Diskuze: Zaostalostí ke stabilitě

Aja Novotna|7. 10. 2011 09:30| reakce na Adam Čabla - 6. 10. 2011 21:38

Filosoficka "debata" narazi na - mozna jeste daleko vetsi neprekonatelne problemy - nez matematicke modelovani:-) na problematiku neurcitosti a nelogicnosti JAZYKA, doporucuji knihu Bertrand Russell Jazyk a Poznani.

Aja Novotna|7. 10. 2011 09:29

Filosoficka "debata" narazi na - mozna jeste daleko vetsi neprekonatelne problemy - nez matematicke modelovani:-) na problematiku neurcitosti a nelogicnosti JAZYKA, doporucuji knihu Bertrand Russell Jazyk a Poznani.

Adam Čabla|6. 10. 2011 21:38| reakce na Jan Novotny - 6. 10. 2011 14:50

Ovsem ta filsoficka debata by mela stat na prvnim miste. Umime modelovat pouze s urcitymi predpoklady, ale co kdyz ty predpoklady jsou na prvnim miste nenapravitelne chybne?
"Umime" ;namodelovat minulost, ale to neznamena, ze umime s temito modely predvidat budoucnost, protoze zakladnim predpokladem vsech predikcnich modelu je jejich nemennost ve vztahu k minulosti. Jinymi slovy umime pouze predvidat minulost (a to jeste pouze na zaklade znamych zakonitosti z minulosti, na dalsi debatu jsou skryte zakonitosti) a budoucnost pouze do te doby, do ktere se chova jako minulost. Neumime si vykouzlit nove informace (budoucnost), ktere jeste v dobe tvorby modelu neexistuji - a prave takove ovlivnuji veskere modelove predikce.
Muzeme modelovat to, co je nemenne - v tom neni zadny problem, krome problemu znalosti zakonitosti. Ovsem pokusy modelovat to, co se neustale meni (napr. lidske chovani), jsou vzdy v sirsim horizontu predurceny k nezdaru bez ohledu na matematicky aparat. Jak rikam vyse - je to problem filosofie poznani.

Tomáš Kocourek|6. 10. 2011 15:47| reakce na Ferdinand Mácha - 6. 10. 2011 12:44

To sice mohu, ale není to zrovna to, čím bych se chtěl zabývat. Proto bych tu hlavní "práci" nenechal na bance a jako provizi za poskytnutí prostředků si vzal těch 30%?

Ten případ, kdy sice nemusíte platit poplatky, ale peníze Vám nepatří není z principu zrovna ideální stav. Peníze by Vám hlavně měly patřit, jsou Vaše, ne banky. Banka by je měla půjčit s Vaším svolením a jako kompenzaci nabídnout nulové poplatky, které by se odečetly z podílu na zisku.

Banka by bez klientů, kteří si u ní uschovávají peníze, nemohla existovat a za tu možnost disponovat s Vaším majetkem by měla platit. Jinak proč bych jí svoje peníze dával a nevolil jiný způsob úschovy? Jelikož je ale nutnost v dnešní době mít bankovní účet, tak toho banky patřičně zneužívají a jsme v takové situaci, v jaké jsme.

Jan Novotny|6. 10. 2011 14:50| reakce na Adam Čabla - 6. 10. 2011 10:02

To uz se ale dostavame na opravdu filosofickou uroven popisu vsehomira;-) To je jako kdybychom pri mereni pravitkem brali do uvahy, ze ten, kdo meri, dostane infarkt. Tak velky skok jsem nechtel delat a zustat pri zemi. Jinak ekonomie je samozrejme o modelovych predpokladech A matematickem aparatu. Matematicky aparat bez predpokladu v tomto pripade (realny svet) nejde a modelove predpoklady bez matematickeho aparatu konec koncu taky nemaji moc velky smysl, stejne tak jako tak skoncite alespon pri pocitani na prstech, ne?;-)

Ferdinand Mácha|6. 10. 2011 12:44| reakce na Tomáš Kocourek - 5. 10. 2011 17:01

Možná je to jen můj pocit, ale i vy můžete půjčovat své peníze a budete mít podíl na zisku ne 30%, ale plných 100%.
U nás jsem si už našel banku, které nemusím dávat poplatky za transakce. Ale platím za to právě tím, že "moje" peníze mi vlastně nepatří, dokud si je nevyberu zpět.

Adam Čabla|6. 10. 2011 10:02| reakce na Jan Novotny - 5. 10. 2011 16:50

Ale ano, lide ve vetsine situaci reaguji rutine, ovsem uzitecny model by mel umet popisovat a predvidat nejen rutinni chovani, ale i chovani vyjimecne, ktere existuje a jehoz dopady byvaji narozdil od rutinniho chovani vyznamne. Do toho navic existuji modelem nepredvidatelne udalosti a jejich vlastnosti je, bohuzel, jejich nepredvidatelnost v modelu. Namodelujete pohyb cloveka a ono jej pak prejede auto (prirozene velice zjednoduseny priklad). Je to otazka filosofie poznani, modelovych predpokladu a ne matematickeho aparatu.

Tomáš Kocourek|5. 10. 2011 17:01

Podle mého názoru také banky hlavně těží z finanční zaostalosti lidí, kteří si nechají líbit to, že je banka odírá na všemožných poplatcích. Jak jinak si vysvětlit fakt, že banka klientovi zpoplatní to, že na jeho penězích může profitovat!!

Banky původně vznikly jako úschovny peněz klientů, kteří za tuto úschovu platili poplatky. Ty byly hlavním zdrojem příjmů banky. Postupem času banky zjistily, že uschované peníze si vybírá pouze malé procento klientů a tak jistou část vkladů začaly půjčovat s úrokem, který se stal dalším zdrojem příjmů. Z toho ale klientovi připsaly jen malou část.

Dnes je situace mnohem horší. Nejen, že banky vybírají poplatky za vedení účtu, vydělávají na penězích klientů, ale ještě mají tu drzost zavádět další poplatky za výběry vlastních peněz klienta, za zprostředkované transakce a podobně.

To se bohužel stalo běžnou věcí, nad kterou se skoro nikdo nepozastaví. V jiných zemích si toto banky v takové míře dovolit nemohou, ale u nás z toho silně profitují. To je také důvod toho, že jsou u nás banky stabilnější.

Těžko u nás najdu banku, která by se mě ptala, zda vůbec může půjčovat mé peníze a pokud ano, tak mi nabídnout minimálně 30% podíl na zisku. Banky pouze parazitují na penězích jiných, na úrocích jim dají almužnu a ještě je oberou na poplatcích, přičemž když zkrachují, tak při dnešní mizerné kapitálové přiměřenosti mám hodně velkou šanci, že svoje peníze nemusím už vidět. Bohužel se tak víceméně chovají všechny, takže u nás volby není a člověk se musí rozhlédnout v zahraničí, kde se nabízejí mnohem lepší a výnosnější způsoby úschovy peněz…

Jan Novotny|5. 10. 2011 16:50| reakce na Adam Čabla - 5. 10. 2011 15:35

Ta nestabilita je prave ve zpetne vazbe na funkcionalni tvar. Rikam, aparat za tim je mnohem slozitejsi, nez fyzikalni formalismus kvantove mechaniky. Jinak s tou lidskou svobodou je to vazne trosku precenovane... vyzkum za pouziti pozice z mobilnich telefonu ukazal, ze lide se v zadnem pripade nepohybuji nahodne. To naznacuje, ze lidske chovani bude hodne vzorcove, maximalne muze dojit ke skoku z jednoho vzorce na druhy (vzorec neni rovnice ale spise "obrazec" v tomto pripade). nedostatek informaci je samozrejme problem, ale nidko nerika, ze samotne prvky modelu taky neuvidi jen cast dostupne informace...

Adam Čabla|5. 10. 2011 15:35| reakce na Jan Novotny - 5. 10. 2011 15:27

Takove modelovani vzdy zajde na nedostatek informaci a nestabilitu lidskych preferenci.

Jan Novotny|5. 10. 2011 15:27| reakce na Jiri Novotny - 5. 10. 2011 09:56

To si nemyslim. Ekonomii pomuzou, ale ekonomie potrebuje vice. Potrebuje zpetnou vazbu, ktera bude ovlivnovat funckionalni tvar samotnych rovnic, abychom se dostali blize. Ekonomie naopak vyzaduje slozitejsi matematicky aparat, nebot efektivni objekty (lide) maji komplexni chovani, s cimz se pri popisu hromadky soli nesetkame (ve smyslu efektivnich stupnu volnosti, kterym budou v pripade krystalu nejake makroskopicke vlastnosti).

Ladislav Ludvík|5. 10. 2011 12:47

Pěkný článek, jen bych podotkl, že pokud se něco od minulého roku nezměnilo, je certifikace u ČNB v podstatě formalita, kterou bez problémů zvládne každý, kdo umí číst a netrpí Alzhaimerem v pokročilém stadiu.

Petr Holub|5. 10. 2011 11:11

Sice nevím, jak na tom je česká populace s finanční gramotností, ale zároveň jsem ani nevěděl, co je to složené úročení a přesto se považuji za finančně vcelku gramotného :-) Neplést pojmy s dojmy. Kdejaký student nebo spíše studentka VŠE umí nazpaměť přeříkat všechny tyto pojmy i vzorečky, ale umí je i bez problémů a zcela přirozeně aplikovat v praxi? Na druhé straně tu máme úspěšné podnikatele i investory, kteří mají v hlavě "pouze" kupecké počty a umí si sami spočítat, co je výhodné a co není. Nepotřebují k tomu žádné vzdělání, jen selský rozum. A pokud něco nevědí, vědí kde si to najít. Tím chci říct, že neznám ani jednu oblast života, kde by běžný a finančně gramotný občan naší republiky využil diferencované rovnice.

Libor Šindelka|5. 10. 2011 11:06

Kdo rozumí složenému úroku, tak z něj žije.
Kdo jej nezná, tak ho platí.

Otakar Hokynář|5. 10. 2011 10:26

"Vzhledem k tomu, že české banky začaly fungovat jako skutečné banky teprve po roce 2000, neměly čas věnovat se nebezpečným produktům, například pověstným substandardním hypotékám (subprime mortgages), které způsobily americkou finanční krizi. České banky se zkrátka nestihly dostat do této úrovně sofistikovanosti."Vjednoduchosti je krása, neprůhledné finanční produkty (ono u akcií stačí kolikrát kombinace podnikatelského rizika a kurzového rizika, aby výnos nešlo předvídat, což teprve u několika nezávislých rizikových proměnných) a hlavně jsme měli z pr... kliku.

Frantisek Vlach|5. 10. 2011 10:21

Nevedel jsem to, ale tusil sem to :-) Diky za pekny clanek.

Jiri Novotny|5. 10. 2011 09:56

Ekonomika není věda, spíše se blíží umění. Diferenciální rovnice ji nepomůžou. Výchozí postuláty pro ekonomiku nejsou "přírodní" - objektivní, ale vychází z chování lidí, které jeproměnlivé a ovlivnitelné.