Diskuze: Nic se samo nevyřeší!

Petr Síla|3. 6. 2010 13:23| reakce na kulik - 2. 6. 2010 19:14

Je to tak, vláda spustila inflaci, aby se zbavila dluhů a poté provedlo měnovou reformu. Nová měna byla více důvěryhodná, takže problémy s inflací se staly minulostí..Jinak inflace se počítala na kurzu amerického dolaru, takže předpokládám, že ten sloužil i jako náhradní platidlo. Kurz se vyhlašoval zpočátku jednou, poté dvakrát denně a tomu odpovídala i frekvence výplat mezd, protože všechny peníze bylo nutno okamžitě utratit.

kulik|2. 6. 2010 23:13| reakce na Standa - 2. 6. 2010 22:48

no v americe zakazaly drzet zlato... neudeali neco podobneho? navic napriklad Sever behem obcanske valky s jihem vydal nekryte penize zvane kontinentaly, kterymi vláda platila za vojenske dodavky. (dodavatel) si nemohl vybrat jestli zaplati, nebo ne... a sever to určil jako oficiální měnu. jasně, že u třetí směny kde už nebyl stát to někdo mohl odmítnout a to se taky stávalo, ale bylo to v ilegalitě (zase opakuju nejsem si 100% jist nechci někoho zmást, Rothbarda a Jak nám vláda zničila peníze jsem četl asi před dvěmi lety tak si moc ty detaily nepamatuju

Standa|2. 6. 2010 22:48| reakce na Libor Kosour - 2. 6. 2010 19:53

Těm farmářům se nebylo co divit. Než dojeli z trhu domů, inflace jim odepsala 10% z tržby. Další den ráno to už bylo 50%. A po týdnu byly peníze dobré akorát tak na zatopení v kamnech – daly víc tepla než uhlí, co se za ně dalo koupit. (Mimochodem, nevíte, jaké byly tenkrát na tržištích kurzy zlata?)Zajímalo by mne, jak to, že lidé v Německu tenkrát uvěřili, že papírová Rentenmark bude tvrdší než papírová marka. (A jak to, že lidé ve Francii v roce 1789 uvěřili, že papírové asignáty kryté pevnou výměrou půdy mohou nést úrok…)

Libor Kosour|2. 6. 2010 19:53| reakce na kulik - 2. 6. 2010 19:14

Skutecne tomu tak bylo, alespon podle knihy o zivote A. G Fokera (Holandan, konstruhujici pro nemce letadla za 1. sv. valky, napr. znamy trojplosnik). Pro priznivce zlateho standardu dodam, ze v urcite dobe pry farmari nechteli smenovat potraviny za nic jineho nez zlato.

kulik|2. 6. 2010 19:14| reakce na Libor Kosour - 2. 6. 2010 18:21

nevim jiste, ale myslim , ze ne... stejne museli zavest novou menu myslim... v dobach kdy je hyperinflace lide ztraceji duveru v penize a zacinaji vyuzivat neco jineho nez papirkove penize v nemecku to byly cigarety a alkohol. a pak mylsim ze byla menova reforma ktera uz byla relativne ok(jestli se pletu pls me opravte)

kulik|2. 6. 2010 19:12| reakce na Libor Kosour - 2. 6. 2010 18:22

proto marcus napsal polopravdy...kdyby to byla vsechno blbost tak by napsal, ze to je snuska blabolu...

Libor Kosour|2. 6. 2010 18:22| reakce na marcus - 2. 6. 2010 11:41

Na kazdem sprochu pravdy trochu. napriklad to, ze banka pouziva k pujcovani penize, ktere ji lide sveri je snad fakt, ne?

Libor Kosour|2. 6. 2010 18:21| reakce na Petr Síla - 1. 6. 2010 21:01

No ale z pohledu tehdejsi vlady to fungovalo ne?

kulik|2. 6. 2010 12:44| reakce na marcus - 2. 6. 2010 11:41

jj

marcus|2. 6. 2010 11:41| reakce na Josef Jarkovský - 1. 6. 2010 23:35

Hlavne je to vysvetlenie ako z Zeitgeistu. Polopravdy a nezmysly.

Josef Jarkovský|1. 6. 2010 23:35| reakce na Libor Kosour - 1. 6. 2010 17:05

Ano, to je velmi správná otázka, kde se berou? Ne zcela konformní vysvětlení je na http://www.youtube.com/watch?v=Zb53eqIrocI&feature=related aneb "Money as a debt".

Petr Síla|1. 6. 2010 21:01| reakce na Manman - 1. 6. 2010 16:34

Řešit deficit vytištěním peněz zkoušeli v poválečném Německu - výsledkem byla hyperinflace. Pokud má vláda možnost tisknout peníze, nemá důvod šetřit a rozhazuje ještě více než ty současné.

petr|1. 6. 2010 20:48| reakce na Petr Síla - 1. 6. 2010 13:11

Obávám se, že nikoliv.Každá dekáda evidentně přináší úplně jiná "řešení". Ty 70. léta a počátek let 80. byly ve znamení vysoké cenové inflace, která umožňovala vládám deficitní financování a obhospodařování dluhů zvládat. Pak jim však začaly házet pod nohy klacky rozvíjející se ekonomiky, které se masivně jedna po druhé zapojovaly do světového obchodu. Cenová inflace (CPI) se tak posledních 20 let držela na hodnotách, které "donutily" vlády najít jiný způsob dlouhodobého pokrývání deficitních rozpočtů - masové emise státních dluhopisů do rukou privátních investorů. Ale inflace za posledních 20 let neustala; jen se provalila ve specifických sektorech, z jejichž "růstu" (většina) vláda nemůže těžit (a které nejsou zohledněny při výpočtu cenové inflace).Nezdá se Vám, že řešení přes inflaci jaksi přestalo fungovat, a že vlády budou muset přijít s něčím novým?Docela čisté řešení by byly bankroty, kterými se tak straší. Vláda odčerpává úspory ze soukromého sektoru a používá je na neproduktivní účely a jestli má pro splacení dluhu odčerpat další prostředky z produktivního sektoru formou daní (ve skutečnosti víc prostředků), tak to ať radši odmítne své současné závazky úplně. Každý kdo si kupuje státní dluhopisy se stává součástí státní mašinerie, tak ať si nese hrdě plné kreditní riziko ;)

Libor Kosour|1. 6. 2010 19:17| reakce na Manman - 1. 6. 2010 16:34

Odbornik sice nejsem, ale napadaji me 2 moznosti:1. ze stejneho duvodu, jako se od vyplaty odecita zvlast dan, soc. a zdrav poj. a soc. a zdrav. pojisteni plati jeste zamestnavatel. Proste aby si obycejny clovek hned neuvedomil, jaky svindla je na nem pachan - nekdo musi pro penize pracovat a jiny si je jen vytiskne.2. Na statni dluh je vazana spousta uplatku, napr. zavedeni duchodoveho pripojisteni, ktere investuje do statnich dluhopisu, atd.

Libor Kosour|1. 6. 2010 17:05

Staty dluzi, firmy dluzi, obcane dluzi, nikdo de facto nic nema.... odkud se tedy ty pujcene penize vlastne berou?

Manman|1. 6. 2010 16:34

Dobrý den, může mi tady nějaký odborník laicky vysvětlit, proč se místo okamžitého vytištění peněz, které v rozpočtu na daný rok chybí, volí dražší varianta zadlužení. Chápu, že se tím samozřejmě způsobí inflace. Ale není lepší menší inflace hned, než před sebou po roky valit velké leino, platit z něj úroky a pak to muset vyřešit zase jen vytištěním peněz a většího objemu v kratším intervalu? Ještě bych pochopil, že dočasný deficit v rozpočtu má smysl řešit dluhem. Ale v situaci dnešních dní?

Petr Síla|1. 6. 2010 13:11

Samo se to nevyřeší - vyřeší to inflace.

kulik|1. 6. 2010 11:56

a co takhle reseni ve stylu 1920? kdy harding snizil dane az o 50% a vladni vydaje taky o polovinu?prijde me to jako ok reseni, ale cely mainstream o tomhle mluvi jako o ceste do pekel...

Petr Salomoun|1. 6. 2010 09:41

Jeste jedna bezprecedentni vec nastala v prubehu 70. let - definitivni konec komoditne krytych penez a temer nepretrzite obdobi umele nizkych urokovych mer motivujicich k redukci uspor a rustu uveru.Osobne vidim problem nejen v zadluzovani vlad, ale vzasade vsech - domacnosti, podniku... Zadluzena vlada muze prenest bremeno na sve obcany, pokud ale ti jsou zadluzeni stejne nebo vic, je to skutecne situace jaka nema v historii zapadniho sveta obdoby...