Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Peněžní fondy vs. spořící účty

15. 6. 2009
7 komentářů

Přihlášení do diskuze

Diskuze

Asi špatně rozumím. U SÚ taky nevíte předem, jaký výnos dosáhnete za ten rok, protože nevíte, jestli se vám sazba během roku párkrát nezmění jednostranným vyhlášením banky. Tedy nelze PŘEDEM říct, že budte inkasovat URČITĚ vyšší výnos než výnos u FPT. Individuální střadatel poté, co vloží peníze na SÚ v bance, ztrácí jakýkoliv dosah na ovlivnění a sledování rizikovosti investic banky, už nebude vědět, jak rizikově točí banka primární zdroje od vkladatelů na trhu a kam investuje- jestli do nějakých obchodovatelných titulů nebo jen na mezibankovním trhu, či do státních dluhopisů, většinou mix v nějakém poměru.Tedy zbývá jen spoleh na pojištění vkladů (v podstatě stejná černá skříńka jako některé FPT, ale u FPT se většinou informací dopídíte, když vyvinete určtou aktivitu a pokud nejsou zřejmé, pryč od takového fondu).Na vyšší sazbu se samozřejmě banka snaží natáhnout co nejvíc primárních zdrojů od vkladatelů. Většinou bankovní velké kolosy nabízejí nižší sazby, než střední a menší banky. Což může být signál, že kolos s těmito získanými zdroji nepůjde do vyšších rizik. Ale on v reálu klidně může do vyšších rizik jít a bude spoléhat, že o to větší marže pak zůstane jemu - ale do toho už ani v té bance naprosto neuvidíte.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Možná bych jen doplnil k FPT, že velmi dobře si v těžké době vedl FPT ČP Invest - ten měl z peněžáků snad nejlepší výsledky v krizi - výnosy kolem 3%, i přes. Je bez poplatku na vstupu i výstupu. Jinak souhlasím s tím, že peněžák může být určitá černá skříňka z hlediska portfolia, pokud nedává o sobě dostatek infomací, což pak může být problém při turbulencích. Což u SÚ řešit netřeba, tam jde jen o možnou změnu vyhlášené sazby (a neskončit při velkých krizích mezi klienty-čekateli na plnění z fondu pojištění vkladů.... :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Nezapomeňte na efekt, který má na výnos pojištění vkladů.Když si srovnáte různé spořicí účty, najdete celkem dost bank, co nabízí úrok 2,5% a méně - což je při ročním PRIBORu 2,59% dost. Najdete ale také banky, co nabízí až 3%. Proč?Napadá mě jediné vysvětlení situace: některé banky nemají možnost půjčovat si peníze na mezibankovním trhu, a jsou nuceny nabízet střadatelům vysoký úrok. Ti tam peníze vloží buď proto, že je nenapadne o bankách pochybovat, nebo proto, že spoléhají na pojištění vkladů.Řekl bych ale, že když těmto bankám nechtějí půjčit ostatní banky, nebudou to chtít dělat ani fondy peněžního trhu. Jinými slovy, individuální střadatel díky pojištění vkladů může činit rizikovější investice než fond peněžního trhu - a inkasovat odpovídající vyšší úrok - aniž by přitom byl nucen to riziko opravdu nést (nebo aniž by si myslel, že je nese, pokud myslíte, že stát by FPV nepodpořil).

Nahlásit

-
0
+

Já jsem podobné dilema řešil začátkem března. Měl jsem nějaké peníze, které budu potřebovat cca v dubnu 2010. V té době jsem volil mezi šíleným úrokem 3,6 na spořícím účtu u GE a fondem peněžního trhu KBC Multicash. Nakonec jsem zvolil fond, protože v ten moment byl hrubý výnos fondu do splatnosti díky rizikovým přirážkám na dluhopisech skoro 5%. Od té doby mi fond vydělal už 1,85% a to mám za sebou teprve 3 měsíce. Je mi jasné, že tímto tempem to neporoste celý rok. Měl jsem pouze štěstí s dobrým načasováním investice. Od té doby výrazně klesaly rizikové přirážky na dluhopisech držených ve fondu.Jsem přesvědčen, že po roce na tom budu lépe než kdybych to měl na spořícím účtu. Ale také počítám s tím, že nadstandardní výkyvy fondu oběma směry můžou ještě pár měsíců pokračovat. A zcela chápu, že právě kvůli tomuto naprostá většina lidí volí raději spořící účet.A ještě něco ke komentáři pana Müllera. Měl jsem asi před rokem v ruce srovnání čistého výnosu ING konta a právě tohoto fondu. Pokud pomineme krizový rok 2008, tak fond vždy aspoň o pár desetinek procenta na čistém výnostu ING konto překonal a měl snad nejnižší volatilitu mezi fondy peněžního trhu v ČR (to už teď taky neplatí). Na tato srovnání volatility a dalších faktorů mají mimochodem hezkou statistiku ve Fondshopu.Hlásím se tedy tímto komentářem k těm pár odvážným, kteří nedrží rezervu a krátké peníze pouze na spořáku,ale využívají k tomu i fondy peněžního trhu :-)

Nahlásit

-
0
+

Tak když už v tom sestavování budete, můžete sem napsat výsledek (-;

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vše OK, hezky sestavené, hezky napsané.Ovšem "money talks".Porovnejme skutečnou výkonnost obou nástrojů v adekvátním časovém horizontu.Pro spořící účty i pro peněžní fondy je prvním vhodným termínem pro srovnávání 1 rok. Porovnejme tedy výnosnost SÚ a FPT v tomto horizontu.Leaderem SÚ je ING SÚ a před rokem sliboval výnos asi 3,5%, nyní klesnul na 2,5%. Modelujeme tedy půl roku za 3,5% , půl za 2,5% a zdanění - dostaneme asi 2,5% čistého výnosu za jeden rok.Při sledování výnosu FPT zjistíme, že spořitelní fond ztratil 2,5%, fond ING ztratil 3,2%, atd., fond IKS-KB dokonce ztratil 5,6% (při největším propadu přes 7%). A jediný ze známých fondů kdo vydělal byl AXA CZK konto s výnosem kolem 1,4%.A je rozhodnuto - v turbulentních dobách spořící účty vynášejí více, při velmi malé volatilitě.Rychlým proklikáním internetem lze to samé říci i o delší periodě cca 3 roky a to i pro období před "pádem všeho".Pečlivý čtenář nechť is na disk uloží tabulky s úrokoky pro SÚ a TV a za rok porovná.Dle mého osobního názoru - SÚ a TV jsou výnosnějším nástrojem než FPT.Po této finanční krizi (způsobené chamtivostí a lží) asi budeme muset přepsat poučky o investování, riziku, doporučených horizontech. Trochu se obávám že fondy peněžního trhu budou v dnšní formě a strategii k nepotřebě.Závěrem: diverzifikace je nejmocnějším nástrojem investoraAMPS. Asi zítra vytáhnu vše co mám na FPT a znovu sestavím novou srategii pro krátkodobé a likvidní úspory :-

Nahlásit

-
0
+

Důležitá věc. Mnoho lidí koukne na čísla zhodnocení nebo úročení a má "jasno". Ovšem dost z nich si neuvědomí, že u fondů peněž. trhu jde o zhodnocení za již uplynulé období (rok, půlrok, 3 měsíce apod.), kdežto u spořících účtu jde o úročení do budoucna, tzn. peníze tam teprve např. rok budou muset ležet. Takže se srovnávají dvě naprosto odlišné časové periody(tedy jablka a hrušky). Kromě toho sazba spořících účtů bývá jako vyhlašovaná a kdykoliv se může změnit (hlavně po změně sazeb CNB), i kdyby tam peníze rok ležely. U spočících účtů bych bral v potaz i velikost instituce (fin. sílu), pravděpodobnost (nikoliv jistotu) ustát krachy apod.- takže bych asi šel na ING konto, i kdyby mělo o nějakou desetinu min na úročení. Protože tyto peníze pokud jsou určeny jako konzervativní, tak tam patrně chci mít co nejnižší rizika ztrát. I když je fakt, že třeba u Citi taky nikdo nečekal tak výrazné potíže ...

Nahlásit

-
0
+