Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Diskuze: O cvrčcích, mravencích a obchodní bilanci

Přihlášení do diskuze

Ale to je přece celé nesmysl, za jedno neplatí, že by Němci nekupovali zahraniční zboží či složby. Příkladem může být náš Český vývoz orientovaný z velké části na Německo, nebo Řecké služby cestovního ruchu, kde Němci utrácejí nemalé peníze. Takže Řekové defakto "exportují" ;pobyt u moře, alespoň to tak je z pohledu toku peněz. Potom jde především o to, jestli samotná Řecká spotřeba přesáhne "Řecký produkt" či naopak. Ale to není důsledkem toho, že by Německý mravenec nechtěl užívat Řeckých služeb, ale toho, že Řecká cikáda (druh brouka co tam na jihu furt cvrliká) se trochu přejídá a spořádá víc než kolik si vydělá fidláním. Pořád se ale pohybujeme v dost povrchní rovině, abychom odpověděli za čí peníze se Řecko zadlužilo museli bychom udělat hlubší rozbor Řeckého dluhu a pak zjistíme, že v tom zdaleka nefigurují jen Němci.Samozřejmě, aby si někdo mohl půjčit, musí být někdo druhý, kdo má peníze na půjčení a i tady platí, že si Německo na sanaci Řeckých dluhů peníze dále vypůjčilo a to nejen od svých občanů, ale od kohokoliv ve světě, kdo měl zájem koupit Německý dluhopis.To že je ve společnosti přebytek peněz není důsledkem chamtivosti středatelů, ale politikou centrálních bank a států, které udržují uměle nízké úrokové sazby a zbytečně se zadlužují, ale to by vydalo na podstatně delší článek.Řecké cikády rozhodně nejsou žádnými chudáčky, které by na tom byly bídně kvůli Německým mravenečkům. Žití na dluh bylo pouze Řeckým rozhodnutím a nikdo je k tomu nenutil.

Nahlásit

0
+
-

Jestli to nebude tím, že VĚŠINA ještě nedávno věřila, že Země je placatá a nyní věří, že ty papírky, co mají v ruce, jsou bankovky. Což se mýlí, jsou to státovky.Většina si také dnes asi myslí, že vytištěním stamiliard se dá rozject ekonomika, že prosperita se dá "natisknout&quo t;.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Presnejšie :Dnes VäČŠINA ludí nedělá run na banku a nekupuje za vybrané peníze zlato.Ale mnohí to robia. Mnohí.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Tak předně to dělají: jen se koukněte, jak se během posledních let zvedl prodej fyzického zlata a stříbra. Čeští prodejci mají povětšinou vyprodáno, němečtí často také.A hlavně: vy zřejmě nechápete rozdíl mezi současným podvodným bankovním systémem a systémem s krytou měnou.V současném systému run na banky moc nehrozí, protož jednak vklady jsou pojištěny a hlavně to, že by DOŠEL PAPÍR přeci nehrozí! Pokud by bankám chyběla likvidita, centrální banka ji pohotově natiskne a dodá. Čili současné spořitelny klidně v papírových penězích mohou mít jen zlomeček peněz, které mají "virtuálně" ;na účtech a úvěrech a run je neohrozí. Centrální banka v případě potřeby pošle vagon ještě vlhkých nových papírků a je po problému.Pokud bychom ale měli zdravé kryté pravé peníze, tak by situace byla dramaticky jiná. Při vkladu peněz/zlata do banky by klient jasně specifikoval, jestli si peníze chce mít možnost kdykoli vybrat (běžný účet), nebo až někdy v budoucnu (termíňák). Pokud by banka podváděla, spoléhala statisticky na to, že nikdy všichni lidé nevyberou z běžňáků vše a tyto peníze půjčila dál (nedej bože třeba i pětkrát, jak se to děje dnes) a toto by prosáklo na veřejnost (konkurence by ji určitě ochotně práskla), všichni by chtěli ihned svoje fyzické zlato - protože nároků/poukázek by najednou bylo více, než toho zlata. A nikdo by zlato té bance nemohl dodat, protože nejde natisknout (kdežto natisknout miliardu pro ČNB je minimální práce).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Nesmysl. Proč by to dělali? Dnes také lidé nedělají run na banku a nekupují za vybrané peníze zlato.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

proč němce má zajímat co se stane s řeky když splatí dluhy? jako určitě německo neni závislé na řecku... existuje něco jako substituční efekt

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Pokud budete mít systém částečných rezerv a komoditní měnu, bude to jen dočasné a nestabilní řešení.Jakmile klienti získají podezření, že některá banka vydala více potvrzení na zlato, než ho reálně má, provedou run na banku - každý si své zlato bude chtít vyzvednout a na ty poslední se již nedostane.A nebude tu žádna centrální banka poslední instance, která by chybějící zlato vytiskla a runované bance jej promptně dodala.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Naprostý souhlas. Jaký bankrot dokud maj majetek? Jakým právem by chtěli "restrukturalizovat dluh" dokud mají co prodávat?Zvažovaný "bankrot" Řecka tak je jen jeho parodií, takovou "light verzí", jen prvním krokem kdy další časem budou nutně následovat.Nejen Řecku, ale i dalším potencionálně bankrotujícím státům (tedy nakonec i USA, Japonsku, všem v EU, ...) nikdo nebude ochoten dál půjčovat, protože zde není symetrický vztah a dlužník si osobuje právo diktovat podmínky "bankrotu" a věřitele tak v podstatě okrást (odmítnout platit přestože je co prodávat). Nemá-li potencionální věřitel právní jistotu, je-li vztah takto nesymetrický, není ochoten půjčovat, nebo jen za podstatně vyšší úrok.Dříve či později situace ale dospěje k pravému hard bankrotu, kde místo vlády a parlamentu nastoupí věřitelský výbor a začne prodávat movitý i nemovitý majetek. Sám "lid" ten výbor nakonec přijme, protože jiná alternativa už bude jen hladomor.Ale kdy se to stane, to nevím. Ale v roce 1987 také nikdo nevěděl, že se komunismus zhroutí za 2 roky....Ještě vám přijde zlato předražené? :-)

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ale co dál? Co v případě, že Řekové prodají všechen svůj majetek? Mají Němci zavřít továrny a vrátit se do jeskyní?

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Článek není mimo. Uvedené problémy s Vámi uvedeným nesouvisí. Platí i tak. To co uvádíte Vy ovšem celý problém výrazně zvětšuje. Tedy bez částečných rezerv by uvedený problém sice existoval, ale byl by o řád (či více řádů) menší..A ještě drobná poznámka - systém částečných rezerv nemá žádnou souvislost s tím, zda je měna komoditní či nikoliv (můžeme mít jako měnu zlato a k tomu systém částečných rezerv - a teké stejné problémy jako jsou v článku).

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ved prave v mojej reakcii je naznak riešenia : Vytvoriť take pravidlá , pri ktorých si dlžník nemôže dovoliť nesplacať uver. Konkretne v prípade Grecka nie je problémom NEmajetnosť, ale neochota splacať. Grecko má spustu majetku (uzemie, budovy úspory, ), ale nemá ochotu, lebo "nemusí". A autor článku mu dáva za pravdu. Nepriamo ho podporuje.Ak spoločnosť nerieši taketo problemy, začnu ich veritelia riešiť neštandartne - vojny, nasilie, ......

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

me se ten prispevek moooc zamlouva nehledejte v tom vinu nebo nevinu toho ci onoho je to poucny a fakt super je na tom dost pravdy akorat bych jeste si vzdycky na konci takovych clanku rad precetl nake to reseni ale to je ten kamen urazu ze reseni je vzdycky tak slozite nebo nejasne ze si to nikdo netroufne odhadovat co by bylo to nejlepsi reseni ze jo

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

No já bych rozlišoval mezi půjčkami u dlužníků, kdy je věřitelem fyzická osoba anebo stát. Ono to není úplně totéž nejen z hlediska výše úvěru, ale i rizikovosti, vymahatelnosti atd.Samozřejmě, že v případě státu je to hodně problematické s ověřením solventnosti dlužníka obzvlášť v době kdy se běžně falšují statistiky ekonomické výkonnosti jako u Řecka. A současný stav kdy méně méně majetní povinně si musí půjčit, aby mohli splnit povinnost půjčit rozmařilcům posiluje morální hazard vládních představitelů afilozofii, že dluhy se neplatí, tak proč si nepůjčit, když to stejně zaplatí druhý.Myslím si ale, že u dlužníku jako fyz.osob by si měl věřitel ověřit jeho kreditní riziko neboť je to v jeho vlastním zájmu a samozřejmě obvykle to není problém. Věřitel má právo se svobodně rozhodnout komu půjčí a musí nést i důsledky chybného rozhodnutí. V tom souhlasím s autorem.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

citujem :"Je povinnosti veritele, ne dluznika, overit si ze dluznik ma moznost splacet"- V state, v ktorom NEPLATÍ právo, v takom dlžníci nie su povinní splatiť svoj dlh. V právnom state by šiel dlžník do basy. Váš názor je "obdivuhodným&q uot;podkladom pre budovanie pravnej spoločnosti. Pri akceptovaní Vašeho názoru je jeho dôsledkom vkladanie bômb do dlžníkového auta. V prípade, že dlžníkom je STAT, tak je logickým dôsledkom vašeho názoru vojenská intervencia, ktorá "vyrovná" dlh.Každopádne nie je váš názor vhodný pre vyspelu civilizáiu. Je smutné, že Váš názor si osvojili aj politici EU, ktorí miesto tlaku na dlžníka vyhlasia medzinárodnú zbierku na vyrovnanie jeho dlhu.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

A nejste potom podvodník? Dlužník má opci nesplatit? Pak má ale věřitel opci přijít na něj s kudlou a ufiknout si libru masa.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

V USA ani nikde ve světě pravý freebanking nikdy neexistoval, nikdy neexistovala svoboda a konkurence v emisi penez.Panovnici/vlady se vzdy snazily zmonopolizovat si tuto cinnost. V poslnednich staletich se bohuzel nikde naplatilo gramy ryziho zlata, ale vzdy nejakym Dolarem, Tolarem, Korunou, atd... tyto meny sice deklarovaly nejaky zlaty obsah, ale vzdy jej postupne snizovaly (kazili/sidili mince).V USA dale existoval velky problem, ze se platilo zlatymi i stribrnymi penezi, ale stat se NAPEVNO snazil urcit jejich vzajemny kurz, coz samozrejme nemohlo fungovat a nasledne to bylo zneuzito k eliminaci stribra z menove oblasti.Spravny system by mel byt otevreny. Klidne vedle sebe mohou existovat zlate i stribrne (nebo i jine) penize, musi mezi nimi ale byt volny plovouci kurz.Amerika sice deklarovala kryti dolaru zlatem, ale realne si ty dolary tiskla a zlato v nich redila. Dokud ma na penize mnopool stat, nepomuze ani zlate kryti.Nastesti dnes v penezni oblasti vznika alternativa. Nejen iniciativy typu e-Gold (ty se vzdy mohou stat tercem utoku statu a take stavaji), ale hlavne standardizovane zlate a stribrne investicni mince. Maji v podste stejnou hodnotu bez ohledu na vyrobce, delaji se ve standardni kvalite (1 unce ryziho kovu) a jsou VELMI rozsirene mezi lidmi. V pripade kolapsu nekrytych (=falesnych) papirovych "penez" mohou diky sve rozsirenosti pomerne hladce prevzit roli smenneho prostredku - a to globalne.

Nahlásit

0
+
-

Dluzni vztah je mezi dvema subjekty. Veritelem a dluznikem. Pokud pujcite somrakovi na ulici tisic korun a verite ze ji vrati, je to Vas problem, ne jeho.Dluznik ma VZDY opci nesplatit - a zaruka nepomuze, neb majetek muze tratit na hodnote (nemluve o tunelech apod). Je povinnosti veritele, ne dluznika, overit si ze dluznik ma moznost splacet (jinak je to hloupy kdo dava, hloupejsi kdo nebere).Pokud mate deste milionu ktere chcete pujcit, ale "dobri" dluznici muzou absorbovat jen milion, mate jen dve moznosti. Nepujcit (ve kteremzto pripade vase penize prestanou vydelavat, a pokud ne neutratite, je otazka proc je vlastne mate), anebo pujcit horsim veritelum - v kteremzto pripade je pravdepodobne ze neplati.Nemci nikoho "nenuti" kupovat jejich vyrobky. Nicmene, pokud mi nekdo da penize abych si koupit leho auto ktere ma za rok polovicni hodnotu, tak si pujcim HLAVNE v pripade ze vim ze to za rok nebudu moci splatit - moje ztrata je nulova, je to blbost veritelova ze mi "veril". A pokud chce prodat dalsi auto, tak mi hold bude muset verit zase, protoze nikdo jinej si ho nekoupi.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

nebylo to taky, protože US dali nesmyslný kurz ke zlatu + ostatní světové měny si dali nereálné kurzy??kdyby zlato jelo na "floatingu" ;tak zlatý standart z ekonomického důvodu nemusí nikdy opustit. druhá věc je politický důvod a lobby bank

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

uplne stejne, viz 30. leta 20. stoleti, kdy se zlato presouvalo ze zbytku sveta do USA mozna jeste rychleji nez USD dnes do Asie.Prihodite-li na to US tarify ktere branili cokoli dovezt do US za rozumnou cenu, je celkem zjevne ze jedine reseni pro zbytek sveta bylo odejit od zlata jako platidla - a taky Britanie, ktera to udelala prvni byla z recese venku nejdrive.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Ono uz i sazby centralnich bank zavaneji podvodem. Dovedete si predstavit, jak nekdo pujcuje penize nebo jakykoliv majetek jen za 0,25 nebo 0,75% rocne? Kteremu podnikateli by stacilo takove zhodnoceni jeho investic? Jedine tomu, ktery si ty to sam tiskne nebo pere spinave penize. Navratnost takove investice je desiva.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Suhlasím. . Podla autora su Nemci vinní, že "nutia" iných kupovať nemecke vyrobky. Nemci su vinní, že "cvrčky" sa zadlžuju , Nemci su vraj povinní sa starať, ako "cvrčky" zaplatia svoje dlhy.Podla autora SCHOPNÍ su zodpovední za neschopnosť neschopných. Asi by aj Nemci mali prestať produkovať, a všetko by bolo v poriadku.

NahlásitZobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Problém současného pochybého uspoádání je bohužel v tom, že někdo si může půjit (alespoň zdánlivě, nominálně) více, než jiní uspořili.V tomto je ta tento příběh ZCELA MIMO realitu.Jistě jste již četl o maličkosti zvané Systém částečných rezerv. Nejen že komerční banky smějí půjčovat více peněz, než si u nich jiní uložili (tedy smí podvádět). V poslední době je systém navíc "vylepšovný&quo t;monetizací dluhu: Řekové a Španělé si dnes půjčují od ECB (ta nakupuje jejich dluhopisy, resp. je bere do zástavy) a proti nim ECB nemá peníze, které si u ní někdo jiný uložil, ale peníze, které si jen tak vytiskla, vytvořila z vakua.Autorův příběh by bylo zajímavé otestovat na příkladu hypotetické plně komoditně kryté měny. Kdyby se v EU neplatilo potištěným papírem, ale zlaťáky a stříbrňáky, jakpak by se to se cvrčky a mravenci vyvíjelo?Cvičci by si nikdy nemohli tolik a tak levně půjčovat, minimálně to vím jistě.

Nahlásit

0
+
-

já se omlouvám, ale to nejde nazvat nijak jinak než blábol...že by němci kdyby nebyl zájem o jejich výrobky ve světě nebyli schopni se přeorientovat na domácí poptávku? to vychází z tolika nesmyslných axiomů celý ten článek, že žádám kompenzaci...

Nahlásit

0
+
-