Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Obamo, vrať nobelovku!

10. 4. 2010
17 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

To máte naprostou pravdu, byl jsem pouze na jediné přednášce z mezinárodního práva. Jsem totiž z úplně jiného oboru :-)Každopádně z vašeho textu je patrné jedna věc - když je třeba, tak se pravidlo obejde. Viz ta vyjímka pro SOSUS :-)Vzpomenete se na nějakou mezinárodní smlouvu ohledně zbraní, která byla dodržena i když to pro nějakou stranu bylo nevýhodné ?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vaše vysvětlení námořního práva je poněkud černobílé: Jednak použití mezinárodních vod k vojenským účelům není vyloučeno. Podle výkladu OSN články 88 a 141 z UN Convention on the Law of the Sea (UNCLOS) nevylučují vojenské využití mezinárodních vod, které je v souladu s právem na použití síly z Charty OSN (články 2(4) a 52). Primární otázkou tak je legalita celkového použití síly podle Charty OSN, nikoli použití letadlových lodí z mezinárodních vod.Za druhé i položení SOSUS je v souladu s majoritním výkladem článku 112 z UNCLOS.Za třetí, máte pravdu. Jsem (možná naivní) zastánce mezinárodního práva, které podle mě má tu moc ovlivnit jednání států až do určitých krajních situací. A žádnou urážku jsem v tomto označení necítil :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

No například mezinárodní právo zakazuje využití mořského dna pro vojenské účely. Přesto je na něm položeno několik linií SOSUS - systému pro akustické sledování ponorek. Taktéž nepřipouští využití mezinárodních vod pro napadení jiného státu. Jak do této koncepce zapadají letadlové lodě, střely s plochou dráhou letu atd ?Jeden z mých známých studuje mezinárodní právo a věří v něj stejně naivně jako Vy (bez urážky) nebo třeba Chamberlain...Mezinárodní právo je funkčí jen když se to hodí (pro velké) případně když je vynucené silou (pro malé)...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Je to zcela jasné, jenomže já tvrdím, že v případě států jako je Irán či Severní Korea ten předpoklad neplatí. A proto se obávám.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

V ekonomii nejde o to, ze by lide jednali neracionalne v ekonomickem slova smyslu, ale o jine predpoklady klasickych modelu, pricemz tim stezejnim je dostatek spravnych informaci a schopnost spravneho rozhodovani.Jestli jsem dobre pochopil onen zakladni koncept, tak operuje na teorii her, ktera je odvozena prave z klasicke ekonomie se vsemi problemy, nedostatky a omezenimi, ktere z toho vyplyvaji pro analyzu.To, ze se s nejakymi modely pracuje jeste neznamena, ze jsou schopny podchytit vsechno, musi se vzdy a vsude uvadet dane omezeni. Takze JESTLIZE je Severni Korea racionalnim statem, PAK se nemam ceho obavat. Problematika zjednoduseni, ve kterem tento predpoklad netestujeme, je snad evidentni a stejna jak pro analyzu chovani jedince tak zde pro mezinarodni vztahy.Jinak si myslim, ze doktrina valceni by se nemohla zmenit, kdybychom meli stale tytez zbrane a sledovaci a navadeci prostredky jako ve II. svetove valce ci Vietnamu.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Jenomže Ženevská konvence existuje od roku 1884, s ochranou válečných zajatců počítá od roku 1929. Přesto tato konvence byla za války porušována. A to nejen ze strany Německa, Japonska a Sovětského svazu, ale také ze strany USA a Británie. Takže konvence je sice v průběhu času neustále rozšiřována, ale není zaručeno její dodržování ani v aktuálně platné verzi v dané době..Teorii mezinárodních vztahů neznám, přesto si dovolím jednu úvahu. Klasická ekonomická teorie také počítá s tím, že se lidé chovají racionálně. Praxe však ukazuje přesný opak. Proč by tomu mělo být u států jinak? Obzvláště, když státy tvoří lidé a jejich čelní představitelé jsou opět lidé. Nevidím jediný důvod, proč by z iracionálních lidí měl vzniknout racionální stát.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Adame, omlouvám se, použil jsem čísla, která jsem našel na stránkách Amerického strategického institutu. Pokud tedy existují vyšší čísla, matematika se samozřejmě mění. Přesto si stojím za arguemntem, že tento pokles způsobil vývoj doktríny válčení, nikoli vývoj přesnějších zbraní.Petře, předně Ženevská konvence v dnešním pojmu slova označuje smlouvu z roku 1949 a dva dodatkové protokoly z konce 70. let. Mnoho paragrafů se snaží zabránit právě praktikám vynalezeným v obou světových válkách. Stále nesouhlasím s argumentem, že smlouvy typu Ottawské dohody jsou bezcenným cárem papíru, argument o síle mezinárodního práva mi ale před dvěma lety zabral celou diplomku, těžko teď shrnovat do 1500 znaků komentáře, za což se také omlouvám.Teorie mezinárodních vztahl dodnes operuje s konceptem, že všechny státy jsou de facto ve výsledku racionální aktéři, kteří sledují maximizaci svého zájmu v bezpečnostně nestabilním prostředím. I irán spadá do této kategorie a berličky o "rogue states" jsou jen teoreticky neukotvenou berličkou minulé americké administrativy. Opět s omluvou pro nedostatek místa odkazuji na článek Fareeda Zakarii v Newsweeku z října loňského roku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

1) Režimy typu Irán nebo Korea jsou nebezpečné proto, že jsou nevyzpytatelné. USA si nedovolí použít jadernou bombu, pokud to nebude nutné, zatímco Irán by ji na Izrael hodil s chutí. Navíc existuje riziko, že atomovou bombu tyto státy dodají teroristům, stejně jako Československo dodávalo IRA semtex.2) Snížení civilních ztrát na zhruba polovinu z cca 5000 za rok na cca 2200 (průměr Vámi uvedených čísel) považuji za velmi významný.3) USA sice vyvíjejí moderní a přesné zbraně, nicméně v současných válkách používají staré zásoby.4) Co se nášlapných min týče, tak v lokálních válkách je snad USA nepoužívají, takže se bavíme opravdu o globálním konfliktu. Pak by takové smlouvy byly ignorovány, příkladem budiž nedodržování Ženevské konvence za druhé světové války.5) Za jediné smysluplné řešení považuji protijaderný štít, který bude levný a efektivní. NAvíc jím musí disponovat nejen státy NATO, ale také Rusko. Pak teprve pomine potřeba udržovat velký jaderný arzenál určený k odstrašení.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pokud chcete pouzivat horni odhady, tak to, prosim, delejte seriozneji a pouzijte horni odhad i pro Vietnam. Ten cini 180 000 obeti americkeho bombardovani behem tri let 1965 - 1968 (CIA napriklad udava odhad 72 000 mrtvych civilistu, coz stale cini prumer 24 000 za rok, temer stejne jako horni odhad pro devet let v Afghanistanu).I kdybychom mluvili ve Vami obratne vybranych cislech, tak me 45% snizeni civilnich ztrat behem petadvaceti let prijde jako ohromny uspech. O realnejsim poklesu o zhruba 70-80% (nerkuli o 95% pri cislech vhodne zvolenych z druhe strany) muzu hovorit pouze v superlativech.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

S těmi počty je to těžké, protože přesná čísla snad ani neexistují, takže Vám to nepotvrdím, ani nevyvrátím :-)Porušování smluv je běžná věc. Stačí se podívat na mnohem důležitější Ženevskou konvenci... Vše se dá obejít a obhájit. Zákaz min byl schválen čistě proto, protože v současných konfliktech nejsou potřeba (na straně mírových sil). Navíc minu vyrobíte z náboje do pušky, ručního granátu...Ano, protiraketový štít má být v té době funkční, nicméně útok je stále nejlepší obrana. Navíc se nepočítá se stoprocentní efektivitou - Korea je výborný příklad, Soul je dokonce v dosahu konvenčního dělostřelectva. Tak malá vzdálenost zamezuje jakékoliv efektivní obraně - je jen otázka času, kdy tam vyvinou hlavici dostatečně malou na našroubování na špičku ze svých raket. Lepší je zničit továrnu na území nepřítele než hledat odpalovací rampu někde v horách...A důležitá věc, jak jste správně poznamenal, jde o útočné zbraně. Nejsou specificky určené pro ničení nepřátelských jaderných kapacit. Dají se použít na továrny, osobní kryty diktátorů, bunkry se skladišti ZHN apod... Koreu jsem použil jen jako vhodný příklad.Poznámka nakonec - USA/Rusko má už teď dostatečné kapacity na zničení v podstatě čehokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Není tedy lepší, aby toho byli schopní s menší pravděpodobností vedlejších škod ?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ve vietnamské válce (1959-1975) zahynulo v důsledku operací americké armády 90 000 lidí, ročně tedy cca 5600 civilistů, v afghánské válce (2001-2009) by toto při nejstřízlivějších odhadech (oněch deset tisíc) vycházelo na 1250 lidí ročně, ovšem pokud vezmeme odhady, které mluví o 28 000 obětech, pak by toto číslo vyskočilo na 3100. A to zase takový posun není.Nemyslím si, že Ottawská dohoda o zákazu min by byla první obětovaná, taková situace by nastala pouze v nějaké totální válce. V omezených válkách dneška si státy nadále hlídají svou mezinárodní prestiž a takové abundantní porušení mezinárodního práva si donedávna dovoloval pouze Izrael a i ten na tuto svou politiku pomalu doplácí.Mluvíme-li v případě Iránu a Severní Koreji o dekádách, nechápu smysl nových útočných atomovek, sebetlumenějších, lokalizovanějších a kontrolovatelnějších, zejména za situace, kdy USA plánují mít spuštěný raketový štít pro území USA, jednotky v zámoří i spojence v roce 2020.Nesouhlasím ani s tím, že severokorejská bomba je namířená proti Soulu. Úplně stejně by mohla být namířená proti Tokiu, ale spíše není namířená nikam a všude. Jaderné bomby mají silný symbolický potenciál a státy si je pořizují ne pro bezpečnostní účely, ale spíše pro ukázku, jakou pozici v mezinárodních vztazích hrají. Bohužel nemůžu tento argument rozvíjet o moc dále, ale doporučuji Saganův článek ''Why do states build nuclear weapons'', který vyšel v International Security, vydání 21/3.A díky za podnětnou diskusi!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"Stejně to rozhodně necítím." Ještě jedna poznámka - ony moderní zbraně USA by mířily na vojenská zařízení. Jsem si naprosto jistý, že ta Korejská je určená pro Soul. Vidíte ten rozdíl ?Navíc si myslím, že i kdyby Korejci měli supermoderní superpřesnou zbraň, tak s ní budou stejně mířit na Soul - hlavně ve chvíli, kdy budou potřebovat rýži, nebo palivo...Těším se na Vaše odpovědi...

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ok, poznámka na úvod - co se týče jaderných zbraní/protiraketové obrany atd. uvažujeme v horizontu desítek let.Máto pravdu, že pokud by byla vyvinuta zbraň pro ničení podzemních komplexů s potlačeným efektem zbytkového záření, tak by ji USA patrně použili. A proč by ne ? Má to být zbraň, které by i při použití "staré jaderné nálože" měla jen minimální dopady na okolí, protože má explodovat dostatečně hluboko, aby k zamoření okolí nedošlo. Natož u moderní nálože...Navíc popravdě jaderné záření se dosti přeceňuje. Máme dva příklady použití těch nejstarších typů na města, které dnes kypí životem...Ano, v Afghánistánu a Iráku zemřely desetitisíce civilistů, to je pravda. Kolik by jích zahynulo s technologií o dvě generace starší ? Naprvní pohled (doufám) je patrný rozdíl v přístupu bývalého SSSR a USA (v Afghanistanu)...Cluster bomb, oblíbená CBU (http://www.youtube.com/watch? v=Ii5D0MbLrHI)není určená k zaminování, takže stačí přidat systém autodestrukcce. To není nic nového, jen je to dražší a USAF snad ještě používá zásoby připravené na studenou válku.Zákaz pozemních min - jde jen o hezkou smlouvu, která v případě konfliktu bude ignorována jako první. Pozemní mina je jednoduchá a levná zbraň. Dá se během krátké doby vyrobit v milionových seriích. Ta smlouva je jen výsledek bezstarostnosti starého světa. A prosté logiky - není třeba vyrábět na sklad něco, co můžeme vyrobit v dostatečném množství až to budeme potřebovat... USA jsou v tomhle jen upřímní..

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ony ty Severokorejske nebo Iranske atomove zbrane sice nejsou nebezpecne hned ted, ale pokud je budou dale vyvijet, urcite se dostanou za par desitek let do stadia, kdy budou normalne pouzitelne.USA bohuzel u pozemnich min nechteji zadne zmeny, jinak by nebyl problem udelat je tak, aby se po urcite dobe samy znehodnotily. Sice by to nebylo stoprocentni, ale vetsine nehod by to zabranilo.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

10 000 civilistu za temer deset let valky je rozhodne velkym pokrokem oproti valkam z pred treba 30-40 lety, tedy spise potvrzenim teze pana Kratochvila, nez jejim vyvracenim.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Stejně to rozhodně necítím. Bohužel nejpravděpodobnějším kandidátem na prolomení jaderného tabu není ani Irán, ani Severní Korea, ale právě USA a to skrze využití vámi zmiňovaných přesnějších, kontrolovanějších střel na bunkry a podzemní komplexy.A k jakým problémům konkrétně podle vás povede omezení výzkumu při střetu s Koreou nebo Iránem, když Korea vlastní 5 jaedrných bomb, které s největší pravděpodobností stále ještě neumí „naložit“ na balistický nosič a Irán dodnes na žádném seznamu úspěšných držitelů jaderných zbraní nefiguruje??? Hrozbu těchto dvou zemí silně přeceňujete.A smysl moderních zbraní... Nezlobte se, ale toto zaklínadlo přesnějších zbraní, co zabrání krveprolití je dost vachrlaté. Vždyť jenom v Afghánistánu od roku 2001 zahynulo minimálně 10 000 civilistů v přímé návaznosti na akce amerických vojáků (tedy nepočítám ty civilisty, co zahynuli například při sebevražedných útocích). Američané nadále používají tříštívé bomby (cluster ammunition), které se ve vzduchu rozpadnou na tisíce malých výbušných fragmentů, které vybuchují při střetu se zemí. Jenže často v měkkém písku nevybuchnou a nacházejí je děti, co si je pletou s hračkami, a tyto hračky pak vybuchnou v jejich rukách. Podobné je to s použitím pozemních min, jejichž nasazení se USA také dosud nevzdaly.Nezdá se mi proto, že by moderní zbraně snižovaly počet civilních obětí. Zaklínání se přesnějšími zbraněmi rozhdoně k humnánnější válce nepovede.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

"neohrozí vývoj vražednějších jaderných zbraní"Obávám se, že vám uniká zakladní filozofie vývoje moderních zbraní. Moderní zbraně nejsou vražednější, jsou naopak přesnější a bezpečnější. Dříve bylo třeba kvůli jedné továrně srovnat se zemí celé město, teď stačí jedna řízené střela. S jadernými zbraněmi je to podobné - jejich gigantická síla je podmínkou efektivního zásahu cíle kvůli nepřesnosti nosiče. Moderní jaderné zbraně už jsou přesnější a méně "vražedné" .Současným cílem je vyvinout jadernou střelu velmi malé síly určenou k ničení podzemních bunkrů a zařízení. Omezení výzkumu možná povede k velikým probémům v případě konfliktu např. s Iránem a Koreou. Právě tyto státy s velkým úsilím budovali a budují podzemní základny. Ve výsledku by možná došlo na použití "starých" jad. zbraní i za cenu vyšších obětí na životech...Takže zákaz vývinu "vražednějších& quot;zbraní může vést v budoucnu k velkému krveprolití...A když budu objektivní, tak Vám řeknu jednu věc - radši 10 000 hlavic v USA než jednu v Iránu/Koreji/Sýrii/Lybii/Súdan uapod...A neříkejte, že to necítíte stejně...

Nahlásit

-
0
+