Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Chyby v peněžním eurostroji

Pavel Kohout | 3. 5. 2010 | Celkem 8 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Všech 8 komentářů v diskuzi.

Bohumil Smolek | 20. 5. 2010 17:06

Dobrý den,článek je nesmírně zajímavý, ale nepochopil jsem co je vlastně ta "kladná zpětná vazba". Mohl byste mi to prosím více vysvětlit? Jsem normální člověk, nejsem absolvent kurzu kybernetiky.Mnohokrát děkuji.

Nahlásit

0
+
-

Standa | 20. 5. 2010 23:25 | reakce na Bohumil Smolek - 20. 5. 2010 17:06

Je to obecný pojem, když popisuje, jakou reakci vyvolává nějaká akce. je to zcela obecný princip platný ve fyzice, matematice i ekonomii:Záporná zpětná vazba: Reakce působí proti směru akce. Výsledkem po odeznění akce je postupný návrat do původního stavu.Kladná zpětná vazba: Reakce působí ve stejném směru jako akce. Výsledkem po odeznění akce je další pokračování trendu, který akce navodila, teoreticky až nade všechny meze.Zpět k textu:Předpokládejme, že akcí je půjčka.Pokud reaguji na dluhy splácením z výdělku, dluh postupně klesne zpět na nulu. Jde o zápornou zpětnou vazbu.Pokud reaguji tím, že si vezmu na splátku další dluh, výsledkem je postupný nárůst dluhu. Teoreticky nade všechny meze, prakticky do okamžiku než se objeví záporná zpětná vazba – například že už nám nikdo nepůjčí (což je reakce na zadlužování).Snad je to tak srozumitelnější.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Bohumil Smolek | 23. 5. 2010 00:52 | reakce na Standa - 20. 5. 2010 23:25

Děkuji za odpověď.Proč nedokáže centrální banka říci vládě: STOP?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Standa | 24. 5. 2010 13:12 | reakce na Bohumil Smolek - 23. 5. 2010 00:52

Nejsem ekonom, ale chápu to takto: Centrální banka neříká stop vládě, ale komerčním bankám, a to v podobě zvýšení úrokových sazeb.Vzrostou-li úrokové sazby, bude se méně půjčovat, méně utrácet, a bude menší HDP. A to politici zadlužených zemí neradi vidí – pokud ekonomika neroste, špatně se splácejí dluhy.A tak existuje neustálý tlak na pokles úrokových sazeb a další úvěrové expanzi – více se půjčuje, více se utrácí, je větší chuť brát si další úvěry, roste HDP a rostou vybrané daně.A protože růst spotřebitelských cen je stále pod 2%, ekonomové keynesiánské školy považují systém za zdravý.Ekonomové rakouské školy jej považují za nezdravý, protože peníze nalité formou úvěrů do ekonomiky zdražují jiné věci – nemovitosti, komodity, akcie. Prostě vytvářejí bubliny. Také tvrdí, že růst díky úvěrům od centrální banky je nezdravý – peníze od centrální banky vytvářejí psychologický pocit, že je možné více utrácet, ale za těmito penězi nejsou žádné vyrobené hmotné statky.Tento princip platí v centrálním bankovnictví vždy. Nicméně v EU se to projevuje mnohem vyšší míře – při určité úrokové sazbě si německé banky půjčují málo, zatímco řecké banky hodně. Korekce vhodná pro jednu zemi je pro druhou zničující.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Zdeněk Pikhart | 3. 5. 2010 21:06

Dobrý článek. Jen bych upravil popis zmiňovaného mechanismu tvorby peněz. Nové peníze vznikají už nákupem bondů komerčními bankami. Tak jako banka vytváří peníze, když půjčí soukromému klientovi, vytvoří peníze státu. Výsledkem více peněz v oběhu a s odstupem času inflační tlaky, které musí CB řešit.

Nahlásit

0
+
-

Aleš Müller | 3. 5. 2010 20:50

Perfektní. Jen přemýšlím zda napsaný mechanismus, v určité míře, neplatí i pro situaci, kdy je jedna země, jedna centrální banka. Takže i pro dolar, marku, drachmu, bez ohledu na euro.Je fakt, že Euro je jako dolar, ale v situace kdy je slabá (téměř žádnou) federální vláda a se silnými mstátními vládami (nerozumnými, nehospodárnými).

Nahlásit

0
+
-

Jára | 5. 5. 2010 11:47 | reakce na Aleš Müller - 3. 5. 2010 20:50

Ano, mechanismus platí i pro jednu zemi s vlastní měnou. Hlavní rozdíl ale je, že vláda, centrální banka i komerční banky, které připustí roztočení "kladné zpětné vazby", mohou počítat s pomocí zvenku většinou jen od spekulantů, zatímco tady je záchrana předem jistá - jde o nejvyšší politický zájem EU.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

alf | 3. 5. 2010 16:51

Krasny clanok, dakujem. Vysvetlene pekne polopate.

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK