Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Je státní bankrot konec světa?

Aleš Tůma | 6. 1. 2010 | Celkem 10 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Argent Goldmann | 6. 1. 2010 15:30

Podle mne je potřeba si uvědomit, že státní bankrot je jen slovo, které může mít různý obsah. To, co jsme viděli v poslední době (od Argentiny po Maďarsko či Island), to je jen takový soft bankrot, taková lehká ochutnávka toho, co přijde.Stačí se na ty 3 výše zmiňované státy podívat. Jejich problémy se nevyřešily, jen přikryly a odložily, dluh narostl. A do fronty se řadí další země: Řecko, Španělsko, Itálie, Česko, dříve či později Británie, ale neodvratně i USA a (k překvapení všech) i Čína.Rozdíl bude v tom, že už žádný MMF nebude mít prostředky na "záchranu" v islandském či maďarském stylu. Vzhledem k tomu, že dnes si půjčují VŠECHNY státy, na ty méně důvěryhodné (i ČR) už nezbyde.K tomu je třeba i připočíst demografický vývoj a s ním spojený kolaps penzijních systémů (o nutnosti reforem se mluví 20 let, ale nikdo na to nesáhl). To samé se týká zdravotních a dalších státní (socialistických) systémů.Ve výsledku to vyhřezne s podstatně větší intenzitou, navíc vývoje jednotlivých zemí se budou navzájem negativě ovlivňovat. Když systém nebude schopen zajistit to, čím se zaštiťuje (sociální systémy, zajištění v penzi, zdravotní péče pro všechny zdarma), ztratí legitimitu, důvod existence v očích lidí. Pak přijde nějaká změna. Bůh ví, jaká. To záleží na mnoha faktorech. A kdy to přijde? Dost lidí i věří tomu, že se to stane (ekonomické zákony nelze beztrestně dlouhodobě popírat), jen myslí, že až za dlouho. Na to já říkam: to samé říkali o komunismu v r1987.

+1
+
-

Všech 10 komentářů v diskuzi.

Jiri Slezak | 6. 1. 2010 14:55

Nejzajímavější článek za poslední dobu, díky. Mohl byste napsat něco více o zákonitostech státní bankrot vs. kurz a osud předmětné domácí měny, nejenom na příkladu Argentinských krizí?Druhá věc - můžete prosím zargumentovat, proč Japonsko dávno nevyřešilo svoje katastrofické zadlužení "inflační daní"? Jak v článku uvádíte, toto je v poslední době často zmiňovaný a hodně líbivý recept. Na příkladu Japonska bychom mohli snad najít zajímavou protiargumentaci k tomuto "mainstreamovémuquot;názoru na řešení dluhových problémů světa, do kterého je řada autorů až nekriticky zamilována.Pokoušel jsem se k výše uvedenému něco hodnotného najít sám, ale uspokojivě se mi to nepodařilo.Děkuji.

Nahlásit

0
+
-

Argent Goldmann | 6. 1. 2010 15:30 | reakce na Jiri Slezak - 6. 1. 2010 14:55

Podle mne je potřeba si uvědomit, že státní bankrot je jen slovo, které může mít různý obsah. To, co jsme viděli v poslední době (od Argentiny po Maďarsko či Island), to je jen takový soft bankrot, taková lehká ochutnávka toho, co přijde.Stačí se na ty 3 výše zmiňované státy podívat. Jejich problémy se nevyřešily, jen přikryly a odložily, dluh narostl. A do fronty se řadí další země: Řecko, Španělsko, Itálie, Česko, dříve či později Británie, ale neodvratně i USA a (k překvapení všech) i Čína.Rozdíl bude v tom, že už žádný MMF nebude mít prostředky na "záchranu" v islandském či maďarském stylu. Vzhledem k tomu, že dnes si půjčují VŠECHNY státy, na ty méně důvěryhodné (i ČR) už nezbyde.K tomu je třeba i připočíst demografický vývoj a s ním spojený kolaps penzijních systémů (o nutnosti reforem se mluví 20 let, ale nikdo na to nesáhl). To samé se týká zdravotních a dalších státní (socialistických) systémů.Ve výsledku to vyhřezne s podstatně větší intenzitou, navíc vývoje jednotlivých zemí se budou navzájem negativě ovlivňovat. Když systém nebude schopen zajistit to, čím se zaštiťuje (sociální systémy, zajištění v penzi, zdravotní péče pro všechny zdarma), ztratí legitimitu, důvod existence v očích lidí. Pak přijde nějaká změna. Bůh ví, jaká. To záleží na mnoha faktorech. A kdy to přijde? Dost lidí i věří tomu, že se to stane (ekonomické zákony nelze beztrestně dlouhodobě popírat), jen myslí, že až za dlouho. Na to já říkam: to samé říkali o komunismu v r1987.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jiri Slezak | 6. 1. 2010 16:01 | reakce na Argent Goldmann - 6. 1. 2010 15:30

Můžete svá tvrzení kvantifikovat a/nebo doložit? Bez toho je to jen (při vší úctě) líbivé povídání.(Aby bylo rozuměno - mám některé POCITY podobné, ale sám jsem doposud neměl energii k tomu, abych si zjistil a odpracoval dostupná FAKTA, přiřadil jednotlivým faktorům váhu a na základě toho si udělal uspokojivý názor.)K Vaší inklinací ke zlatu - obstarejte si knihu Guntera Hannicha Deflace. Je tam argumentace, která by Vás mohla obohatit. Pokud jeho hypotézu shledáte nevyhovující, rád bych znal Váš názor. Děkuji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Argent Goldmann | 6. 1. 2010 14:14

1) K bankrotu opravdu přispívá pevný kurz. Ale to je v eurozóně pravidlem! Existence eura skrytě znamená pevný kurs drachmy či liry či pesety k marce. To je další argument pro brzký krach GR, IT, SP.2) Ano, státy se již v historii několikrát dopustily organizované lupeže zlata na svých občanech. Akorát jsem nikde nenašel nejaké statistiky, nakolik to bylo úspěšné. Je jasné, že stát papírové zlato (burzovní poukázky, různé zlaté fondy, atd...) může vyvlastnit šmahem ruky. Ale s fyzickým zlatem to není tak lehké a nikdo se nenechá jen tak okrást. Dnes není problém nakupovat fyzické zlato (a stříbro, které je dle mne ještě zajímavější) zcela anonymně. A to ani v ČR. Ale i při výhodnějším nákupu za hranicemi člověk nemusí vystouit z anonymity, musí se však držet čistě hotovostních operací. Výhodné směnárny (obvykle s arabským personálem) vymění CZK za EUR i ve vysokých objemech bez mrknutí oka. A prodejci fyzických drahých kovů na západ od našich hranic si s prokazováním totožnosti také kšefty nekazí. Ti větši a serióznější sice něco povídají o ofocování pasu při nákupu nad 15000eur, ale nakonec to klidně rozepíšou na víc menších transakcí. A ti menší obchodníci to neřeší vůbec.Řekl bych,Když si tedy člověk nakoupí Au a Ag a zakope ho na zahradě či zazdí ve sklepě, tak by asi byl pitomej, kdyby to pak odevzdal státu. Je třeba si uvědomit, že takováto represe je vždy dočasná, navíc obvykle jde o poslední křeče režimu. Stačí pár měsíců vydržet a ono to přejde.

Nahlásit

0
+
-

Petr Síla | 6. 1. 2010 14:50 | reakce na Argent Goldmann - 6. 1. 2010 14:14

Jenže takové zlato poté k ničemu nepoužijete, když jej oficiálně nevlastníte. Takže k čemu by vám bylo?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Argent Goldmann | 6. 1. 2010 15:16 | reakce na Petr Síla - 6. 1. 2010 14:50

Proboha proč bych ho nepoužil? Zlato svou hodnotu neodvíjí od nějakého byrokratického výnosu, prostě ji má. Kdekoli na světě. Jelikož je velmi kompaktní, můžete s ním zdrhnout někam, kde je lépe. Navíc podobné státní běsnění je dlouhodbě neudržitelné a trvá tedy jen krátce a pak zase zlato bude právně OK. Vy ho vykopete a budete jediný, koho hyperinflace a státní bankrot nepřipravil o všechno.Ale pokud tak dáte na státní glejt, tak můžete kupovat zlato (a stříbro) ve formě oficiálních platidel jednotlivých států (Eagle z USA, Maple Leaf z Kanady, Panda z Činy, Krugerrand z JARu, Libertad z Mexika, Philharmoniker z Rakouska resp. EU, atd...). Jsou to oficiální platné mince daných států. A těžko ve všech naráz zakážou vlastnit a požívat zlato. Navíc kdo říká, že ho oficiálně nevlastním? Mám od prodejce doklad, jen jsem nevyplnil (zatím) jméno. Ale stejně si nedovedu představit, že by kupujícího zajímalo cokoli jiného, než hmotnost a ryzost, až si za to na černém trhu po kolapsu státu budu kupovat léky a jídlo.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Síla | 7. 1. 2010 11:22 | reakce na Argent Goldmann - 6. 1. 2010 15:16

Trvá krátce? Zákaz soukromého vlastnictví zlata trval v USA od roku 1934 do roku 1975! To není moc krátká doba. A pokud je jeho vlastnictví zakázáno zákonem, tak jej prostě nemáte kde použít. A za hranice byste jej musel leda propašovat, na což třeba já nemám nervy. Takže jste reagoval na něco jiného, než jsem měl na mysli. Předpokládal jsem, že když jste takový znalec zlata, tak jste informován i o těch stinných stránkách.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Argent | 7. 1. 2010 17:09 | reakce na Petr Síla - 7. 1. 2010 11:22

A kolik procent lidí jej doopravdy odevzdalo?Kolik procent je naopak ulilo a schpvalo, či propašovalo ven?A kolik procent nadále obíhalo v šedé ekonomice?Vy toto víte?A hlavně: ti, co zlato ulili, byť na 40 let (za 40 let si ho budu užívat v penzi) na tom stále vydělali. Kolik USD stálo v tom roce 34 a kolik v 75 a kolik stojí dnes?Nakonec i moje děti asi budou raději, když jim odkážu zlato, než něco jiného.A že nemáte na pašování nervy? No jestli si budu muset vybrat mezi hladověním tady a solidním životem jinde, asi to holt risknu.Každopádně vždy je lepší mít, než nemít. Ať bude stát držbu zlata znepříjemňovat sebevíce, stále to bude lepší, než mít majetek v bezcenném státním dluhopisu či v jiném papíru, který v případě takové krizové situace (jindy ani stát držbu zlata asi zakazovat nebude) cenu ztratí zcela.Každopádně vy jste se svým názorem dozajista osamocenější, než já. Důkazem je, že při jakémkoli náznaku problémů zlato letí nahoru, protože jej všichni nakupují jako nejvyšší jistotu. Já se od tohoto masového jednání liším pouze v tom, že doporučuji nakupovat průběžně.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Joe | 6. 1. 2010 22:50 | reakce na Argent Goldmann - 6. 1. 2010 15:16

Mladý pane, viděl jste někdy důl, to je díra v zemi. Peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl? Ten se může zasypat, zatopit, ale nikdo vám ho nemůže vzít!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Argent | 7. 1. 2010 16:59 | reakce na Joe - 6. 1. 2010 22:50

Můžou vzít jen to, o čem vědí, že to máte.Proto třeba investici do nemovitosti i do zemědělské půdy považuji v podstatě za nebezpečnou - stát se na vlastníkovi nemovitosti může hojit rostouci daní z nemovitosti, ale nakonec klidně i vyvlastněním. Co udělal stát s vlastníky zeměďělské půdy v padesátých letech, víme všichni.Zlato zahrabané či zazděné je tradiční a historicky osvědčená metoda. Možná trochu staromilská, ale zaručeně funkční.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK