Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: HDP: Je nám milejší krutá pravda, nebo milosrdná lež?

3. 8. 2011
4 komentáře

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Já bych řekl, že hlavní je otázka PROČ se něco jako HDP zjišťuje. Odtud bych teprve přecházel k tomu jestli je pro daný účel lepší ukazatel než HDP.
Koho zajímá prvotně něco jako je výše HDP? Podle mého názory jsou to, jak správně autor uvádí, vlády.A proč zajímá vlády něco jako je ukazatel HDP? Protože se od něj odvíjí daňové příjmy státu, tedy peníze se kterými vláda disponuje. Vlády zajímá kolik peněz dostanou k dispozici.
Proč se vlády nezajímají o „stádia produkčního procesu“, ale zajímají se o spotřebu? Autor píše, že „Odůvodnění je snadné, neboť spotřeba je položka, která v průběhu času stabilně roste.“ Je to ovšem pravda? Pochybuji, že v době dlouhodobé ekonomické krize, celkově nižší ekonomické aktivitě než byla před krizí, spotřeba roste. Ale i kdyby, tak důležité pro vládu jsou ukazatele, které nejlépe reflektují vládní příjmy.
Jestliže DPH tvoří nejvyšší položku daňových příjmů, je třeba to zohlednit. A jestliže DPH se státu odvádí teprve tehdy až produkt koupí konečný spotřebitel, je zbytečné se zajímat o „stádia produkčního procesu“. Z hlediska příjmů z DPH vlády nezajímá kolik jakých produkčních procesů je třeba k pořízení konečného produktu. K ničemu jí to v tomto případě není. Její příjmy z DPH to nezvyšuje. Proč by měla vládu zajímat rozpracovaná výroba, která se neprodá konečnému spotřebiteli, když z její existence nemá daňové příjmy? Podobně je tomu u spotřební daně, kdy se daň státu odvádí až při prodeji produktu konečnému spotřebiteli, tedy při jeho spotřebě.
Trochu jiná situace je ovšem u odvodů z mezd (Pojistného na sociální zabezpečení), které se sice nenazývají daní, ačkoli mají její charakter, a které jsou pro vládu rovněž velmi zajímavé. Zde by se už vláda o „stádia produkčního procesu“ mohla zajímat, protože mzdy se vyplácí a odvody z nich odvádí do státního rozpočtu i když se produkt neprodá konečnému spotřebiteli, tedy i když spotřeba klesá, ale produkt je stále ve stádiu „výroby“. Má to ale háček. Pokud by se produkty neprodávaly dlouhodobě, tak by producenti neměli důvod rozpracovávat další produkty,takže by snížili počet zaměstnanců, a tím pádem by klesly i příjmy vlády z odvodů z mezd, nehledě k tomu, že by se zvýšila nezaměstnanost, což je pro vládu velký problém.
Nyní se podívejme na daně z příjmů. Jistě každý uzná, že výnos daní od PO při zachování její sazby, by měl tendenci klesat, kdyby se dlouhodobě snižoval prodej jejich produktů konečnému spotřebiteli. Kde by se bral zisk ze kterého platí PO daň, a kde by se bral příjem FO z mezd, kdyby jejich zaměstnavatelé své produkty neprodali konečným spotřebitelům?
A v neposlední řadě je očekávání budoucího vývoje. V řetězci od producentů základních základních stavebních prvků produktů, přes producenty meziproduktů, a dále přes producenty hotových produktů až po prodejce konečným spotřebitelům přichází od posledně jmenovaných popud pro započetí produkce. Pokud obchodníci neprodají to co mají na skladě, nedávají producentům signál k výrobě, a naopak, pokud bude očekávat společnost prodejců koncovým spotřebitelům, že se jejich nabídka produktů prodá konečným spotřebitelům, tak budou požadovat produkci od koncových producentů a ti dále v řetězci od meziproducentů, a ti od dodavatelů základních stavebních prvků produktu, a všichni budou více ochotni riskovat nákupy pro svou produkci.
V tomto případě to skoro vypadá na problém „co bylo dřív slepice nebo vejce“, ale při bližším prozkoumání je jasné, že to co nejvíc navnadí producenty, aby produkovali (a tím pádem odváděli státu , je výhled zvýšeného prodeje jejich produktů konečným spotřebitelům, tedy spotřeba a nikoli meziprodukce.
Proto vlády zajímá spotřeba, a proto je zajímá HDP jako nejednodušší ukazatel toho co se v hospodářství děje.

Zlaté tele spotřeby je tedy zlatým teletem pro vlády, které při stále se zvyšující spotřebě mají stále vyšší a vyšší příjmy na rozdávání svým voličům.

Nahlásit

-
0
+

V tomto případě by bylo lépe neměřit vůbec. Na klesající HDP ordinujeme zvýšené státní výdaje. Takže výdaje státu nevynakládáme na služby které je třeba zajistit, ale jen tak abychom utráceli a povzbudili růst, jenže ty peníze které utrácíme musíme zase někde vzít a to na daních, čímž růst tlumíme. Vlastně jen peníze přehazujeme z jedné kapsy do druhé a čekáme na zázrak. A to nemluvím o tom, jak jsou efektivně využity peníze na veřejných zakázkách, což jistě potvrdí každý, kdo se k veřejným zakázkám naskytnul. Takže sečteno podtrženo vezmeme peníze firmám na daních, čímž je utlumíme a pak je neefektivně rozházíme abychom je posílili.
To je jako kdyby zahradník rostlinám v růstu urhal už malé lístky, aby je prodal a koupil za to hnojivo, kterým hnojí, ale ne selektivně zálivkou jen ke kořenům těch prospěšných rostlin, ale pěkně plošně. Není se čemu divit, že zdravé oslabené rostliny pak hubí hnojený plevel.
Pokud reagujeme takto, je lepší neměřit a nekazit. A tím odpadá diskuze co bychom měli měřit.

Nahlásit

-
0
+

Výše zmíněné se ve všech zemích sleduje ve statistice národných účtů. Konkrétně v účtu výrobků a služeb a v účtu výroby. Přehledně tam vidíme hodnotu meziprodukce i produkce včetně mezispotřeby. HDP je pouze bilanční položkou. Chceme-li však jedním číslem přiblížit hodotu produktu vytvořeného za dané období, má HDP nejvyšší vypovídací schopnost. Kdyybychom připočítávali meziprodukci, tak se vlastně nejedná o nový produkt, protože by jedna položka byla účtována v ukazateli třeba desetkrát. Proto si nemyslím, že by znázornění finální produkce bylo nějakou chybou.

Samozřejmě pravda je to, že HDP nemusí vypovídat o tom, jestli je skutečně produkce poptávaná. Stačí, když vláda plýtvá a HDP statisticky roste. Proto měly také socialistické země vysoký růst HDP každý rok, ale nikdo to nepocítil na růstu životní úrovně.

Nahlásit

-
0
+

Ona existuje taková manažerská poučka: "Systém se chová podle toho, jak je měřen." Když jsem se snažil změnit KPI v jedné organizaci, tak jsem narazil na neskutečný odpor, protože lidi prostě chtějí milostrdnou lež. Vůbec si nedovedu představit, co by bylo potřeba, aby se změnil ukazatel HDP na něco jiného. Zvláště když ta milosrdná lež říká, že západní svět má obrovské problémy. Krutá pravda by nám třeba otevřela oči, ale to politici určitě nechtějí.

Jinak se mi líbí, že ač je autor čerstvý absolvent, tak slepě nepapouškuje, co ho naučili ve škole. Včera jsem si pročítal diskuzi na iDnes u článku s grafikou amerického dluhu a psal tam nějaký absolvent VŠE a takovou hromadu nesmyslů pohromadě jsem už dlouho nečetl. Jen tak dál autore, pěkný článek.

Nahlásit

-
0
+