Diskuze: Betonové rozkrádání

Arsen Lazarevič|23. 10. 2009 13:14| reakce na Dominik Žďánský - 22. 10. 2009 20:13

Dobrý den. Pokud projekty PPP vedou k tomu, že daňový poplatník ušetří a obě dvě strany (stát a podnikatel) jsou motivování k tomu, aby náklady zůstávaly stejné v průběhu stavby, tak si myslím, že tyto projekty jsou přínosné. Ve Slovensku se jedná o malý krok, avšak správným směrem. Tento trend bude nadále narůstat. Už jenom kvůli tomu, že státní rozpočet bude stále více prolezlejší sociálními výdaji a na infrastrukturu nezbudou peníze. A to, že si stát neumí naplánovat kam dálnice povede není chyba PPP projektů. I když předpokládám, že ti co to plánují bud chodí do práce zásadně podnapilí nebo dostali několik naplněných obálek :)

Dominik Žďánský|22. 10. 2009 20:13

Na Slovensku se ještě nezačalo stavět a už tam mají úspěšný projekt. WOW. Pokud myslíte PPP 2, tak to ještě bude pěkný průser. S PPP 1 bude připraven lépe a PPP 3 se možná ani nedočkáme. To jenom na okraj, funkčních PPP projektů na světě není, ale kdo nic nedělá nic nezkazí, takže bychom měli začít a učit se z chyb druhých. Bohužel z toho nikdo nic nemá, tak to se dělat nebude, asi logické v naší kotlině. První PPP (D47) byl průser a stát přišel zbytečně o pár kilometrů dálnic na dálnici, kterou nikdo nepotřebuje. Ale to je jiná kapitola. D3 je stále v plenách, ale hlavně díky nevykoupeným pozemkům státem, přece nebudeme riskovat trapas typu D11, kde dálnice končí těsně před H.K.

Luděk Zdražil|20. 10. 2009 12:30

Výstavba dálniční infrastruktury (stejně tak jako železniční) a její provozní zabezpečení (dalniční zpoplatnění) je typickým představitelem projektu, kde by mohla sehrávat nešťastná EU roli. Místo nesmyslných přerozdělovacích dotací a státního rozkrádání by mohli vytvořit klíč systematického a koordinovaného rozvoje dálniční sítě (stejně jezdí všichni všude), výstavbu svěřit Číňanům a uspořené miliardy EUR věnovat na něco užitečnějšího.

Kruton|20. 10. 2009 10:40

Dovolím si nabídnout poněkud jiný pohled na P.T. autorem použiý příklad z historie: ve zmíněné Francii (a ostatně v kontinentální Evropě vůbec) bylo trasování novověké silniční sítě primárně dáno vojensko-strategickými zájmy, čemuž se, při četnosti ozbrojených konfliktů na tomto teritoriu, jistě nelze divit.Na mateřském úžemí Velké Británie se naproti tomu tuším od počátku XVIII. století de facto do dnešních dnů žádné pozemní boje neodehrávaly. Ponechání výstavby silniční sítě pouze soukromému sektoru bylo tedy daleko více než "generickým liberalismem" dáno právě málokde vídaným luxusem absence válečných tažení.

Robert-Antonio|20. 10. 2009 00:33

Austrálii neznám, ale slovenské, francouzské, ani americké dálnice rozhodně nejsou čistě soukromé. Soukromé společnosti mají na starost správu a údržbu, ale stavba byla stále placená ze státní (v USA federální) pokladny.Jediná plně soukromě financováná dálnice v Evropě, o nichž vím, je 47 km dlouhá větev M6 kolem Birminghamu.Problém se soukromými dálnicemi je ryze politický. Taková dálnice se musí plně zaplatit z vybraného mýta, které tudíže může tvořit klidně 3-5 Kč/km. A zkuste vysvětlit mase řidičů (a tedy i voličů), že za cenu roční dálniční známky by se nyní dostali nanejvýš z Prahy do Brna a zpátky :) Stačí se podívat, jak Špryňar s Česmadu vždycky vylétne jak čertík z krabičky, když stát začne jednat o tom, že by kamioňáci měli platit skutečné náklady na silnice.I M6 má problémy, že spousta řidičů chce šetřit a objíždí ji po sousedních státních a chronicky ucpaných dálnicích.