Michal Jeřábek|4. 9. 2011 12:21| reakce na Tomáš Kloudný - 4. 9. 2011 08:33
Podle mě by tenhle systém, kdyby fungoval dostatečně dlouho, vedl akorát k vytvoření obrovské bubliny (+ příliš velkých podniků) a nakonec ke krachu a hlavně k obrovskému plýtvání, jakože bychom vzájmu reinvestic každý týden přemalováli zdi na jinou barvu... (A nebo taky ne :))
Dnes by asi celý svět potřeboval třetí cestu, že? : http://www.czechfreepress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1846:nmecky-hospodasky-zazrak&catid=109:svt-kolem-nas&Itemid=441
Nahlásit
-
0
+
Robert Antonio|30. 8. 2011 18:52| reakce na Tomáš Kloudný - 29. 8. 2011 11:19
"Státy rozhodně nekrachujou kvůli velkým výdajům na sociální stát, ale kvůli obrovským výdajům na ty co si zvykli, že stát je dojná kráva."
Dojná kráva je logickým důsledkem sociálního státu, tyto dvě věci nelze oddělit. Všichni "podnikatelé&qu ot;,kteří si svůj byznys postavili na veřejných zakázkách, stávající stav obhajují líbivými frázemi typu "podpora průmyslu/konkurenceschopnosti/ infrastruktury",které nejsou o nic méně socialistické nežli "podpora chudých/nezaměstnaných/cikánů{ amp2}quot;.
Tomáš Kloudný|29. 8. 2011 22:07| reakce na Jan Altman - 29. 8. 2011 12:51
Se vším co tu píšete plně souhlasím, snad jen z cenou drahých kovů si nejsem úplně jistý jestli je tohle ten jediný důvod nebo se více na jejich růstu odráží naprostá bezradnost obchodníků, kteří mají od svých klientů peníze a neví, co s nimi v tomhle krachujícím světě. To ale nic nemění na stavu, který tady dnes je. Ten stav bych nazval reálným světem. Není to ani socialismus ani kapitalismus, je to reálný svět. Lidi už jsou takoví a mimochodem, ty úžasné asijské firmy jsou jen díky dočasné politické situaci v číně, kdy došlo k paradoxu, že vláda je komunistická, ale přitom má tvrdě podporovaný kapitalistický model. Tím tvrdě podporovaný myslím, že je pro byznys vše a pro lidi nic. Ale to se rychle mění, tím jak lidi začínají chápat víc a víc. Chtějí se mít prostě taky dobře a je to jejich přirozená vlastnost, stejně jako závist je přirozená vlastnost lidí. Proto dokud si všichni lidi neuvědomí, že když nebudou myslet na ostatní, tak se jim to vrátí, tak se to bude neustále opakovat. Politika pro byznys, pak politika pro lidi. Při změnách těchto politik bude učiněno mnoho hrozných věcí. Tak jako se to opakuje už prakticky po staletí.
Jan Altman|29. 8. 2011 12:51| reakce na Tomáš Kloudný - 29. 8. 2011 11:19
No naštěstí nás přeci nikdo nenutí (alespoň ne stoprocentně) držet státní "bankovky" a dluhopisy. Ano, důchodová reforma nás k tomu částečně donutí (a to je její hlavní účel), ale nikdo nám přeci nebrání kupovat třeba asijské akcie, nebo drahé kovy. Ostatně lidi to tak nějak tuší a proto ty kovy poslední 4 roky mají takový cenový vývoj...
Výdaje na sociální dávky nutností nebyly! Naopak právě díky jejich existenci vznikal třída lidí neschopných práce! K nám se nastěhovali romové z východu, do Londýna arabové. Přišli tam za snažším a pohodlnějším životem nedobrovolně financovaným z peněz jiných. Nezaměňujem příčinu a následek! Kdyby pečení holubi socialisticky nepadali do hub, ale na každou korunu či pound by si člověk musel tvrdě vydělat,tak do Anglie by emigrovali pouze pracovití polští instalatéři a do Česka pilní a skromní vietnamci.
A samozřejmě, že ze státu sosají jejen asociálové, ale i další piavice napojené na různé dotační programy, státní zakázky, atd (viz dnešní článek JUDr. Samkové). Ale to je prostě neoddělitelné, oba jevy buď existují (bohužel), nebo neexistuje ani jeden. Oba totiž mají společnou příčinu v tom, že stát smí rozdělovat/rozdávat cizí peníze - peníze, které ukradl někomu jinému.
Tomáš Kloudný|29. 8. 2011 11:19| reakce na Jan Altman - 27. 8. 2011 12:50
Netvrdím, že je to řešení správné. Správné by bylo takové dluhy nedělat a hlavně nedělat nesplatitelné dluhy. Firma by v takové situaci skrachovala. A teď tady skrachujou státy, ale po svém. Pro stát je proces skutečného krachu pouze iluzí. Ale stane se v podstatě totéž, co se stane když skrachuje firma a není možno uspokojit věřitele z rozprodaného majetku. Prostě ti věřitelé států nedostanou své peníze zpět v té hodnotě, jakou by si představovali. A věřiteli států jsme hold my všichni co máme jeho bankovky nebo dluhopisy. Doufám, že jsem to vysvětlil dost jasně. Ale myslím, že spousta lidí dostane, co si zasloužili. Státy rozhodně nekrachujou kvůli velkým výdajům na sociální stát, ale kvůli obrovským výdajům na ty co si zvykli, že stát je dojná kráva. Dnes při stoupající kriminalitě vidíme, že výdaje na policii a sociální dávky byly nutností a postupně možná příjdeme na to, že je to tak možná i s jinými výdaji státu. Ale co není v pořádku, tak to je to, že nejlepší byznys u nás je státní čez. Nic proti čezu, dělá co se dá. Ale ten problém je v tom, že schopní lidi raději dřepí v čezu místo, aby měli vlastní byznys. Takto nastavené prostředí vede tam, kde jsme. Spojil jsem jabka s hruškama, ale snad je z toho srozumitelný koktejl. Jinými slovy můžeme si za to sami a v tomto nás kolektivní trest nemine. Horší ale je, že jakoby se z toho nikdo nebyl schopen poučit.
Jan Altman|28. 8. 2011 09:49| reakce na Vlad Ender - 26. 8. 2011 10:39
Já ale vůbec neřešil, zda chce, nebo nechce pracovat. To je vágní pojem a reálně spíš znamená, za jakých podmínek ještě chce a za jakých ne. Já jsme pouze uvedl fakt, že takový člověk žije z cizích peněz. A to pravděpodobně proti vůli "hostitele" ;,protože daně se neplatí dobrovolně a s nadšením, ale pod hrozbou trestu/násilí.
Diskuse o tom, že někdo by pracovat chtěl, ale nemůže, je na dlouhé lokte. Museli bychom zde sumarizovat překážky, které stát zaměstnávání háže pod nohy (různé regulace, dodatečné náklady zaměstnávání, cenový práh, odvody, ...). Také bychom se museli bavit o dalších ekonomických zákonech a pojmech jako náklady obětované příležitosti. Bezpochyby se člověk rozhoduje jinak, když alternativou je žebrota, než když tou alternativou je jen podpora či předčasný důvhod. Ale toto vše je irelevantní. Já pouze říkal, že tito lidé žijí z prostředků produkovaných jinými, proti jejich vůli. Prosté konstatování faktu. Kdyby si lidé pro případ nezaměstnanosti vytvářeli rezervy, nebo by se proti tomu komerčně pojišťovali, nebo by byly členy vzájemně výpomocných spolků s dobrovolným členstvým, které členům v nouzi z příspěvků ostatních vypláceji podporu, situace by samozřejmě byla jiná.
Pokud si studenti na soukromých školách budou platit komerční školné, případně si na něj za tržních podmínek půjčí a díky vyššímu přijmu v budoucnu pak splatí, opět z této statisiky vypadnou. Ale někdo, kdo si studuje "sociální ekoligii" či "evropská studia" za peníze jiných, aby pak za peníze jiných mohl pracovat pro stát či Brusel, ten je parazitem po celý život. Dobrý student získá stipendium, najde si sponzora, je schpen si přivydělat (ve svém oboru, doučováním, doktorandi učením i výzkumnou a publikační činností, atd...). Historie je plná velkých jmen a u mnoha z nich nenajdete informaci, že vystodovali za peníze nedobrovolně odebrané poplatníkům.
Ad firma s tisíci zaměstnanci: pokud se tam někdo "veze", je to problém majitele, že je na něj ochoten doplácet ze svého zisku. Ta firma je jeho a pokud se rozhodne živit někoho neproduktivního, je to jeho problém. Je to zcela něco jiného, než když nás erár násilím přinutí živit někoho proti naší vůli. Navíc na další diskusi by bylo, nakolik sám stát má vliv na nadměrnou velikost firem (velké firmy nenechá padnout, jen velké firmy se kvalifikují na státní zakázky, velci zaměstnavatelé jsou státem rozmazlování, jen velké firmy mohou mít velké korupční fondy, ...) a proč právě díky státním zásahum moc nefunguje "teorie optimální velikosti firmy".
Miloš Kebrdle|27. 8. 2011 21:30| reakce na Radovan Dell - 26. 8. 2011 19:07
Ano to jste napsal hezky. Ještě zbývá dodat že průměrný plat v Dánsku je někde kolem 70.000 Kč. Ty systémy jsou mixem daní a soc. podpor úplně jiné. Samozřejmě si na to musí vytvořit zdroje. Ale kdyby měly úroveň korupce a fungování výběru daní jako v ČR, tak by se nám mohly brzy přiblížit.
Jan Altman|27. 8. 2011 12:50| reakce na Tomáš Kloudný - 26. 8. 2011 18:26
Představte si tuto situaci:
Moje firma nadělala tak velké dluhy, že je nemožné je splatit. Doufám, že chápete, že není jiné řešení, než že si peníze na splátky dluhu natisknu. Určitě vám to nebude vadit, protože dopad na vás (inflace) bude úplně stejný, jako když si ty peníze natiskne centrální banka.
Radovan Dell|26. 8. 2011 19:07| reakce na Miloš Kebrdle - 26. 8. 2011 14:31
V roce 2010 bylo zadlužení Norska 54% HDP, růst ekonomiky 0.4%, schodek rozpočtu žádný, jsou více než 10% v plusu. Na sociální jistoty si musíte vydělat. Jděte k průměrnému člověku v ČR a řekněte mu, že DPH zvýšíte na 25% a nejnižší daň stržena ze mzdy bude 40% (kombinace několika daní). Tedy člověk, co si vydělá 10 tisíc hrubého zaplatí 4000 na daních a pak ještě 25% DPH (potraviny jen 14%, jízdenky 8%). Uvidíme, jak moc budou nízkopříjmové skupiny sociální v přispívání na stát.
Jen tak na okraj, můj kamarád pracuje v Dánsku, je VP jedné energetické společnosti. Protože Dánsko potřebuje lidi, tak má nížší daň pro ty "lepší", kamarád je "nedostatkové zboží". Jako Vice presidentovi mu na výplatní pásce strhnou 25%, zatímco průměrný zaměstnanec platí 40% na daních.
Švédsko a Finsko bych zatím nehodnotil vzhledem k tomu, že firmy v těchto zemích jsou velmi nekonkurenceschopné a osobně čekám, že se tyto země v příští dekádě dostanou do velkých problémů.
Konečně někdo, kdo to pochopil. Už opravdu není jiná varianta při tak vysokém dluhu, než si ty peníze natisknout. Dřív nebo později to tak dopadne. Na tom se nedá nic změnit. Můžeme jen přemýšlet a co nejpřesněji odhadnout, kdy se to stane a jaké to bude mít důsledky, abychom byli připraveni až to přijde. Chybou je, že se to neustále odkládá a o to to bude bolestnější. Jsme jako drogově závislí a navzájem se utěšujeme, že odvykačka nemusí přijít. Přijde.
Nahlásit
-
0
+
Miloš Kebrdle|26. 8. 2011 14:31
Něco tady nehraje. Mezi státy, které jsou finančními trhy hodnoceny nejlépe jsou např. Norsko, Švédsko, Finsko, Německo, aj. které mají řadu prvků soc. státu. Ale mají také nízkou míru korupce v hospodaření se státními financemi. Nakonec i pan Kohout před pár měsíci sebral odvahu a napsal do HN, že v ČR se ve veřejných zakázkách ztrácí asi 80 mld. Kč. Když k tomu přidáme další neefektivnosti např.při výběru daní, aj. jsme skoro na rozpočtovém deficitu. A na závěr otázku: v Písnici žije a pracuje cca 10000 Vietnamců. Kolik platí daň z příjmu?0 je správně.
Nahlásit
-
0
+
Vlad Ender|26. 8. 2011 10:39| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 14:46
Fascinuje me, jak automaticky predpokladate, ze nezamestnany=parazit ktery nechce pracovat a chce se jen prizivovat (neb jinak si "Abychom věděli, jaká část lidí něco produktivního dělá a jaká se naopak nechá živit státem " vylozit neumim).
Predstavte si, ze existuje docela hodne nezamestnanych, ktery by pracovat chteli, ale nemaji sanci. Pokud jste nezamestnany ve veku kolem 55+ let, mate casto docela problem (a, paradoxne, to je prave kategorie lidi kteri casto chteji delat, protoze je to soucasti jejich zivotni etiky. Pred casem jsem videl fascinujici dokument ktery se dival jestli imigranti opravdu "berou domacim praci". Dali nekolika nezamestnanym anglicanum praci kterou tady imigranti normalne delaji - spinavou, tezkou, mizerne placenou. Nezamestnani s vekem pres 40/50 ji vzali a poctive delali. Nezamestnani kolem 20+ ji ignorovali a pulka se jich nikdy nedostavila.). Zena s malymi detmi nebo nedejboze kolem 30ky bez deti (to urcite bude chtit brzo na materskou!)? Taky mate casto "smulu" (a to nejen v Cechach, kde je to kvuli silenemu zakonu uplne strasne).
V U6 jsou zapocitani lidi, kteri delaji na castecny uvazek, ale pokud by mohli tak by preferovali plny. Implikovat, ze (vsichni) nezamestnani "se nechaji zivit statem" je ponekud bez rozmyslu.
Taky me fascinuje jak si myslite, ze studovat po 24 letech je ekvivalent nezamestnanosti. Je sice pravda, ze takovy Galois objevil sve konecne telesa ("abstraktni&qu ot;,"neaplikovana&q uot;matematika - bez ktere by jste ale ted nebyl na internetu, nemel mobil, nemohl se divat na digitalni televizi, nemel GPSku atd. atd. at.) v 20 letech, nicmene docela hodne je toho jeste porad objeveno PhD studenty, kterym je obvykle o neco vice.
Mimochodem - pracoval jste nekdy pro firmu s nekolika desitkami tisic zamestnancu? Pokud ano, tak vite, ze existuje spousta zamestnancu (a vetsinou to nejsou zamestnanci na urovni uklizecek)ve soukrome sfere, ktere ti ostatni zamestnanci firmy zivi.
Petr Svoboda|26. 8. 2011 00:44| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 14:46
Ještě bych doplnil zaměstnance v soukromém sektoru, jejichž práce je naplňování či využívání státních regulací - výkaznictví pro stát, daňoví poradci, distribuce stravenek, poradenství na získávání dotací, ... zkrátka činnosti, ze kterých společnost nebohatne.
Sice se to nedá početně přesně vyjádřit, protože většinou tyto práce nedělá nikdo na plný úvazek, ale patří to k vámi uvedeným skupinám.
Právě jsem se po delší době díval na ShadowStats.com Hlavně na tu americkou nezaměstnanost nad 20%.
Proč se tento údaj zjišťuje? Abychom věděli, jaká část lidí něco produktivního dělá a jaká se naopak nechá živit státem (resp. ostatními a to proti jejich vůli)? No pak by se do statistik nezaměstnanosti měly zavést nějaké další layery:
U7: + Vězni (díky krizi v USA jejich počet citelně vzrostl, v Anglii asi teď roste také)
U8: + Děti a studenti. Zcela jistě třeba nárůst lidí, kteří i po 24tém roce života zůstávají na škole (studují pomalu) je z určitých pohledů ekvivalentem nezaměstnanosti. Student navíc státní kasu stojí víc
U9: Důchodci. Kdybychom neměli průběžný systém, ale každý si spořil na sebe, asi bych je sem nepsal. Ale jelikož soc.pojištění je vlastně daň a penze víceméně dávka, tak není velký rozdíl mezi nezaměstnaným a penzistou. Ten je financován stejným způsobem. Dokonce čistě technicky by třeba i pracovat mohl, ale dobrovolně či nedobrovolně nepracuje. Nějaká arbitrárně stanovená věková hranice do kdy se dávka nazývá podporou a od kdy penze, není moc relevantní. Pokud bychom snížili věk odchodu do penze na 50, dle současné definice nezaměstnanost klesne. Jedná se tedy o ekvivalenty. Jak říkám, kdyby si lidi sami spořili/investovali, bylo by to jiné - rentiér či trader také není nezaměstnaný.
U10: Státní zaměstnanci. Také stoji kasu peníze, dokonce víc, jak nezaměstnaní. A zcela jistě je dost lidí, kteří je považují za neužitečné, dokonce za škodlivé. U mnohých politiků, byrokratů, celníků, atd... lze o přínosu jejich "práce" opravdu pochybovat a při tom stojí hromadu peněz.
Tak jaképak U10 u nás v ČR máme? :-)
A kolik je těch ostatních, kteří ty U10 živí? Mají někdy šanci je ve volbách přehlasovat? Těžko... Už proto, že i mezi těmi ostatními (neU10) je plno příjemců dávek, grantů, dotaci, státních zakázek, monopolistických výsad, atd... Pravých "zaměstnaných&q uot;je tedy drtivá menšina.
Nahlásit
-
0
+
Jan Altman|25. 8. 2011 14:31| reakce na Petr Svoboda - 25. 8. 2011 13:09
Jenže realita je to, co se počítá. Na papíře byl rájem komunismus (jen v té pitomé realitě to někteří málo uvědomělí lidé kazili), současný sociáldemokratismus dtto.
Navíc jsou zde jakési obecně morální pohledy, jistá přirozená spravedlnost. A z tohoto pohledu něčí monopol na emisi nekrytých peněz je prostě zavrženíhodný.
Jan Altman|25. 8. 2011 11:39| reakce na Jiří jánošík - 25. 8. 2011 09:45
Na druhou stranu posilování měny = bohatnutí všech. A o to snad jde, ne?
A že to vadí exportu? No pouze v zemi s nepružnými mzdami, silnými odbory a rigidní legislativou. V zemi, kde díky zásahům státu do všeho zamrzají inovace a zvyšování efektivity práce. Ano, tam silná měna vadí (viz Řecko).
Zcela jistě najdete země, jejichž měna v historii dlouhodobě posilovala. Myslím, že ta období byla pro obyvatele spíše šťastná.
Spatřovat ve slabé měně nějakou výhodu je trochu masochismus. Pak by mělo smysl CZK znehodnotit o milion procent a byli bychom pak mistři světa. Něco vyvézt za cenu, že za to dostanu zaplaceno méně, to jedak není žádný kumšt a také to není žádná výhoda.
Jan Altman|25. 8. 2011 11:34| reakce na Jiří jánošík - 25. 8. 2011 09:40
No krátkodobě a absolutně asi ne. Relativně možná ano (mohli bychom schudnout méně, než jiní) - a i to se hodí. A dlouhodobě asi na neexistenci EU vydělají všichni.
Jan Altman|25. 8. 2011 11:30| reakce na Petr Svoboda - 25. 8. 2011 10:46
No sám uznáváte, že skutečná léčba se provádět nebude. Tak proč navrhovat a schvalovat QE, které ožebračí věřitele a dá nezaslouženou výhodu dlužníkům? Každý takový krok jen oddaluje nevyhnutelné, ale zároveň to nevyhnutelné děla horším, hlubším, bolestivějším.
Jan Altman|25. 8. 2011 11:26| reakce na František Pašingr - 25. 8. 2011 10:12
Ono se stačí podívat na Švýcarsko a "bezpečný přístav" frank. Přestože je CH daleko stabilnější, ekonomicky silnější a politicky vyspělejší, tamní CB děla psí kusy, aby frank oslabila a to úsilí hodlá ještě zintenzivnit. Uvažuje se i o navázání na EURo. V této souvislosti jsou nějaké úvahy o stabilní CZK, o finančním centru, o CZK jako "bezpečném přístavu" poněkud naivistické...
Petr Svoboda|25. 8. 2011 10:46| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 09:14
Lidi, tomu chudáku Keynesovi už dejte pokoj. Pokud vím, tak jen prosazoval zvýšené státní výdaje v době krize, ale taky splácení dluhů v době prosperity. A i to snad před smrtí odvolal. Rozhodně netlačil nekonečnou úvěrovou a peněžní expanzi.
A myslím, že v tomto bodu nekřivdíte jen Mr. Keynesovi ale i p. Kohoutovi. Kohout nemá QE za řešení per se. Je to jen paliativní léčba po dobu, než zabere skutečná léčba. Když vás doktor vytáhne z rozsekaného auta a píchne vám něco proti zástavě srdce, tak je to jen proto, abyste přežil do operace, ne jako řešení krvácení.
Mně QE smysl dává, pokud se bude provádět i skutečná léčba (že to tak nebude, to je jiná věc). Ale rozumím tomu, že pro vás je to ztráta času a kolaborace :-)
Švýcarsko nebylo nikdy dobyto. Stejně tak Londýn nebo New York. A nemají za sebou totalitní historii. To jsou pro finanční centrum a důvěru v něj dost podstatné atributy. Česko bude mít svou šanci po 10 stoletích harmonického vývoje, 10 měsíců dobrého ratingu stačit nebude.
A fiskální léčba snižováním sociálních výdajů? Jistě, ale to není jediná díra, kudy odtékají peníze. Zbytnělý není jen sociální stát, ale celý stát. Např. takové dotace. Dotuje se zemědělství, dotují se zahraniční investice a v zimě každé dva týdny vidíme v televizi, jak se otevřela nová sjezdovka - dotovaná z evropských peněz. A dotace nejsou jen ty samotné peníze, ale taky úředníci, kteří posuzují žádosti, kontrolují využití peněz, vymáhají jejich vrácení, pro formální nedostatky, ...
Pokud se bude sekat jen sociální stát, tak léčba bude stejně smrtelná jako neléčení.
Nahlásit
-
0
+
František Pašingr|25. 8. 2011 10:12| reakce na Radovan Dell - 25. 8. 2011 09:44
Pokud vím, tak si zatím půjčujeme v korunách. Takže až to praskne, ČNB "natisne" nějaké biliardy CZK, všichni přijdou o úspory (pokud je nemají v komoditách) a jsme zase v roce 1953 a můžeme začít znovu.
Doufám, že nejzajímavěší 3. díl přinese zajímavé podněty. Od naší politické scény samozřejmě nic dobrého čekat nemůžeme. Popisů situace už bylo hodně, ale zatím jsem nenarazil na nápad, jak toho využít. Ti co je maji, je z pochopitelných důvodů nezveřejňují. Že by výjimka?
Nahlásit
-
0
+
Jiří jánošík|25. 8. 2011 09:45
Sen o druhém Švýcarsku je taky dosti pošetilý. Švýcarsko je ikskrát bohatší než Česko. (a hlavně iksrát civilizovanější, kulturnější a spořádanější) Jestli si myslíte, že Švýcary nějak výrazně těší posilování jejich franku jste na omylu. Co bychom si potom počali my, ve srovnání se Švýcary naprostí nebožáci, kdyby naše koruna ještě více posílila? Kam bychom vyváželi? Jsou produkty Made in Česko tak úžasné a nepostradatelné, že se budou prodávat za každou cenu? Nemyslím.
Diskuze: Tři krize eurozóny v roce 2011: Co na ně může platit a jak na nich může vydělat Česko (II.)
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Michal Jeřábek|4. 9. 2011 12:21| reakce na Tomáš Kloudný - 4. 9. 2011 08:33
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kloudný|4. 9. 2011 08:33
Nahlásit
Robert Antonio|30. 8. 2011 18:52| reakce na Tomáš Kloudný - 29. 8. 2011 11:19
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kloudný|29. 8. 2011 22:07| reakce na Jan Altman - 29. 8. 2011 12:51
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|29. 8. 2011 12:51| reakce na Tomáš Kloudný - 29. 8. 2011 11:19
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kloudný|29. 8. 2011 11:19| reakce na Jan Altman - 27. 8. 2011 12:50
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|28. 8. 2011 09:49| reakce na Vlad Ender - 26. 8. 2011 10:39
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Miloš Kebrdle|27. 8. 2011 21:30| reakce na Radovan Dell - 26. 8. 2011 19:07
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|27. 8. 2011 12:50| reakce na Tomáš Kloudný - 26. 8. 2011 18:26
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Radovan Dell|26. 8. 2011 19:07| reakce na Miloš Kebrdle - 26. 8. 2011 14:31
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Tomáš Kloudný|26. 8. 2011 18:26
Nahlásit
Miloš Kebrdle|26. 8. 2011 14:31
Nahlásit
Vlad Ender|26. 8. 2011 10:39| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 14:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Adam Čabla|26. 8. 2011 09:17| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 14:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|26. 8. 2011 00:44| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 14:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 14:46
Nahlásit
Jan Altman|25. 8. 2011 14:31| reakce na Petr Svoboda - 25. 8. 2011 13:09
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|25. 8. 2011 13:09| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 11:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:43| reakce na Petr Svoboda - 25. 8. 2011 10:17
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:41| reakce na Martin Tér - 25. 8. 2011 10:11
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:39| reakce na Jiří jánošík - 25. 8. 2011 09:45
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:34| reakce na Jiří jánošík - 25. 8. 2011 09:40
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:30| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 11:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:30| reakce na Petr Svoboda - 25. 8. 2011 10:46
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Jan Altman|25. 8. 2011 11:26| reakce na František Pašingr - 25. 8. 2011 10:12
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|25. 8. 2011 10:46| reakce na Jan Altman - 25. 8. 2011 09:14
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Petr Svoboda|25. 8. 2011 10:17
Nahlásit
František Pašingr|25. 8. 2011 10:12| reakce na Radovan Dell - 25. 8. 2011 09:44
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
Martin Tér|25. 8. 2011 10:11
Nahlásit
Jiří jánošík|25. 8. 2011 09:45
Nahlásit