Diskuze: Podvody centrálních bank

Vlad Ender|22. 1. 2009 09:34| reakce na janula - 21. 1. 2009 20:42

Ktore ine pokusy okrem Japonska mate na mysli? Zimbabwe nepocitam :).

janula|21. 1. 2009 20:42| reakce na Vlad Ender - 15. 1. 2009 13:31

no jasne, ale preco to ani priblizne doteraz nikdy nevyslo?? myslim, ze tych pokusov bolo vzdy dost a dost a vzdy to skoncilo rovnako...preco?? pretoze neslo o svetovu rezervnu menu??

Vlad Ender|15. 1. 2009 13:31| reakce na janula - 15. 1. 2009 09:12

Problem je v tom, ze vo chvili ked sa zacne rychlost zasa zvysovat, musite peniaze pridane do systemu odstranit. Pretoze sa rychlost neda poriadne merat, neviete kedy peniaze odstranit, a pravdepodobne tie peniaze odstranite neskoro (vo chvili ked ste uz "zmerali" rychlost je rychlost ina).O miznucich peniazoch - to zasa zalezi na tom co povazujete za peniaze. Pri pade rychlosti peniaze "miznu" (a naopak pri zrychlovani sa "vytvaraju" ;),resp. meni sa objem. Krasne je to vidiet v napr. zlatom standarde, kde je pocet minci/zlata vzdy rovnaky, ale celkove dlhy atd. mozu byt podstatne vetsie (zase, v dosledku rychlosti penazi).Ja vam poziciam zlatku, vy ju niekomu poziciate, ten s nou nieco zaplati a ten dalsi zase zaplati mne. Ja ale mam dve zlatky - jednu co sa mi vratila (a je skutocny) a druhu mi niekdo dlhuje (v buducnosti). V obehu je ale len jedna skutocna, takze pokial ju niekde zakopem, nikdy nedostanem tu druhu.Predstavte si to ako presuny nielen v priestore, ale i case :).Hned vidite, ze v papierovych peniazoch sa rozdiel medzi peniazmi hned (hotovostou) a v buducnosti (dlhom) straca. Je to plus i minus, v podstate je to "pakovy" efekt v peniazoch.Dufam, ze so to popisal zrozumitelne :), a hlavne, ze odpoved je na to na co ste sa pytali.

janula|15. 1. 2009 09:12

Ja by som sa chcela spytat p. Eldera, poznam tuto rovnicu aj teoriu, ze peniaze, ktore sa stracaju depakovanim je mozne bezinflacne nahradit vladnym poziciavanim, ale nejak mi to nejde do hlavy.....preco v podstate doteraz vzdy vsetky tieto pokusy dopadli v dlhodobejsom meritku zle?? (koniec koncov, tie peniaze, ktore boli vynalozene na kupu predrazenej nehnutelnosti sa nestratili, len zmenili majitela....ja mam stale pocity, ze tie peniaze nemiznu, takze pridavanie novych statnych penazi to len este zvysuje

Ondřej Palkovský|14. 1. 2009 22:12

Aneb nesmrtelný M.Rothbard, The Fallacy of Equation of Exchange: http://mises.org/rothbard/mes/chap11d.asp#13._Fallacy_Equation_of_Exchange:)

Petr.Novotnak|14. 1. 2009 19:57| reakce na Vlad Ender - 14. 1. 2009 17:47

Tomu rozumím a souhlasím s Vámi. Nicméně právě růst úvěrů přímo souvisí s nárůstem toku peněz. Pokud si někdo bere úvěr, je to zpravidla na nákup hmotné věci, tedy peníze se okamžitě dostávají do oběhu. Pokud roste oběm úvěrů odpovídajícím způsobem k tomu roste inflace a naopak. Může se tedy jednat o docela spolehlivý nástroj pro predikci inflace. Zatím se mi bohužel nepodařilo posbírat potřebná data abych to mohl ověřit i na jiných ekonomikách.

Vlad Ender|14. 1. 2009 17:47| reakce na Petr.Novotnak - 14. 1. 2009 02:53

V podstate ano, problem je ale pocitani objemu penez v ekonomice. Predstavte si, ze jste na malem ostrove, plati se zlataky a je jich vsecho-vsudy 100. Problem je ted v tom, ze pokud nekdo zlataky drzi a neutraci, nastava deflace, a je celkem jedno ze je jich 100 (pokud nekdo 10 zakopal). Pokud, na druhou stranu, se u nekoho zase penize neohreji, mate mozna i inflaci, neb porad bude neco kupovat (to se ale na malem prikladu ukazuje hure) :).Rychlost jakou se penize v systemu pohybuji je docela dulezita velicina, bohuzel ale ne moc meritelna. "Objem" penez v obehu je potom skutecne mnozstvi*rychlost.Mytus, ze frakcionalni bankovnictvi "vytvari" penize pochazi prave odsud - frakcionalni bankovnicti zvysuje rychlost penez (muzete vice pujcovat, tudiz lide muzou vice utracet, tudiz se vice penez pohybuje v ekonomice atd.. - obecne, rust uveru je rust rychlosti penez).Na zacatku deflace se ani tak nezmensuje mnozstvi penez v obehu jako jejich rychlost. Proto CB "tisknou" penize, aby udrzeli objem (M*V=O, snizi-li se V, muzeme zvysit M tak ze O zustane stejne). Ale to ma svoje problemy, jako nemoznost znat V :), a, jelikoz je v systemu castecnych rezerv tezke ci primo nemozne rozeznat "urychlene" ;penize od opravdovych, vedet kolik je M taky neni trivialni.

Petr.Novotnak|14. 1. 2009 14:31

Porovnal jsem míru inflace a míru růstu objemu úvěrů (státního dluhu + klietských úvěrů). Míra inflace od roku 1994 až do roku 2003 s ročním zpožděním dobře koresponduje s procentem růstu ojemu úvěrů. Od roku 2003 do 2008 sice křivka odpovídá tvarem ale zdaleka neodpovídá mírou. Dalo by se z toho usuzovat opravdu velké podhodnocení inflace v těchto letech, ale také se mohu mýlit.

Petr.Novotnak|14. 1. 2009 02:53

Tak mě napadá jestli by se neměla výše inflace nakonec počítat opačně, tedy podle objemu peněz v ekonomice. Nyní se upravuje objem peněz v ekonomice (sazby ČNB) podle míry inflace, což je logickým paradoxem pokud vezmem v úvahu, že inflace je v podstatě vytvářena objemem uvolněných peněz. Jestli centrální bynky nakonec nebojují "s větrnými mlýny" tedy samy proti sobě... Ono to ale není tak jednoduché, centrální banky jsou tu také proto, aby vytvářely tlak na ostatní banky, respektive jejich klienty a regulovaly množství peněz snižováním či zvyšováním objemu úvěrů a tedy "umělých" peněz v ekonomice. Vzhledem k tomu, že objem úvěrů neustále roste, není divu, že roste i inflace. Jestli by nakonec nebyl nejpřesnějším ukazatelem inflace růst sumy státních a soukomých úvěrů. :-)

Petr|13. 1. 2009 17:32| reakce na Petr Síla - 13. 1. 2009 10:35

Celkem souhlasim, ale i tahle metoda ma nedostatky. Eviduji si sve vydaje relativne presne uz cca deset let, a "moje inflace" je cca 13%. Ovsem je pravda, ze za stejnych deset let mi prijmy vzrostly na cca petinasobek (nominalne vyjadreno). Kdyby mi mzda rostla pomaleji, urcite by i moje soukroma inflace musela byt nizsi - proste proto, ze bych si nemohl dovolit tolik utracet... ;-)

Juraj Vyskočil|13. 1. 2009 14:05

Neviete, ci existuje nejaka europska paralela kupnej parity eura, cosi podobne ako je ten Big Mac Index?Co sa tyka oficialnej inflacie, zrejme to speje tam, ako to pan Kohout popisoval v clanku Monika odchazi do duchodu :)

Petr Síla|13. 1. 2009 10:35

Za poslední dva roky se životní náklady občanů zvýšily výrazně více než byla inflace. Což znamená, že spotřebitelský koš používaný k jejímu výpočtu nereflektuje spotřebu občanů a měl by být adekvátně upraven. Jedinou alternativou, kterou vidím, je sestavení vlastní inflace podle skutečných výdajů (i když zapsat všechny výdaje je poměrně obtížná činnost, sám se o to poslední rok snažím). Nevýhodou je, že taková inflace nepokryje celé spektrum cen.

Vlad Ender|13. 1. 2009 10:13

V prvni rade by meli prejmenovat to co ted lide vidi jako "inflaci" na "zmenu cen nakladu na zivot" (nebo neco podobneho, lepsiho). Takto se micha technicka inflace (vice penez v obehu) s naklady na zivot. Ceny v tom druhem se muzou skokove zmenit bez ohledu na mnozstvi penez v obehu - napr. prudkym narustem (nebo padem) ceny ropy nebo jinymi externimi soky. Tyto neni zadna centralni banka schopna kontrolovat (a ani zadna vlada). Mandaty na "udrzovani stability cen" jsou irrelevantni, neb muzou fungovat jenom v uzavrenych ekonomikach, ktere ted (s vyjimkou severni koreje) uz v podstate neexistuji.Pokud by CB nejaky mandat mit mely, tak je dle me to "udrzovat duveru v menu" (coz, mimo jine, pokryva zamezeni technicke inflaci - tisknuti penez)Bohuzel, tady by se jim asi moc pletli do prace politici, neb aby to CB mohla efektivne vykonavat, musela by mit moznost omezit napr. vydavani statnich dluhopisu v mene kterou ma kontrolovat, resp. byt jasne, ze statni bankrot neznamena bankrot meny (coz je tezke, neb v podstate je mena momentalne spojovana ze statem).

Jaroslav Borovicka|13. 1. 2009 04:22

"Například na stránkách http://www.safehaven.com/…cle-1942.htm se lze dozvědět, že bydlení se od roku 1968 do roku 2004 zdražilo o více než desetinásobek, což je dvakrát více než oficiální index růstu spotřebitelských cen, který vyjadřuje míru inflace."Jenze tahle vec ma zasadni hacek. Autor sice tvrdi, ze se snazi brat v uvahu "predmety podobne kvality", jenze to zrovna v pripade domu naprosto nepripada v uvahu. Ano, prumerna cena domu mezi lety se mezi lety 1968 a 2004 zvysila desetkrat (nebudu rypat do autorovych cisel), jenze treba prumerna velikost domu se zvysila temer dvakrat (1970 = 130m2, 2004 = 216m2) a to ani nehledim na kvalitu.Kdyz se na to podivame realisticky a upravime o kvalitu, tak mezi lety 1968 a 2004 rostly ceny srovnatelnych!! domu zhruba stejne jako prumerna mira inflace a z porovnani techto dvou datovych bodu nelze zadnou "bublinu" rozeznat.Samozrejme, ze se treba muzeme podivat pouze na rust cen domu v letech 2000-2004 a snazit se udelat jine zavery. To je ovsem zcela jiny pohled nez ten, ktery se snazi autor predestrit.