Diskuze: Co bude po balíčku?

Ondřej Palkovský|7. 10. 2008 12:32| reakce na Václav Valášek - 7. 10. 2008 01:19

To není výběr nejnegativnějších důsledků. To je výběr negativ (oproti pozitivům typu "banka nezkrachuje") a "podle toho jak to implementují" bylo míněno "neprázdná podmnožina" - pokud to monetizují, bude vyšší inflace, pokud ne, povede to k většímu zadlužení (jako poměr k HDP), ale něco z toho prostě platit bude.Analogie s požárem nebo léčením je chybná. Když vám hoří barák a hasiči(stát) vám řeknou, že to hasit nebudou, tak to neznamená, že vy(trh) musíte stát a koukat na to. Opakem "stát něco dělá" NENÍ "nikdo nic nedělá", ale "lidé (trh) něco dělají". A zrovna konkrétně u toho hašení si vzpomínám na takové případy při požárech v USA.Jakékoliv státní intervence mají podobu "potřebuju dodat krev, tak napíchnu nožní žilu a budu to pouštět do krční". Stát (USA, EU) nemá žádné úspory, takže jakákoliv intervence nevyhnutelně bude mít identicky velký náklad někde jinde v systému + neefektivita státu.Co stát může udělat je naopak odstranění morálního hazardu, zefektivnění likvidačního procesu, snížení daní, odstranění zbytečné regulace. Důsledkem by skutečně pak mohla být důvěra, protože by bylo v co věřit. To, co dělají, totiž možná zvýší důvěru v banky za cenu snížení důvěry v celý systém. Tohle jsou právě kroky, které rozšiřují náklady této krize do celé ekonomiky.

Luděk Zdražil|7. 10. 2008 01:57

A co bude dál v Evropě ?Zatímco USA mají jeden průšvih, jednoho Paulsona a jeden balíček, v Evropě se sešli politikové, aby se poradili a jediným společným prohlášením bylo, že si bude situaci řešit flexibilně každý stát sám a svou odpovědnost. Se 100 % garancí vkladů obyvatel přišlo pár vlád, průšvihy se budou týkat jak států s Eurem, tak států, které mají vlastní měny, banky působí na většině těchto trhů a ekonomicky a politicky různě orientované vlády budou postupovat individuálně, dle volební situace - no to se máme na co těšit.Ty vojensko-bezpečnostní a sociální politiky EU ještě šlo jakž takž okecat, teď při té krvavé rvačce se ukáže na jakých základech stojí EU.

Václav Valášek|7. 10. 2008 01:19| reakce na Ondřej Palkovský - 6. 10. 2008 16:32

Já s Vámi souhlasím. Především s větou: "podle toho, jak to implementují". Ta neměla být v závorce, ale mezi vykřčníky. Další text je výběr TOP 10 nejnegativnějších důsledků. Pokud strádá ratolest a pomůže jí transfuze, i s rizikem všech vedlejších účinků, dokažte se rozhodnout správně (zvláště pokud máte v rodině pár oddaných služebníků Jehovových)...

Vlad Ender|6. 10. 2008 17:21

Nekolik poznamek:Neda se rici, ze Basel II je prisnejsi (napr. i americti regulatori si stezovali ze je moc volny). Basel II dovoluje napr. regulacni arbitraz ve ktere byl AIG velky hrac. Nedovolili ho padnout ani ne tak ze by byl prilis zasitovany (ala Bear Stearns), ale proto, ze pokud by padl a vzal sebou CDS kontrakty ktere napsal evropskym bankam, evropske banky by se polozily (neb by byly tezce podkapitalizovane).Balicek vubec neresi problem ktery dnes likviduje svet - nedostatek likvidity v uverech delsich nez "pres noc". V soucasne dobe jsou v podsate vsechny kreditni trhy zmrazeny, nikdo nikomu nepujcuje (neb nikdo nikomu neveri). Korporatni firmy nemuzou vydavat kratkodobe (30-270 dni) dluhopisy kterymi se normalne financuji, banky odmitaji poskytovat pujcky i firmam jako AT&T apod. Takto muzou klidne zkrachovat i jinak solventni firmy. Banky jsou ochotny pujcovat tak akorat centralnim bankam - ECB pujcila 24,6 miliard EUR, ale banky u ni deponovali 38,9 bilionu EUR - presto ze rozdil mezi urokovymi sazbami jsou 2%!To ze pada DOW, FTSE, Nikkei apod. je (vcelku) irrelevantni. Vetsina firem na svete neni kotovana na zadne burze.To, ze si skoro nikdo nemuze pujcit, ze i predem domluveme bankovni lines jsou zdrazovany atd. problem je, protoze to se primo dotyka kazde firmy (neb maloktera ma tolik penez, ze si na dennodeni chod nepujcuje).

Ondřej Palkovský|6. 10. 2008 16:32| reakce na Pavel Kohout - 6. 10. 2008 13:28

To mi připomíná vtip, jak se ptají různých lidí kolik je 2+2. Mimo jiné tam narazí na účetního a ten se ptá: A kolik chcete, aby to bylo? ;-)Tenhle balíček bude způsobovat ztráty v budoucnosti některými z následujících způsobů (podle toho, jak to implementují): vyšší úroková míra (menší investiční aktivita, menší schopnost obnovy ekonomiky), vyšší zdanění, nestabilita bankovního systému (morální hazard), přeregulovanost bankovního systému, nejistota ohledně státních zásahů, korupce, vyšší inflace, vyšší ztráty v důsledku správy tohoto majetku státem, vyšší zadlužení státu a z toho vyplývající ztráta kredibility, menší konkurenceschopnost. Řekl bych, že to jsou ztráty, které jsou dlouhodobé, špatně předvídatelné a vzhledem k velikosti těchto státních zásahů nezanedbatelné.Zákon zachování se v ekonomii jmenuje "nic není zadarmo". A 700 mld. není zanedbatelných, zvlášť když se dají očekávat minimálně další kroky Fedu...

Pavel Kohout|6. 10. 2008 13:28| reakce na Ondřej Palkovský - 6. 10. 2008 12:00

Podle Vašich vlastních slov, nic není zadarmo. Ztráty, které vznikly na špatných hypotékách, bude muset někdo někdy nějak zaplatit. Otázka je, zda se tak stane rychle a organizovaně, anebo zda tyto ztráty budou skrze svoji samotnou existenci neurčitou dobu způsobovat další škody. Soudím, že záchranný balíček tyto vedlejší škody minimalizuje.Ono totiž 1 + 1 může být někdy 2, ale jindy i 3. V ekonomii neplatí zákony zachování jako přírodních vědách.Kdyby ve financích existoval nějaký zákon zachování průšvihů, bylo by to docela fajn, ale žádný neexistuje :-)

Ondřej Palkovský|6. 10. 2008 12:00

1 + 1 = 2 pro jakoukoliv hodnotu 1. A princip "nic není zadarmo" a "co je vidět a co není" platí v ekonomice bez ohledu na záchranný plán.Vláda USA teď schválila injekci 700 mld. dolarů. Vláda USA je zadlužená někde mezi 40-60% HDP (podle toho, co si člověk vybere). Celá EU je zadlužená někde kolem 60% HDP. Pointa je v tom, že žádná z vlád prostě nemá žádné peníze na to, aby tohle sanovali.Je potřeba brát peníze jinde. Kde? Patrně v oblastech ekonomiky, které ještě fungují. Pokud by se jednalo o pár miliard, tak by to skutečně "nebylo vidět", ale ty částky, které teď lítají vzduchem, to není něco, co by se dalo přehlédnout, dokonce i když se to rozpočte na jednotlivé obyvatele.

Luděk Zdražil|6. 10. 2008 06:54

Co bude dál - očekávatelné téma.Mám sice jiný názor na hloubku krize a dostatečnost (a efekt) oněch 700 mld. USD, ale s podstatou článku souhlasím.I poslední dvě velké investiční banky (GS a MS) se "vzdaly" své svobody ve prospěch regulace, která nyní bude mít po nějakou dobu navrch (s folklorem kontroly zlatých padáků a daňových úlev pro výrobce šípů).Co bude dál ? Tak jako vznikly CDS a spol. aby se vyhly regulacím, tak opět nastoupí finanční inovace (CDn ?), které spolu s postupným uvolňováním přehnané regulativní legislativy vytvoří podmínky pro další cyklický problém s nějakou novou konsolidační RTC.Ale až tato situace opět nastane, to už my tady, pánové a dámy, nebudeme. Obávám se.