Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Penze ve světě

7. 3. 2008
23 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Zdravím, mohli by jste zde uvést, zda-li se nějak vážně podepsala současná finanční krize na penzijních fondech na Islandu? Neustále je totiž tato ekonnomika zmiňována jako jedna z nejvíce postižených.Díky

Nahlásit
-
1
+

Diskuze

Zdravím, mohli by jste zde uvést, zda-li se nějak vážně podepsala současná finanční krize na penzijních fondech na Islandu? Neustále je totiž tato ekonnomika zmiňována jako jedna z nejvíce postižených.Díky

Nahlásit

-
1
+

Flexibilní pracovní trh přispívá k míře ekonomické participace obecně, ale největší účinek má právě u skupin, které jsou v nevýhodě: mladí lidé, méně kvalifikovaní, lidé v předdůchodovém věku. Kategorie věku 55-65 let je v ČR a SR vnímána jako mimořádně problematická. Jedním z důvodů patrně bude silná konkurence ročníků narozených v 70. letech. Ale to je česko-slovenské specifikum. V jiných zemích jsou na tom padesátníci a šedesátníci lépe, protože mají menší konkurence a větší zkušenosti. Tak tomu bude i u nás asi za třicet let od nynějška.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

asi som zle polozil otazku. Percento zamestnanych 55-65 rocnych ste pouzili ako dokaztvrdenia, ze "snadné propouštění znamená i snadné přijímání". Lahke ukoncenie pracovneho pomeru vsak zaiste nie je jediny dovod, preco je miera zamestnanosti v tejto skupine taka vysoka.Moja otazka teda znie, aku vahu ma na konecnom vysledku zamestnanosti tejto skupiny prave dovod "lahkeho ukoncenia pracovneho pomeru" ?Ked tvrdite, ze "snadné propouštění znamená i snadné přijímání" tvrdite vlastne, ze liberalizacia pracovnych noriem by sposobila narast zamestnanosti.S tym samo osebe suhlasim (aj ked na druhej strane sa natiska problem vykoristovania zamestnancov a zneuzivania systemu zamestnavatelmi). Preco to vsak vztahujete specialne na kategoriu 55-65 rocnych ? Ked tam zjavne posobia aj ine faktory ? Mate na to specialny dovod ? Vsak ide o najmenej atraktivnu skupinu zamestnancov.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Vágní argument? Míru ekonomické participace ve výši 93 procent ve věku 55-65 let považujete za vágní argument?!? Podle mě je to velmi jednoznačný a extrémně silný argument svědčící o velmi neobyčejně dobré funkci trhu práce. Nemám co dodat.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Dobry den pan Kohout, odpoviete mi prosim na moju otazku asi z pred tyzdna ? Opakujem otazku:"Na Islandu pracuje 93 % mužů ve věku 55–64 let. Proč? Soukromí zaměstnavatelé na Islandu mají větší volnost ukončit pracovní poměr. Není nutné propouštění zdůvodňovat. Snadné propouštění znamená i snadné přijímání."Zaujimava uvaha. Viete ju podlozit aj niecim inym ako % zamestnanych ? Samo o sebe mi to pride ako dost vagny argument.Dakujem

Nahlásit

-
0
+

Australia: to s tym delegovanim spravy som nevedel. Ale aj tak by ma zaujimalo ako je to delegovanie osetrene. Myslim, ze pri cesko-slovenskej vynaliezavosti by u nas podobny system zavanal pruserom :)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

:) To som nepovedal :) To je uz ale problem politickeho systemu, nie dochodkoveho. Za idealne riesenie povazujem kombinaciu statneho dochodku a "sukromneho&quo t;tak ako v uz spominanej Australii. A ten statny by mal byt v nepriamej umere k sukromnemu. Cim je sukromny vyssi, statny by bol nizsi, az by sa pri urcitej vyske sukromneho rovnal nule. Ideal urcite nie je odvod statu 0 % a statny dochodok ziadny.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

A občané se snad mohou spoléhat na rozumnost, disciplínu a vzdělání státu? To myslíte vážně?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

ad zamestnanecke fondy: zapomnel jsem zduraznit, ze jsou nebezpecne v situaci, kdy zamestnavatel (firma) sama vykonava investicni spravu prostredku. Zde mohou vznikat (a tay vznikaly) tunely, posíleny jeste i DB charakterem drivejsich zamestnavatelskych planu. Australie jde jinou cestou - rizeni portfolia bude delegovano externim spravcovskym spolecnostem a plany budou prispevkove definovane. Podle mne je to OK.ad hodnoceni: kazde hodnoceni je subjektivni :-) svata pravda neexistuje!

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

kdyby neexistoval důchodový systém s 2,7 mil. důchodců, jejichž penze stojí 300 mld. Kč jen v letošním roce - jinými slovy - kdybychom budovali důchodový systém na zelené louce, tak podle mne máte pravdu. Bohužel nejsme na zelené louce... :-)

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

ad ERISA: no rovinu přiznám, že detailně to neznám :-)ad fondy: nepropaguji mít všechny peníze na důchod ve fondech. Jen říkám, že je třeba diverzifikovat systém, a tedy dnešní PAYG pilíř doplnit i fondovým pilířem.ad demografie a kapitálové trhy: tento problém se podle mne silně přeceňuje.1) všichni Američané (či západoevropané) přece nepůjdou do penze ve stejnou chvíli. Řada lidí bude dobrovolně pracovat déle než by musela apod.2) A i kdyby ano, tak to neznamená odprodej všech aktiv, nýbrž jen jejich postupnou trnasformaci na anuitní produkty (a i pojišťovny přece drží dlouhodobě akcie a bondy, abymohly anuitu vyplácet)3) svět nestárne všude stejně. např. Asie je v demografickém boomu a ještě několik desítek let bude a mezitím nejhorší vlna stárnutí populace ve vyspělém světě odezní.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Který penzijní systém je ten nej...?Většinou se vede debata o tom, zda více se Který penzijní systém je ten nej...?Většinou se vede debata o tom, zda systém více se státní účastí, či soukromý, zda odchod do důchodu v 60 či 75 letech, zda to podporovat v rámci daňových úlev, či se orientovat na zaměstnanecké výhody, nebo přispívat přímo, apod. Jenže je toto to hlavní?Osobně bych upřednostnil "tlak"na rodinnou a obecní sounáležitost. Rodinná solidarita byla v minulosti naprosto normální a zákonem daná zvyklost. Kdo neměl rodinu, tak se o něj musela postarat obec, kde se narodil. Možná to bude znít divně, ale tam vidím záchranu budoucích penzistů. V mnoha rodinách je tento fenomen ještě v živé paměti, tak proč toho nevyužít?V názorech pana Kohouta vidím jeden velmi důležitý moment, který by neměl zapadnout. V poznámce o Islandu píše, kromě jiného, toto: ….. Průměrné výnosy činily 5,6 % nad inflací (1991–2003).... Ano, výnosy významně nad inflací. Ukažte mi u nás preferované finanční produkty, které mají různé příspěvky a daňové výhody, jenž dosahují alespoň výše inflace. Samozřejmě po odpočtu těchto státních příspěvků. Pokud nějaký najdete, tak zda dosahuje alespoň výše průměrného ročního nárůstu mezd. Myslím si, že takových je minimum, pokud tedy vůbec. Asi nemá valný význam pokračovat v současném penzijním systému, kde stát, přeneseně, dotuje z našich peněz, penzijní fondy. Jejich zhodnocení, díky špatnému zákonu, je o ničem. Život. pojištění je to samé.

Nahlásit

-
0
+

Stát se nemusí spoléhat na nic.Lidé by se měli spoléhat sami na sebe.Neptej se,co může stát udělat pro tvůj důchod,ale co s ním uděláš ty sám.Sory J.F.K

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Ano jako jednotlivec to nevybíráte najednou problem že v tom období, které jsem zmínil odejdou do důchodu američtí babyboomers, lidé narození po 2. světové válce mezi roky 1940-1960, hezký graf je třeba na http://en.wikipedia.org/wiki/Baby_boom problém je v tom že jich je cca 70.000.000

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

nepoznam predmetny zakona a ani system v USA, ale ked idete na dochodok, neminiete predsa vsetky svoje uspory v jednom momente. Logicke su postupne odkupy a postupna vyplata, ktora bude prebiehat po cely zvysok zivota dochodcu. Navyse, peniaze novych sporitelov (aj ked v mensom pocte) do fondov stale prudia, takze nezda sa mi, ze by hromadne vypredaja boli nevyhnutne.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Zakladnou ulohou statu je postarat sa o svojich obcanov, aj o socialne slabsich. Suplovat cinnosti, ktore obcania nechcu vykonavat, nevedia vykonavat, nevedia, ze by ich mali vykonavat alebo nie su dostatocne zodpovedny, aby ich vykonavali. Zabezpecenie v starobe patri tieto cinnosti. Stat sa nemoze spoliehat na rozumnost, disciplinu a vzdelanie ludi. Ak ludia zlyhaju, budeme mat tisice nezabezpecenych (socialne slabsich) dochodcov, cim by zlyhala zakladna funkcia statu. 0 % povinne je utopia.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

ad Madarsko: aj napriek tomu, ze v Madarsku sa z tych 24% financuju aj pozostalostne a invalidne dochodky, ten nepomer 24:8 je obrovsky. Rozdiel so Slovenskom je 15% pre stat v neprospech Madarska. To sa urcite neda obhajit inv. a pozostalostnymi dochodkami. Myslim, ze ta znamka 1 je nezasluzena. Fakt, ze reformu mali skor je z hladiska kvality systemu irelevantna.ad zamestnanecke fondy: ked sa zhodujeme v nazore na ne, potom nechapem znamku 1 pre Australiu. Mozno je to teraz funguje dobre a je to efektivne, ale z dlhodobeho hladiska to nie je velmi bezpecne. A to je podla mna podstatny parameter systemu. Ale I. pilier (flat rate) maju vyrieseny vyborne, to je fakt.Myslim, ze ani jedna krajina si nezasluzi znamku 1.Este jedna otazka, tentokrat na pana Kohouta: "Na Islandu pracuje 93 % mužů ve věku 55–64 let. Proč? Soukromí zaměstnavatelé na Islandu mají větší volnost ukončit pracovní poměr. Není nutné propouštění zdůvodňovat. Snadné propouštění znamená i snadné přijímání."Zaujimava uvaha. Viete ju podlozit aj niecim inym ako % zamestnanych ? Samo o sebe mi to pride ako dost vagny argument.

Nahlásit

-
0
+

Zavádějící je jen částečně.Vždy řešíme to dilema,jak dalece má solidarita proudit skrze veřejné rozpočty a jak soukromým sektorem.Já jsem zastánce monetarismu.24% se mi zdá velmi mnoho na politiku solidarity.Ideální reformu si představuji s povinnými příspěvky 0 % jak do statního rozpočtu tak do soukromých fondů.Každý by měl dospět k závěru sám,kam chce posílat peníze.S tím,že klidně stát může být dobrovolnou kasičkou pro velmi konzervativní a starší občany.Uznávám,že je to trochu fantasmagorická utopie v České kotlině.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Pane Bezděk, u spojených států byste mohl trochu rozvést detaily o zákoně ERISA, který změnil systém definovaných dáve na systém definovaných příspévků. Nejsem si jistý že je úplně optimální mít všechny peníze na důchod ve fondech jak navrhujete, jako finanční poradce (partners) a penzijní pojišťovan (Aegon) samozřejmě nemůžete jinak. Je otázka co se stane v USA v roce 2010-2015 kdy miliony babyboomers, kteří mají většinu svých peněz na důchod umístěných ve fondech jako 401K či Roth IRA apod a ze zákona budou muset z těchto fondů začít vybírat. Zkuste si představit co to udělá s jejich kapitálovým trhem když najednou veškeré fondy budou muset prodávat svá aktiva aby vyplatili své důchodce. Kdo je bude kupovat ? Číňané ? Arabové ? Europané ? Když dolar letí volným padem a dno v nedohlednu ? Ke komentáři pana Kohouta, ano Island je asi super země ale populace islandu je 313 3761 lidí dle Wikipedie. V čechách žije 10 000 000 lidí. To je jako když ještě nedávno bylo Slovinsko vynášeno do nebe za jejich hospodářský výkon, když se pak podíváte kolik jich je, tak slovinců ke konci roku žilo ve Slovinsku 1 997 590 - 20% populace ČR. Samozřejmě že čím mín lidí tím snadněji se dělají reformy a vůbec vše.

Nahlásit

-
0
+

2 důvody pro Maďarsko:1) maď.reforma je celkově vyváženější a prosta větších "excesů"2) reforma v Maďarsku byla o sedm let dříve, než na Slovensku => Maďaři měli menší šanci poučit se ze zkušeností druhých.ad 1) dodnes nerozumím tomu, proč na Slovensku zrušili dávkový charakter I. státního pilíře. Zavedli tam bodový mechanismus, díky němuž je penze ze státního povinného I. pilíře téměř 100% závislá na výši placeného pojistného - tedy stejný systém, jako u II. fondového pilíře. To prakticky ze dne na den vytvořilo skupinu velmi chudých a méně početnou skupinu velmi bohatých důchodců. Rozdíly byly obrovské. Pokud dvě zcela identické osoby odešly do důchodu, jedna ještě v posledníden předreformního systému a druhá o den později (první den reformy), činily rozdíly v jejich měsíčních důchodech až tisíce korun. Takovéto "zbytečnosti&qu ot;pak dávají samozřejmě munici odpůrcům jakýchkoliv reforem, neboť se těžko ubráníte argumentům, že reforma není dobře připravená. Navíc je to v rozporu s ideou (viz i článek P.Kohouta o Islandu), že státní pilíř má poskytovat sociální jistotu, nikoliv však aspirovat na náhradu příjmu - to se má skrze pravidelné spoření ve II. a III. pilíři.Ad zaměstnanecké penzijní systémy: sdílím Váš názor, nejsem jejich příznivcem. Většina "vytunelovanýchquot;penzijních fondů (ne-li všechny) ve světě byly právě zaměstnavatelského charakteru. Výjimkou z mé skepse můžou být fondy nadnárodních korporací, které chtějí celosvětově nabídnout svým lidem stejný benefit.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Proporce sazby do fondů a státního pilíře může být zavádějící. Například na Slovensku, jak je všeobecně známo, je to 9%:9%, opticky tedy mnohem lépe pro fondový pilíř. Jenže těch 9%, co zbývá na stát, už nefinncuje invalidní a pozůstalostí důchody, které jsou hrazeny z jiných příjmů Socialnej Poistovny (na rozdíl od 24% v Maďarsku). Důležitější pak je, že soukromý pilíř v obou zemích je přibližně stejně velký (8, resp. 9%). Další důvody hodnocení SK a HUN reformy uvedu v odpovědi na druhý komentář.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Tiez sa chcem spytat na tu znamku 1 u Madarska. Preco ? A taktiez by ma zaujimala ta 3 u Slovenska, ci p. Bezdek moze rozviest dovody. Dalsia otazka smeruje na fondove systemy prevadzkovane zamestnavatelmi. Myslite si, ze je to dobry system ? podla mna ide o velke riziko malo odbornej spravy a slabej diverzifikacie (financovanie fin.potrieb firmy z prostriedkov urcenych na dochodky) co zvysuje riziko "dochodkovej katastrofy" v pripade, ze sa firma dostane do problemov alebo nebodaj dopadne ako Enron. Samozrejme zavisi na nastaveni parametrov systemu, ale mysli, ze vo vseobecnosti to plati.

Nahlásit

-
0
+

Jen poznámka k datům pana Bezděka. Maďarsko: 8 % mzdy do soukromého sektoru, 24 % mzdy do veřejného sektoru? Ptám se, protože jsem to asi nepochopil.Kdyby to bylo tak,jak jsem to pochopil já,jedničku by si systém nezasloužil.

Nahlásit

-
0
+