Ač se všichni přejí, aby euro vydrželo, tak nevydrží. Dle mého je problém postaven takto: Padne US Dollar nebo Euro. Kdo nepadne vyhraje.
Amerika i evropa na dluhy nemánebo vše vyřeší 21.12.2012 :-)
Nahlásit
-
0
+
tomáš j. kouba|11. 11. 2011 16:08| reakce na JAROSLAV CHARVÁT - 11. 11. 2011 12:30
Dobrý den.
1. banky procházejí audity, protože je téměř nemožné mezinárodní banku kvalitně zkontrolovat. Účetnictví může být tak zamotané, že i vedení vlastní banky v tom může mít hokej. 2. nerozumím otázce 3. nerozumím otázce 4. V EMU si státy nemohou tisknout peníze, to dělá ECB. I většina ostatních tržních ekonomik má (téměř )nezávislou centrální banku. 5. vyšší daně jsou vyšší příjem do státního rozpočtu a stát si snižuje schodek 6. tak nějak
Analýz příčin a řešení krize je v poslední době pochopitelně hodně. Nejsem makroekonom takže některé souvislosti si neumím dát zcela přesně dohromady.
1. Předpoklá dám,že příčinou tzv. krize je nedostatek peněz ve státních rozpočtech a nadhodnocená aktiva v bankách. Nerozumím tomu, kde skončily peníze, které si původně státy vypůjčily. Přece se nemohly vypařit a musely skončit v reálné ekonomice. Jsem schopen pochopit, že se jedná částečně o fiat peníze půjčené bankami, které fungují na principech na jakých prostě fungují. Tedy: nově vytvořené peníze byly půjčeny, „utraceny“ a možná způsobily zvýšení cenové hladiny. Jak to, že banky procházejí v pohodě audity když se ví, že aktiva jsou nadhodnocená? 2. Proč se dává rovnítko mezi „malým“ tempem růstu HDP a krizí, nebo recesí to je jedno, jde o pojmosloví. Je to tak, že „nerůst“ HDP vede ke krizím? A proč když v podstatě všichni chceme mít všechno hned jsou krize ve smyslu neexistující adekvátní poptávky? 3. Pokud tomu správně rozumím, tak pokud by se státy nemusely umělohmotně sanovat navzájem, byly by v reálné ekonomice finanční zdroje, které by se daly využít jinak? 4. Jelikož si tzv. vlády mohou „vytisknou“ peněz kolik chtějí, v čem je problém? Chápu souvislost s inflací, ale jaká je riziková hranice? 1 bilion EUR nebo třeba 50? 5. Jaký význam má řešení spočívají ve vyšší míře zdanění obecně a (nebo) emise dluhopisů? Přeci dochází pouze a jenom k přerozdělování peněz… 6. Tedy jedná se v podstatě o bohapusté prosazování individuálních zájmů bank (jako akcionář chci dividendy s meziročním nárůstem např. 5%) a jako politik si chci užívat pocit moci a být znovu zvolen?
Nahlásit
-
0
+
Libor Šindelka|11. 11. 2011 07:13
Místo zákonných smrští, kdyby vlády redukovaly stávající zákony a vyhlášky a hlavně nic kreativně nevymýšlely, bylo by na tom hospodářství země mnohem lépe. A ještě lépe bychom se měli kdyby většina úředníků brala plat jen za to, že nic nedělá, místo šíleností, kterými se snaží zdůvodnit svou existenci (nejsměšnější je pokutování jedné státní instituce jinou , provázené vzájemným právním soubojem -fakt super efektivní zvyšování HDP). Neustálé změny DPH a jiných daní o procento sem o procento tam ve skutečnosti nic neřeší, akorát to všem ztrpčuje život, zejména podnikatelům, kteří si pořád dokupují změny účetních software. A v konečném důsledku jde jenom o postupné zamlžené zvyšování daňové qóty.
Diskuze: Pavel Kohout: Bankrot se zbytečně démonizuje. A platí to i pro Itálii!
Přihlášení do diskuze
Diskuze
Lubomí Novák|12. 11. 2011 13:39
Nahlásit
tomáš j. kouba|11. 11. 2011 16:08| reakce na JAROSLAV CHARVÁT - 11. 11. 2011 12:30
Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávuSkrýt komentovanou zprávu
JAROSLAV CHARVÁT|11. 11. 2011 12:30
Nahlásit
Libor Šindelka|11. 11. 2011 07:13
Nahlásit
Zdeněk Pavlík|11. 11. 2011 04:07
Nahlásit