Diskuze: Hernando de Soto: Čekám šokující krizi nebo citelnou inflaci. Nic jiného!

Otakar Hokynář|29. 11. 2011 20:06| reakce na Jan Altman - 25. 11. 2011 09:21

Hezký den, Jene. Obávám se, že politické řešení vyústí v novou totalitu. Aspoň při protestech zdravotníků a lékařů se establishmenty neštítí totalitních praktik, viz nyní na Slovensku. Průměrný ovčan se v měnící se situaci nedokáže sám orientovat bez pomoci sdělovacích prostředků. A ty mu řeknou, co si má myslet a dělat. Bohužel, o manipulovatelnosti davu nemám nejmenších iluzí. Také si všimněte, jak prorůstají politici do sdělovacích prostředků.

Kanioková J.|26. 11. 2011 14:31

Stačí mi, že ho Clinton označil za "největšího žijícího světového ekonoma". I to, že byl pozván na Forum 2000.
To jsou ekonomové, kteří jsou daleko víc filozofové a romantici, než skuteční ekon. experti. Věřím, že jeho přístup k ekonomice mohl u nich snížit sympatie k tamním levičákům, ale skutečnou efektivnost jeho názory nikdy nemohou přinést. Jen tak popostrčit od zcela špatného hospodaření. Píše nesmysly !

Petr Kocur|25. 11. 2011 11:51

Mudrování o neexistující (ne)viditelné ruce trhu je naprosto absurdní. Tržně se totiž chováme všichni a za všech okolností. Jen si lidé neuvědomují, že tržní chování nelze zužovat na ekonomiku a platidlem nejsou pouze peníze nebo jiná hmotná aktiva. V podstatě jde o emocionální bilanci. A tom, mimochodem, napsal zajímavou polulárně vědeckou knížku MUDr. M. Plzák.
Snažíme se mít vyrovnanou nebo kladnou emocionální bilanci - tedy získávat kladné emoce a vyhýbat se záporným. Peníze jsou také jen kladné nebo záporné emoce. Ať už přímo - čím se mi konto zvětšuje, to mne naplňuje radostí, čím víc dlužím, tím sklizím zápornější emoce. Nepřímo - peníze jsou jen prostředek k získávání emocí. To je jasné - můžu si za ně koupit např. erotickou masáž atd. I ti největší odpůrci trhu jednají tržně - usilují o získání co nejvíce kladných emocí (+) s co nejnižšími náklady (-). Všichni ti popírači a likvidátoři trhu se jen snaží získat neoprávněné výhody na úkor ostatních (např. pozitivní diskriminací, genderovými dotacemi atp.).
V duchovní rovině to chápeme taky tak: Co má začátek, má i konec. Není slasti nez utrpení. Jen v transcendentálnu, bez času a bez prostoru, neplatí tržní vztahy, protože tam absentují jakékoli emoce.

Jan Daniel|25. 11. 2011 10:24

Ty průpovídky o tom, zda neviditelná ruka často neexistuje či je nepřítomná a podobně jsou směšné. Je to tak na úrovni dřístů politiků v Otázkách Václava Moravce.
Neviditelná ruka trhu je přítomná vždy a všude, ať chceme nebo nechceme. Byla přítomná i zemích RVHP v roce 1980. Vtip je pouze v tom, že pokud stát nastaví perverzní institucionální rámec a dělá nesmyslné zásahy do ekonomiky, pak subjekty trhu mají zavádějící informace a perverzní stimuly. Výsledek je zákonitě katastrofa. Perverzní státomilci pak obviní neviditelnou ruku trhu z nefunkčosti, případně z nepřítomnosti a obhajují tím další perverzní státní zásahy. Nejasné je zde pouze to, kam tato spirála směřuje. Mnoho lidí tvrdí, že ke krachu systému, který je katarzí potřebnou k tomu, aby se civilizace vrátila zpět k normálu. Ale např.Robert Higgs se přiklonil k názoru, že v kritický okamžik státní establishment přece jen uvolní regulaci a přerozdělování, a vpustí do systému více trhu, aby neviditelná ruka fungovala jakžtakž normálně a systém se úplně nerozsypal (konečně je to v jejich zájmu). Ekonomika tak sice zůstane v suboptimálním stavu zatížená velkou mírou redistribuce a regulace, ale nikdy se nedostane do stavu, kdy je kontrola státu nad ní tak rozsáhlá, že způsobí její kolaps.

Jan Altman|25. 11. 2011 09:21

"Viditelná ruka trhu = regulatorní legislativa?"
Pří známse, že tomu pánovi nerozumím...

A dále: "Zcela zásadní rébus dneška je, jak lidem říct pravdu a nezpůsobit tím paniku".
No já nevím, jestli je to to hlavní. A předně nevím, jestli tento rébus opravdu někoho trápí a snaží se ho řešit. Snaží se (mají zájem) ho řešit politici? Velkobankéři? Velkoinvestoři typu Sorose? Já myslím, že ti ten zájem rozhodně nemají a snaží se spíše o opak (další zamlžení). Řešení tohoto rébusu je tak akorát námět na diskusi na FinMagu, nebo spíše na ZeroHedge.com.

Ale souhlasím s tím, že se možná brzo "rozluští" sám... A to ve formě toho, co někdo nazývá zásadní systémovou změnou, kolapsem systému, či prostě EndGame či WhenTheShitHitsTheFan :-)

Také v zásadě souhlasím s nastíněnými variantami:
1) Skokový kolaps
2) Vleklá stagnace a inflace
Nicméně stále mi to přijde jako říkat A a už dál neuvažovat o B. Co bude znamenat ten skokový kolaps? Půjde to až tak daleko, že zanikne EURo, USD a všechny fiat "peníze"? Tedy bude ztráta důvěry v nekrytou měnu a státní dluhopisy totální a celosvětová? Nebo ne? Pokud ano, jaký to bude mít dopad na politický systém(zřízení), sílu supervelmocí a vztah mezi nimi, atd...?
A v případě B: je reálné udržet inflaci na nějaké "moderate" úrovni a zároveň udržet výnosy z dluhopisů na úrovni nižší, tedy reálně negativní? Budou chtít investoři držet aktivum, nakterém dlouhodobě a soustavně prodělávají? Pokud ne, tak dluhy klesat nebudou a nepůjde o alternativu kolapsu, ale pouze jeho oddálení.

Představte si, že cílem politiků bude např. držet 10% inflaci po dobu 10ti let. A zároveň držet průměrné výnosy států eurozóny a USA na 4%:

1) Je to vůbec možné? Nebude muset být expanze monetární báze daleko prograsivnější, exponenciální, aby systém vydržel v chodu?

2) Kdo si při inflaci 10% koupí dluhopis s výnosem 4%? Nebude muset ECB/FED intervenovat až do té míry, že budou kupovat veškeré vydané dluhopisy včetně refinancování starých? Pak ale inflace nemůže zůstat "mírná".
3)Co perspektiva 10% inflace udělá s poptávkou po drahých kovech? Nevzroste raketově? Nezpůsobí to jejich až "bublinózní&quo t;růst, když do nich od dluhopisů utečou soukromí investoři? A bude to opravdu bublina, nebo to bude ono finální narovnání ceny Au/Ag a jejich návrat do role peněz (protože v takovém případě je opravdu jejich dnešní cena resp. kurz k USD směšný)?

4) Jaké budou sociální a politické dopady takové stagflace? Co s třídou padesátníků připravených o penzijní úspory? Jak budou lidé ve věku 50-70 let hlasovat v příštích vobách? Vypískají politiky, nebo spíš budou hlasovat pro ještě razantnější regulaci a přerozdělování v jejich prospěch? A jak na to budou reagovat ti, co by to měli platit? Utečou? Masově prohlásí, že se necítí vázání "společensokou smlouvou" s poukazem na zjevnou absenci jejich podpisu? Vystoupí ze státních sociálních systémů a průběžného penzijního systému v naději, že >100000 lidí už soudit a zavřít nejde?Ať to bude jakkoli, bude to mít dopad na politický model, na samo státní zřízení. Jaký? Netuším...