Diskuze: Hrubé národní štěstí

Jaroslav Borovicka|19. 1. 2010 07:25| reakce na Martin Vlnas - 17. 1. 2010 23:55

Napisu vic, bohuzel jsem ted trochu ve stresu (mozna si pockam na to slibovane pokracovani).Co se tyce toho, ze life satisfaction neroste, zkuste se zamyslet nad tim, na kom se ten vyzkum provadi. V roce 1980 a v roce 2010 se ptali uplne odlisnych lidi! Neni vubec jasne, proc by nasledujici generace mela na stupnici od jedne do deseti zaskrtavat vyssi hodnoty "life satisfaction" nez ta nase.V komentari neni dost mista ani casu, abych vsechno dokazoval, ale ekonomicka teorie nerika vubec nic o tom, jak by meli lide na takove otazky odpovidat. Ve skutecnosti mi to, ze ja odpovim 9 a vy 7, nerekne nic o tom, zda jsem ja skutecne stastnejsi nez vy. Vzdyt vubec nevime, jakou ma kazdy z nas referencni stupnici.Misto kresleni casove rady "life satisfaction" by bylo mnohem lepsi klast lidem otazku: "Ve kterem roce byste chtel zit - 1910, 1930, 1950, 1970, 1990, 2010?" Pred odpovedi by stalo za to lidem pripomenout, jak tehdy zivot vypadal. A uvidite, ze vetsina lidi by odpovedela, ze by chtela zit dnes.Je dobre take upozornit, ze neschopnost porovnavat uzitek mezi lidmi neni v zadnem rozporu s ekonomickou teorii maximalizace uzitku. Kazdy clovek muze maximalizovat svuj uzitek, presto nemusime vedet (a nevime), jak uzitek mezi lidmi porovnat. Z konceptu maximalizace uzitku rovnez nevyplyva, ze uzitek musi rust, a uz vubec nevyplyva, ze by lide meli zaskrtavat vyssi a vyssi cisla na zebricku spokojenosti. Ale o tom treba jindy.

Martin Vlnas|18. 1. 2010 12:10| reakce na Josef Jarkovský - 18. 1. 2010 10:10

2) Jasná věc :)) Přesně podle "zákona" mého oblíbence Prota z K-paxu: No laws, no lawyers. Jenže tohle všechno má svá jasná ale...1) Podle mě je takových lidí, pro něž je životním štěstím Audi Q7, oblek od Armaniho a zlatá kreditka a NIC jiného pořád víc než dost, stačí se podívat okolo sebe (aspoň já takových lidí znám hafo). Co mě ale těší je, že čím dál tím víc lidí myslí jinak... Peníze jsou podstatné, o tom žádná, ale ne pro potřebu je hromadit, ne? Tohle ale zní strašně moralisticky :(

Martin Vlnas|18. 1. 2010 11:59| reakce na Joe - 18. 1. 2010 01:25

Jako nevhodnější nástroj si dovoluji pánům z OSN navrhnout poupravenou Bogardusovu škálu sociální distance -http://en.wikipedia.org/wiki/ Bogardus_Social_Distance_Scale .Otázka: Jak moc budete na stupnici od jedené do deseti šťastný, když chcípne kráva: a) vaší tchyni, b) vašemu blízkému sousedovi, c) vašemu kolegovi v práci, d) někomu, kdo žije ve stejné ulici, e) spoluobčanovi, f) cizinci, g) Jiřímu Paroubkovi, h) Evě s Vaškem...

Martin Vlnas|18. 1. 2010 11:50| reakce na Petr Síla - 18. 1. 2010 11:32

V tom případě mě čeká Sofiina volba: s kečupem nebo s hořčicí? Ale neříkejte mi, že po každém hraní vždy vytíráte nástroj "od kondenzátu, aby nedošlo k proreznutí nejchoulostivějších částí nástroje a spojů (kolena, snižce)"? :)Že je, mrška, po těch letech aspoň trošku prorezlá? Že už nemá tak čistý zvuk jako před 70 lety? Heh... Snad je vidno, svůj klobouk mám opravdu rád :)

Petr Síla|18. 1. 2010 11:32

"Řekněte mi o jedné věci, kterou používáte už 70 let, a pořád bezchybně funguje, a já sním svůj klobouk." Máme doma trumpetu, ještě po dědečkovi, a pořád funguje. (-;

Josef Jarkovský|18. 1. 2010 10:10

1.) Zajímalo by mě, kdo je to "MY" v úvodní větě "stále se upínáme na „materiální rozmazlenost a přílišný důraz na štěstí, které nám může ekonomický blahobyt poskytnout“. Jaká část populace to podle Vás je?2.) Pozor na nefinanční zdroje lidské spokojenosti! Nejde na nich (tolik) vydělat! Pokud například lidé věnují energii udržování dobrých vztahů v rodině a ví, že se o ně rodina v případě problémů postará, nepotřebují žádná pojištění (životní, domácnosti, nechopnosti splácet atd., kreativitě mktg. oddělení se meze nekladou). Finanční poradci, Kellnerové a další z toho pak nemají nic.

Joe|18. 1. 2010 01:25

Traduje se, že Čech je šťastný, když sousedovi chcípne kráva.To jsem zvědav, co s tím ekonomové OSN budou dělat...

Martin Vlnas|18. 1. 2010 00:08| reakce na Arsen Lazarevič - 17. 1. 2010 10:23

Díky Arsene, ta spojitost mezi silným státem a úvahami o nefunkčnosti HDP je zajímavá. Jenže i lidé v zemích, kde je úloha státu relativně malá, (Korea, Hong-Kong atd) zkrátka šťastní nejsou, i když si mohou podnikat, "jak chtějí". Proto je třeba pro zkoumání well-beingu (pokud vůbec něco takového lze zkoumat mezi jednotlivými společnostmi a pak to porovnávat, což je otázka sama pro sebe) začít používat nějaký jiný nástroj... Jakoliv to Sarkozy mohl zamýšlet, nezamýšleným důsledkem jeho jednání bylo rozvíření debat o alternativách, takže z toho nakonec něco dobrého vzešlo. Lidé navíc dají na persony a ne doporučení améb jako Europarlament nebo OECD...

Martin Vlnas|17. 1. 2010 23:55| reakce na Jaroslav Borovicka - 16. 1. 2010 07:01

Dobrý den, díky moc za zajímavou tabulku. Silná korelace, krásné zachycení trendu, přeci jen mi to ale nedá, abych vás nepoprosil o odkaz na článek, ve kterém byla použita. Zajímalo by mě pozadí výzkumu. Ani ne tak vzorek (i když i ten může být zajímavý), jako spíš jak vypadal dotazník, z něhož tento výstup pochází a hlavně jak byla definována proměnná "life statisfaction"..A ještě jedna věc. Pokud se podíváte na příklady, které uvádím v textu. Dojdete k tomu, že "life statisfaction" ve Francii a USA sice může být vyšší něž v Burundi a Sierra Leone, jenže už posledních třicet let nikam neroste... I když GDP za tu dobru rostl jako o závod.

Arsen Lazarevič|17. 1. 2010 10:23

Díky za velmi kvalitní článek! Já si myslím, že tyto úvahy o nefunkčnosti HDP tvoří především země, kde nebezpečně narůstá stát. Podnikat je v takových zemích stále těžší, daně se zvyšují a vlády se nebezpečně zadlužují. Lidé se zkrátka stávají otroky státu. A pak přijde Sarkozy a snaží se vlastně dokázat, že se Francouzi mají dobře. Je to jako, kdyby americký farmář na jihu začátkem 19 století tvrdil, že se jeho otroci mají relativně dobře a není tedy důvod pro žádné rušení tohoto systému.

kontrola_nemocnych|17. 1. 2010 02:04

no na to aby cinan bydlel mu staci tisice dva, na to aby bydlel nemec staci tisicu 35, na to aby bydlel cech nestaci ani to co ma nemec s cinanem dohromady.

Jaroslav Borovicka|16. 1. 2010 07:01

"O tom zda se jako lidé máme lépe, nebo hůře, ale neříká vůbec nic."Opravdu vubec nic?http://graphics8.nytimes.c om/images/blogs/freakonomics/p osts/Life-saitsfaction-graph.j pg