Diskuze: Straší MiFID zbytečně?

cchicno|28. 3. 2008 18:05

rFMnojfuihfwfllzxb, [url=http://nrgdzpvdhctl.com/] nrgdzpvdhctl[/url],[link=http://sbxtcsipsirr.com/ ]sbxtcsipsirr[/link],http://nzafkjpnmlrz.com/

František Mašek|25. 3. 2008 11:10

MiFID nejspíš skutečně přinese zbytečně konzervativní přístup těch, kteří nabízejí investiční produkty nebo služby. Nebude to ale časem, až se poskytovatelé těchto produktů či služeb otřepou, trochu jinak? Nakonec uvidíme. Bude velmi zajímavé sledovat, zda, případně jak, se změní propagační akce finančních či dalších institucí v médiích či jinde. Hodně bude také samozřejmě záležet na stanovisku ČNB. Jsem zvědav, jak se postaví například ke strukturovaným investičním produktům, mezi nimiž mohou být velké rozdíly. Domnívám se také, že až finančním či dalším institucím, poskytujícím finanční produkty či služby otrne, nebo zjistí, že stávající produkty tolik nenesou, pokusí se "přitvrdit" ;.

Jaroslav Machalický|22. 3. 2008 15:03| reakce na Pavel Hanzl - 21. 3. 2008 12:26

Mám mnoho klientů, kteří zrušili vkladní knížku a mají na Sporoinvestu 4 až 5 let třeba 500.000 Kč a nyní se diví, že tam mají za rok zpět jen cca 1,5% a že vlastně vůbec nevědí, že mají nějaké OPF a že jde o investici a takhle se to dělá na přepážkách banka denně a ještě dlouho dělat bude (MiFID, neMiFID). Pokud naroste administrativa, půjde často jen o formality ("tady mi to podepiště a můžete si to přečíst doma", pokud vůbec dostente kopii). Dělám si pravidelně Mystery Shopingy a tak vím, jak to chodí.

Jan Traxler|21. 3. 2008 14:11| reakce na Petr Žabža - 21. 3. 2008 09:12

Dobry den, Petre. Ja myslim, ze je spravne, aby Vam poradce pro vyber vhodneho auto nemohl doporucit sportaka od Porsche, kdyz jste sotva vysel autoskolu. Paklize ale neposkytujete poradenstvi, pouze zprostredkujete zakaznikovi nakup auta, pak mate pouze povinnost ho upozornit na to, ze pro nej ten sportak muze byt prilsi silne kafe, ze by mel zacit s necim pomalejsim. Konecne rozhodnuti je ale na kupci. Jako zprostredkovatel mate povinnost ho pouze upozornit na vhodnost ci nevhodnost instrumentu. Jako poradce nemuzete doporucit to, co povazujete za nevhodne. Myslim, ze tohle upravuje novela ZPKT velmi dobre a vnimam to jako pozitivni zmenu.

Pavel Hanzl|21. 3. 2008 12:26| reakce na Petr Žabža - 21. 3. 2008 09:12

To je podnětný text. Také mám takové názory. Je nabíledni, že ze strachu z postihu budou finanční domy doporučovat zbytečně konzervativní strategii. Pokud finanční poradci, jako jejich prodloužené zprostředkovatelské ruce, budou svou osvětovou práci dělat správně, nemusejí se MIFID obávat - je ovšem jasné, že jej budou proklínat pro velký nárůst papírování.

Petr Žabža|21. 3. 2008 09:12

MIFID a jeho implementace povede k několika zásadním věcem: a) přesunu odpovědnosti za rozhodnutí o koupi zvoleného investičního produktu ze spotřebitele na poskytovatele tohoto produktu, b) extrémnímu nárustu objemu uchovávaných dat de facto o čemkoli, co se vztahu klienta a banky/makléře týká, c) nárustu právních a compliance nákladů jednotlivých poskytovatelů finančních služeb (které stejně zaplatí spotřebitel). Nemluvě o kolosálním morálním hazardu a potenciální přehlcenosti regulátora, k němuž se budou velmi často neoprávněně zhrzení spotřebitelé obracet se stížnostmi. A přitom by stačilo již stávající legislativu doladit a posílit její vymahatelnost.Paralelou budiž příklad, kdy by se vás prodejce v autosalonu ptal jaký jste řidič, na základě vašich odpovědí vás kategorizoval a pak za vás rozhodl, jestli je pro vás to třílitorvé turbo opravdu vhodné. Nejspíš byste si poklepali na čelo...

Jan Traxler|20. 3. 2008 20:56

Problem bank spociva v tom, ze zpravidla umi doporucit/zprostredkovat investici pouze podle tabulek.... chcete investovat na 4 roky, jste konzervativni... fajn, takze to bude dluhopisovy fond.Preci kdyz investuji, tak musim vychazet ze svych cilu. A nejen z toho, jaky mi vysel profil v dotazniku a na jak dlouho hodlam investovat, aneb do jake skatulky jsem spadl. Oba faktory hraji dulezitou roli, ale tech faktoru, ktere je treba individualne posuzovat, je daleko vice.Navic nelze hodnotit vhodnost jednoho samotneho instrumentu, vzdy je treba se divat na celkove portfolio investora.

Jan Traxler|20. 3. 2008 20:41

Novela ZPKT je dobre zpracovana. Hlavni pozitiva vidim v jasnem vymezeni investicnich sluzeb a predevsim v tom, ze investicni poradenstvi je zarazeno mezi hlavni investicni sluzby (ve stavajici verzi zakona jde pouze o doplnkovou sluzbu), coz v praxi znamena, ze kdo chce radit v oblasti investovani, bude muset mit licenci od CNB (momentalne staci zivnostensky list). Dale jsou zde lepe popsana pravidla jednani se zakazniky. Take je jasne receno, jak ma investicni zprostredkovatel ci obchodnik s cennymi papiry postupovat v pripade, ze zakaznik odmitne sdelit potrebne udaje pro posouzeni vhodnosti investice (vyplnit investicni dotaznik), nebo kdyz IZ ci OCP vyhodnoti investici za nevhodnou, a to pro ruzne sluzby zvlast (prijimani a predavani pokynu, poradenstvi, portfolio management...) Neprijemne ovsem je, ze vsem IZ i OCP jeste vice naroste administrativa. :-(

Roman Zeman|20. 3. 2008 00:36

Téma MIFIDu je tématem svobody jednotlivce uzavírat smlouvy, jejichž uzavření může být pro tohoto jednotlivce objektivně nevýhodné, subjektivně je však daný klient uzavřít chce. Má se omezovat svoboda jednotlivce ve jménu jeho ochrany? Má takový člověk mít možnost hupsnout do bazénu, v němž (zřejmě) neumí plavat? Má mít finanční instituce disponující zásadní informační převahou povinnost takovému člověku danou transakci neumožnit? Nejde zdaleka jen o MIFID, ta otázka je fundamentální a jde napříč celou finanční industrií. Máme dovolit jednotlivci sjednání sebezničujících smluv? Má mít člověk právo - nejsa finančně vzdělán a nemaje k tomu racionálně objektivně odůvodnitelný argument - uzavřít smlouvu, která jej uvrhne do vážných finančních problémů? Typicky smlouvy o spotřebitelských úvěrech či koneckonců i zmíněné smlouvy o koupi cenných papírů. Co třeba takové pojištění, které je pro daného klienta nevhodné...? Z jedné strany lze s klidem říct - za blbost se platí, případně podepsat můžeš a přečíst musíš. Z druhé strany - jak vysoká je cena pro společnost za to, že daného klienta bude třeba finančně "resuscitovat&q uot;v rámci stávající sociální sítě? Kde končí svoboda jednotlivce při uzavírání smluv o finančních produktech? Otázky jsou možná triviální, ale hledání odpovědí už nikoliv. PS: Díky za článek, tomuto tématu se věru v Česku příliš mnoho nevěnujeme, mediálně je to moc málo akční ...