení žalovat investora za chyby ve stavebním řízení nebo za neprovedení EIA, dle Rothbarda může kterýkoliv majitel dotčeného pozemku žalovat investora, že ona stavba mu poškozuje jeho pozemek. Včetně hluku a emisí. Zákonné limity neexistují, pro žalobu stačí, že se zátěž stavbou zvýší. Taktéž o výši odškodného nerozhoduje soud, ale je to na svobodné dohodě investora a majitele pozemku. Nedohodnou-li se, musí investor zajistit, aby pozemek nebyl dále poškozován. Žádné výmluvy, že žaluje jen jeden kverulant, zatímco Veřejně Prospěšná Stavba prospěje tisícům lidí.

Až zde bude takovýto právní rámec, pak souhlasím s panem Andersonem, že státní regulace, EIA a účast občanských sdružení ve stavebním řízení jsou nadbytečné a mohou být zrušeny :)

Nahlásit

0
+
-

Po přečtení mám pocit, že místy odpovídal Terry úplně mimo téma. Ale udělat vodu komoditou obchodovatelnou na burze, to by vedlo k obrovským spekulacím a bublinám. Vodou by se šetřit mělo, ale nevěřím, že burza je ten správný nástroj.

S tím strašákem Fukušima se už to přehání a i Terry se očividně nechal zblbnou mass médii. Navíc problém není to, kdo je vlastník elektrárny. Nebo by snad soukromá společnost zabránila zemětřesení a tsunami?

Nahlásit

0
+
-